Čínské automobilky přestávají být exotickou alternativou pro odvážné. Nabízejí bohatou výbavu, povedené hybridy a ceny, které evropské konkurenci přidělávají vrásky. Teprve další roky však ukážou, zda si zákazníci nekupují rychle stárnoucí techniku bez jistoty kvalitního servisu a slušné ceny při dalším prodeji.
Švýcarsko v neděli čeká potenciálně zlomové referendum o zastropování tamní populace. Co může znamenat pro Česko, české občany a českou ekonomiku? zamýšlí se ekonom Lukáš Kovanda.
Evropa dnes Číně vyčítá neférovou obchodní politiku. Jenže sama Pekingu dlouhá léta pomáhala vyrůst – penězi, otevřeným trhem i vlastním know-how. Evropa byla vůči Číně dlouho otevřená až naivní. Teď se probouzí do reality, v níž Peking ovládá solární panely, baterie i elektromobilitu. Otázka zní, jak se bránit? Odpovědí nemá být slepý protekcionismus, nýbrž tvrdé vyjednávání a chytřejší strategie, píše ve své analýze Jan Žižka.
Spojené státy hrozí novými cly, která by mohla výrazně zdražit i český export. Oficiálně jde o boj proti zboží vyrobenému nucenou prací, ve skutečnosti ale Washington podle textu otevírá další kolo protekcionistické obchodní války. Pro Evropskou unii i české firmy může jít o test, zda se křehká dohoda s USA nerozpadne jen rok po svém uzavření, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Spojené státy a Čína se dohodly na novém závazku v zemědělském obchodě. Peking má v letech 2026 až 2028 každoročně nakupovat americké zemědělské produkty nejméně za 17 miliard dolarů. Oznámil to Bílý dům po setkání Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga.
Čínský export v dubnu vystoupal na rekordních 359 miliard dolarů, tedy zhruba 7,4 bilionu korun. Podle agentury Bloomberg za tím stojí hlavně boom kolem umělé inteligence, který podporuje poptávku po čipech, počítačích a dalším high-tech zboží. Obchodní vazby mezi USA a Čínou se sice dál oslabují, technologický dodavatelský řetězec ale obě ekonomiky stále drží u sebe.
Nebýt dovozu zkapalněného plynu ze Spojených států, Evropa by dnes zažívala ještě krušnější chvíle. Vladimir Putin už před vojenským útokem na Kyjev začal ruskou surovinu využívat jako součást své hybridní války proti Evropě. Nynější blokáda Hormuzského průlivu dočasně odřízla od okolního světa plyn dalšího předního exportéra – Kataru. Rostoucí závislost na americkém LNG ale v době nepředvídatelné administrativy ve Washingtonu přináší také hodně nových starostí.
Nový klimatický zákon Evropské unie zasadil ukrajinskému ocelářství „okamžitou ránu“. Uvedl to server Politico s odkazem na zástupce průmyslu, kteří varují před ztrátou evropských trhů i tisíců pracovních míst.
Slovensko od pátku zruší zákaz vývozu nafty, který zavedlo poslední březnový týden. Opatření ale nekončí – omezení prodeje i dvojí ceny paliva zůstávají.
Moskva od 1. dubna znovu zavede zákaz vývozu benzinu, který má trvat do konce července. Opatření má zabránit růstu cen pohonných hmot na domácím trhu a zajistit dostatek paliv v době napjaté situace na globálních energetických trzích.
Společnost Dr. Müller Pharma z Hradce Králové, která je významným českým vývozcem léčiv, zdravotnických prostředků a doplňků stravy, už dobyla více než pět desítek zahraničních trhů. Nyní se posouvá k budování vlastních zahraničních filiálek, první otevřela loni v Mongolsku. „Naším cílem je export, export a ještě jednou export. Chceme vývoz organizovat vlastními silami, nebýt závislí na lokálních partnerech a zakládat pobočky,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz zakladatel a majitel firmy Vladimír Müller.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
