Histamin je klíčová signální látka v těle, která řídí imunitu, trávení i spánek. Pokud se ho ale v organismu hromadí příliš a tělo ho nedokáže rozkládat, může vzniknout histaminová intolerance. Ta se projevuje únavou, migrénami či trávícími potížemi a často zůstává dlouho nerozpoznaná.
Začátek nového roku bývá tradičně spojen s potřebou změny. Předsevzetí symbolizují nový začátek, obnovenou motivaci a ochotu převzít odpovědnost za vlastní zdraví, tedy každodenní kvalitu života. Často ale takové plány končí hned zkraje roku. V nové sérii přináší zkušená autorka biohackingu a longevity Alžběta Shejbalová strategii, aby to tak neskončilo.
Buněčné zdraví je základ, na kterém stojí všechno ostatní. Každá buňka je miniaturní živý organismus, který neustále pracuje, opravuje se a komunikuje s ostatními. Lidské tělo se skládá z bilionů buněk, z nichž každá má specializované funkce, které nás udržují naživu a v dobré kondici. Pokud mají buňky dostatek energie, ochrany a prostoru pro opravy, celé tělo je stabilní a výkonné. Když jsou buňky poškozené nebo hůře fungují, může to vést k chronickým onemocněním, předčasnému stárnutí a celkovému snížení kvality života.
Zatímco stresové hormony nás nutí utíkat nebo bojovat a pohlavní hormony nám dávají vášeň, sílu a celkovou rovnováhu, metabolické hormony určují, jak efektivní naše tělo je. Konkrétně to reprezentuje jejich vliv na to, kdy máme hlad, co se s jídlem stane, kolik energie se uvolní, kolik se uloží do zásob, a jak citlivě naše buňky na tyto signály reagují. Každý den rozhodují o tom, jestli budeme večer padat únavou, a také o tom, jak náš mozek zvládne stres, chutě a jak se to vše projeví na naší celkové pohodě a vitalitě a následně i zdraví.
Stres je v dnešní době slovo v každodenním slovníku téměř všech. Pro každého vzniká kvůli vnějším okolnostem a dopadem jsou nepříjemné pocity různé intenzity. Na úrovni těla jsou příznaky stresu pociťovány kvůli vyplavování stresových hormonů v těle.
Nová studie ukázala, jak se lze bránit efektům mikro- a nanoplastů v prostředí na individuální úrovni, když na té celospolečenské se to z různých důvodů neděje.
V novém roce si rádi dáváme předsevzetí jak tělu odlehčit zejména po vydatných Vánocích. Oblíbenou strategií, jak nastartovat naplánovanou změnu k lepšímu, je nějaký druh detoxu. Ten není nutný, ani povinný, ale pokud nás detox láká, je řada možností, jak celkem rychle pocítit zlepšení fyzického těla i mysli. A často stačí opravdu malé zásahy do rutiny, jde jen o to, jak moc či málo na sebe chceme být tvrdí. Dobré je se pocitově rozhodnout, zda bude příjemnější něco ubrat, něco přidat, či zkombinovat obě taktiky.
Stres trápí většinu obyvatel Česka. V uplynulém roce se šest z deseti Čechů potýkalo se stresem v takové míře, že to mělo dopad na jejich běžný život. Třetina pak tento pocit zažívala opakovaně a více než čtvrtina Čechů pociťovala takovou míru stresu, že kvůli tomu nemohli chodit několik dnů do práce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos u příležitosti Světového dne duševního zdraví.
Rozsáhlý výzkum potvrdil, že prodejci, zejména ti v oboru B2B, kteří prodávají zboží a služby firemním zákazníkům, jsou kvůli pracovnímu tlaku ohroženi narušením duševního zdraví.
Jako ostatní populární medicinální houby, i Cordyceps se stal pomocníkem při zdravotních problémech dnešního moderního člověka. Jedná se o houbu, která je pro své výrazné zdraví vylepšující účinky v čínské medicíně používána po tisíce let. Jde o parazitickou houbu, které existují stovky druhů. Podobně jako univerzálně používaná reishi je i cordyceps adaptogenem. To znamená, že v těle kompenzuje negativní dopady stresu a posiluje organismus, zvyšuje energii a potlačuje únavu.
Kortizol je steroidní hormon, vylučovaný žlázami s vnitřní sekrecí, nadledvinkami. Je to párový orgán, „sedící“ na každé ledvině. Kortizol je hormon, který potřebujeme naprosto nutně pro zdravé fungování těla. Naše tělo je ale také náchylné mít kortizolu přebytek nebo i nedostatek.
