Objíždět budovy jen kvůli zjištění, že všechno funguje, zabírá technikům čas, který mohou využít při opravách. Skupina M2C představila systém M.a.R.V.In., který propojuje senzory, kamery a technologie měření a regulace a umožňuje část zásahů provádět na dálku. Podle firmy může odborníkům na údržbu ušetřit až 45 procent času věnovaného rutinním obchůzkám.
Trumpova volební porážka poslala otřesy i na Wall Street. Investoři se zalekli možných překážek pro výstavbu datacenter a začali ve velkém prodávat technologické akcie. Nasdaq se ocitl přibližně 12 procent pod říjnovým rekordem a nervozita zasáhla celý trh. Špatné zprávy navíc přišly i z evropského zbrojního průmyslu: Rheinmetall znovu snížil výhled.
Donald Trump slibuje americkým státům bohatství z umělé inteligence a spolupráci s Bílým domem. Po volebním debaklu republikánů ale sílí opačný požadavek: nejprve ochránit obyvatele, potom povolovat další datová centra. Spor se vyostřuje zejména v Texasu, kde nastupující demokratická guvernérka žádá pravidla pro odvětví, které vedle investic přináší také obavy z dražší elektřiny a rostoucí spotřeby vody.
Americké akcie zažily nejhorší jednodenní výprodej zhruba za rok a půl. Vítězství demokratů v kongresových volbách vyvolalo na Wall Street obavy, že nová politická většina přitvrdí vůči umělé inteligenci a výstavbě datových center. Nejtvrdší zásah dostaly technologické tituly: Nasdaq se propadl o 5,5 procenta, Nvidia ztratila přes devět procent a AMD více než 17 procent.
Éra humanoidních robotů se posouvá z technologických demonstrací na burzu. Agility Robotics se chystá jako první čistě humanoidní robotická firma vstoupit na americký Nasdaq a sází na to, že její robot Digit 5 začne ve skladech a továrnách přebírat úkoly, na které firmy obtížně shánějí lidi. Za startupem přitom stojí silná jména Big Techu včetně Nvidie, Amazonu, SoftBank a Foxconnu.
Meta si poprvé půjčuje v eurech a zájem investorů láme evropské rekordy. Na její dluhopisy se sešly objednávky za 53 miliard eur, téměř šestinásobek částky, kterou chce získat. Majitel Facebooku ale za peníze nabízí štědré výnosy. Investoři totiž stále pozorněji sledují, kolik technologické giganty stojí závod o umělou inteligenci a zda se jim obří výdaje vrátí.
Apple posouvá AI zase o krok blíž k tomu, aby byla neustále přítomná v každodenním životě. Nové funkce pro Apple Watch mají nově průběžně analyzovat okolní konverzace, shrnout jejich obsah a dokonce zpětně zobrazit posledních 15 sekund rozhovoru. Technologicky je to působivé, zároveň ale vzniká další citlivá hranice mezi užitečnou asistencí a ztrátou soukromí.
Evropa může v souboji o umělou inteligenci udělat zásadní strategickou chybu. Pokud se spokojí s průmyslovými aplikacemi a vývoj nejpokročilejších AI modelů přenechá Spojeným státům a Číně, riskuje technologickou závislost, varuje šéf francouzského Mistralu Arthur Mensch. Kontinent podle něj nepotřebuje jen chytré aplikace, ale také vlastní výpočetní kapacity a „mozky“, na kterých budou budoucí systémy stát.
Nové stroje, výrobní postupy i využití umělé inteligence při kontrole kvality. To vše může za určitých podmínek spadat do výzkumu a vývoje, na který mohou firmy uplatnit daňový odpočet. Mnohé o této možnosti nevědí, jiné odrazuje administrativní náročnost uplatnění odpočtu.. „Firmy si často myslí, že výzkum a vývoj musí vypadat jako práce Akademie věd nebo vývoj kosmických technologií,“ říká odborník na daňovou podporu výzkumu a vývoje Petr Marc ze společnosti Ayming. Proč podniků využívajících odpočet ubývá a co může tento trend změnit?
Ani technologičtí giganti nemají bezedné kapsy. Microsoft se po devíti letech vrací na americký dluhopisový trh a chce od investorů získat nejméně 25 miliard dolarů. Důvodem jsou mimo jiné astronomické investice do umělé inteligence. Technologický sektor si přitom letos na podobné projekty půjčil už stovky miliard dolarů. A na Wall Street sílí nervozita, zda se gigantické sázky na AI vůbec vyplatí.
Boom umělé inteligence začíná mít stále viditelnější energetickou i politickou cenu. Nová datová centra v USA potřebují obrovské množství elektřiny a jejich provozovatelé proto stále častěji sázejí na zemní plyn. Podle analýzy Sierra Clubu by plánované projekty mohly do roku 2030 zvrátit zhruba 15 let snižování emisí americké energetiky. Zároveň proti výstavbě center roste odpor místních obyvatel, kteří se obávají hluku, spotřeby vody, dražší elektřiny i zásahů do krajiny.
