České železniční firmy získávají významné zakázky od Litvy přes Polsko až po Uzbekistán. Zhruba polovina produkce odvětví míří do zahraničí a hodnota exportu loni dosáhla přibližně 66 miliard korun. Z úspěchu velkých výrobců přitom těží také stovky tuzemských dodavatelů, technické školy a regiony, v nichž podniky působí.
Čínské automobilky přestávají být exotickou alternativou pro odvážné. Nabízejí bohatou výbavu, povedené hybridy a ceny, které evropské konkurenci přidělávají vrásky. Teprve další roky však ukážou, zda si zákazníci nekupují rychle stárnoucí techniku bez jistoty kvalitního servisu a slušné ceny při dalším prodeji.
Čínská vláda zakázala vývoz zboží dvojího užití do dalších 14 evropských společností. Na sankčním seznamu se ocitla také kopřivnická Tatra Trucks. Výrobce nákladních a vojenských vozidel však uklidňuje, že čínské opatření neovlivní jeho výrobu, dodavatelský řetězec ani zakázky pro zákazníky.
Čína rozšířila svůj exportní sankční seznam o dalších 14 evropských subjektů. Firmám včetně německého zbrojního koncernu Rheinmetall nebo polské technologické společnosti Vigo Photonics s okamžitou platností zakázala dodávat zboží a technologie dvojího užití. Peking tak reaguje na nejnovější sankce Evropské unie proti Rusku, které zasáhly také čínské a hongkongské podniky.
Plzeňský Prazdroj loni vyvezl do zahraničí 1,82 milionu hektolitrů piva, meziročně o téměř osm procent méně. Největší český pivovar doplatil na ochabující spotřebu piva na klíčových trzích i nepříznivé počasí. Přesto zůstává největším exportérem českého piva a státu odvedl rekordních 6,63 miliardy korun na daních.
Aero s letouny L-39 Skyfox proniká po Evropě a Asii na další dva kontinenty. Do Afriky a USA.
Švýcarsko v neděli čeká potenciálně zlomové referendum o zastropování tamní populace. Co může znamenat pro Česko, české občany a českou ekonomiku? zamýšlí se ekonom Lukáš Kovanda.
Evropa dnes Číně vyčítá neférovou obchodní politiku. Jenže sama Pekingu dlouhá léta pomáhala vyrůst – penězi, otevřeným trhem i vlastním know-how. Evropa byla vůči Číně dlouho otevřená až naivní. Teď se probouzí do reality, v níž Peking ovládá solární panely, baterie i elektromobilitu. Otázka zní, jak se bránit? Odpovědí nemá být slepý protekcionismus, nýbrž tvrdé vyjednávání a chytřejší strategie, píše ve své analýze Jan Žižka.
Spojené státy hrozí novými cly, která by mohla výrazně zdražit i český export. Oficiálně jde o boj proti zboží vyrobenému nucenou prací, ve skutečnosti ale Washington podle textu otevírá další kolo protekcionistické obchodní války. Pro Evropskou unii i české firmy může jít o test, zda se křehká dohoda s USA nerozpadne jen rok po svém uzavření, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Spojené státy a Čína se dohodly na novém závazku v zemědělském obchodě. Peking má v letech 2026 až 2028 každoročně nakupovat americké zemědělské produkty nejméně za 17 miliard dolarů. Oznámil to Bílý dům po setkání Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga.
Čínský export v dubnu vystoupal na rekordních 359 miliard dolarů, tedy zhruba 7,4 bilionu korun. Podle agentury Bloomberg za tím stojí hlavně boom kolem umělé inteligence, který podporuje poptávku po čipech, počítačích a dalším high-tech zboží. Obchodní vazby mezi USA a Čínou se sice dál oslabují, technologický dodavatelský řetězec ale obě ekonomiky stále drží u sebe.
Tlak na dodávky ropy a rafinovaných paliv ⛽ se bude v nejbližší době nadále zvyšovat. Podle agentury Reuters to prohlásil generální ředitel ropné firmy Saudi Aramco Amín Násir. Doplnění globálních zásob vyčerpaných v důsledku krize způsobené izraelsko-americkým útokem na Írán podle něj může trvat až dva roky.
