Biohacking: Když stres vyhraje, aneb proč vás ani zdravý životní styl nezachrání
Stres patří k nejčastěji používaným pojmům v souvislosti se zdravím, zároveň však k těm, jejichž skutečný dopad a mechanismy bývají zjednodušovány. Často je vnímán jako něco, co je třeba eliminovat nebo snížit, či alespoň kontrolovat. Z biologického hlediska je stres základním adaptačním mechanismem, bez kterého by organismus nebyl schopen přežít. Problémem je jeho chronická, špatně regulovaná forma a prostředí, ve kterém se z krátkodobé adaptační reakce stává trvalý stav.
Z fyziologického hlediska je stres řízen primárně osou hypotalamus-hypofýza-nadledvinky, známou jako HPA osa. Ta reaguje na vnější i vnitřní podněty a mobilizuje energii prostřednictvím stresových hormonů, zejména kortizolu. V akutní situaci je tento mechanismus v organismu nezastupitelný, zvyšuje totiž pozornost a připravuje tělo na reakci. V moderním prostředí však stresové podněty často přetrvávají a udržují odpověď na ně chronicky aktivní.
Trvale zvýšená aktivita stresových drah postupně vede k tzv. alostatické zátěži, tedy opotřebení regulačních systémů organismu. To se projevuje psychicky a také má přímé fyziologické důsledky. Často dochází ke zhoršení kvality spánku, narušení inzulinové citlivosti či zvýšení zánětlivých procesů.
Chcete žít déle a zdravěji? Sledujte seriál Biohacking o moderním životním stylu a longevity.
Časem se může začít měnitináš způsob chování a přístupu ke každodenním situacím, což paradoxně stres dále posiluje. Tělo se ocitá v režimu neustálé pohotovosti, aniž by mělo prostor pro regeneraci. Zásadní roli zde totiž hraje skutečnost, že stres není jen reakcí na vnější události, ale také na naši vlastní interpretaci událostí. Pokud většinu dne prožíváme v režimu výkonu, kontroly a neustálého vyhodnocování, pocitový stres se stává naším výchozím nastavením. To je jeden z důvodů, proč lidé mohou dodržovat zdravý jídelníček, hýbat se a přesto se cítit vyčerpaní a neregenerovaní.
Nootropika jsou souhrnným označením pro různé druhy doplňků, které podporují kognitivní funkce mozku, zejména paměť, pozornost, schopnost učení, mentální výkonnost a odolnost vůči psychickému stresu. Na rozdíl od stimulantů se nesnaží mozek primárně přimět k vyššímu výkonu, ale optimalizovat jeho vnitřní prostředí, metabolismus a mezibuněčnou komunikaci.
Biohacking: Jak podpořit výkon mozku bez silných stimulantů
Enjoy
Praktická práce se stresem proto nespočívá v jeho potlačení, ale v obnovení schopnosti nervového systému přepínat mezi aktivací a klidem. Jedním z nejúčinnějších, a přitom často přehlížených nástrojů je práce s denním rytmem. Je to proto, že stresový hormon kortizol hraje v cirkadiánním systému zásadní roli. Pravidelný spánek, vystavení se dennímu světlu v ranních hodinách a omezení umělého světla večer dávají mozku jasné signály o tom, kdy má být organismus aktivní a kdy má regenerovat. Bez tohoto základního rámce je jakákoliv snaha o snížení stresu účinná jen částečně.
Stejně důležitá je schopnost vytvářet během dne krátké okamžiky uvolnění. Pomoci může meditaceči dechová cvičení, ale jen, pokud jsou pro nás přirozené a nejde opět o snahu o výkon. Jednodušeji může jít pouze o vědomé zpomalení, krátkou procházku bez cíle nebo jen přerušení mentální aktivity. Tyto momenty dávají nervovému systému informaci, že prostředí je bezpečné, a umožňují stresové reakci odeznít.
Téma dlouhověkosti se v posledních letech dostává do popředí nejen v odborných diskusích, ale i v každodenním životě. Už nejde jen o otázku, jak dlouho budeme žít, ale jak kvalitně, vitálně a ve zdraví dokážeme svá léta prožít. Tento posun není náhodný – je výsledkem demografických změn, rozvoje vědy a medicíny i rostoucí touhy lidí aktivně pečovat o sebe a své zdraví.
Longevity se mění. Již nejde jen o délku života, ale o jeho kvalitu
Enjoy
Výživa a pohyb se stresem úzce souvisejí. Chronický stres zvyšuje potřebu energie a ovlivňuje výběr potravin, často směrem k vysoce nezdravým ultra zpracovaným potravinám (o těch jsme podrobně referovali minule). Stres zároveň zhoršuje trávení a využití živin. Stabilní, přirozená strava a pravidelný pohyb spíše jemnějšího rázu mohou fungovat jako podpůrné signály pro náš nervový systém. Zásadní je, aby tyto aktivity nebyly prožívány jako povinnost, ale jako normální součást našehodaného prostředí. V kontextu longevity je stres jedním z klíčových faktorů, které určují, zda se zdravé návyky stanou udržitelnými. Práce se stresem je tak základní podmínkou dlouhodobého zdravého fungování.
Funkční předsevzetí bývají většinou taková, která lehce, postupně a ideálně trvale mění základní nastavení našeho dne. Kdy a jak spíme, kdy a co jíme, kdy a jak se hýbeme a zda máme prostor na fyzickou i psychickou regeneraci. Tyto zdánlivě banální faktory mají v součtu výrazně větší vliv na trvalé zdraví než aktuální trendy, specifické doplňky nebo krátkodobé intenzivní strategie. Jakmile se tělo totiž dostane do prostředí, které mu dává smysl, začíná velká část procesů fungovat přirozeně, včetně stabilně regulované stresové odpovědi.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.