Co je nového na „mladém“ trhu alternativních účastnických fondů v Česku, které od letoška rozšířily možnosti investic pro penzijní fondy? Jak mají o tento typ investování zájem klienti a kolik takto už investovali? Zeptali jsme se v penzijních společnostech i nezávislých expertů.
Kdy začít a kam a do čeho investovat jsou základní oblasti, ve kterých se nejčastěji při spoření na penzi dělají chyby, jak jsme si shrnuli v předchozím článku. Nyní připomeneme ještě několik dalších oblastí, kde se chyby také často dělají a zbytečně tím lidé snižují svůj výnos z peněz spořených a investovaných na penzi třeba i o miliony korun. Ověřte si, zda některou z těchto chyb neděláte i vy.
Mít solidní penzi, která umožní ve stáří žít důstojně, je přáním naprosté většiny lidí. Spoléhat se na českou státní penzi je ale krátkozraké, protože už pro dnešní čtyřicátníky bude jen minimální a rozhodně ne dostačující pro důstojný život. Finanční experti proto upozorňují na několik zásadních věcí, které si při spoření na penzi hlídat, pokud nechcete kvůli zbytečným chybám přijít o naspořené úspory třeba až v řádu milionů korun. V tomto článku si shrneme hned první základní chyby.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) už proniká do nabídek tuzemských bank, investičních makléřů a do myslí zkušených i novopečených investorů. Jedná se o produkt zvýhodňující ty, kteří si spoří na stáří. Novinka platí od letošního 1. ledna. Oslovili jsme proto všechny čtyři banky a dvě vybrané investiční společnosti, které už DIP klientům nabízí, jak to u nich funguje a na co se musíte připravit, pokud si u nich budete DIP chtít sjednat.
Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, se už pomalu začíná objevovat v nabídce tuzemských bank a investičních společností. Platí od 1. ledna 2024 a nyní se u ČNB zaregistrovalo už 15 jeho poskytovatelů. Zatím je mezi nimi ale jen jedna ze tří velkých bank, a to ČSOB. Pojďme si tedy shrnout, kde si DIP už nyní můžete pořídit a kdy s tím přijdou i další velké banky.
Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, zní stále trochu jako zaklínadlo. Od 1. ledna 2024 má ale v České republice začít zlepšovat podmínky a motivace lidí ke spoření a investování na penzi. Jak tato novinka v praxi bude fungovat, je však ještě v mlze. Čeká se až zákon projde kompletním legislativním procesem a teprve podle finálně schválené verze zákona jej budou banky a finanční instituce implementovat do své nabídky, uvedl pro newstream.cz hlavní ekonomický stratég Komerční banky Michal Vytiska. Jisté ale je, že se rozšíří daňové zvýhodnění a státní podpora pro vybrané bankovní a investiční produkty. Shrňme si tedy základní fakta, o co půjde, a jaké změny přinesly do novely pozměňovací návrhy.
Firmy a velké investiční společnosti prodávají akcie nejrychlejším tempem za poslední roky, snaží se tak využít oživení na trhu. Podle společnosti Dealogic, která sleduje aktivitu v tomto odvětví, firmy a podniky soukromého kapitálu jen od konce dubna investorům takto nabídly akcie za více než 24 miliard dolarů, v přepočtu 528 miliard korun.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1. ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží.
Účet dlouhodobých investic neboli investiční penzijní účet a nová regulace v připravované novele nepřináší z pohledu regulace kapitálového trhu nijak zásadní novinky. Nově ale přináší pravidla, na jejichž základě bude možné zajímavěji investovat i uplatňovat daňové odpočty, popisuje výkonná ředitelka Asociace pro rozvoj kapitálového trhu (AKAT) Jana Brodani v rozhovoru k novele, kterou by měla vláda projednat ještě před letními prázdninami. Na podzim by mělo dojít k její schválení tak, aby od ledna už mohla nová pravidla začít platit.
Debata, zda při alokaci kapitálu využívat aktivní nebo pasivní správu aktiv, se vede již řadu let. Pro každého investora bude odpověď na tuto otázku jiná, míní analytik J&T Jakub Kudýn. Není žádné univerzální řešení, které by vyhovovalo všem, a každý z těchto přístupů má své klady a zápory, dodává.
Poslední dobou si čeští střadatelé v nadprůměrné míře předčasně vybírají své úspory na důchod. Ukončují doplňkové penzijní spoření či připojištění. Tento vývoj potvrzují čísla prakticky všech tuzemských velkých bank. Jedním dechem tyto ústavy varují, že předčasné ukončování spoření na důchod je chybou. „To však není pravda. Nelze to takto kategoricky tvrdit. Může to být naopak finančně prozíravé rozhodnutí,“ komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Federální soudní porota v Kalifornii rozhodla, že americký technologický gigant Apple musí zaplatit 634 milionů dolarů (přes 1️⃣3️⃣ miliard korun) firmě Masimo za porušení jejího patentu na technologii pro měření hladiny kyslíku v krvi. Apple však s rozhodnutím nesouhlasí a hodlá se odvolat, informuje agentura Reuters.
Libanon předloží Radě bezpečnosti OSN ☝ stížnost na Izrael kvůli výstavbě betonové zdi u libanonské jižní hranice, která překračuje takzvanou modrou linii. Oznámil to podle agentury Reuters úřad libanonského prezidenta. Modrá linie je demarkační čára, která od roku 2000 odděluje území Izraele a Libanonu a je kontrolována mírovými jednotkami OSN.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích Ukrajiny. Sektor se potýká s korupčním skandálem, v jehož důsledku odstoupili dva ministři.
Americký internetový gigant Google hodlá investovat 4️⃣0️⃣ miliard dolarů (přes 830 miliard korun) do výstavby tří nových datových center v Texasu. Oznámila to firma. Pokračuje tak ve snaze o rozšiřování infrastruktury potřebné pro umělou inteligenci, napsala agentura Reuters.
Saský premiér 👨 Michael Kretschmer uvedl, že Německo by po případném uzavření příměří na Ukrajině mělo znovu začít dovážet energetické suroviny z Ruska. Informovala o tom dnes agentura DPA.
Rakev se zesnulým kardinálem 👴 Dominikem Dukou byla dnes po církevních obřadech uložena do arcibiskupské hrobky v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Pohřební průvod po obřadu provázelo zvonění zvonů. Přihlížely stovky lidí. Duka zemřel 4. listopadu, bylo mu 82 let.
Islám se v evropském prostoru za poslední dvě dekády stal ☝ výrazným politickým tématem. Odborníci připomínají, že muslimské komunity nejsou jednotným celkem a reálné bezpečnostní hrozby představuje malá část věřících. Podle expertů zásadní roli ve způsobu, jak evropské společnosti islám vnímají, hrají média i historické zkušenosti jednotlivých států.
