Biohacking: Když stres vyhraje, aneb proč vás ani zdravý životní styl nezachrání
Stres patří k nejčastěji používaným pojmům v souvislosti se zdravím, zároveň však k těm, jejichž skutečný dopad a mechanismy bývají zjednodušovány. Často je vnímán jako něco, co je třeba eliminovat nebo snížit, či alespoň kontrolovat. Z biologického hlediska je stres základním adaptačním mechanismem, bez kterého by organismus nebyl schopen přežít. Problémem je jeho chronická, špatně regulovaná forma a prostředí, ve kterém se z krátkodobé adaptační reakce stává trvalý stav.
Z fyziologického hlediska je stres řízen primárně osou hypotalamus-hypofýza-nadledvinky, známou jako HPA osa. Ta reaguje na vnější i vnitřní podněty a mobilizuje energii prostřednictvím stresových hormonů, zejména kortizolu. V akutní situaci je tento mechanismus v organismu nezastupitelný, zvyšuje totiž pozornost a připravuje tělo na reakci. V moderním prostředí však stresové podněty často přetrvávají a udržují odpověď na ně chronicky aktivní.
Trvale zvýšená aktivita stresových drah postupně vede k tzv. alostatické zátěži, tedy opotřebení regulačních systémů organismu. To se projevuje psychicky a také má přímé fyziologické důsledky. Často dochází ke zhoršení kvality spánku, narušení inzulinové citlivosti či zvýšení zánětlivých procesů.
Chcete žít déle a zdravěji? Sledujte seriál Biohacking o moderním životním stylu a longevity.
Časem se může začít měnitináš způsob chování a přístupu ke každodenním situacím, což paradoxně stres dále posiluje. Tělo se ocitá v režimu neustálé pohotovosti, aniž by mělo prostor pro regeneraci. Zásadní roli zde totiž hraje skutečnost, že stres není jen reakcí na vnější události, ale také na naši vlastní interpretaci událostí. Pokud většinu dne prožíváme v režimu výkonu, kontroly a neustálého vyhodnocování, pocitový stres se stává naším výchozím nastavením. To je jeden z důvodů, proč lidé mohou dodržovat zdravý jídelníček, hýbat se a přesto se cítit vyčerpaní a neregenerovaní.
Nootropika jsou souhrnným označením pro různé druhy doplňků, které podporují kognitivní funkce mozku, zejména paměť, pozornost, schopnost učení, mentální výkonnost a odolnost vůči psychickému stresu. Na rozdíl od stimulantů se nesnaží mozek primárně přimět k vyššímu výkonu, ale optimalizovat jeho vnitřní prostředí, metabolismus a mezibuněčnou komunikaci.
Biohacking: Jak podpořit výkon mozku bez silných stimulantů
Enjoy
Praktická práce se stresem proto nespočívá v jeho potlačení, ale v obnovení schopnosti nervového systému přepínat mezi aktivací a klidem. Jedním z nejúčinnějších, a přitom často přehlížených nástrojů je práce s denním rytmem. Je to proto, že stresový hormon kortizol hraje v cirkadiánním systému zásadní roli. Pravidelný spánek, vystavení se dennímu světlu v ranních hodinách a omezení umělého světla večer dávají mozku jasné signály o tom, kdy má být organismus aktivní a kdy má regenerovat. Bez tohoto základního rámce je jakákoliv snaha o snížení stresu účinná jen částečně.
Stejně důležitá je schopnost vytvářet během dne krátké okamžiky uvolnění. Pomoci může meditaceči dechová cvičení, ale jen, pokud jsou pro nás přirozené a nejde opět o snahu o výkon. Jednodušeji může jít pouze o vědomé zpomalení, krátkou procházku bez cíle nebo jen přerušení mentální aktivity. Tyto momenty dávají nervovému systému informaci, že prostředí je bezpečné, a umožňují stresové reakci odeznít.
Téma dlouhověkosti se v posledních letech dostává do popředí nejen v odborných diskusích, ale i v každodenním životě. Už nejde jen o otázku, jak dlouho budeme žít, ale jak kvalitně, vitálně a ve zdraví dokážeme svá léta prožít. Tento posun není náhodný – je výsledkem demografických změn, rozvoje vědy a medicíny i rostoucí touhy lidí aktivně pečovat o sebe a své zdraví.
Longevity se mění. Již nejde jen o délku života, ale o jeho kvalitu
Enjoy
Výživa a pohyb se stresem úzce souvisejí. Chronický stres zvyšuje potřebu energie a ovlivňuje výběr potravin, často směrem k vysoce nezdravým ultra zpracovaným potravinám (o těch jsme podrobně referovali minule). Stres zároveň zhoršuje trávení a využití živin. Stabilní, přirozená strava a pravidelný pohyb spíše jemnějšího rázu mohou fungovat jako podpůrné signály pro náš nervový systém. Zásadní je, aby tyto aktivity nebyly prožívány jako povinnost, ale jako normální součást našehodaného prostředí. V kontextu longevity je stres jedním z klíčových faktorů, které určují, zda se zdravé návyky stanou udržitelnými. Práce se stresem je tak základní podmínkou dlouhodobého zdravého fungování.
Funkční předsevzetí bývají většinou taková, která lehce, postupně a ideálně trvale mění základní nastavení našeho dne. Kdy a jak spíme, kdy a co jíme, kdy a jak se hýbeme a zda máme prostor na fyzickou i psychickou regeneraci. Tyto zdánlivě banální faktory mají v součtu výrazně větší vliv na trvalé zdraví než aktuální trendy, specifické doplňky nebo krátkodobé intenzivní strategie. Jakmile se tělo totiž dostane do prostředí, které mu dává smysl, začíná velká část procesů fungovat přirozeně, včetně stabilně regulované stresové odpovědi.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.