Biohacking: Kortizol se dá srazit i bez doplňků. Rozhoduje světlo ráno, dech a to, čím netrávíte večer
Kortizol se běžně spojuje jen se stresem. Spouštěčů je ale mnohem víc a většinu z nich by za stres nikdo neoznačil — hluk v otevřené kanceláři, vynechané jídlo, večerní scrollování nebo příliš tvrdý trénink. Příznaky přitom vypadají všedně: únava odpoledne, chutě na sladké a neschopnost usnout.
Kortizol je dnes jeden z nejskloňovanějších pojmů zdravého životního stylu. Obecně je spojován se stresem a s tím, že jeho zvýšená hladina škodí. Méně se ale mluví o tom, že existují desítky spouštěčů kortizolové odpovědi, o kterých bychom jako o stresorech neuvažovali. Příznaky chronicky zvýšeného kortizolu vypadají překvapivě všedně, jako únava, chutě na sladké, mírná podrážděnost nebo neschopnost vypnout.
Kortizol je hormon produkovaný nadledvinkami, který řídí stresovou odpověď těla, reguluje hladinu cukru v krvi, ovlivňuje imunitní systém a podílí se na energetickém metabolismu. Ráno přirozeně dosahuje svého denního maxima v prvních 30 minutách po probuzení a v průběhu dne postupně klesá. Tento rytmus je za normálních okolností přesně seřízený a biologicky žádoucí. Problémem je ale stav, kdy hladina kortizolu zůstává trvale zvýšená nebo kdy jeho přirozený rytmus přestane fungovat.
Je to vidět i ve tváři
Chronicky zvýšený kortizol se v praxi projevuje ne příliš zřejmými způsoby. Vizuálně to může být přibývání tuku a zadržování vody v oblasti břicha a obličeje při jinak normální nebo nízké hmotnosti, chronická napjatost šíje a ramen nebo opakované záněty a pomalé hojení ran, protože kortizol při dlouhodobém zvýšení potlačuje imunitní funkce. Pocitově se to také projevuje jako výrazný pokles energie odpoledne, závislost na kofeinu ráno nebo neschopnost usnout i přes fyzickou únavu, protože kortizol stále udržuje nervový systém ve stavu pohotovosti.
Na úrovni nálady a emocí bývá přítomna zvýšená reaktivita na drobné podněty, neklid, pocit zahlcení bez zřejmého důvodu nebo emocionální otupělost a ztráta motivace, která je typická pro pozdější fáze, kdy celá HPA osa začíná vykazovat příznaky vyčerpání. HPA osa je systém propojující hypotalamus, hypofýzu a nadledvinky, který produkci kortizolu řídí.
Biohacker Bryan Johnson investoval do svého těla desítky milionů dolarů, sleduje stovky biomarkerů a roky testuje hranice optimalizace zdraví. Teď přiznal autoimunitní gastritidu, nemoc, kterou medicína neumí vyléčit. Vědecké studie přitom ukazují, že kořeny autoimunitních onemocnění často sahají k traumatům z dětství a chronickému stresu – tedy k faktorům, které žádný protokol biomarkerů nezachytí.
Biohacking: Nejsledovanější tělo světa selhalo, Bryan Johnson bojuje s nemocí bez léku
Enjoy
Tělo vyhodnocuje jako stresor, a tedy spouštěč kortizolové odpovědi, podstatně širší spektrum podnětů než jen emocionální stres. Fyzickými stresory jsou i hlad a pokles krevního cukru, které tělo čte jako ohrožení, a intenzivní fyzická zátěž kortizol zvyšuje prokazatelně nad určitou hranicí intenzity. Zánět je dalším stresorem, kdy akutní infekce, chronický střevní zánět nebo potravinová intolerance spouštějí kortizolovou odpověď jako součást imunitní reakce. Chemickými stresory jsou pesticidy, těžké kovy nebo endokrinní disruptory jako BPA. Nedostatek spánku kortizol zvyšuje velmi rychle – i jedna noc s kratším spánkem měřitelně mění ranní kortizolovou křivku.
Mezi méně zřejmé spouštěče patří věci, které jsou součástí běžného dne. Hluk je jedním z nich. Chronická expozice hluku, typicky v městském prostředí nebo v otevřených kancelářích, aktivuje HPA osu a zvyšuje kortizol i bez toho, aby byl hluk vědomě vnímán jako stres. Jasné umělé světlo večer narušuje přirozený pokles kortizolu a oddaluje přechod do spánkového režimu. Scrollování na sociálních sítích aktivuje limbický systém a spouští mírnou, ale opakovanou stresovou odpověď.
Peptidy se staly jedním z nejviditelnějších trendů biohackingu a longevity scény. Část z nich má pevné místo v medicíně, jiné ale stojí hlavně na zvířecích studiích, anekdotických zkušenostech a rychle rostoucí poptávce, která se často přesouvá do šedé zóny.
Biohacking: Nová posedlost dlouhověkostí. Peptidy slibují regeneraci i mladší tělo
Enjoy
Cvičení je v kontextu kortizolu dvousečné. Studie ukazují, že cvičení pod 60 procent maximální spotřeby kyslíku kortizol nezvyšuje nebo ho mírně snižuje, zatímco při 80 procentech intenzity vzroste hladina kortizolu o více než 80 procent oproti klidové hodnotě. Pohyb v aerobní zóně, tedy přibližně do 70 procent maximální srdeční frekvence, kde je možné pohodlně mluvit, kortizol nezvyšuje a nervový systém ho čte spíše jako regenerační aktivitu. Náročnější běh, intervalový trénink nebo jiný intenzivní sport nad tuto hranici kortizol zvyšuje tím více, čím vyšší je intenzita a délka tréninku. To samo o sobě nemusí být problém, ale pouze pokud dostatečně regenerujeme a naše celková životní stresová zátěž je nízká.
Jedna z nejpraktičtějších věcí pro vyrovnaný kortizol je způsob, jakým začínáme den. Ranní vystavení jasnému přirozenému dennímu světlu a posunutí interakce s obrazovkami pomáhají synchronizovat cirkadiánní rytmus a nastavit prospěšnou kortizolovou křivku. Dechové techniky s prodlouženým výdechem, i jen pět minut denně, prokazatelně snižují aktivitu sympatického nervového systému i kortizolovou reaktivitu. Kortizol je citlivý na kontext a pravidelnost a právě proto mají malé, konzistentní změny v denní rutině nejcitelnější vliv.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
