Česko-slovenský film Kdyby se holubi proměnili ve zlato české režisérky Pepy Lubojacki vyhrál na mezinárodním filmovém festivalu Berlinale cenu za nejlepší dokumentární snímek. Na slavnostním večeru to oznámila tříčlenná porota. Autorka v dokumentu natočeném na mobilní telefon zkoumá, proč se její bratr a dva bratranci ocitli bez domova a potýkají se se závislostí. Snímek získal už předtím také Caligariho cenu.

Porota ocenila „vynalézavý režisérský hlas“ Pepy Lubojacki a udělila jí cenu za nejlepší dokumentární film, která je spojená s odměnou 40 tisíc eur (970 tisíc korun). Podle pravidel si ji rozdělí režisér a producent vítězného filmu. Vítězství v této kategorii navíc opravňuje k účasti v soutěži o cenu Oscar za nejlepší dokumentární film. Letos porota vybírala ze 16 dokumentárních filmů, které se představily v různých festivalových sekcích.

„Když nemáte kde bydlet nebo žijete se závislostí, stanete se pro společnost neviditelnými,“ uvedla při přebírání ceny Lubojacki. Řekla, že při natáčení filmu o bezdomovectví a závislosti narážela na řadu odsudků. „Tahle cena znamená, že jsou ve středu pozornosti, že na nich záleží,“ dodala režisérka.

Předchozí ocenění

Film už před slavnostním večerem získal Caligariho cenu, která je jednou z vedlejších cen filmové přehlídky. Udílí ji nezávislá tříčlenná porota od roku 1986. Vybírá přitom z filmů v sekci Forum, v níž samo Berlinale žádné ceny neudílí. Pojmenované je ocenění na počest jedné z německých filmových klasik z roku 1920, Kabinetu doktora Caligariho od režiséra Roberta Wieneho.

Od roku 2024 mají nad cenou záštitu streamovací platforma filmfriend a německý Spolkový svaz komunální filmové práce (BkF), který sdružuje komunální, studentská a nekomerční kina. Cena je dotovaná částkou 4000 eur (97 tisíc korun), polovinu z nich dostane autor vítězného snímku, polovina zamíří na podporu distribuce. Český nebo slovenský film Caligariho cenu ještě nezískal, kinematografie středovýchodní Evropy uspěla naposledy v roce 1994, kdy ocenění získal snímek nedávno zesnulého maďarského režiséra Bély Tarra Satanské tango.

Film Kdyby se holubi proměnili ve zlato se na Berlinale promítal čtyřikrát, premiéru měl v pátek 13. února. Byl jedním ze čtyř snímků s českou stopou, které letos měli návštěvníci Berlinale možnost zhlédnout. V sekci Generation Kplus se představil krátký animovaný film En, ten, týky! slovenské režisérky a animátorky Andrey Szelesové, který vznikl rovněž v česko-slovenské koprodukci. V koprodukci Česka, Německa, Íránu a Lucemburska vzniklo drama Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové, které se promítalo v kategorii Panorama. Ve světové premiéře Berlinale uvedlo v sekci Classics ještě digitálně restaurovanou podobu snímku Panelstory aneb Jak se rodí sídliště režisérky Věry Chytilové z roku 1979.

RECENZE: Je to snadné. Metoda Markovič je nejlepší český seriál

Enjoy

Videotéka Oneplay uvedla závěrečnou epizodu druhé řady úspěšné série Metoda Markovič. Kauza Jiřího Straky povýšila tuzemskou televizní tvorbu ještě o něco výš než původní Hojer. A blíží se úrovni standardu Netflixu, jehož Mindhunter od Davida Finchera zjevně platí za hlavní inspirační zdroj české novinky.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Film Melania schytává ostrou kritiku. Přesto je nejvýdělečnějším dokumentem za 14 let

Enjoy

Dokumentární film Melania o první dámě Spojených států Melanii Trumpové během prvního víkendu v kinech podle odhadů analytiků v USA a v Kanadě utržil sedm milionů dolarů, tedy zhruba 143,4 milionu korun. Jedná se o nejlepší výsledek pro dokumentární film, vyjma koncertních filmů, za posledních 14 let. Snímek o dvaceti dnech předcházejících loňské lednové inauguraci amerického prezidenta Donalda Trumpa předčil očekávání navzdory ostrým recenzím filmových kritiků, informují americká média.

ČTK

Přečíst článek

Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.

Nejvyšší soud rozhodl poměrem hlasů 6:3, že prezident překročil své pravomoci, když na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) uvalil nová cla na desítky zemí. V současné chvíli Trump zvýšil globální cla na 15 procent. Verdikt soudu však neurčil, zda mají dovozci nárok na vrácení peněz ani jak by měl být proces refundací nastaven. Tuto otázku ponechal nižším soudům.

Americká obchodní komora i Národní maloobchodní federace (NRF) okamžitě vyzvaly k rychlému zahájení procesu vracení zaplacených cel. NRF, která zastupuje velké maloobchodní řetězce i malé obchodníky, uvedla, že refundace by představovaly ekonomický impuls a umožnily firmám investovat do provozu, zaměstnanců i zákazníků.

Podle Americké obchodní komory by rychlé vrácení peněz bylo zásadní zejména pro více než 200 tisíc malých dovozců. Koalice malých podniků We Pay the Tariffs požaduje „plné, rychlé a automatické refundace“ bez složitých administrativních procesů, píše server Financial Times.

Trumpova cla zasáhla hlavně Američany, říká guvernér Italské centrální banky Panetta

Money

Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.

nst

Přečíst článek

Zdlouhavý proces

Podle údajů Úřadu pro cla a ochranu hranic (CBP) bylo do poloviny prosince vybráno 133,5 miliardy dolarů na clech souvisejících s opatřeními podle IEEPA. Odhady se však liší. Výzkumné centrum The Budget Lab při Yaleově univerzitě uvádí, že jen v roce 2025 bylo vybráno 142 miliard dolarů, zatímco banka JPMorgan odhaduje, že celkový objem může dosahovat až 200 miliard dolarů.

Analytici zároveň upozorňují, že návrat peněz může být zdlouhavý. Refundace podle nich pravděpodobně budou vypláceny postupně, případ od případu, a mohou trvat měsíce či roky. Platby by měly směřovat přímo dovozcům, kteří cla původně zaplatili.

Prezident Trump označil za „šílené“, že se Nejvyšší soud výslovně nevyjádřil k povinnosti administrativy vracet vybraná cla, a varoval, že spor může pokračovat další roky u soudů. Ministr financí Scott Bessent rovněž naznačil, že případné refundace nelze očekávat v krátkém horizontu.

AI horečka v Indii: Světové firmy slibují stovky miliard dolarů

Money

Technologičtí giganti se zavázali investovat stovky miliard dolarů do rozvoje umělé inteligence v Indii. Oznámení padla během velkého summitu Indian AI Impact Summit zaměřeného na AI, který v zemi spojil světové státníky i šéfy nejvýznamnějších technologických firem. Informoval o tom server CNBC.

nst

Přečíst článek

Mimořádná cla byla zavedena po aktivaci zákona IEEPA na začátku dubna. Většina takzvaných recipročních cel vstoupila v platnost 7. srpna. Administrativa rovněž uvalila cla až ve výši 125 procent na Čínu, která byla následně snížena na 10 procent, a zavedla opatření vůči Kanadě a Mexiku.

Většina velkých amerických společností se k žalobám proti clům nepřipojila, některé firmy si však nárok na případnou refundaci předem právně zajistily. Zástupci průmyslu očekávají, že po rozhodnutí Nejvyššího soudu bude podána řada nových žádostí o vrácení peněz.

Podle výzkumu newyorské pobočky Federálního rezervního systému a německého institutu Kiel nesly americké firmy a spotřebitelé nejméně 90 procent nákladů spojených s těmito cly.