Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto má za sebou mimořádně silný rok, když celosvětově zvýšila dodávky vozů o více než 12 procent. Klíčovou roli v růstu sehrály plně elektrické modely Enyaq a Elroq, díky nimž se značka v Evropě vyšvihla mezi čtyři největší výrobce elektromobilů. Elektrifikovaná auta pomohla Škodě výrazně posílit pozici na hlavních trzích, zejména v západní Evropě. Podle člena představenstva pro prodej a marketing Martina Jahna je právě rozšiřování elektrické nabídky jedním z hlavních motorů dalšího růstu značky.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto dodala loni celosvětově 1 043 900 vozů, meziročně o 12,7 procenta víc. V Evropě, kde byla Škoda třetí nejprodávanější značkou, dodala 836 200 vozů, meziročně o 9,9 procenta víc. Automobilka loni dodala 174 900 elektromobilů a 43 800 plug-in hybridů. Nejprodávanějším modelem zůstala Octavia. Automobilka o tom informovala v tiskové zprávě.
Největší trhy: Německo, Česko a Británie
Největším trhem bylo loni Německo, kam automobilka dodala 211 100 vozů, což je nárůst o 12,8 procenta. Následovala Česká republika s 91 800 vozy, což je nárůst o 7 300 vozů, Spojené království s 83 300 vozy, Indie a Polsko. V Indii Škoda dodala 70 600 vozů, jde o nárůst 96,1 procenta.
„V Evropě jsme dosáhli celkově skvělého úspěchu – zvláště s plně elektrickými modely Enyaq a Elroq, které s dodávkami téměř 175 tisíc vozů pomohly značce Škoda vyšplhat na čtvrtou příčku mezi výrobci elektromobilů,“ uvedl člen představenstva pro prodej a marketing Škody Auto Martin Jahn.
Nejprodávanější modely
Nejprodávanějšími modely byly Octavia (190 300 vozů), Kodiaq (130 400 vozů), Kamiq (125 900 vozů) a Fabia (119 100 vozů). Dodávky elektrifikovaných vozů se loni více než zdvojnásobily, celkem šlo o 218 700 elektrifikovaných vozů, meziročně o 117,5 procenta více.
Evropa roste, Čína klesá
Největším prodejním regionem zůstává západní Evropa s nárůstem 11,4 procenta na 599 300 vozů. Dodávky ve střední Evropě se zvýšily o sedm procent na 205 500 vozů. V České republice šlo o nárůst o 8,7 procenta na 91 800 vozů.
V Číně se odbyt snížil o 14,5 procenta na 15 500 vozů. V Indii Škoda zaznamenala rekordní dodávky 70 600 vozů, což je nárůst 96,1 procenta; přispěla k tomu zejména vysoká poptávka po lokálně vyráběném SUV Kylaq. Ve Vietnamu loni Škoda zahájila montáž modelů Slavia a Kushaq z kompletně rozložených sad (CKD).
Nové elektromobily už letos
Letos plánuje Škoda uvést na trh elektrické modely Epiq, což bude městský crossover, a sedmimístné SUV Peaq.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru.„Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Volkswagen spouští největší proměnu své historie. Zmizí 100 tisíc míst a ve hře je konec továren
Kdo rozhodne o budoucí podobě centra Špindlerova Mlýna? Mezinárodní architektonicko-urbanistickou soutěž na proměnu klíčového veřejného prostoru vyhlásila developerská skupina Penta Real Estate. Z 33 týmů nyní porota vybrala osm návrhů, které budou dál rozpracovány.
Jak má vypadat centrum horského města v 21. století? Má být především dopravním uzlem, kulisou pro turistický ruch, nebo skutečným místem setkávání, kde se dá žít po celý rok? Odpověď na tuto otázku dnes ve Špindlerově Mlýně hledá společnost Penta Real Estate, jeden z největších českých developerů, prostřednictvím mezinárodní architektonicko-urbanistické soutěže na proměnu místního centra.
Soutěž, která nyní vstoupila do druhé fáze, se týká přibližně dvouhektarového území v samotném srdci města. Odborná porota z celkem 33 přihlášených týmů vybrala osm návrhů z Česka i zahraničí, které nyní své ideové skici rozpracují do podrobnějších urbanistických a architektonických konceptů.
Eva Jiřičná: V evropském kontextu jde o výjimečné zadání bez precedentu
Z těchto návrhů porota následně vybere čtyři finalisty. Jejich projekty budou na jaře 2026 vystaveny přímo v centru města a veřejnost k nim bude moci zasílat své komentáře online. Vítězný návrh, který určí budoucí podobu centra Špindlerova Mlýna, bude znám v červnu 2026.
„Z celkem 33 přihlášených jsme vybrali osm návrhů s největším potenciálem. Potěšila nás nejen jejich vysoká kvalita, ale i široký mezinárodní zájem týmů složených z architektů, urbanistů, krajinářů a dopravních inženýrů,“ říká David Musil, výkonný ředitel společnosti Penta Real Estate, majitele pozemku.
Žádné apartmány: KRNAP vykoupil pozemky v Černém Dole, aby zabránil výstavbě
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) zabránila v Černém Dole na Trutnovsku možné výstavbě apartmánového komplexu na hranici parku. Od investora odkoupila za více než šest milionů korun rozsáhlé pozemky na loukách na východním okraji obce, uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Část pozemků je vedena v územním plánu obce jako zastavitelná plocha. Jejich ponechání v soukromém vlastnictví by podle Drahného znamenalo tlak na využití pro developerské projekty.
Výraznou změnou projde náměstí a jeho okolí, celkem dvouhektarové a dnes částečně zanedbané prostranství. Plán má podle předchozích vyjádření firmy vyjít na dvě miliardy korun, začátek výstavby je plánován na rok 2027. Na pozemku má vzniknout nové náměstí, hotely, apartmány, lázně a podzemní parkoviště pro 350 aut. Investor i tentokrát šel osvědčenou cestou, autora návrhu hledá v otevřené mezinárodní soutěži.
Porota zatím hodnotí úroveň odevzdaných ideových návrhů velmi pozitivně. „V evropském kontextu pro tento typ zadání prakticky neexistuje precedent. Do soutěže přišla mimořádně rozmanitá řešení a vybrali jsme týmy s největším potenciálem své návrhy dále rozvíjet,“ uvádí Eva Jiřičná, světoznámá architektka a členka poroty.
Podle předsedy poroty Igora Marka, zakladatele ateliéru Marko & Placemakers, bude nyní klíčová další spolupráce. „Citlivý přístup k místu a porozumění potřebám obyvatel jsou pro řešení centra zásadní. Během tří soutěžních workshopů budeme mít možnost s týmy diskutovat a společně hledat nejlepší možné řešení,“ dodal Marek.
Do druhé fáze soutěže postoupilo osm týmů s různorodým přístupem k architektuře, městu i krajině. Zastoupeny jsou české i mezinárodní ateliéry, které kombinují autorskou architekturu, urbanismus, krajinářská řešení a technické know-how. Vedle zkušených projekčních kanceláří a infrastrukturních specialistů se do výběru dostaly i týmy známé experimentálním přístupem a důrazem na udržitelnost, kvalitu veřejného prostoru a reálnou proveditelnost návrhů.
Týmy postupující do 2. fáze soutěže (v abecedním pořadí):
ADR s.r.o.
GRAS architects + WILDING X WHY + PROGEOK s.r.o.
Jakub Klaska ltd + ATELIER ROUGE + Pontex spol. s.r.o.
Opočenský Valouch Architekti (OVA) + IN SITE + PPU Inženýrský ateliér
Petr Hájek ARCHITEKTI + Ing. Věra Filipová + Ing. Václav Juppa
Sadovsky & Architects + Laboratórium Architektúry Krajiny (LABAK) + Dopravní Stavby-Prokos, s.r.o.
STOPRO Architects + Raz23. s.r.o. + Living in green s.r.o. + SBM telekomunikace s.r.o.
Vedení města proměnu centra vítá. „Většina obyvatel se shoduje, že současný stav centra není ideální. Uvědomujeme si, že zaznívají i obavy, ale věříme, že otevřená soutěž se zapojením města v porotě je nejlepší cestou k dobrému řešení,“ říkají starosta Špindlerova Mlýna Martin Jandura a zastupitelka města Jitka Hronešová.
Soutěž probíhá ve třech kolech podle soutěžního řádu České komory architektů.
Rokytnici nad Jizerou v Krkonoších čeká velký rozvoj. Před dvěma lety tamní skiareál koupil Marcel Soural, majitel developera Trigema. Ten již vlastní skiareál Monínec a chce tuto nohu svého byznysu dál rozvíjet. „Být součástí jednoho z největších lyžařských center v Krkonoších bylo naší obrovskou motivací,“ uvedl před dvěma lety pro newstream Soural.
Proměna centra Špindlerova Mlýna není ojedinělým projektem, ale součástí širšího trendu, v němž české hory v posledních letech procházejí zásadními změnami. Do tradičních horských středisek stále výrazněji vstupují silní investoři a miliardáři, kteří zde realizují rozsáhlé developerské, hotelové i infrastrukturní projekty. Ty zásadně ovlivňují podobu krajiny, ekonomiku regionů i každodenní život místních obyvatel.
Ve Špindlerově Mlýně připravuje společnost Estate Grand ze skupiny CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka záměr výstavby nového hotelu na místě bývalého Grand hotelu u cesty na Medvědín. Projekt, který počítá s demolicí stávající budovy a vznikem hotelového komplexu se zázemím, podzemním parkováním a úpravou veřejného prostoru, je zatím podmíněn změnou územního plánu a uzavřením plánovací smlouvy s městem.
Ve Špindlerově Mlýně působí také Renáta Kellnerová, nejbohatší Češka, která se zapojuje do místních hotelových a realitních projektů prostřednictvím Nordic Investors Group. Spolu s jejím zakladatelem Tomášem Otrubou plánuje další investice do hoteliérství a developmentu, přičemž Kellnerová už spoluvlastní hotel Harmony. Špindlerův Mlýn se tak stává jedním z horských center, kde se koncentruje zájem nejvýznamnějších domácích investorů.
Kde leží investiční ráj českých chatařů a chalupářů? Na horách a na Lipně
Lyžařské areály ve Špindlerově Mlýně mohou do nastávající sezóny nabídnout dvě nové sjezdovky, a společnost Melida, spadající do impéria TMR miliardáře Igora Rattaje, hodlá v centru dál investovat. Další výrazné inovace čekají s novým majitelem i areál v Rokytnici nad Jizerou, který před měsícem koupil další miliardář, Marcel Soural, zakladatel developerské společnosti Trigema. Každá z obou plánovaných horských investic se pohybuje okolo miliardy korun.
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Krkonoše dostanou resort jako z Alp. Nabídne wellness i sjezdovku za dveřmi
Vládní koalice rozhodla, že Česko Ukrajině nedodá letouny L-159, o jejichž možném prodeji mluvil při své návštěvě Ukrajiny prezident Petr Pavel. Macinka s Okamurou tak nasadili prezidentovi dlouhý nos. Žádný Turek? Tak tedy žádné stíhačky.
O dodávce podzvukových letounů jednalo Česko s Ukrajinou dlouhé měsíce. Fialova vláda měla tento obchod v zásadě za hotový, definitivní potvrzení však připadlo nové koalici. Pavel to považoval za jisté, takže dodávku i veřejně oznámil. Přepočítal se. Poskytl Macinkovi a Okamurovi ideální záminku trochu se na Pavlovi povozit.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz, zda může za českou vládu jednoznačně říct, že ČR stojí za Grónskem, uvedl, že nemůže. V rámci Severoatlantické aliance (NATO) jsou lídrem Spojené státy a střety jsou kontraproduktivní, dodal. Kvůli poslednímu dění kolem Grónska a v souvislosti s hrozbami amerického prezidenta Donalda Trumpa se ve čtvrtek sejde Evropská rada, ČR na ní bude zastupovat právě Babiš.
Okamura vymyslel argument, že Česko stroje potřebuje samo pro sebe. Což je nesmysl, Česko se stroje naopak dlouhá léta snažilo uplatnit na světových trzích, leč marně. Macinka si neodpustil Pavla ponížit, když v televizi prohlásil, že se prezident choval jako slon v porcelánu, když oznámení předem nekonzultoval s vládou. V zásadě, každá záminka, jak zatopit Pavlovi, se nyní hodí.
Trump urychluje rozpad NATO a posiluje Koalici ochotných
Hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa zavedením cel vůči evropským zemím, které odmítají prodej Grónska, znamenají zásadní zlom v transatlantických vztazích. Podle analýzy serveru Politico se pro řadu evropských vlád jedná o okamžik, kdy se dlouhodobé napětí se Spojenými státy proměnilo v otevřenou krizi důvěry.
Motoristé měsíc šijou do prezidenta kvůli nejmenování Turka ministrem. Všichni jsme nuceni sledovat tento tragikomický příběh. Macinka tvrdí, že Turek se nakonec ministerského postu dočká. A začal pro to dělat všechno. Prostředkem, jak toho dosáhnout, bude permanentní okopávání prezidentových kotníků.
Babiš se tak nějak snaží stát mimo, Pavla i dva koaliční dárečky potřebuje. Raději k většině dění mlčí. Potřebuje získat imunitu před soudem, aby ho neposlal do vězení za Čapák. Jak prohlásil při jedné tiskové konferenci vlády, která se stočila na téma Turek, toto jméno už nechce slyšet.
Při jednání o důvěře vládě, které trvalo dva dny a mělo předem jasný výsledek, se nejvíc blýsknul Petr Macinka. Ne nějakými slovy nebo myšlenkami, ale grimasami. Jelikož seděl za pultíkem řečníků, byl po celou dobu v záběrech kamer. O jeho pitvoření při proslovech opozičních poslanců se dokonce píše i v zahraničí. Ironické ústřely jeho levého koutku se stávají legendárními. Není moc jasné, jak se s takto neřízenou mimikou může uplatnit na poli mezinárodní diplomacie.
Faktem je, že letouny L-159 Alca nyní výrazně více potřebují Ukrajinci než Češi. Česko se svůj třicet let starý, nicméně kvalitní stroj, dlouhé roky snažilo marně uplatnit na mezinárodních trzích. Objíždělo s ním zbrojní veletrhy. Do současnosti si pár stíhaček pořídilo Maďarsko, Irák, tři kusy firma ze Spojených států a pět strojů Španělsko. Tam to bylo součástí dohody o dodávce nákladních letounů Casa do Česka. Jelikož Španělé nestíhali dodávat, jednu Alcu v rámci kompenzací vrátili.
Česko chtělo mít z L-159 skvělý vývozní artikl. Ale obchod vázl. Nyní se zastarávající stroje uplatní maximálně na trzích třetího světa. Dodávka Ukrajině dávala logiku ze všech úhlů pohledu. Peníze pro Česko, propagace výrobku, pomoc napadené zemi. Nyní ovšem stojí v hlavní roli pomstychtivost Petra Macinky a populismus Tomia Okamury, který potřebuje svým voličům hodit flákotu.
Související
Dalibor Martínek: Macinka se ze všech sil snaží, abychom se těšili na lidovce
