Česká a slovenská UniCredit Bank rozhodla o vydání kreditních dluhopisů za 1,7 miliardy eur (42,9 miliardy korun), které nakoupí nizozemský penzijní fond PGGM. Dluhopisy budou sloužit ke sdílení rizik z úvěrového portfolia banky, která díky tomu získá více volného kapitálu.
Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, zní stále trochu jako zaklínadlo. Od 1. ledna 2024 má ale v České republice začít zlepšovat podmínky a motivace lidí ke spoření a investování na penzi. Jak tato novinka v praxi bude fungovat, je však ještě v mlze. Čeká se až zákon projde kompletním legislativním procesem a teprve podle finálně schválené verze zákona jej budou banky a finanční instituce implementovat do své nabídky, uvedl pro newstream.cz hlavní ekonomický stratég Komerční banky Michal Vytiska. Jisté ale je, že se rozšíří daňové zvýhodnění a státní podpora pro vybrané bankovní a investiční produkty. Shrňme si tedy základní fakta, o co půjde, a jaké změny přinesly do novely pozměňovací návrhy.
Firmy a velké investiční společnosti prodávají akcie nejrychlejším tempem za poslední roky, snaží se tak využít oživení na trhu. Podle společnosti Dealogic, která sleduje aktivitu v tomto odvětví, firmy a podniky soukromého kapitálu jen od konce dubna investorům takto nabídly akcie za více než 24 miliard dolarů, v přepočtu 528 miliard korun.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1. ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží.
Účet dlouhodobých investic neboli investiční penzijní účet a nová regulace v připravované novele nepřináší z pohledu regulace kapitálového trhu nijak zásadní novinky. Nově ale přináší pravidla, na jejichž základě bude možné zajímavěji investovat i uplatňovat daňové odpočty, popisuje výkonná ředitelka Asociace pro rozvoj kapitálového trhu (AKAT) Jana Brodani v rozhovoru k novele, kterou by měla vláda projednat ještě před letními prázdninami. Na podzim by mělo dojít k její schválení tak, aby od ledna už mohla nová pravidla začít platit.
Debata, zda při alokaci kapitálu využívat aktivní nebo pasivní správu aktiv, se vede již řadu let. Pro každého investora bude odpověď na tuto otázku jiná, míní analytik J&T Jakub Kudýn. Není žádné univerzální řešení, které by vyhovovalo všem, a každý z těchto přístupů má své klady a zápory, dodává.
Poslední dobou si čeští střadatelé v nadprůměrné míře předčasně vybírají své úspory na důchod. Ukončují doplňkové penzijní spoření či připojištění. Tento vývoj potvrzují čísla prakticky všech tuzemských velkých bank. Jedním dechem tyto ústavy varují, že předčasné ukončování spoření na důchod je chybou. „To však není pravda. Nelze to takto kategoricky tvrdit. Může to být naopak finančně prozíravé rozhodnutí,“ komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Události posledních týdnů, které málem přivedly britské penzijní fondy do krachu, nejsou tak ojedinělé, jak se na první pohled může zdát. Podobný scénář se již stal osudným mnoha neopatrným investorům, včetně několika prominentních profesionálů, komentuje pro Newstream Karin Šoóšová z J&T.
Šest institucionálních investorů tento týden podalo žalobu na německý automobilový koncern Volkswagen. Podnik se totiž na výroční valné hromadě akcionářů odmítl bavit o tom, zda by jeho lobbistické aktivity mohly ohrozit jejich investice, píše agentura Reuters.
Když před dvěma týdny britská vláda oznámila nový balíček fiskálních opatření, který zahrnoval i plány na zrušení nejvyšší sazby daně z příjmu, na trhu se rozpoutala panika. Britské dluhopisy spláchla vlna výprodejů. Investoři daňové škrty vyhodnotili jako ekonomickou sebevraždu.
