Michal Nosek: Češi ukázali, že vedle hokeje rozumí i geopolitice a diplomacii
Zahraniční prezidenti vstupují do českého veřejného prostoru většinou jen na chvíli. Když se děje něco mimořádně zajímavého. Jinak o nich víme málo a zajímají nás ještě méně. Přesto dokážeme poměrně přesně říct, komu důvěřujeme. Průzkum důvěry tak připomíná spíš test domácích nálad než znalostí světa.
O zahraničních prezidentech se v Česku mluví hlavně tehdy, když je problém. Válka, summit, sankce. Jakmile se svět uklidní, zmizí i oni. Zůstanou jen jména, která si většina lidí sotva spojí s konkrétní politikou, ale přesto dokáže říct, komu věří.
Typicky třeba Emmanuel Macron. Podle průzkumů mu důvěřuje 52 procent Čechů. Což zní, jako bychom sledovali francouzskou politiku detailněji než tu vlastní. Ve skutečnosti většina lidí ví jen to, že je prezident, Francouz a že doma řeší protesty.
Na opačném konci stojí Vladimir Putin s 87 procenty nedůvěry. Ani tady se neodehrála národní debata nad strukturou ruského rozpočtu. Spíš rychlá orientace na hodnotové mapě: kam patří on, a kam patřím já.
Kdo je Si?
A pak je tu třetina respondentů, kteří u jména Si Ťin-pchinga váhají nebo přiznají, že netuší. Což je mimochodem nejrealističtější výsledek celého průzkumu. V zemi, kde má každý názor na všechno, je „nevím“ skoro podezřele poctivé.
Tyhle žebříčky totiž nejsou dalekohledem do světa. Jsou zrcadlem do nás. Když říkáme, zda věříme Trumpovi, Zelenskému nebo komukoli jinému, nehodnotíme jejich politiku. Hodnotíme vlastní identitu. Zahraniční lídři fungují jako projekční plátno, na které promítáme domácí spory, frustrace i sympatie. Neříkáme: On dělá dobrou politiku. Říkáme: On patří k těm mým, nebo k těm druhým.
Přesto mají tyhle průzkumy cenu. Neprozradí nic zásadního o kvalitě státníků, ale hodně o kvalitě našich příkopů. Ukazují, které světové konflikty jsme si přetáhli do domácí politiky a jak pevně jsme rozděleni i ve věcech, které se odehrávají tisíce kilometrů od nás. Je to teploměr nálady, ne kompas pravdy.
Evropská unie čelí každý den a týden novým hrozbám, které nově přichází i ze Spojených států, kde převládá ideologie naladěná proti Evropě. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru, který vydal deník El País. Podle něj z USA přišla jasná agrese. Macron kritizuje také strategii některých vlád, které se snaží demonstrovat svou ideologickou afinitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Macron tepe do Trumpa: Z USA přišla vůči EU jasná agrese
Politika
Slovensko, stejně jako Maďarsko učinily kroky k zahájení nouzového čerpání ropy ze svých strategických rezerv. Obě země tak činí v reakci na snížení a posléze úplné zastavení dodávek ropy potrubím Družba. Tím surovina neteče už takřka tři týdny. 
Putin „zavařil“ Orbánovi, jenž před blížícími se volbami čelí závažnému výpadku dodávek ruské ropy
Názory
