Zahraniční prezidenti vstupují do českého veřejného prostoru většinou jen na chvíli. Když se děje něco mimořádně zajímavého. Jinak o nich víme málo a zajímají nás ještě méně. Přesto dokážeme poměrně přesně říct, komu důvěřujeme. Průzkum důvěry tak připomíná spíš test domácích nálad než znalostí světa.

O zahraničních prezidentech se v Česku mluví hlavně tehdy, když je problém. Válka, summit, sankce. Jakmile se svět uklidní, zmizí i oni. Zůstanou jen jména, která si většina lidí sotva spojí s konkrétní politikou, ale přesto dokáže říct, komu věří.

Typicky třeba Emmanuel Macron. Podle průzkumů mu důvěřuje 52 procent Čechů. Což zní, jako bychom sledovali francouzskou politiku detailněji než tu vlastní. Ve skutečnosti většina lidí ví jen to, že je prezident, Francouz a že doma řeší protesty.

Na opačném konci stojí Vladimir Putin s 87 procenty nedůvěry. Ani tady se neodehrála národní debata nad strukturou ruského rozpočtu. Spíš rychlá orientace na hodnotové mapě: kam patří on, a kam patřím já.

Kdo je Si?

A pak je tu třetina respondentů, kteří u jména Si Ťin-pchinga váhají nebo přiznají, že netuší. Což je mimochodem nejrealističtější výsledek celého průzkumu. V zemi, kde má každý názor na všechno, je „nevím“ skoro podezřele poctivé.

Tyhle žebříčky totiž nejsou dalekohledem do světa. Jsou zrcadlem do nás. Když říkáme, zda věříme Trumpovi, Zelenskému nebo komukoli jinému, nehodnotíme jejich politiku. Hodnotíme vlastní identitu. Zahraniční lídři fungují jako projekční plátno, na které promítáme domácí spory, frustrace i sympatie. Neříkáme: On dělá dobrou politiku. Říkáme: On patří k těm mým, nebo k těm druhým.

Přesto mají tyhle průzkumy cenu. Neprozradí nic zásadního o kvalitě státníků, ale hodně o kvalitě našich příkopů. Ukazují, které světové konflikty jsme si přetáhli do domácí politiky a jak pevně jsme rozděleni i ve věcech, které se odehrávají tisíce kilometrů od nás. Je to teploměr nálady, ne kompas pravdy.

Macron tepe do Trumpa: Z USA přišla vůči EU jasná agrese

Politika

Evropská unie čelí každý den a týden novým hrozbám, které nově přichází i ze Spojených států, kde převládá ideologie naladěná proti Evropě. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru, který vydal deník El País. Podle něj z USA přišla jasná agrese. Macron kritizuje také strategii některých vlád, které se snaží demonstrovat svou ideologickou afinitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

ČTK

Přečíst článek

Putin „zavařil“ Orbánovi, jenž před blížícími se volbami čelí závažnému výpadku dodávek ruské ropy

Názory

Slovensko, stejně jako Maďarsko učinily kroky k zahájení nouzového čerpání ropy ze svých strategických rezerv. Obě země tak činí v reakci na snížení a posléze úplné zastavení dodávek ropy potrubím Družba. Tím surovina neteče už takřka tři týdny.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Švédsko se v nejbližších letech k euru nepřipojí, uvádí agentura Bloomberg. Ministryně financí Elisabeth Svantessonová v Bruselu uvedla, že přijetí společné evropské měny neočekává „v příštích několika letech“. Přesto debata o vstupu do eurozóny znovu nabírá na síle.

„Je to nový svět, geopoliticky i geoekonomicky, a proto je dobré posoudit, co je pro Švédsko do budoucna výhodné – zda mít euro, či nikoli,“ uvedla ministryně. Pokud současná středopravá vláda po zářijových volbách zůstane u moci, chce zahájit oficiální šetření výhod a nevýhod přijetí eura. Podle ní je potřeba „velmi kvalitní komise“, která by zhodnotila, co bylo pro švédskou ekonomiku dobré a špatné na tom, že stojí mimo eurozónu. Zároveň upozornila, že řada politických stran by chtěla otázku eura otevřít poměrně brzy.

Švédsko je dlouholetým členem Evropské unie, společnou měnu však dosud nepřijalo. V nezávazném referendu v roce 2003 zavedení eura odmítlo zhruba 56 procent voličů a následující vlády tento výsledek respektovaly. Tehdy převládl názor, že vlastní měna umožní lépe reagovat na ekonomické výkyvy.

Jde do tuhého. AI je reálně hrozba pro práci

Trhy

Umělá inteligence jako hrozba pro lidstvo byla desítky let tématem katastrofických a sci-fi knih i filmů. Dnes se tyto scénáře stávají součástí seriózních debat. Nejblíže realitě je zatím to, že AI začíná výrazně měnit – a otřásat – ekonomikou.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

První opatrné kroky

Debata se ale vrací do centra pozornosti. Vláda podnikla první opatrné kroky už na konci minulého měsíce, kdy Svantessonová v parlamentu navrhla prozkoumat klady a zápory vstupu do eurozóny. „Svět se mění, i EU se mění. Musíme se proto odvážit hodnotit a analyzovat v nejlepším zájmu Švédska, domácností a podniků,“ uvedla tehdy.

Změnu tónu přináší i geopolitika. Po ruské invazi na Ukrajinu Švédsko ukončilo dlouholetou vojenskou neutralitu a v březnu 2024 vstoupilo do NATO. Přijetí eura by podle některých politiků představovalo další strategický posun směrem k hlubší integraci s evropskými partnery. „Stále stojíme jednou nohou venku, protože nejsme součástí měnové spolupráce,“ upozornila švédská poslankyně Cecilia Rönnová.

Vyhodnocení debaty o euru má přijít až po zářijových parlamentních volbách. Do té doby zůstává postoj vlády opatrný: euro je znovu na stole, ale rozhodnutí o jeho přijetí se odkládá.