Biohacking: Kortizol se dá srazit i bez doplňků. Rozhoduje světlo ráno, dech a to, čím netrávíte večer
Kortizol se běžně spojuje jen se stresem. Spouštěčů je ale mnohem víc a většinu z nich by za stres nikdo neoznačil — hluk v otevřené kanceláři, vynechané jídlo, večerní scrollování nebo příliš tvrdý trénink. Příznaky přitom vypadají všedně: únava odpoledne, chutě na sladké a neschopnost usnout.
Kortizol je dnes jeden z nejskloňovanějších pojmů zdravého životního stylu. Obecně je spojován se stresem a s tím, že jeho zvýšená hladina škodí. Méně se ale mluví o tom, že existují desítky spouštěčů kortizolové odpovědi, o kterých bychom jako o stresorech neuvažovali. Příznaky chronicky zvýšeného kortizolu vypadají překvapivě všedně, jako únava, chutě na sladké, mírná podrážděnost nebo neschopnost vypnout.
Kortizol je hormon produkovaný nadledvinkami, který řídí stresovou odpověď těla, reguluje hladinu cukru v krvi, ovlivňuje imunitní systém a podílí se na energetickém metabolismu. Ráno přirozeně dosahuje svého denního maxima v prvních 30 minutách po probuzení a v průběhu dne postupně klesá. Tento rytmus je za normálních okolností přesně seřízený a biologicky žádoucí. Problémem je ale stav, kdy hladina kortizolu zůstává trvale zvýšená nebo kdy jeho přirozený rytmus přestane fungovat.
Je to vidět i ve tváři
Chronicky zvýšený kortizol se v praxi projevuje ne příliš zřejmými způsoby. Vizuálně to může být přibývání tuku a zadržování vody v oblasti břicha a obličeje při jinak normální nebo nízké hmotnosti, chronická napjatost šíje a ramen nebo opakované záněty a pomalé hojení ran, protože kortizol při dlouhodobém zvýšení potlačuje imunitní funkce. Pocitově se to také projevuje jako výrazný pokles energie odpoledne, závislost na kofeinu ráno nebo neschopnost usnout i přes fyzickou únavu, protože kortizol stále udržuje nervový systém ve stavu pohotovosti.
Na úrovni nálady a emocí bývá přítomna zvýšená reaktivita na drobné podněty, neklid, pocit zahlcení bez zřejmého důvodu nebo emocionální otupělost a ztráta motivace, která je typická pro pozdější fáze, kdy celá HPA osa začíná vykazovat příznaky vyčerpání. HPA osa je systém propojující hypotalamus, hypofýzu a nadledvinky, který produkci kortizolu řídí.
Biohacker Bryan Johnson investoval do svého těla desítky milionů dolarů, sleduje stovky biomarkerů a roky testuje hranice optimalizace zdraví. Teď přiznal autoimunitní gastritidu, nemoc, kterou medicína neumí vyléčit. Vědecké studie přitom ukazují, že kořeny autoimunitních onemocnění často sahají k traumatům z dětství a chronickému stresu – tedy k faktorům, které žádný protokol biomarkerů nezachytí.
Biohacking: Nejsledovanější tělo světa selhalo, Bryan Johnson bojuje s nemocí bez léku
Enjoy
Tělo vyhodnocuje jako stresor, a tedy spouštěč kortizolové odpovědi, podstatně širší spektrum podnětů než jen emocionální stres. Fyzickými stresory jsou i hlad a pokles krevního cukru, které tělo čte jako ohrožení, a intenzivní fyzická zátěž kortizol zvyšuje prokazatelně nad určitou hranicí intenzity. Zánět je dalším stresorem, kdy akutní infekce, chronický střevní zánět nebo potravinová intolerance spouštějí kortizolovou odpověď jako součást imunitní reakce. Chemickými stresory jsou pesticidy, těžké kovy nebo endokrinní disruptory jako BPA. Nedostatek spánku kortizol zvyšuje velmi rychle – i jedna noc s kratším spánkem měřitelně mění ranní kortizolovou křivku.
Mezi méně zřejmé spouštěče patří věci, které jsou součástí běžného dne. Hluk je jedním z nich. Chronická expozice hluku, typicky v městském prostředí nebo v otevřených kancelářích, aktivuje HPA osu a zvyšuje kortizol i bez toho, aby byl hluk vědomě vnímán jako stres. Jasné umělé světlo večer narušuje přirozený pokles kortizolu a oddaluje přechod do spánkového režimu. Scrollování na sociálních sítích aktivuje limbický systém a spouští mírnou, ale opakovanou stresovou odpověď.
Peptidy se staly jedním z nejviditelnějších trendů biohackingu a longevity scény. Část z nich má pevné místo v medicíně, jiné ale stojí hlavně na zvířecích studiích, anekdotických zkušenostech a rychle rostoucí poptávce, která se často přesouvá do šedé zóny.
Biohacking: Nová posedlost dlouhověkostí. Peptidy slibují regeneraci i mladší tělo
Enjoy
Cvičení je v kontextu kortizolu dvousečné. Studie ukazují, že cvičení pod 60 procent maximální spotřeby kyslíku kortizol nezvyšuje nebo ho mírně snižuje, zatímco při 80 procentech intenzity vzroste hladina kortizolu o více než 80 procent oproti klidové hodnotě. Pohyb v aerobní zóně, tedy přibližně do 70 procent maximální srdeční frekvence, kde je možné pohodlně mluvit, kortizol nezvyšuje a nervový systém ho čte spíše jako regenerační aktivitu. Náročnější běh, intervalový trénink nebo jiný intenzivní sport nad tuto hranici kortizol zvyšuje tím více, čím vyšší je intenzita a délka tréninku. To samo o sobě nemusí být problém, ale pouze pokud dostatečně regenerujeme a naše celková životní stresová zátěž je nízká.
Jedna z nejpraktičtějších věcí pro vyrovnaný kortizol je způsob, jakým začínáme den. Ranní vystavení jasnému přirozenému dennímu světlu a posunutí interakce s obrazovkami pomáhají synchronizovat cirkadiánní rytmus a nastavit prospěšnou kortizolovou křivku. Dechové techniky s prodlouženým výdechem, i jen pět minut denně, prokazatelně snižují aktivitu sympatického nervového systému i kortizolovou reaktivitu. Kortizol je citlivý na kontext a pravidelnost a právě proto mají malé, konzistentní změny v denní rutině nejcitelnější vliv.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
