Tomio Okamura a Petr Macinka se po zveřejnění návrhu státního rozpočtu zděsili schodku 389 miliard korun. SPD údajně jeho výslednou výši předem neznala, Motoristé ji zase nepovažují za konečnou. Koaliční partneři Andreje Babiše tak začínají s oblíbenou disciplínu české politiky. Chtějí se podílet na vládní moci, ale od nepopulárního účtu se raději držet dál.
Stejně jako vláda překlopýtala summit NATO v Ankaře, celý její první půlrok bylo podobné klopýtání. I přes očekávané uklidnění vztahů s prezidentem po jeho účasti v Turecku ke katarzi nedošlo.
Česko přispělo přibližně 140 miliony korun do mezinárodní iniciativy financující americké zbraně pro Ukrajinu. Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura krok označil za rozporný s programovým prohlášením vlády a po jednání s koaličními partnery prosadil požadavek, aby se podobná rozhodnutí napříště předem projednávala.
Schůzka šéfa Sněmovny a SPD Tomia Okamury s majitelem zbrojařské skupiny CSG Michalem Strnadem překvapila i poslance SPD Jaroslava Foldynu. Setkání označil za neobvyklé a chce k němu podrobné vysvětlení.
SPD po vstupu do vlády našla další zásadní politické téma: jak odebrat Volodymyru Zelenskému Řád bílého lva udělený prezidentem Petrem Pavlem. To by jistě její příznivce zahřálo u srdíčka. Jenže státní vyznamenání není rekvizitou pro domácí politické divadlo. A už vůbec ne náhražkou za řešení problémů, které Česko skutečně pálí.
Bývalý prezident Václav Klaus a předseda Sněmovny Tomio Okamura podpořili na konferenci německou AfD. Stranu, kterou civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou, označili za oběť diskriminace a popřáli jí volební úspěch.
Tomio Okamura znovu předvádí svou nejvýnosnější politickou disciplínu. Dokáže proměnit odpovědnost za vlastní kampaň v údajné pronásledování. Zatímco soud řeší nenávistné plakáty SPD, její předseda se nestaví k podstatě věci. Místo toho rozehrává starý kus o umlčovaném vlastenci, kterému systém bere svobodu slova. Jenže svoboda slova není licence k tomu, aby se z menšin dělaly výstražné cedule na cestě k volební urně.
Předseda Sněmovny a šéf koaliční SPD Tomio Okamura se vyjádřil k dopisu Evropské komise, který se týká možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše z ANO. Podle Okamury musí platit, že zákony dodržují všichni stejně a dotace nečerpá nikdo, kdo na ně nemá nárok.
Na horách řádili v polovině května ledoví muži, ve sněmovně vládní koalice. Jako zákon roku se vždy označoval rozpočet. Od nynějška už to nebude platit, zákonem roku se klidně může stát novela, kterou sněmovnou protlačila Alena Schillerová. Ta v zásadě ruší úlohu státního rozpočtu.
Benešovy dekrety, sudetští Němci a sjezd v Brně. Sněmovna se celý den zabývala tématem, které žádný skutečný problém neřeší. Politici místo důležitých zákonů otevřeli staré historické rány a přijali zbytečné stanovisko.
Brno se rozhodlo být evropské, otevřené a smířlivé. Jenže sotva se objevilo slovo sudetští, část české politiky v čele s SPD, vytáhla staré křivdy a začala znovu bojovat. Ve válce, kterou už historici dávno popsali a diplomaté uložili do archivu. Premiér Andrej Babiš k tomu dodal, že sjezd nepovažuje za šťastný, vláda se ho nezúčastní a doufá, že nevyvolá střety ani nezatíží vztahy s Německem. Což je postoj opatrný, ale zároveň výmluvný. Smíříme se, ale zase až jindy.
Je bolestivé, když si americký prezident Donald Trump vybere jinou stranu, než jsme my , řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na Trumpův příklon k Rusku.
Protestující francouzští studenti i dnes blokovali některé střední školy a univerzity, což místy opět provázely incidenty. V jihozápadním Bordeaux hořela fasáda jednoho z lyceí, zatímco v Amiensu na severu země se desítky lidí zabarikádovaly v univerzitním areálu, napsala agentura AFP.
V budově albánského ministerstva školství dnes vypukl požár během druhého dne studentských protestů proti současné vládě a poměrům ve školství. Policisté opět použili vodní děla a slzný plyn ve snaze rozehnat demonstrující mladé lidi v hlavním městě Tiraně, napsala agentura Reuters, podle níž jde o dosud nejnásilnější střety od květnového vypuknutí protikorupčních protestů.
Francouzská letecká společnost Air France ✅ potvrdila, že bude dodržovat nová izraelská pravidla, která zakazují pilotům a členům posádek s občanstvím 31 převážně muslimských zemí létat do Izraele i přes jeho vzdušný prostor. Kontroverzní opatření by podle některých odborníků mohlo leteckou společnost vystavit žalobám za diskriminaci, napsala stanice Al-Džazíra.
Ukrajinské síly dokázaly díky operaci Vivaldi osvobodit od ruské okupace dalších 1️⃣0️⃣1️⃣ kilometrů čtverečních území, oznámil velitel 3. armádního sboru ukrajinské armády Andrij Bileckyj. Napsal to server Ukrainska pravda s odvoláním na příspěvek na telegramovém účtu armádního sboru. Armáda osvobodila obce Zelena Dolyna, Lypove a Koloďazi v Doněcké oblasti.
Poblíž Hormuzského průlivu se dnes po zásahu projektilem potopila kontejnerová 🚢 loď plující pod singapurskou vlajkou, další nákladní loď byla poškozena, informovala agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroje. Na plavidla v úžině klíčové pro přepravu ropy útočí Írán od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael v únoru zahájily údery proti Teheránu.
Německá společnost Lufthansa zvítězila v souboji o koupi menšinového podílu v portugalské letecké firmě TAP. Portugalská vláda dnes oznámila, že dala německému podniku přednost před francouzsko-nizozemským konkurentem Air France-KLM. Dodala, že Lufthansa za podíl ve výši 44,9 procenta nabídla 1️⃣,2️⃣ miliardy eur (zhruba 29 miliard korun).
Sněmovna dnes opět ✅ schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, jenž má podle tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a přiblížit pravidla jejich zaměstnávání zákoníku práce. Dolní komora přehlasovala koaliční většinou ANO, SPD a Motoristů veto prezidenta Petra Pavla, který se stejně jako opozice obává zejména politizace státní správy.
Mateřská společnost americké kryptoměnové burzy Kraken kupuje litevskou 🏦 banku, informuje web deníku Financial Times. Firma chce zákazníkům poskytovat více finančních služeb.
Investiční skupina RSJ ve spolupráci se společností Na Jelenách plánuje postavit na jihu Prahy novou čtvrť s přibližně 5500 byty pro až 1️⃣6️⃣ tisíc obyvatel. Celková investice je odhadována na zhruba 50 miliard korun, na financování by se do budoucna měly podílet i další fondy. Samotná RSJ do úvodní fáze výstavby vloží vyšší jednotky miliard korun. První a druhá fáze projektu nyní čekají na vyřízení povolení a první etapa by se mohla začít stavět v příštím roce.