Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Biohacking: Když stres vyhraje, aneb proč vás ani zdravý životní styl nezachrání

ilustrační foto
profimedia.cz
Alžběta Shejbalová

Stres patří k nejčastěji používaným pojmům v souvislosti se zdravím, zároveň však k těm, jejichž skutečný dopad a mechanismy bývají zjednodušovány. Často je vnímán jako něco, co je třeba eliminovat nebo snížit, či alespoň kontrolovat. Z biologického hlediska je stres základním adaptačním mechanismem, bez kterého by organismus nebyl schopen přežít. Problémem je jeho chronická, špatně regulovaná forma a prostředí, ve kterém se z krátkodobé adaptační reakce stává trvalý stav.

Z fyziologického hlediska je stres řízen primárně osou hypotalamus-hypofýza-nadledvinky, známou jako HPA osa. Ta reaguje na vnější i vnitřní podněty a mobilizuje energii prostřednictvím stresových hormonů, zejména kortizolu. V akutní situaci je tento mechanismus v organismu nezastupitelný,  zvyšuje totiž pozornost a připravuje tělo na reakci. V moderním prostředí však stresové podněty často přetrvávají a udržují odpověď na ně chronicky aktivní.

Trvale zvýšená aktivita stresových drah postupně vede k tzv. alostatické zátěži, tedy opotřebení regulačních systémů organismu. To se projevuje psychicky a také má přímé fyziologické důsledky. Často dochází ke zhoršení kvality spánku, narušení inzulinové citlivosti či zvýšení zánětlivých procesů.

Chcete žít déle a zdravěji? Sledujte seriál Biohacking o moderním životním stylu a longevity.

Časem se může začít měnitináš způsob chování a přístupu ke každodenním situacím, což paradoxně stres dále posiluje. Tělo se ocitá v režimu neustálé pohotovosti, aniž by mělo prostor pro regeneraci. Zásadní roli zde totiž hraje skutečnost, že stres není jen reakcí na vnější události, ale také na naši vlastní interpretaci událostí. Pokud většinu dne prožíváme v režimu výkonu, kontroly a neustálého vyhodnocování, pocitový stres se stává naším výchozím nastavením. To je jeden z důvodů, proč lidé mohou dodržovat zdravý jídelníček, hýbat se a přesto se cítit vyčerpaní a neregenerovaní.

Jak podpořit výkon mozku bez silných stimulantů

Biohacking: Jak podpořit výkon mozku bez silných stimulantů

Nootropika jsou souhrnným označením pro různé druhy doplňků, které podporují kognitivní funkce mozku, zejména paměť, pozornost, schopnost učení, mentální výkonnost a odolnost vůči psychickému stresu. Na rozdíl od stimulantů se nesnaží mozek primárně přimět k vyššímu výkonu, ale optimalizovat jeho vnitřní prostředí, metabolismus a mezibuněčnou komunikaci.

Přečíst článek

Praktická práce se stresem proto nespočívá v jeho potlačení, ale v obnovení schopnosti nervového systému přepínat mezi aktivací a klidem. Jedním z nejúčinnějších, a přitom často přehlížených nástrojů je práce s denním rytmem. Je to proto, že stresový hormon kortizol hraje v cirkadiánním systému zásadní roli. Pravidelný spánek, vystavení se dennímu světlu v ranních hodinách a omezení umělého světla večer dávají mozku jasné signály o tom, kdy má být organismus aktivní a kdy má regenerovat. Bez tohoto základního rámce je jakákoliv snaha o snížení stresu účinná jen částečně.

Stejně důležitá je schopnost vytvářet během dne krátké okamžiky uvolnění. Pomoci může meditaceči dechová cvičení, ale jen, pokud jsou pro nás přirozené a nejde opět o snahu o výkon. Jednodušeji může jít pouze o vědomé zpomalení, krátkou procházku bez cíle nebo jen přerušení mentální aktivity. Tyto momenty dávají nervovému systému informaci, že prostředí je bezpečné, a umožňují stresové reakci odeznít.

Longevity - ilustrační foto

Longevity se mění. Již nejde jen o délku života, ale o jeho kvalitu

Téma dlouhověkosti se v posledních letech dostává do popředí nejen v odborných diskusích, ale i v každodenním životě. Už nejde jen o otázku, jak dlouho budeme žít, ale jak kvalitně, vitálně a ve zdraví dokážeme svá léta prožít. Tento posun není náhodný – je výsledkem demografických změn, rozvoje vědy a medicíny i rostoucí touhy lidí aktivně pečovat o sebe a své zdraví.

Přečíst článek

Výživa a pohyb se stresem úzce souvisejí. Chronický stres zvyšuje potřebu energie a ovlivňuje výběr potravin, často směrem k vysoce nezdravým ultra zpracovaným potravinám (o těch jsme podrobně referovali minule). Stres zároveň zhoršuje trávení a využití živin. Stabilní, přirozená strava a pravidelný pohyb spíše jemnějšího rázu mohou fungovat jako podpůrné signály pro náš nervový systém. Zásadní je, aby tyto aktivity nebyly prožívány jako povinnost, ale jako normální součást našehodaného prostředí. V kontextu longevity je stres jedním z klíčových faktorů, které určují, zda se zdravé návyky stanou udržitelnými. Práce se stresem je tak základní podmínkou dlouhodobého zdravého fungování.

Funkční předsevzetí bývají většinou taková, která lehce, postupně a ideálně trvale mění základní nastavení našeho dne. Kdy a jak spíme, kdy a co jíme, kdy a jak se hýbeme a zda máme prostor na fyzickou i psychickou regeneraci. Tyto zdánlivě banální faktory mají v součtu výrazně větší vliv na trvalé zdraví než aktuální trendy, specifické doplňky nebo krátkodobé intenzivní strategie. Jakmile se tělo totiž dostane do prostředí, které mu dává smysl, začíná velká část procesů fungovat přirozeně, včetně stabilně regulované stresové odpovědi.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Maso s chřestem

Biohacking: Největší fígl longevity? Přestat jíst věci z továrny

Přečíst článek

Biohacking: Chcete ostřejší mysl? Běhejte, jezte ryby a dobře spěte

Přečíst článek

Jak vydělat na Trumpovu možném získání Grónska? Povzbudit může akcie zbrojařů i těžařů

Protesty proti Trumpovi v Grónsku
ČTK
Lukáš Kovanda

Grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová by ráda jednala s Američany separátně, bez přítomnosti jejího dánského protějšku. Prezidentu USA Donaldu Trumpovi se tak daří vrážet klín mezi Grónsko a Dánsko, uvedl včera list Financial Times. Pravděpodobnost získání Grónska administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa tak dále stoupá, což je v nadcházejícím týdnu patrně projeví i na burzách. Ty však dění kolem Grónska zahrnovaly do cen akcií v uplynulých dnech, zejména po zásahu USA ve Venezuele.

Ze stále zřetelnějších nároků, jež se na Grónsko Trumpova administrativa činí, těží například akcionáři amerického těžaře kovů vzácných zemin Critical Metals, který vlastní naleziště Tanbreez v jižním Grónsku a jehož akcie od začátku měsíce zhodnotily již o 116 procent. Tanbreez patří k největším ložiskům kovů vzácných zemin na světě, s význačným zastoupením těžkých kovů vzácných zemin.

Americký prezident Donald Trump

Trump: Pokud to neuděláme my, vezme si Grónsko Rusko nebo Čína

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy podniknou kroky k získání Grónska „ať se jim to líbí, nebo ne“. Výrokem výrazně vyostřil dosavadní rétoriku administrativy, která dlouhodobě usiluje o převzetí kontroly nad dánským autonomním územím.

Přečíst článek

Výrazný letošní nárůst akcií Critical Metals souvisí jak právě se stále zřejmějším plánem Trumpovy administrativy získat Grónsko, tak s omezením vývozů kovů vzácných zemin z Číny do Japonska poté, co Japonsko nevyloučilo možný vojenský zásah na obranu Tchaj-wanu. Peking rovněž dává zřetelně najevo nelibost s zásahem USA ve Venezuele z minulého víkendu. Investorům je to další připomínkou toho, že Čína může celkem svévolně, jako výraz své nelibosti s tím či oním, přiškrcovat vlastní vývoz kovů vzácných zemin, jejichž produkci celosvětově dominuje.

S každým čínským „znepokojením“, „šokem“ z tohoto či tamtoho, ba přímo s pohrůžkou stoupají na ceně naleziště mimo Čínu, jako je právě grónské Tanbreez, a stoupá rovněž motivace Trumpovy administrativy jej získat a plně vytěžovat.

David Ondráčka: Venezuela není jen ropa a oranžový génius, ale národ v exilu

Dění ve Venezuele není jen geopolitickou mocenskou bitvou o ropu. Silně se dotýká životů konkrétních lidí v zemi i milionů těch, kteří museli před faktickou juntou Cháveze a později Madura uprchnout. Hraje se i o jejich možný návrat do této krásné země, která má obrovský potenciál a může se znovu stát rájem nejen pro své obyvatele, ale i pro cestovatele – a získávat příjmy také z turismu.

Přečíst článek

Z dění kolem Grónska by ovšem mohly profitovat také zejména skandinávské zbrojovky, jako je norský Kongsberg (letos jeho akcie zatím narůstají o 15 procent) nebo švédský Saab (letos jeho akcie narůstají o 27 procent). Jejich geografická blízkost Grónsku je výhodou navíc oproti dalším evropským zbrojovkám, jejichž akcie by ale letos měly růst na ceně obecně, zejména kvůli zostřené Trumpově rétorice (a brzy možná i činům) vůči Evropě.

Americká finanční společnost Morningstar prognózuje, že akcie evropských zbrojovek, které analyticky pokrývá, letos zhodnotí průměrně o 20 %, i přes výrazný růst uplynulých let. Evropským zbrojovkám totiž může být vodou na mlýn také Trumpovo omezení zpětných odkupů vlastních akcií a výplaty dividend amerických zbrojovek z tohoto týdne. Americký prezident míní, že četné americké zbrojovky vyrábí příliš pomalu, protože málo investují, jelikož až příliš svých volných peněz dávají investorům v podobě dividend nebo jimi planě šponují ceny svých akcií.

Armáda snů jen ve snu

Pokud by byly, jak míní, takto liknavé, těžko se bude uskutečňovat jeho plán vytvořit „armádu snů“ a roku 2027 navýšit americké veřejné výdaje na zbrojení o více než 50 procent na v přepočtu 31 200 miliard korun, tedy zhruba 15násobek státního rozpočtu ČR (když přitom už nyní dávají USA na zbrojení více než dalších devět zemí daného pořadí dohromady). Samozřejmě, takový plán, naplní-li se, jen dále podpoří akcie zbrojovek, zejména amerických, ale zprostředkovaně také evropských.

Trumpovo omezení zpětných odkupů a dividend ale na druhou stranu může v očích mezinárodních investorů učinit z amerických zbrojařských akcií méně žádané zboží v porovnání s akciemi evropských, ale také asijských zbrojovek. Pokud česká Czechoslovak Group v nadcházejícím týdnu vskutku vstoupí na amsterodamskou burzu, těžko si mohla přát příhodnější čas pro takový zásadní krok.

Michal Strnad, majitel skupiny CSG

Zbrojař Strnad zvažuje, že otevře CSG investorům. Ve hře je burza v Amsterdamu

Miliardář Michal Strnad zvažuje, že pošle svůj zbrojní gigant CSG na burzu. Prodejem menšinového podílu chce financovat další expanzi. Zalistování by mělo proběhnout na burze v Amsterdamu.

Přečíst článek

Primární úpis akcií by mohl tuzemský zbrojař zahájit už příští týden, upřesnění lze čekat v úterý, informovala v týdnu agentura Bloomberg. Upsání akcií na amsterdamské burze může dát vzniknout největší české burzovně obchodované firmě. Byť se zatím zdá, že tržní ohodnocení zbrojařské skupiny nebude stačit na dosavadní jedničku, ČEZ. ČEZ má nyní tržní hodnotu necelých 732 miliard korun, investoři dle Bloombergu vidí ocenění Czechoslovak Group po vstupu na burzu nejspíše na úrovni zhruba 645 miliard korun.

Ostatně, toho, že je Trump připojí k USA třeba i vojenskou cestou, se v rostoucí míře obávají také Kanaďané.

Pro investory z toho plyne ještě něco. Tradiční rozdělení investičního portfolia na akcie a dluhopisy v poměru 60/40 je podle Morgan Stanley nyní již překonané. Americká banka očekává další citelné znehodnocování kupní síly papírových peněz, pročež jako základní doporučuje dělení 60/20/20; na akcie, dluhopisy a nově i reálná aktiva typu zlata.

Těžba lithia v solné poušti Salar de Uyuni na jihu Bolívie.

Čína se stane největším světovým těžařem lithia

Čína do příštího roku předstihne Austrálii a stane se největším světovým těžařem lithia, kovu potřebného pro výrobu baterií. Tržní síla Číny by se pak měla zvyšovat až do roku 2035, i když mnoho čínských producentů nebude ziskových. Vyplývá to z prognózy poradenské společnosti Fastmarkets.

Přečíst článek

Aktiva typu zlata mají v nadcházející době těžit z geopolitického napětí, bobtnajícího zadlužení států – nejen kvůli zbrojení – a z narušení nezávislosti centrálních bank v čele s tou americkou. Přičemž specificky v případě právě zlata se přidá i faktor jeho pokračujících rozsáhlých nákupů centrálními bankami typu čínské, které se v rámci stupňujícího geopolitické napětí snaží snižovat své držení dolarových aktiv a nahrazovat je třeba právě zlatem.

Znehodnocování kupní síly papírových peněz bude v příštích letech pokračovat ve zrychleném tempu, proto – a kvůli geopolitickému napětí – dále poroste cena zlata a dalších drahých kovů. Alespoň podle vyjádření největší investiční společnosti světa, BlackRocku, z tohoto týdne. Ještě výrazněji než drahé kovy samotné by měly stoupat akcie jejich těžařů, které jsou podle BlackRocku v současnosti vzhledem k ziskovosti nejlevnější za hodně dlouhou dobu.

Související

Vlivný muž Bílého domu Stephen Miller

USA si mohou s Grónskem dělat, co chtějí. Nikdo se jim nepostaví na odpor, hlásal hlavní Trumpův poradce Miller

Přečíst článek
Stovky lidí v Grónsku demonstrovaly proti Trumpovým výrokům o anexi ostrova

Dány dráždí americká návštěva Grónska. Nepřijatelný nátlak, uvedla premiérka Frederiksenová

Přečíst článek

Recenze: Čaj o páté v Mandarin Oriental - Londýnská klasika, která se neptá

Večerní pohled na fasádu Mandarin Oriental Hyde Park. Vlajky, světla a Londýn
Zdeněk Pečený
Zdeněk Pečený

Afternoontea v MandarinOriental Hyde Park není jen stylová zastávka u čaje. Je to poctivý více než dvouhodinový rituál britské pohostinnosti se sendviči, scones a dezerty. Zážitek, který může strávníka porazit dřív, než dojde na poslední sladkou tečku.

Klid uprostřed Knightsbridge

Londýnská čtvrť Knightsbridge je domovem obchodních domů Harrods a Harvey Nichols, kde se nikdo nezastavuje a tempo pádí. O to větší kontrast nabízí restaurace The Rosebery v hotelu Mandarin Oriental Hyde Park. Čas tu plyne přirozeně a klidně a než se člověk naděje, sedí u afternoon tea přes dvě hodiny. Zde strávené odpoledne na mě tentokrát působí jako zpomalení vražedného londýnského rytmu.

Sendviče

De Beers Winter Afternoon Tea začíná slanou sekcí, která rozhodně nepatří mezi drobné „otevíráky“. Sendviče nabízejí vrstvy chutí – od jemnějších kombinací až po výraznější spojení masa a koření – a fungují jako plnohodnotný úvod celého zážitku.

Obsluha pak nabídne druhé kolo sendvičů. Přiznám se, že jsem kývl – a později trochu litoval. Ne proto, že by nebyly skvělé, ale proto, že následovalo tolik jídla, že s plným žaludkem bylo čím dál těžší ochutnat všechno, co přišlo dál.

Součástí afternoon tea je také velký výběr výběrových čajů a káv v neomezeném množství. A právě tady se otevírá prostor k experimentování. Během odpoledne tak není problém střídat klasiku s méně obvyklými volbami – od jemného milk oolongu přes matcha latte až po překvapivě povedené pistáciové latte.

Scones a vyšperkované dezerty

Poté přichází klasika: čerstvě pečené scones – s rozinkami i bez – servírované se smetanovým krémem a jahodovým i zázvorovým džemem. Jednoduchý, a přesto dokonalý kousek britské tradice.

Po malé pauze následuje pre-dessert a pak slavná dezertní etáž inspirovaná pokračující spoluprací s výrobcem diamantových šperků De Beers. Jemné textury, kontrasty chutí, moderní estetika – dezerty jsou malá umělecká díla, která zároveň chutnají tak dobře, jak vypadají.

Dětské tea menu a ceny

Standardní afternoon tea přijde na 79 liber (zhruba 2 200 korun) na osobu bez šampaňského. Pro nejmenší hosty mají dětský afternoontea za 49 liber (1 370 korun) s vlastní sekcí sendvičů, scones a dezertů podle dětských chutí (např. arašídové máslo, Nutella či horká čokoláda na zapití). 

Sklenka šampaňského stojí od 31 liber (860 korun), což je oblíbenou volbou těch, kdo si chtějí na afternoon tea ještě víc „připít“. Ke všem cenám se obvykle ještě přidává 15 procent servisní poplatek, jak je v britské metropoli zvykem.

Verdikt

Afteroon tea v Mandarin Oriental Hyde Park není pouze o jídle, ale o celém rytmu: od prvního slaného sousta přes teplé scones až po sladké umění dezertů. Je to dvouhodinový rituál britské pohostinnosti, který si zaslouží být vychutnán pomalu – a klidně s trochou bublinkové společnosti. Je ale třeba počítat s tím, že za dva dospělé a dvě děti takové odpoledne vyjde na bezmála devět tisíc korun.

Související

Nádvoří bývalého kláštera na Malé Straně, dnes hotel Mandarin Oriental

Recenze: Letní oáza na Malé Straně aneb Na terase v hotelu Mandarin Oriental

Přečíst článek
Wellness Club v hotelu Mandarin Oriental

RECENZE: Tady s Multisportkou nepochodíte. Wellness Club v hotelu Mandarin Oriental

Přečíst článek
Vinograf

RECENZE: Ve Vinografu nabízejí degustační vína a steak, který by obstál i v michelinské restauraci

Přečíst článek
Doporučujeme