Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) zabránila v Černém Dole na Trutnovsku možné výstavbě apartmánového komplexu na hranici parku. Od investora odkoupila za více než šest milionů korun rozsáhlé pozemky na loukách na východním okraji obce, uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Část pozemků je vedena v územním plánu obce jako zastavitelná plocha. Jejich ponechání v soukromém vlastnictví by podle Drahného znamenalo tlak na využití pro developerské projekty.
„Ochotou investora pozemky prodat a možností Správy KRNAP pozemky odkoupit toto riziko zaniklo. Výkup byl financován prostřednictvím Národního programu Životní prostředí ze Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR),“ sdělil Drahný.
Podle ředitele Správy KRNAP Robina Böhnische by výstavba severně od silnice druhé třídy 297 nad Černým Dolem prolomila dosavadní hranici zástavby a nevratně ovlivnila charakter celé lokality pod Černou horou. „Díky tomuto výkupu jsme odvrátili riziko výstavby na zelené louce v jedné z mimořádných částí ochranného pásma národního parku. Pozemky teď můžeme spravovat tak, aby sloužily přírodě a obyvatelé i návštěvníci Krkonoš zde nadále nacházeli harmonickou krajinu, nikoli další komplexy investičních bytů,“ uvedl Böhnisch.
Rozsáhlé výkupy musí Správě KRNAP odsouhlasit ministerstva životního prostředí a financí. Podle zástupců národního parku se tak děje na základě důkladného odborného odůvodnění a obvykle mu také předcházejí dlouhodobá vyjednávání. „Objem finančních prostředků na výkupy je velmi limitovaný. V tomto případě byla cena něco málo přes šest milionů korun. Transakce se už uskutečnila, na katastru je to přepsané,“ řekl Drahný.
Ceny bytů u pražského metra dál rostou: Staroměstská je nejdražší, Roztyly nejlevnější
Pražský trh s byty se i nadále ocitá pod tlakem. Zájem kupujících trvá, nabídka v atraktivních lokalitách je omezená a ceny pokračují v růstu. Analýza Metroindex společnosti Flat Zone, která sleduje cenový vývoj bytů v okolí všech stanic metra, potvrzuje dlouhodobý trend. Rozdíl mezi luxusním centrem a panelovými periferiemi dosahuje i více než 100 procent.
Odkoupené parcely zahrnují luční pozemky o výměře přes 77 tisíc metrů čtverečních, které jsou v ochranném pásmu KRNAP. „Jsou součástí Evropsky významné lokality Krkonoše a přiléhají k Ptačí oblasti Krkonoše v soustavě Natura 2000. Mají vysokou přírodovědeckou a ochranářskou hodnotu,“ uvedl Drahný. Upozornil, že důležitým faktorem je také zachování historických stop po těžbě rud, které by plánovaná výstavba nenávratně zničila. „Tyto krajinné prvky dnes vytvářejí cenná stanoviště pro rozmanitá druhová společenstva,“ uvedl Drahný.
Není to poprvé, co KRNAP ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí kvůli ochraně přírody odkoupil pozemky. Výkupy pozemků jsou podle Správy KRNAP klíčovým nástrojem pro dlouhodobou ochranu cenných lokalit. Například v roce 2024 vykoupila 11,4 hektaru pozemků v území národního parku i v ochranném pásmu za více než tři miliony korun. Nákup byl možný díky penězům z Národního programu Životní prostředí, který spravuje SFŽP ČR. Loni nakoupené pozemky představovaly hlavně lesní porosty.
KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou.
Speciál Realitní Club
Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části – webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu.
Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
Chátrající objekty někdejších zemědělských staveb stojí v Česku za každou vesnicí. Valašské Příkazy na Zlínsku nejsou výjimkou. Družstevní halu tam ale přestavěli na moderní sídlo rodinné firmy.
„Průmyslové haly často působí jako jizvy v krajině. Tady se snad ukazuje, že i stavby této velikosti a účelu lze tvořit nebo rekonstruovat, aby na krajinu navazovaly a nerušily její síly a klidy,“ říká Jakub Janošík z rodinné firmy JANOŠÍK OKNA-DVEŘE, který se v rodinné firmě stará o designovou a výtvarnou stránku.
Bývalý obilný sklad přeměnili na elegantní černou budovu nazvanou SPOJ, kde prezentují nejrůznější typy oken – od posuvných velkoformátových skleněných stěn až po menší, specifická okna. Jsou zde zastoupena v různých materiálech i detailech. Právě dobrá okna, jaká firma vyrábí, formovala architektonickou koncepci.
Okno jako znak
„Chtěli jsme si vytvořit příjemný prostor pro práci. Taky místo, kde ukážeme naše výrobky. Okna, dveře, posuvné stěny. Kde je bude možné nejen vidět, ale i zažít. Asi právě okolní příroda a kopce ovlivnily naše vnímání architektury v blízkém vztahu s přírodou. To si tady každý den připomínáme,“ dodává Jánošík.
Byt skláře a sochaře na pražském sídlišti prošel výraznou obměnou
I byt v panelovém domě může překvapit netradiční architekturou. Ten na pražském sídlišti, který patří sochaři a skláři Vladimíru Bachoríkovi, si vzali do parády architekti ze studia NEUHÄUSL HUNAL. Pro ně si majitel připravil několik zajímavých požadavků. Například nechtěl v bytě žádné dveře.
Rekonstrukce byla důkladná. Původní ocelovou konstrukci zachovali, a protože chtěli, aby byla viditelná v interiéru, zateplili halu zvenku. Na fasádu využili dřevěný černý obklad.
Zateplením a výměnou oken se snížila energetická náročnost. Dům se v zimě prohřívá jižním sluncem, v létě je chráněn přesahem střech a balkonů. Tím eliminuje potřebu klimatizace, v horkých dnech je možné využít podlahové chlazení. Střecha je osazena solárními panely zapuštěnými v líci střechy, které splývají s černou hmotou domu. To domu napomáhá nerušit v krajině.
Interiér: mezi tichem a pohybem
Vnitřní prostor formuje otevřený krov, zapuštěné balkony a středová chodba, která propojuje celý dům. Po jejích stranách se rozprostírají kanceláře a zasedací místnosti, zatímco centrální část funguje jako společné náměstí – místo setkávání a sdílení. Skrze posuvnou skleněnou stěnu se otevírá do zahrady a dál do louky.
Nábytek vznikl převážně na míru – stoly, police i kuchyně byly vyrobeny ve vlastní dílně. Studio Dechem vytvořilo pro dům kolekci závěsných svítidel, lamp a váz různých velikostí. Objekt mezi sochou a schodištěm zde navrhl Maxim Velčovský. Prázdnější místa domu rozeznívá cyklus 15 obrazů od Lukáše Musila.
Chata v Posázaví má atypický tvar. Uvnitř se důmyslně pracuje se světlem
Chata v Posázaví zaujme na první pohled. Především svým atypickým vzhledem a tvarem. Asymetrická stanová střecha je seříznutá a zakončená dvojicí světlíků. Za přestavbou původní stavby ze 70. let stojí Atelier Hajný.
Bylo tam vězení i rekreační areál ČKD. Teď se stát snaží barokního zámku Bezdružice zbavit. Zatím ale o něj nikdo neprojevil zájem, ani po několika milionovém zlevnění. Historická památka má našlápnuto na to, stát se dalším ležákem v majetku státu.
Začínala v devadesátkách, kdy svůj boom zažívaly telekomunikace, dnes je u toho, když podobný rozvoj přichází v energetice. Skupina TTC má velké cíle v Česku i zahraničí a chce přispět ke spolupráci tuzemských firem nebo rychlejšímu inovačnímu rozvoji. Pomůže jí s tím ekosystém BRAIN CONNECT Prague, který funguje od letošního května. Jak ostatně říká člen představenstva Luboš Müller, inovace má celá skupina v Dna. Před více než třiceti lety totiž vznikala na základech Výzkumného ústavu telekomunikací.
Skupina TTC prošla razantním vývojem. Jaké byly klíčové milníky?
Určitě hlavně to, že jsme měli ve správnou chvíli ten správný produkt nebo službu. Nejdřív to byly produkty pro telekomunikační boom, potom se nám podařilo chytit vlnu datových center a nakonec se některé technologie z komunikační části podařilo přenést do energetiky. Jedním z klíčových rozhodnutí pak bylo nestavět jen na technologiích, ale investovat část zisku do realit. Dnes máme dvě nohy, které spolu zdánlivě nesouvisejí, ale ve skutečnosti se dobře doplňují. Znamená to pro nás stabilitu i v těžších časech, navíc to rády vidí i banky a nemáme pak problém s financováním rozsáhlejších projektů. Dalším důležitým rozhodnutím bylo vytvoření holdingu a nastartování akvizic.
V posledních letech vstoupily do skupiny firmy jako Mycroft Mind nebo UniControls. Jak si vybíráte, kde půjdete do akvizice?
Jsme strategický investor. Nekupujeme firmy jen proto, že se zrovna jedná o zajímavou finanční investici, ale aby doplnily naše portfolio. Zajímá nás, jak firma zapadne do naší skupiny, a důležitá je pro nás i kontinuita. Vyhýbáme se firmám, ze kterých odchází vlastník i management. Naopak chceme, aby firma dál fungovala bez výraznějších změn a jakékoli revoluce. Každý měsíc dostáváme na stůl třeba čtyři akviziční návrhy a děláme jednu dvě akvizice ročně, takže filtr je tam poměrně velký. Primárně pak fungujeme jako skupina, nejsme koncern řízený z jednoho místa. Každá firma má velkou autonomii, vlastní byznys plán.
Luboš Müller ze společnosti TTC TTC - použito se svolením
Teď jste posílili svou pozici i na německém trhu, stali jste se většinovým vlastníkem společnosti Radiodata. Čím vás zaujala ta?
Se společností Radiodata jsme dlouhodobě spolupracovali. Je to dodavatel radiostanic a systémů, které jsme dlouhodobě používali pro naše zakázky. My jsme jim naopak dodávali komponenty, které zase neměli a potřebovali oni. Nakonec jsme za obě strany dospěli k tomu, že by bylo dobré spolupráci ještě rozšířit a vstoupit k nim jako strategický partner, abychom zahrnuli i oblast vývoje a firmu posunuli dál. Současně se nám to hodilo i geopoliticky, protože jsme chtěli vstoupit na západní trhy.
Tam už ale působíte, nebo ne?
Jsme tam sice dlouhodobě, ale ne aktivně v tom smyslu, že bychom tam měli vlastní pobočky. Vždy to bylo primárně přes partnery. Dlouhá léta jsme se soustředili především na východní trhy, byli jsme velkým dodavatelem pro Rusko a Ukrajinu. Rok 2022 pro nás znamenal zásadní změnu strategie. Rusko jsme kompletně zavřeli a mnohem víc se zaměřili na západní Evropu.
Které země vás zajímají nejvíc?
Zatím plánujeme navázat tam, kde už dnes působíme a máme vybudované vztahy. Konkrétně je to především Německo, Rakousko nebo Španělsko. Například Mycroft Mind je přímo součástí španělské inovační platformy společnosti Iberdrola. To je takový větší španělský ČEZ, takže tam máme velký potenciál. Kromě toho se zaměřujeme na severské země, a to především přes inovační část a BRAIN CONNECT. Dál je pro nás pořád velmi silná i Ukrajina, kde máme vlastní pobočku. Máme tam silnou pozici v kolejové dopravě i energetice a věříme, že se po skončení konfliktu budeme podílet na obnově země.
A jaké jsou vaše akviziční plány?
Pořád platí, že se primárně soustředíme na firmy z oblasti kolejové dopravy, energetiky, případně pak datových center. Na co se teď určitě chceme zaměřit, je práce se startupy a rozvoj nových projektů, které zrychlí naše inovační schopnosti. Startupů v tuto chvíli moc nemáme – a i proto jsme zakládali BRAIN CONNECT. Inovační cyklus se zrychluje a my potřebujeme být na takové úrovni inovačního rozvoje, abychom stíhali držet krok s dobou.
Zakladatel GymBeam Dalibor Cicman: Chci spolupracovat s nejchytřejšími lidmi na globální úrovni
GymBeam patří k nejrychleji rostoucím startupům v Evropě. Sázka na fitness potravinové doplňky se zakladateli a hlavnímu akcionáři firmy Daliboru Cicmanovi vydařila stejně jako snaha organicky růst nejprve na východoevropských trzích a nyní také v Německu. „Jsme firma, kde se zkouší hodně věcí, je to naše DNA,“ říká Dalibor Cicman v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB, kde mimo jiné prozrazuje, jakou budoucnost pro svou firmu chystá.
Jaká byla další motivace pro založení vlastního inovačního ekosystému?
Už dlouho jsme věděli, že musíme posílit inovační potenciál, jen jsme přemýšleli, jak to udělat. Zvažovali jsme inkubátor, interní projekty, ale také jsme jezdili po celé Evropě a navštěvovali inovační centra. Nakonec jsme se rozhodli založit vlastní ekosystém, který vznikne nad rámec TTC, bude vytvářet inovační projekty a přitahovat nové lidi, univerzity, firmy, startupy i další aktéry. Bylo nám ale jasné, že to nemůžeme dělat sami. Proto se dala dohromady skupina lidí v čele s Pavlem Csankem, což je spoluzakladatel a bývalý ředitel Moravskoslezského inovačního centra.
Byla ve hře možnost vstoupit do nějakého existujícího inovačního prostoru? Ať už finančně, nebo poskytnutím know-how?
Když se budeme bavit jen o cihlách, tedy o fyzických inovačních centrech, je jich tady spousta. Chybělo nám ale to „duchovno“ nad tím. Je tu samozřejmě řada funkčních a zajímavých projektů, třeba krajská inovační centra nebo CIIRC při ČVUT. Ty ale většinou vznikají za konkrétním účelem a obvykle končí tam, kde my teprve začínáme. Naším cílem je přetavit primární výzkum do komerční praxe.
V jaké jste teď fázi?
Propojili jsme se s některými severskými projekty, jako je Demola. To je projekt, který propojuje studenty s komerční sférou. A paralelně se do toho zapojila i naše realitní větev. Máme areál v pražských Malešicích, kde chceme vybudovat úplně nové technologické centrum.
Probíhají už konkrétní spolupráce?
BRAIN CONNECT fakticky funguje od letošního května, takže na tom postupně pracujeme, ale první projekty už vznikají. S Prague AI jsme například založili pracovní skupinu k umělé inteligenci v energetice, kde se scházejí velcí hráči jako ČEZ, E.ON nebo ČEPS.
Slunce svítí a desítky tisíc domácích fotovoltaických elektráren jedou na plné obrátky. Pro majitele skvělá zpráva, dodavatelům a distributorům energií ovšem může pár takových slunečných dnů pořádně zavařit. Zvlášť ve dnech, kdy spotřeba zase tak vysoká není. Tehdy je totiž vyrovnávání sítě nejtěžší. Teď s ním ovšem pomůže takzvaná flexibilita, kterou přinesla novela energetického zákona. „Po technické stránce se nic nemění, zato po té legislativní je to obrovský přínos,“ vysvětluje Jakub Miškovský ze společnosti E.ON.
Právě nová energetika je dnes velkým tématem – a také vaší hlavní doménou. Jaká je tam v tuto chvíli vaše úloha?
Dlouho jsme se zaměřovali primárně na energetické ochrany, komunikaci nebo dispečerská pracoviště. Teď se řeší transformace a přechod na nové řízení soustav. Technologicky je to pro nás hodně zajímavé, současně je to velká obchodní příležitost. Energetika bude v nejbližších letech hýbat ekonomikou, bude tam obrovské množství investic. Zažívá podobný boom jako v devadesátých letech telekomunikace.
Na jaké projekty se aktuálně soustředíte?
Jedním z největších projektů je měření na distribučních trafostanicích. Projekt realizuje konsorcium firem vedené TTC MARCONI a jedním z jeho členů je i firma Mycroft Mind, která přišla s řešením pro sběr a využití dat. Když to řeknu hodně zjednodušeně, aby dnes bylo možné řídit energetickou síť, potřebujete vědět, co se tam děje. Náš projekt se týká velkých trafostanic, kterých má jen ČEZ asi padesát tisíc. Trafostanice jsou vybaveny měřením, které sleduje řadu veličin a v definovaných intervalech je odesílá na vyhodnocení do centra. Na základě toho pak mohou vznikat i predikce, které jsou nesmírně důležité a do budoucna budou hrát velkou roli.
O firmě Mycroft Mind bylo slyšet i v souvislosti s celoevropským projektem IPCEI, který se zaměřuje na čipové a polovodičové projekty. Jaká je její úloha?
Zabývá se tam něčím, čemu říkáme vnořená inteligence. Samotné měření na trafostanicích totiž k predikcím dalšího vývoje nestačí. Potřebujete znát detailní chování jednotlivých odběrných míst. Začaly se sice instalovat takzvané chytré elektroměry, ty ale samy o sobě zase tak chytré nejsou. Zvládají průběhové měření v patnáctiminutových intervalech, které je sice důležité pro průběžné sledování spotřeby, ale neřekne nic o tom, co se v domácnosti, továrně nebo jiném energetickém celku bude dít v následujících hodinách.
Česká TTC posiluje na německém trhu. Skrze akvizici
Česká technologická a realitní skupina TTC dokončila akvizici německé společnosti Radiodata. Ve firmě získala 80procentní podíl, zbývajících 20 procent zůstává v rukou rodiny zakladatele firmy, Hanse-Joachima Langermanna.
Hlavní myšlenkou je, že pomocí umělé inteligence zabudované přímo v elektroměru dokážeme změřit všechno, co se na daném odběrném místě děje. Elektroměr sám pozná, které typy spotřebičů odběrné místo využívá, a udělá predikci, co se bude dít v dalších minutách. Všechno to vyhodnotí přímo na místě a k dalšímu zpracování do centra pošle až konkrétní predikci.
Jak moc už je dnes česká energetika „chytrá“?
Myslím, že ta chytrost je tam zatím trochu zavádějící, nazýval bych to spíš novou energetikou. Česká energetika je zatím v tak trochu schizofrenní situaci. Na jednu stranu je velmi silná, robustně postavená. Dlouhodobě jsme byli jedním z nejprůmyslovějších států a od začátku jsme měli přenosovou soustavu, která zvládala velké energetické odběry. Velmi dobré potom bylo i samotné řízení, třeba noční proudy přes hromadné dálkové ovládání fungovaly velmi dobře. Přesto – nebo možná právě proto, jak je soustava robustní – jsme zaspali rychlý nástup nové energetiky. Dobře to bylo vidět na červencovém blackoutu. To, že vůbec vznikl, je signál nějakého podcenění situace. Na druhou stranu to, že se vše zvládlo tak rychle vyřešit, je skvělá ukázka robustnosti a dobrého řízení soustavy.
Nová energetika se neřeší jen v Česku, ale minimálně v celé Evropě. Jak významnou roli v těchto otázkách hrají české firmy?
Myslím, že by mohly hrát výrazně lepší – a to je i jeden z našich cílů. Energetická soustava celé Evropy je hodně provázaná, systémy se vzájemně doplňují a příležitost pro firmy je obrovská. Teď je otázka, jak se k tomu postavíme. Máme trochu nevýhodu, že tady nejsou žádní lokální velcí dodavatelé typu Siemens, kteří globálně dominují. Na druhou stranu vnímám, že právě díky rychlejší dynamice by mohly snáz uspět menší firmy, protože mohou pružněji reagovat. Naším problémem je, že firmy v českém rybníčku dlouho fungovaly konkurenčně, nespolupracovaly spolu. To je jeden z bloků, který musíme překonat, pokud chceme v Evropě uspět.
Luboš Müller
Působí jako člen představenstva a ředitel pro rozvoj podnikání v moderních technologiích Skupiny TTC. Je jedním z klíčových iniciátorů inovačního ekosystému BRAIN CONNECT Prague a aktivně se podílí na budování technologického centra OXYMA, které skupina buduje v pražských Malešicích.
video
Havlíček: Vrátíme s ke stavebnímu zákonu Kláry Dostálové. Hlavně zrychlete povolování, volají developeři
Dostupnost bydlení v České republice je velký problém. Jak by ho měla a bude řešit nová vláda? Klíčem je zefektivnění a zjednodušení povolování, shodují se developeři a experti Realitního Clubu Newstream. A podobně to vidí i místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.
Česká průmyslová výroba zaznamenala letos v srpnu nečekaný propad, čítající meziročně 1,3 procenta. Jde o první letošní pokles průmyslové výroby v meziročním vyjádření.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Šéfkuchař Marek Janouch: Smažák na Hradě nenajdete
