Biohacking: Nejsledovanější tělo světa selhalo, Bryan Johnson bojuje s nemocí bez léku
Biohacker Bryan Johnson investoval do svého těla desítky milionů dolarů, sleduje stovky biomarkerů a roky testuje hranice optimalizace zdraví. Teď přiznal autoimunitní gastritidu, nemoc, kterou medicína neumí vyléčit. Vědecké studie přitom ukazují, že kořeny autoimunitních onemocnění často sahají k traumatům z dětství a chronickému stresu – tedy k faktorům, které žádný protokol biomarkerů nezachytí.
Na konci června zveřejnil známý biohacker Bryan Johnson na sociálních sítích, že trpí autoimunitním onemocněním - autoimunitní gastritidou. Johnson investoval desítky milionů dolarů do optimalizace svého těla, sleduje stovky svých biomarkerů, spí v přesně kontrolovaných podmínkách a jí dietu sestavenou týmem lékařů. Nyní přiznal onemocnění, které moderní medicína neumí vyléčit.
Autoimunitní gastritida je chronický zánětlivý stav, při kterém imunitní systém napadá buňky žaludeční sliznice zodpovědné za produkci trávící kyseliny a za tvorbu tzv. vnitřního faktoru, což je protein nezbytný pro vstřebávání vitaminu B12. Výsledkem je postupná atrofie sliznice, neschopnost absorbovat železo a B12 a zvýšené riziko rakoviny žaludku. Onemocnění se vyvíjí roky bez příznaků, prvním signálem bývá chronicky nízká hladina ferritinu i přes normální hodnoty hemoglobinu, a to právě ukázaly Johnsonovy výsledky při rutinním testování. Diagnózu potvrdila endoskopie a biopsie, které ukázaly časné stadium atrofie žaludeční sliznice.
Peptidy se staly jedním z největších lákadel moderní anti-aging kosmetiky. Slibují podporu kolagenu, pevnější pleť i jemnější vrásky, zároveň ale platí, že jejich účinek závisí na typu peptidu, formulaci produktu i schopnosti proniknout do kůže. Samotné slovo „peptidy“ na obalu proto ještě není zárukou viditelného výsledku.
Biohacking: Peptidy jsou hvězdou anti-aging kosmetiky. Zázrak ale nečekejte od každého krému
Enjoy
Johnson sám část viny připisuje konzumaci cukru v dětství a období ve svých dvacátých letech, kdy byl vystaven neustálému stresu a přibral na váze. Zároveň byl v 21 letech diagnostikován s autoimunitním onemocněním štítné žlázy. Imunitní systém, který se jednou naučí útočit na vlastní tkáně, má k tomu totiž v dalších orgánech vyšší předpoklady a pak je tedy běžné mít i několik autoimunitních onemocnění najednou. Autoimunitní gastritida a autoimunitní onemocnění štítné žlázy jsou navíc u jednoho pacienta přítomné obzvlášť často.
Johnsonův protokol Blueprint je zaměřen na měřitelné biomarkery - biologický věk tkání, kardiovaskulární kondici, hladiny hormonů, kvalitu spánku, tělesné složení. To jsou parametry, které strava, pohyb, spánek a cílené doplňky stravy měřitelně ovlivňují. Autoimunitní onemocnění ale vzniká z interakce genetické predispozice, raného imunologického nastavení a dalších často zdánlivě nesourodých a často i těžko zjistitelných faktorů, které se odehrály dlouho před tím, než Johnson začal sledovat svůj první biomarker. Protokol může zpomalit stárnutí tkání, ale nemůže sám o sobě přepsat imunologickou historii.
Peptidy se staly jedním z nejviditelnějších trendů biohackingu a longevity scény. Část z nich má pevné místo v medicíně, jiné ale stojí hlavně na zvířecích studiích, anekdotických zkušenostech a rychle rostoucí poptávce, která se často přesouvá do šedé zóny.
Biohacking: Nová posedlost dlouhověkostí. Peptidy slibují regeneraci i mladší tělo
Enjoy
V dokumentu o Johnsonovi, který vyšel před zveřejněním jeho diagnózy, mluví otevřeně o emocionálních traumatech z dětství a o tom, jak ho formovala léta v náboženské komunitě. Tyto nepříznivé zkušenosti z dětství, tedy emocionální zanedbání, zneužívání nebo chronický stres v rané vývojové fázi, jsou prokazatelně spojeny se zvýšeným rizikem rozvoje autoimunitních onemocnění v dospělosti. Systematický přehled a meta-analýza z roku 2025 shrnující desítky studií ukázala, že lidé s historií traumatického dětství mají vyšší riziko autoimunitních onemocnění, přičemž mechanismem je pravděpodobně chronická aktivace HPA osy, která vede k uvolňování prozánětlivých cytokinů a oslabení mechanismů imunity tlumících zánět.
Posttraumatická stresová porucha (PTSD) a chronický psychický stres mají na imunitní systém podobný efekt. Meta-analýza z roku 2025 zaměřená na PTSD jako rizikový faktor pro autoimunitní onemocnění ukázala konzistentní asociaci mezi touto diagnózou a zvýšeným rizikem rozvoje lupusu, zánětlivého onemocnění střev, revmatoidní artritidy i roztroušené sklerózy. Mechanismem je aktivace HPA osy, tedy systému propojujícího hypotalamus, hypofýzu a nadledvinky, který řídí produkci kortizolu a stresovou odpověď organismu a sympatického nervového systému. Obojí funguje jako pojítko mezi emocionálním stresem a dysregulací imunitního systému. Chronicky aktivovaná stresová osa mění chování imunitních buněk a snižuje jejich schopnost rozlišovat mezi vlastními a cizími strukturami. Velká kohortová studie z loňska zjistila, že příznaky deprese, úzkosti a PTSD zprostředkovávají přibližně čtvrtinu asociace mezi traumaty z dětství a rozvojem autoimunitních onemocnění v dospělosti.
Otázkou tedy je, co vše patří do definice optimalizování těla. Biomarkery lze měřit, spánek lze regulovat, strava lze přesně kalibrovat. Imunologické stopy raného stresu, traumatu a chronické aktivace nervového systému ale v této definici zatím většinou nebývají.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
