Zajímá nás
Pražská energetika (PRE) vyplatí letos svým akcionářům dividendu 439,96 koruny za akcii, rozhodla valná hromada firmy. Dividenda je asi o 17,5 koruny vyšší než loni a celkem PRE akcionářům vyplatí 1,7 miliardy korun.
Globální bohatství dosáhlo loni rekordních 530 bilionů dolarů, o desetinu více než o rok dříve. A přes dopady války na Ukrajině, vysoké inflaci a rostoucím sazbám vzroste i letos, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na studii Boston Consulting Group. Trendem jsou udržitelné investice (ESG), které rostou třikrát až pětkrát rychleji než ty tradiční.
Ženy zastávají jen asi čtvrtinu vrcholových manažerských postů v pěti stech největších na burze obchodovaných podniků v USA. Co se týče vlastnictví akcií těchto firem, je skóre ještě bizarnější – manažerky vlastní pouze procento akcií firem v indexu S&P 500, manažeři zbylých 99 procent, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na nový výzkum.
Německá burza vykopává z prestižního indexu DAX jednorožce, kteří nedělají zisk, a chce tam vrátit zpět těžké německé stroje.
Zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou Fed se podepsalo především na hodnotě technologických gigantů. Akcie se od středy potýkají s dramatických poklesem, upozorňuje server CNBC.
Akciové trhy před sebou patrně mají další propad, který by mohl být výraznější než ten dosavadní. Například Bank of America odhaduje, že pokud se bude historie opakovat, pak má před sebou klíčový americký index S&P 500 letos ještě pokles o dalších asi 28 procent. Analytici se přitom opírají o data, která sahají 140 let do historie.
Náhlý pondělní pád evropských akcií způsobený chybou obchodníka společnosti Citigroup opět upozornil na rizika spojená s algoritmickým obchodováním, které zdánlivě banální lidskou chybu během extrémně krátkého okamžiku přetvoří v průšvih gigantických rozměrů.
Světové akciové indexy v dubnu smazaly téměř celé březnové zisky. Důvodem je pokračující konflikt na Ukrajině, další zadrhávání dodavatelských řetězců či obavy z inflace a recese. Americký index S&P 500 letos ztratil 13,3 procenta, technologický Nasdaq 21,2 procenta a evropský Euro Stoxx 50 pak 11,7 procenta. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu.
Americký miliardář Elon Musk kupuje za 44 miliard dolarů (bilion korun) společnost Twitter. Nejbohatší muž na světě tak získá kontrolu nad vlivnou sociální sítí používanou miliony lidí na celém světě. Twitter se tak po devíti letech přestane obchodovat na burze jako veřejná společnost. Informovala o tom agentura Reuters.
Uplynulý týden přinesl další zajímavou várku zpráv s významným dopadem na trhy. Akciové indexy se vesměs postupně stabilizovaly a předvedly mírný růst. Nadále je přesto v trhu cítit vysoká míra nejistoty, důvodem je ruská ofenziva na jihovýchodě Ukrajině, navíc Powell připustil 50 bodový růst sazeb. Investoři pak především vyhlíželi hospodářské výsledky firem, jako je Netflix, Tesla, Bank of America a dalších.
Generální ředitel společnosti Tesla a nejbohatší člověk na světě Elon Musk v poslední době získal podíl 9,2 procenta v sociální síti Twitter. Vyplývá z pondělního prohlášení pro americké regulační úřady, uvedla agentura Reuters. Akcie Twitteru – který Musk rád a často využívá k marketingu – před zahájením obchodování na americké burze vyletěly až o 26 procent. Musk se stal největším akcionářem populární sítě.
CNN: Představitelé Bílého domu ztrácejí jistotu, že se Ukrajině podaří získat zpět celé území, o něž přišla za čtyři měsíce války s Ruskem. Tento názor mezi americkými představiteli převládá, i když teď USA a spojenci Ukrajině dodávají modernější a výkonnější zbraně. „To, zda se jim podaří území dobýt zpět částečně nebo zcela, závisí na tom, jakou podporu jim poskytneme,“ sdělil jeden z poradců působících v Kongresu.
Moskva uvalila sankce na 25 Američanů, včetně Bidenovy ženy a dcery, píše agentura TASS, podle níž jsou mezi sankcionovanými Američany lidé „zodpovědní za formování rusofobního kurzu“. O den dříve Moskva oznámila, že zakázala vstup do Ruska 43 Kanaďanům v reakci na západní sankce uvalené na režim prezidenta Vladimira Putina kvůli ruské invazi.
Číst víceEvropská centrální banka půjde v boji s vysokou inflací tak daleko, jak bude třeba. Při zahajovacím proslovu na Fóru ECB o centrálním bankovnictví to řekla prezidentka banky Christine Lagardeová. ECB chce mít inflaci v eurozóně na dvou procentech, ve skutečnosti je ale teď inflace asi čtyřikrát vyšší. Lagardeová hovořila o nadměrně vysoké inflaci, která podle ní taková v eurozóně „ještě nějaký čas“ asi přetrvá. Míra inflace v 19 zemích eurozóny v květnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta.
Skupina velkých globálních ekonomik G7 vyčlení na potravinovou bezpečnost ve světě až pět miliard dolarů (117 miliard korun). Na summitu G7 vto uvedl jeden z představitelů americké vlády, který uvedl, že polovinou částky přispějí Spojené státy. Ruská invaze na Ukrajinu zkomplikovala zásobování severní Afriky a Asie ukrajinským obilím a OSN se obává, že v některých chudých zemích může vypuknout hladomor.