Americká společnost Microsoft investuje v letech 2026 až 2029 v Japonsku 1,6 bilionu jenů (213 miliard korun) do rozšiřování infrastruktury umělé inteligence (AI) a posílení spolupráce s vládou v otázkách kyberbezpečnosti.
Technologičtí giganti se zavázali investovat stovky miliard dolarů do rozvoje umělé inteligence v Indii. Oznámení padla během velkého summitu Indian AI Impact Summit zaměřeného na AI, který v zemi spojil světové státníky i šéfy nejvýznamnějších technologických firem. Informoval o tom server CNBC.
Umělá inteligence jako hrozba pro lidstvo byla desítky let tématem katastrofických a sci-fi knih i filmů. Dnes se tyto scénáře stávají součástí seriózních debat. Nejblíže realitě je zatím to, že AI začíná výrazně měnit – a otřásat – ekonomikou.
V Česku ani v jiných zemích neutuchá paměťová krize. Naopak, letos lze čekat její další zhoršení a výraznější zdražování notebooků, mobilů, ale třeba také vyšší ceny ojetých automobilů. Důvodem je umělá inteligence, resp. obrovské investice do ní a související infrastruktury, například datových center, v podání amerických technologických obrů, zejména Amazonu, Microsoftu, Alphabetu a Mety.
Čtyři největší technologické firmy USA jdoucí v čele pochodu vstříc umělé inteligenci letos nainvestují do datových center a další infrastruktury související s AI bezprecedentních celkem 650 miliard dolarů. To je zhruba 1,5násobek letošního vyhlíženého výkonu celé české ekonomiky. Investoři jsou zaskočeni mohutností těchto investic a už jim netleskají jako ještě loni, kdy v nich spatřovali známku kýženého inovativního přístupu.
Finanční trhy v uplynulém týdnu po delší době znatelně ochladly. Většina světových akciových indexů prošla poměrně svižnou korekcí a navázala tak na předchozí oslabení rizikových aktiv, především na komoditních trzích. Náladu investorů tradičně ovlivnila data z amerického trhu práce, zároveň ale sílily obavy ohledně další návratnosti investic do umělé inteligence. Klíčový americký index S&P 500 se v tomto prostředí stáhl zpět k úrovni kolem 6 900 bodů.
Největší hráči technologického světa zvažují obří investice do OpenAI. Ve hře jsou desítky miliard dolarů. Firma zároveň čelí sílící konkurenci. Umělá inteligence se stává magnetem pro globální kapitál. Riziko bubliny ale roste.
Výsledky Microsoftu výrazně překonaly očekávání analytiků. Zisk vzrostl o 60 procent, tržby o 17 procent. Akcie ale po oznámení klesaly. Investory totiž znepokojuje cena dalšího růstu.
Pokud se umělá inteligence nerozšíří mezi běžné firmy a do chudších zemí, hrozí podle šéfa Microsoftu, že se z ní stane spekulativní bublina. Navzdory masivním investicím zůstává její reálné využití relativně nízké a finanční instituce varují před přehnaným optimismem investorů.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci. Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny Alphabet. Smlouvy umožňují technologickým firmám využívat obsah encyklopedie k trénování systémů AI a představují krok k lepšímu zpeněžení jejího obsahu, uvedla agentura AP.
Do investic souvisejících s datovými centry by mělo v příštích pěti letech směřovat nejméně 3 biliony dolarů. Uvedla to ratingová agentura Moody’s Ratings s tím, že financování bude z velké části zajištěno prostřednictvím úvěrových trhů.
