Šéf Sněmovny Okamura označil v jednom rozhovoru prezidenta republiky za podrazáka a křiváka. Macinka to následně vylepšil sdělením v jiném rozhovoru. „Tento týden jsem zveřejnil jednu jeho esemesku, abych dokázal, že veřejně lhal a ani se u toho nezarděl.“ Útoky na prezidenta eskalují.
Schůzka šéfa Sněmovny a SPD Tomia Okamury s majitelem zbrojařské skupiny CSG Michalem Strnadem překvapila i poslance SPD Jaroslava Foldynu. Setkání označil za neobvyklé a chce k němu podrobné vysvětlení.
SPD po vstupu do vlády našla další zásadní politické téma: jak odebrat Volodymyru Zelenskému Řád bílého lva udělený prezidentem Petrem Pavlem. To by jistě její příznivce zahřálo u srdíčka. Jenže státní vyznamenání není rekvizitou pro domácí politické divadlo. A už vůbec ne náhražkou za řešení problémů, které Česko skutečně pálí.
Bývalý prezident Václav Klaus a předseda Sněmovny Tomio Okamura podpořili na konferenci německou AfD. Stranu, kterou civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou, označili za oběť diskriminace a popřáli jí volební úspěch.
Tomio Okamura znovu předvádí svou nejvýnosnější politickou disciplínu. Dokáže proměnit odpovědnost za vlastní kampaň v údajné pronásledování. Zatímco soud řeší nenávistné plakáty SPD, její předseda se nestaví k podstatě věci. Místo toho rozehrává starý kus o umlčovaném vlastenci, kterému systém bere svobodu slova. Jenže svoboda slova není licence k tomu, aby se z menšin dělaly výstražné cedule na cestě k volební urně.
Předseda Sněmovny a šéf koaliční SPD Tomio Okamura se vyjádřil k dopisu Evropské komise, který se týká možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše z ANO. Podle Okamury musí platit, že zákony dodržují všichni stejně a dotace nečerpá nikdo, kdo na ně nemá nárok.
Na horách řádili v polovině května ledoví muži, ve sněmovně vládní koalice. Jako zákon roku se vždy označoval rozpočet. Od nynějška už to nebude platit, zákonem roku se klidně může stát novela, kterou sněmovnou protlačila Alena Schillerová. Ta v zásadě ruší úlohu státního rozpočtu.
Benešovy dekrety, sudetští Němci a sjezd v Brně. Sněmovna se celý den zabývala tématem, které žádný skutečný problém neřeší. Politici místo důležitých zákonů otevřeli staré historické rány a přijali zbytečné stanovisko.
Brno se rozhodlo být evropské, otevřené a smířlivé. Jenže sotva se objevilo slovo sudetští, část české politiky v čele s SPD, vytáhla staré křivdy a začala znovu bojovat. Ve válce, kterou už historici dávno popsali a diplomaté uložili do archivu. Premiér Andrej Babiš k tomu dodal, že sjezd nepovažuje za šťastný, vláda se ho nezúčastní a doufá, že nevyvolá střety ani nezatíží vztahy s Německem. Což je postoj opatrný, ale zároveň výmluvný. Smíříme se, ale zase až jindy.
V Brně asi 500 lidí protestuje proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádá vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), její šéf a předseda Sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Počet protestujících odhadl tajemník městské části Brno-střed Petr Štika. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května.
Posedlost politiků Českou televizí hraničí s fetišismem. Z nějakého záhadného důvodu se politici domnívají, že ČT jim tak nějak patří. Že mají právo chodit do ní do diskusních pořadů. Přitom jsou v Česku tisíce jiných médií. Ne, prostě ČT.
Hodnotící komise doporučila vedení metropole vítěze tendru na dostavbu budovy Nová Palmovka na sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Uvedl to náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN), který však verdikt komise, která hodnotila nabídky firem Porr a Geosan Group, nesdělil. O výsledku tendru podle něj bude v nejbližší době rozhodovat rada města.
Francie podezřívá Rusko ze šíření dezinformací o prezidentských kandidátech 🗳, píše AFP s odkazem na své bezpečnostní zdroje a na jednoho z dotčených politiků. Francouzské úřady minulý týden odhalily dezinformační kampaň zaměřenou na Raphaëla Glucksmanna, levicového poslance Evropského parlamentu a hlasitého kritika Kremlu. U Glucksmanna se očekává, že se příští rok bude ucházet o prezidentský úřad.
Dvě polské tepelné elektrárny 🏭 omezují svůj provoz kvůli vlně veder a nízké hladině vody v řece Visle, kterou používají k chlazení. Napsala to tisková agentura PAP, podle níž k tomuto kroku přistoupily elektrárny Kozienice a Polaniec.
Ceny ropy 🛢 klesají poblíž třítýdenních minim poté, co výroky katarských představitelů a amerického ministra financí Scotta Bessenta podle agentury Reuters vzbudily naději na diplomatické řešení konfliktu s Íránem, což by mohlo zlepšit přepravu ropy přes Hormuzský průliv. Brent ztrácí 3,7 procenta na 80,67 dolaru za barel. Cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesá o 4,14 procenta na 77,01 dolaru za barel.
Pražská burza dnes znovu posílila 💪, a vylepšila tak své skoro půlroční maximum 🔝. Index PX stoupl o 1,04 procenta na 2766,09 bodu. Rostla většina hlavních titulů, ve ztrátě skončily akcie Monety, Philip Morris a Primoco. Objem obchodů se zvýšil na zhruba 650 milionů korun, což je lehce pod dlouhodobým průměrem.
Koruna dnes mírně posilovala 💪. Vůči euru zpevnila ve srovnání s pondělním závěrem o dva haléře na 24,18 Kč/EUR. K dolaru si česká měna polepšila o pět haléřů na 20,99 Kč/USD. Důležitou událostí týdne bude pro korunu čtvrteční zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB).
Za škodu za zavezení haldy Heřmanice v Ostravě statisíci tunami odpadu nenípodle ministerstva životního prostředí (MŽP) nikdo odpovědný a neexistuje oficiální viník. O rozhodnutí resortu dnes informoval web Seznam Zprávy.
Tuzemská internetová jednička Seznam.cz zvažuje zavést společné předplatné pro vydavatele médií 📰. Výběr placeného obsahu od různých vydavatelů by umístil do zvláštní sekce na své domovské stránce. Pro DeníkN to uvedl člen správní rady Seznamu Matěj Hušek.
Česká společnost ConsilTech miliardáře Tomáše Němce kupuje norského výrobce běžek Madshus ⛷ od dosavadního majitele Elevate Outdoor Collective. Podpis dohody společnosti oznámily v tiskové zprávě zveřejněné na webu norského výrobce. Hodnotu transakce neuvedly. ConsilTech vlastní mimo jiné výrobce lyží Kästle CZ se sídlem na Novém Městě na Moravě.
Číst více
Veřejné vysoké školy v reakci na nárůst počtu maturantů zvyšují počty nově přijatých studentů, obávají se ale přípravy rozpočtu na roky 2027 a 2028. V tiskové zprávě o tom informovala Česká konference rektorů. Školy podle ní v roce 2025 přijaly do bakalářských a magisterských studijních programů téměř 60 tisíc nových studentů, meziročně asi o 15 tisíc více. Letos to bude ještě víc, vyšší počet studentů podle nich musí být zohledněný ve státním rozpočtu.