Díky levné ruské ropě Indie od roku 2022 uspořila asi 17 miliard dolarů. Ale poštvala tím proti sobě Spojené státy. Podle Reuters nové americké celní sazby na indický dovoz tyto zisky rychle smažou.
Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, podle rychlého hrubého odhadu ministerstva financí (MF) povede ke zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,2 procentního bodu a v roce 2026 o 0,39 bodu. Uvedlo to ministerstvo s tím, že růst českého HDP ale o tyto odhady automaticky nezpomalí.
Před největšími evropskými přístavy se prodlužují fronty se zámořskými trajekty. Rotterdam, Antverpy a Hamburg čelí nárůstu lodí, které v důsledku napjaté obchodní situace stále častěji míří do Evropy a jejich odbavení trvá stále déle. Podle The Financial Times bude trvat měsíce, než se situace uklidní, a jedná se údajně o nejhorší narušení logistických řetězců od pandemie covidu.
Čína je ochotna urychlit schvalování licencí pro vývoz kovů vzácných zemin do Evropské unie. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo obchodu. Čínské restrikce na vývoz těchto kovů narušily dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu i v dalších odvětvích po celém světě.
Jihlavská firma Doornite je aktivní na 12 evropských trzích. Kromě zemí střední Evropy se zaměřuje na Benelux a Balkán. Loni přibyla Bosna a Hercegovina. Letos pracuje na zahájení exportu také do Severní Makedonie. Export pomáhá firmě v situaci, kdy se výrazněji nezvyšuje stavebnictví na domácím trhu.
České pivovary loni pro český i zahraniční trh uvařily téměř 20,9 milionu hektolitrů piva, což je o 4,2 procenta více než v roce 2023. Hlavními důvody nárůstu byly větší vývoz piva a zvyšující se obliba nealkoholického piva, která se promítla do tuzemských prodejů. Naopak opět klesla průměrná spotřeba alkoholického piva na obyvatele, loni činila 126 litrů, tedy o dva litry méně než v roce 2023. V porovnání s posledním předcovidovým rokem 2019 byla spotřeba o 16 litrů nižší, uvedl Český svaz pivovarů a sladoven. Výsledky podle něj ale ukazují, že české pivovarnictví po letech ekonomického útlumu začíná mírně ožívat.
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Kotrmelce v americké obchodní politice se již několik týdnů propisují do dění na finančních trzích, první zhoršení přinesla i dubnová šetření podnikatelských a spotřebitelských nálad. Za jak dlouho se Trumpův šok, především oslabení obchodu mezi USA a Čínou, promítne v reálné ekonomice?
Donald Trump sice nakonec ustoupil a nejhoršího scénáře jsme byli ušetřeni. Zatím. O žádný návrat k normálu se ale nejedná, následující týdny a měsíce můžou ještě dost šokovat a bolet. Jeho slovu není radno důvěřovat, což okolní svět a ekonomiku staví do velmi nekomfortní pozice. Lze se nějak připravit?
Nová americká cla jsou pro české firmy špatnou zprávou, tvrdí analytici. Dopad na tuzemský průmysl podle nich bude zejména nepřímý, cla ale mohou ovlivnit i tuzemský export do dalších zemí. Experti také varují před zpomalením evropské i tuzemské ekonomiky. Předpokládají odvetné kroky ze strany EU i dalších zemí. Analytici zároveň upozorňují, že zatím není jasné, na co vše budou americká cla platit.
Spojené státy začínají vybírat 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových aut. Pro automobily vyrobené mimo Spojené státy platí od čtvrtečního rána pětadvacetiprocentní přirážka, což je tvrdá rána pro automobilový průmysl ve světě, napsala agentura AFP a dodala, že následovat budou i 25procentní cla na dovážené automobilové součástky a náhradní díly. A mezitím americký prezident Donald Trump oznámil zavedení mnoha dalších cel.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
