Andrej Babiš ve čtvrtek teatrálně oznámil na facebooku, že už nebude mít střet zájmů, že se svého majetku definitivně vzdává. Svěří ho „slepému“ fondu. Dalo by se to označit jako vtip týdne. „Už nikdy nebudu Agrofert vlastnit, nebudu s ním mít žádné ekonomické vztahy a nebudu s ním v žádném kontaktu,“ oznámil budoucí premiér a málem u toho uronil slzu.
Prvním místopředsedou Sněmovny se stal v souladu s předpoklady Patrik Nacher z hnutí ANO. Rozhodl o tom o předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD), když stanovil pořadí nyní dvojice místopředsedů. Nacher tak bude Okamuru přednostně zastupovat při jeho absenci, pokud bude sám přítomný. Jde například o svolávání schůzí Sněmovny a o řízení organizačního výboru.
Vlajky Ukrajiny by jako symbol solidarity měly v Česku viset dál, míní prezident Petr Pavel. Horší by ale bylo, kdyby se zastavila materiální pomoc, řekl prezident při návštěvě Karlovarského kraje ve Františkových Lázních.
TOP 09 si zvolila nového předsedu, osmatřicetiletého Matěje Ondřeje Havla. Ve volbě neměl protikandidáta, dostal sedmdesát procent hlasů. Markéta Pekarová Adamová s politikou skončila, v říjnových sněmovních nekandidovala. Končí ze zdravotních důvodů. TOP 09 se chce pod novým vedením emancipovat, v opozici se teď bude snažit vytvořit si vlastní, novou tvář. Na rozdíl od ODS například žádá přijetí eura.
Demokratické strany, TOP 09, ODS nebo STAN svedly v Poslanecké sněmovně hrdý, leč marný boj. Nechtěly do čela Sněmovny Tomia Okamuru. Argumentovaly jeho protiukrajinskými, asociálními a populistickými postoji. Marně.
Jestli někdo pochyboval o tom, že šéfem sněmovny, třetím nejdůležitějším ústavním činitelem České republiky bude Tomio Okamura, pletl se. Bude. Koalice ANO, SPD a Motoristů ho nominuje. A on vyhraje.
Šéf poslaneckého klubu Motoristů sobě Boris Šťastný označil za dezinformaci, že všech 108 poslanců vznikající vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů bude muset podepsat dodatek koaliční smlouvy, ve kterém se zavážou zvolit šéfa SPD Tomia Okamuru předsedou Sněmovny. Každý bude volit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Řekl to v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného by byl takový postup na hraně demokratického parlamentarismu, volba má být tajná, uvedl. Koaliční smlouvu budou zástupci ANO, SPD a Motoristů podepisovat v pondělí, kdy také začne ustavující schůze Sněmovny.
V okamžiku, kdy bude zvolen nový předseda Poslanecké sněmovny, dá vláda Sněmovně k dispozici návrh státního rozpočtu na příští rok. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný. Dosluhující vláda Petra Fialy (ODS) dříve považovala opětovné předložení návrhu rozpočtu Sněmovně za zbytečné. Připomínala, že strany sestavující nový kabinet návrh rozpočtu před volbami kritizovaly. Svého předsedu má Sněmovna volit na ustavující schůzi, která začne v pondělí.
Programové prohlášení vlády je jako adventní kalendář. Každý den si z něj vytáhnete jeden čokoládový bonbón. Nikdo nebude trpět, všichni budeme prosperovat, daně se budou snižovat, výdaje státu zvyšovat, ekonomika bude růst, zmizí byrokracie. To je program jako ze žurnálu. Takový by chtěla každá vláda.
Všech 108 poslanců vznikající koalice bude muset podepsat dodatek koaliční smlouvy, ve kterém se zavážou dodržovat vše, co ze smlouvy vyplývá. Tedy i to, že předsedou Sněmovny se stane šéf SPD Tomio Okamura, uvedl server iDNES.cz. Okamurův protikandidát Jan Bartošek (KDU-ČSL) bude mít zřejmě podporu většiny končící vládní koalice, která má ve Sněmovně menšinu. Doplnil, že část jednání má ještě před sebou.
Vyjadřuje se jako rasista, v kampani využívá rasistické motivy, prosazuje rasistickou politiku, ale rasista to není, jasný pane! V naší i zahraniční politice se rozmohl takový nešvar. Hlasatelé rasistických názorů odmítají, že by snad byli rasisty. Veřejnost a tradiční strany by se však neměly jejich vysvětlováním nechat obalamutit, ale trvat na tom, aby krajní pravice zůstala tam, kde je její místo. Na okraji politického spektra.
Amerického výrobce čipů Intel prohrál odvolací soud ⚖ proti pokutě od EU, nakonec ale zaplatí méně. Druhý nejvyšší soud EU firmě pokutu snížil o 140 milionů zhruba na 237 milionů eur (5,7 miliardy korun). Komise Intelu pokutu vyměřila před dvěma lety za maření konkurence.
