Česká ekonomika se po letech otřesů konečně nadechuje. Deloitte letos čeká růst HDP o 3,1 procenta, inflaci pod kontrolou a stabilní sazby. Tahounem mají být domácnosti, mzdy a investice – ne export.

Po turbulentních letech plných externích šoků, pandemie a vysoké inflace vstupuje česká ekonomika do roku 2026 s opatrným optimismem. Podle nové prognózy společnosti Deloitte by měl letos hrubý domácí produkt vzrůst o 3,1 procenta. Inflace by se zároveň měla udržet na relativně příznivé úrovni a Česká národní banka zřejmě nebude mít důvod měnit úrokové sazby.

„Letošní rok bude, jednoduše řečeno, návratem k normálu. Česká ekonomika by měla zrychlit na 3,1 procenta, a to především díky silnější domácí poptávce a investicím,“ uvádí hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Aktualizováno

Nájemné, voda i teplo nahoru. Co dnes nejvíc tlačí inflaci

Money

Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci vzrostly meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení. Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který potvrdil svůj předběžný odhad.

ČTK

Přečíst článek

Domácnosti táhnou růst, export zůstává slabší

Hlavním motorem letošního růstu má být spotřeba domácností, která by se měla zvýšit o 2,7 procenta. Podporu jí dodají rostoucí reálné mzdy a nižší inflační tlaky. K tvorbě HDP by podle Deloitte měly výrazně přispět také firemní investice. Především sektory obchodu, dopravy a zpracovatelského průmyslu.

Naopak zahraniční obchod zůstává slabším článkem české ekonomiky. Čistý export by měl růst HDP spíše brzdit, a Česká republika tak bude i nadále více spoléhat na vnitřní ekonomické impulzy než na zahraniční poptávku.

Trh práce: Nezaměstnanost mírně vzroste

Pozitivní vývoj se očekává i na trhu práce, byť s drobnými výkyvy. Míra nezaměstnanosti by se letos měla mírně zvýšit na 2,8 procenta. Důvodem nejsou ekonomické problémy, ale především strukturální změny v průmyslu a regionální rozdíly. „V dlouhodobějším pohledu bude zesilovat vliv strukturálních změn a čeká nás ještě zajímavý vývoj,“ říká Marek.

Reálné mzdy by se podle prognózy měly zvýšit o 2,6 procenta, což by se mělo pozitivně promítnout do spotřebitelské nálady a dalšího posílení domácí poptávky.

Inflace pod kontrolou, sazby zůstanou beze změny

Inflace by se měla v roce 2026 pohybovat kolem 2,5 procenta, tedy blízko cílové hodnoty České národní banky. V průběhu roku může sice dojít k mírnému zvýšení cen, mimo jiné vlivem silnější koruny nebo vývoje cen ropy, celkový trend by však měl zůstat stabilní. „Čekáme, že se již vyčerpal dezinflační vliv klesajících cen pohonných hmot, další zásadní zlevňování ropy neočekáváme,“ podotýká Marek. Podobně protiinflačně by podle něj mohly letos působit také klesající ceny potravin.

Deloitte proto neočekává změnu základní repo sazby ČNB, která by měla po celý rok zůstat na úrovni 2,5 procenta. Stabilní měnová politika by měla podpořit důvěru investorů i domácností.

Bydlení v roce 2026: trh se normalizuje, ceny zůstanou vysoko

Reality

Český rezidenční trh vstupuje do roku 2026 bez iluzí. Hypotéky zlevňovat nebudou, bytů je málo a tlak na ceny přichází hlavně z poptávky. Kupující si budou víc než kdy dřív hlídat, za co platí.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Silná koruna a důvěra investorů

Koruna by měla podle odhadu Deloitte na konci roku posílit až k hranici 24 korun za euro. Silnější měna by mohla pomoci tlumit inflační tlaky a současně podpořit dovoz, i když pro exportéry zůstává výzvou.

Česká republika si zároveň udržuje silnou pozici na mezinárodních trzích. Ratingové agentury S&P, Moody’s i Fitch hodnotí zemi na úrovni AA-, respektive Aa3, se stabilním výhledem.

„Česká ekonomika zůstává i přes rostoucí výzvy silnou a stabilní ekonomikou se solidní podporou domácí poptávky,“ uzavírá Marek.

Klub hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) jasně podpoří vládu při hlasování o důvěře, budou pro ni všichni členové klubu, řekl novinářům předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Poslanci hnutí se o svém postoji k důvěře vládě chtěli rozhodnout až po vystoupení premiéra Andreje Babiše (ANO) k muničním iniciativě na klubu SPD. Šéf poslanců SPD Radim Fiala ocenil, že Babiš na jednání dorazil, poslanci SPD podle něj ale ještě o definitivním postoji interně nehlasovali, sejdou se ještě krátce před hlasováním pléna Sněmovny.

„Je pro nás důležité, že se poslanci mohli pana premiéra ptát, on jim odpovídal,“ řekl Fiala. Muniční iniciativu podle něj bude koalice dál řešit, bude trvat na transparentnosti, možná nařídí audity. „Takže muniční iniciativu nepovažujeme za uzavřenou,“ uvedl. Poslanec SPD Tomáš Doležal novinářům řekl, že jednání s Babišem bylo velice zajímavé. „Jako klub budeme všichni pro vyslovení důvěry, domluvili jsme se,“ uvedl. Také poslanec SPD Miroslav Ševčík řekl, že pro bude celý klub. „Vůbec nás (Babiš) nemusel přesvědčovat,“ uvedl.

Předseda PRO z poslaneckého klubu SPD Jindřich Rajchl uvedl, že debata byla o tom, jak se budou do budoucna řešit záležitosti týkající se iniciativy. „Aby z toho měla prospěch ČR a český daňový poplatník nemusel přispívat ani korunu,“ řekl. Náklady na koordinaci iniciativy pokládá za zanedbatelné. „Klíčové je, aby drtivá většina z výnosů pro české firmy byla daněna v ČR,“ uvedl.

Členka klubu SPD a šéfka Trikolory Zuzana Majerová uvedla, že sekundární náklady na úředníky na ministerstvu obrany kvůli iniciativě se budou ještě řešit. Babiš podle ní řekl, že by bylo možné administrativu kolem iniciativy dělat jinou cestou. „Ale to si nechám pro sebe, dokud o té variantě nebudu vědět víc,“ řekla. Nevyloučila, že by administrativní roli mohly převzít zbrojovky, například přes svou asociaci.

Ukrajina otevřela klíčové ložisko lithia. Projekt má vazby na Trumpovo okolí

Zprávy z firem

Ukrajina udělila práva na rozvoj jednoho ze svých největších nalezišť lithia, Dobra v Kirovohradské oblasti v centrální části země, konsorciu, vedeným společnostmi TechMet a The Rock Holding, uvedla premiérka Julija Svyrydenková. Vítězné konsorcium má podle listu The New York Times vazby na amerického prezidenta Donalda Trumpa, připomněly agentura Reuters a server Ukrajinska pravda.

ČTK

Přečíst článek

Babiš oznámil pokračování muniční iniciativy před týdnem. Česko bude zajišťování munice dál koordinovat, nebude ho ale financovat ze svého rozpočtu. 

Místopředseda SPD Fiala dodal, že u muniční iniciativy je v koalici stále trochu rozpor. „Povedlo se nám to, že ČR nebude dávat do iniciativy žádné peníze, i to, že ČR nebude posílat žádné zbraně armády na Ukrajinu,“ řekl. I administrativní role ČR u iniciativy ale SPD vadí. Kvůli pokračování iniciativy v posledních dnech zpochybnil své hlasování pro důvěru kabinetu například poslanec SPD Jaroslav Foldyna.

Babiš před volbami také sliboval ukončení projektu. Před týdnem ale oznámil, že se i po dohodě s koaličními partnery rozhodl, že iniciativa se rušit nebude. I tento týden však projekt hodnotil jako netransparentní, bývalá vláda Petra Fialy (ODS) o podrobnostech podle něj mlžila. Bývalý premiér Fiala poté kritizoval Babiše za zveřejňování podrobností o iniciativě, mohou podle něj ohrozit zúčastněné lidi i firmy.

Na muniční iniciativě Česko spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. V iniciativě je koordinátorem a dopravcem, vyhledává zásoby střeliva ve světě a domlouvá mezinárodní financování. Plátci munice jsou z větší části jiné země jako Německo, Kanada či Nizozemsko. Loni Ukrajina dostala 1,8 milionu kusů munice, za celou dobu přes čtyři miliony kusů.