Biohacking: Osa střevo-mozek ovládá naše zdraví, chronický stres prokazatelně ničí mikrobiom
Trávicí potíže nejsou jen psychosomatickou přitěží, ale důsledkem narušené osy mezi mozkem a střevy. Chronický stres a špatná strava ničí náš mikrobiom, což vede k zánětům a zvýšené propustnosti střev. Pochopení těchto mechanismů je klíčem k obnově zdraví skrze stravu, spánek i cílenou suplementaci.
Trávicí obtíže patří mezi nejčastější zdravotní stížnosti a zároveň mezi ty, které jsou nejčastěji opomíjeny jako psychosomatické, tedy jako něco, co není vlastně opravdové. Přitom mechanismy, které za chronickými trávicími problémy stojí, jsou dobře zdokumentované a ve většině případů přímo spojené s naším životním stylem. Tedy jak jíme, jak spíme, jak zvládáme stres a potom jaký je celkový stav naší střevní mikrobioty. Můžeme pak trpět trávicími symptomy, které se vrací, přetrvávají nebo se postupně i zhoršují.
Trávicí soustava má vlastní nervový systém, tvořený přibližně 500 miliony neuronů, který funguje do značné míry autonomně a přitom je v neustálé obousměrné komunikaci s mozkem přes bloudivý nerv, osu HPA a imunitní systém. Tato osa střevo-mozek je klíčová pro pochopení toho, proč chronický stres prokazatelně vytváří trávicí obtíže.
Kortizolová osa se regeneruje primárně v noci, konkrétně během hlubokého spánku, kdy hladina hormonu klesá na minimum a tělo obnovuje citlivost kortizolových receptorů. Chronický spánkový deficit tento proces přerušuje a výsledkem je vyšší ranní kortizol, rychlejší vyčerpání psychické kapacity přes den a větší reaktivita na stresory.
Biohacking: Jak na obávané kortizolové ráno
Enjoy
Kortizol a katecholaminy uvolňované při stresové odpovědi přímo ovlivňují střevní motilitu, snižují prokrvení střevní stěny a narušují integritu těsných spojů mezi buňkami střevního epitelu. Výsledkem je zvýšená propustnost střevní sliznice. Je to stav, který se označuje jako leaky gut, kdy bakteriální složky pronikají do krevního oběhu a spouštějí systémovou zánětlivou odpověď. Chronický stres a dysbalance mikrobiomu se přitom vzájemně posilují, stres mikrobiom narušuje a ten následně zvyšuje reaktivitu HPA osy.
Střevní mikrobiom je z hlediska chronických trávicích obtíží jeden z nejdůležitějších faktorů. Ten zdravý je charakterizovaný vysokou diverzitou bakteriálních druhů a stabilitou jejich vzájemných poměrů. Dysbióza, tedy narušení této rovnováhy, se pojí s celou řadou stavů od syndromu dráždivého tračníku přes chronické nadýmání až po zánětlivá onemocnění střev.
K dysbióze přispívá stres, antibiotická léčba bez následné obnovy mikrobiomu, strava chudá na vlákninu a bohatá na ultrazpracované potraviny, nedostatek spánku a nízká fyzická aktivita. Žádný z těchto faktorů nepůsobí izolovaně, ale v kombinaci mají kumulativní efekt, který se projevuje postupně a jehož příčina proto nemusí být vždy jasná.
Self-care se často zjednodušuje na krátkodobý komfort, jeho skutečný význam je však mnohem praktičtější. Jde o způsob, jak dlouhodobě udržet fungování těla a nervového systému v přetěžujícím prostředí moderního světa. Skutečná péče o sebe spočívá v obyčejných a udržitelných návycích, které organismu vrací stabilitu. Právě tyto drobné a konzistentní vzorce mají na lidské zdraví největší dopad.
Biohacking: Moderní self-care není luxus, ale nezbytný nástroj pro přežití v digitálním věku
Enjoy
Složení stravy ovlivňuje stav střevní mikrobioty přímo a většinou rychleji než většina jiných faktorů. Vláknina je základní živinou pro bakterie produkující mastné kyseliny s krátkým řetězcem, zejména butyrát, který je primárním zdrojem energie pro buňky střevní výstelky a má přímý protizánětlivý efekt. Nedostatek vlákniny ve stravě vede k tomu, že se snižuje počet a diverzita bakterií produkujících butyrát ve prospěch těch méně příznivých.
Kysané zelí, jogurty či kombucha pomohou
Také strava bohatá na fermentované potraviny, jogurt, kefír, kimči, kysané zelí nebo kombucha, prokazatelně zvyšuje diverzitu mikrobiomu a snižuje hladiny zánětlivých markerů. Naopak ultrazpracované potraviny obsahující emulgátory, umělá sladidla a další přídavné látky mají přímý negativní efekt na střevní epitel a mikrobiom. Příliš rychlé jídlo, jídlo pod stresem nebo v pohybu snižuje produkci trávicích enzymů a kyseliny chlorovodíkové v žaludku, protože parasympatický nervový systém potřebný pro optimální trávení nemůže plně fungovat, když je organismus v aktivním stresovém režimu. Toto je konkrétní mechanismus, proč chronický stres způsobuje trávicí obtíže nezávisle na tom, co jíme.
Ze suplementů má nejsilnější evidenci probiotická suplementace při syndromu dráždivého tračníku. Volba kmene záleží na konkrétních příznacích a neexistuje univerzální doporučení pro všechny, ale kmeny jako Lactobacillus rhamnosus, Bifidobacterium infantis nebo Saccharomyces boulardii patří mezi nejlépe studované. Glutamin, aminokyselina přirozeně přítomná ve střevní výstelce, podporuje integritu střevního epitelu a snižuje propustnost sliznice. Efekt je nejcitelnější u lidí s prokázanou zvýšenou střevní propustností nebo po léčbě antibiotiky. Zinek má dobře zdokumentovaný efekt na obnovu střevní bariéry a jeho doplnění při deficitu zlepšuje strukturální integritu střevní výstelky. Hořčík v glycinátové nebo citrátové formě pomáhá při zácpě přes osmotický efekt a uvolnění hladké svaloviny střevní stěny.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
