Biohacking: Nová posedlost dlouhověkostí. Peptidy slibují regeneraci i mladší tělo
Peptidy se staly jedním z nejviditelnějších trendů biohackingu a longevity scény. Část z nich má pevné místo v medicíně, jiné ale stojí hlavně na zvířecích studiích, anekdotických zkušenostech a rychle rostoucí poptávce, která se často přesouvá do šedé zóny.
Peptidy patří k nejrychleji rostoucím tématům v biohackingové a longevity komunitě. Zájem o ně se pohybuje ve specifickém prostoru, kde se střetávají slibné mechanismy, omezená klinická data, regulatorní nejistota a silná komunita uživatelů, kteří je testují sami na sobě.
Peptidy jsou krátké řetězce aminokyselin, zpravidla o délce dvou až padesáti aminokyselin, a v těle přirozeně fungují jako signální molekuly. Od proteinů se liší především velikostí a specifičností účinku. Tělo jich produkuje tisíce druhů a jejich prostřednictvím reguluje buněčnou komunikaci, imunitní odpověď, hormony, hojení tkání nebo metabolismus.
Jejich atraktivita spočívá v tom, že každý peptid působí na konkrétní receptor nebo buněčný typ. Nemá tedy plošný účinek na celý organismus a tělo jej přirozeně rozkládá na aminokyseliny. Obecně jim to dává příznivější bezpečnostní profil než řadě syntetických léčiv. Neznamená to ale, že jsou bez rizik, zejména pokud se aplikují injekčně v nekontrolovaném prostředí.
Osteoporóza se rozvíjí nenápadně, ale její následky mohou být zásadní. Řídnutí kostí výrazně zvyšuje riziko zlomenin, zejména ve vyšším věku, a nejvíce ohrožuje ženy po menopauze. Dobrou zprávou je, že zdraví kostí lze ovlivnit v každé fázi života – pohybem, dostatkem klíčových živin i omezením rizikových návyků.
Biohacking: Tichý nepřítel kostí. Osteoporóze lze předcházet v každém věku
Enjoy
Zvýšený zájem
Zájem biohackingové komunity o různé druhy peptidů se v posledních letech výrazně zvýšil. Širší přístup k látkám, které dříve existovaly hlavně v laboratorním nebo klinickém prostředí, umožnila jejich rostoucí dostupnost přes compoundingové lékárny na předpis nebo přes šedý trh, kde bývají označovány jako „research chemicals“. Zároveň vznikly online komunity, v nichž tisíce lidí sdílejí protokoly a subjektivní zkušenosti. Tím se kolem peptidů vytvořila hustá síť anekdotické evidence. Longevity hnutí kolem osobností, jako jsou Bryan Johnson nebo David Sinclair, které peptidy veřejně diskutují, pak přispělo k tomu, že se z nich stal symbol pokročilé sebeoptimalizace.
Peptidy přitom nejsou jen módní záležitostí. Řada z nich má plně schválený klinický status a v běžné medicíně se používá desítky let. Inzulin, jeden z prvních terapeuticky využívaných peptidů, zachraňuje životy od dvacátých let minulého století. GLP-1 agonisté, jako jsou semaglutid nebo liraglutid, jsou schválenými léky pro diabetes 2. typu a obezitu a dnes patří k nejdiskutovanějším farmakologickým třídám. V kosmetice jsou peptidy jako GHK-Cu, matrixyl nebo argirelin už roky běžnou součástí přípravků pro péči o pleť a jsou volně dostupné v topické formě.
Kontroverze kolem peptidů se dnes odehrává na několika rovinách. Tou nejzásadnější je propast mezi zvířecími daty a klinickými studiemi na lidech. BPC-157, zdaleka nejpopulárnější peptid v biohackingové komunitě, má za sebou stovky studií na hlodavcích s konzistentně pozoruhodnými výsledky. Dodnes ale neexistuje žádná publikovaná randomizovaná kontrolovaná studie na lidech. To není automaticky důvod k odmítnutí. Mechanismy jsou biologicky smysluplné a částečně přenositelné i na člověka. Je to ale důvod k opatrnosti při interpretaci jeho efektů.
Káva může tělu prospívat, ale není automaticky zdravá pro každého. Záleží na množství, načasování i stresové zátěži – a část jejích benefitů lze získat i z ovoce, zeleniny nebo bylin, bez kofeinové zátěže pro organismus.
Biohacking: Káva není nevinný rituál. Kdy prospívá a kdy může tělu škodit
Enjoy
Druhá rovina je regulatorní. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, FDA, v září 2023 zařadil devatenáct běžně používaných peptidů na svůj seznam Category 2, čímž prakticky zakázal jejich přípravu v compoundingových lékárnách. Důvodem byly obavy z imunogenicity, nečistot při výrobě a nedostatku bezpečnostních dat z klinických studií. V únoru 2026 americká vláda oznámila, že přibližně čtrnáct z těchto devatenácti peptidů má být přeřazeno zpět do Category 1 a přístup přes lékárny na předpis má být obnoven.
Třetí rovina kontroverze je praktická. Zákaz compoundingových lékáren nezlikvidoval poptávku, pouze ji přesunul na šedý trh s látkami označovanými jako „research chemicals“. V tomto prostředí neexistuje kontrola kvality, ověřené dávkování ani lékařský dohled. Peptidy se přitom obvykle aplikují injekčně, takže sterilita přípravy a přesnost dávkování jsou zásadní.
Peptidy jsou proto v současném biohackingu oblastí s vysokým potenciálem i značnou nejistotou. Jejich mechanismy jsou biologicky zajímavé, část látek má solidní základ v preklinickém výzkumu a u některých existují klinická data z jiných indikací, než pro které jsou v biohackingu používány. Zároveň platí, že drtivá většina protokolů stojí na anekdotické evidenci, nekontrolovaném sebetestování a dedukci ze zvířecích modelů.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
