Trump urychluje rozpad NATO a posiluje Koalici ochotných
Hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa zavedením cel vůči evropským zemím, které odmítají prodej Grónska, znamenají zásadní zlom v transatlantických vztazích. Podle analýzy serveru Politico se pro řadu evropských vlád jedná o okamžik, kdy se dlouhodobé napětí se Spojenými státy proměnilo v otevřenou krizi důvěry.
Trumpův tlak na převzetí Grónska je v evropských metropolích vnímán jako bezprecedentní nátlak vůči spojenci. Zaskočení evropští představitelé v soukromí označují Trumpův pokus o anexi suverénního dánského území za „šílený“ a „pomatený“, píše Politico. Ptají se, zda se americký prezident po akci ve Venezuele neocitl v jakémsi „bojovém módu“, a tvrdí, že si zaslouží nejtvrdší evropskou odvetu za to, co mnozí považují za jasný a nevyprovokovaný „útok“ proti spojencům na druhé straně Atlantiku.
„Překročilo to určité meze,“ uvedl jeden z evropských diplomatů, který si přál zůstat v anonymitě. „Evropa byla kritizována za to, že je vůči Trumpovi slabá. Něco na tom je, ale existují červené linie.“
Cena zlata se vyšplhala na nové historické maximum, když se přiblížila hranici 4700 dolarů za troyskou unci, tedy více než 98 tisíc korun. Za prudkým růstem stojí sobotní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v souvislosti se snahou získat Grónsko oznámil zavedení dodatečných cel na vybrané evropské země.
Trumpovy výhrůžky rozhýbaly trhy. Zlato je na rekordu
Trhy
Nespolehlivý partner?
Podle Politico v Evropě sílí přesvědčení, že Spojené státy pod vedením Trumpa už nelze považovat za spolehlivého obchodního partnera ani za jistého garanta bezpečnosti. Vysoce postavení činitelé mluví o trvalém posunu americké politiky a odmítají strategii vyčkávání. Místo toho se podle serveru připravují na koordinovaný přechod k nové realitě, v níž Evropa nebude automaticky spoléhat na americkou podporu.
Tento proces už podle Politico fakticky začal. Evropské státy, včetně Británie a Norska, během Trumpova druhého funkčního období výrazně prohloubily spolupráci v takzvané Koalici ochotných na podporu Ukrajiny. Skupina funguje bez přímé účasti Spojených států a propojuje desítky vlád, jejich bezpečnostní poradce i politické lídry. Koordinace probíhá nejen na oficiálních jednáních, ale také prostřednictvím neformálních kanálů, včetně společných chatů.
Podle analýzy právě tato síť vztahů vytváří základ možného nového bezpečnostního uspořádání. Nejde nutně o úplné zpřetrhání vazeb s Washingtonem, ale o konec automatického předpokladu, že Spojené státy Evropu ochrání za všech okolností. Grónská krize podle Politico zároveň oslabila dosavadní zdrženlivý přístup evropských lídrů vůči Trumpovým krokům.
Počet dolarových miliardářů se loni poprvé v historii přehoupl přes hranici tří tisíc. Uvádí to nová zpráva nevládní organizace Oxfam, která dlouhodobě upozorňuje na rostoucí majetkové nerovnosti ve světě. Celkové bohatství miliardářů se podle ní oproti roku 2024 zvýšilo o 16 procent.
Svět patří miliardářům. Dvanáct lidí vlastní stejně jako polovina lidstva, varuje Oxfam
Money
Zapojení Ukrajiny
Do debaty se stále výrazněji zapojuje i Ukrajina, která je součástí těchto neformálních struktur a disponuje rozsáhlými vojenskými kapacitami i zkušenostmi ze současného konfliktu s Ruskem. V kombinaci se silami států jako Francie, Německo, Polsko či Británie by Koalice ochotných mohla představovat významnou bezpečnostní sílu i bez přímé americké účasti.
Politico upozorňuje, že pokud Spojené státy svůj přístup nezmění, může tento vývoj vést k oslabení NATO v jeho současné podobě a k postupnému vzniku nové evropské bezpečnostní struktury. Grónsko se tak podle serveru stalo symbolem širšího rozchodu mezi Evropou a Washingtonem.
