Tomio Okamura a Petr Macinka se po zveřejnění návrhu státního rozpočtu zděsili schodku 389 miliard korun. SPD údajně jeho výslednou výši předem neznala, Motoristé ji zase nepovažují za konečnou. Koaliční partneři Andreje Babiše tak začínají s oblíbenou disciplínu české politiky. Chtějí se podílet na vládní moci, ale od nepopulárního účtu se raději držet dál.
Stejně jako vláda překlopýtala summit NATO v Ankaře, celý její první půlrok bylo podobné klopýtání. I přes očekávané uklidnění vztahů s prezidentem po jeho účasti v Turecku ke katarzi nedošlo.
Česko přispělo přibližně 140 miliony korun do mezinárodní iniciativy financující americké zbraně pro Ukrajinu. Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura krok označil za rozporný s programovým prohlášením vlády a po jednání s koaličními partnery prosadil požadavek, aby se podobná rozhodnutí napříště předem projednávala.
Schůzka šéfa Sněmovny a SPD Tomia Okamury s majitelem zbrojařské skupiny CSG Michalem Strnadem překvapila i poslance SPD Jaroslava Foldynu. Setkání označil za neobvyklé a chce k němu podrobné vysvětlení.
SPD po vstupu do vlády našla další zásadní politické téma: jak odebrat Volodymyru Zelenskému Řád bílého lva udělený prezidentem Petrem Pavlem. To by jistě její příznivce zahřálo u srdíčka. Jenže státní vyznamenání není rekvizitou pro domácí politické divadlo. A už vůbec ne náhražkou za řešení problémů, které Česko skutečně pálí.
Bývalý prezident Václav Klaus a předseda Sněmovny Tomio Okamura podpořili na konferenci německou AfD. Stranu, kterou civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou, označili za oběť diskriminace a popřáli jí volební úspěch.
Tomio Okamura znovu předvádí svou nejvýnosnější politickou disciplínu. Dokáže proměnit odpovědnost za vlastní kampaň v údajné pronásledování. Zatímco soud řeší nenávistné plakáty SPD, její předseda se nestaví k podstatě věci. Místo toho rozehrává starý kus o umlčovaném vlastenci, kterému systém bere svobodu slova. Jenže svoboda slova není licence k tomu, aby se z menšin dělaly výstražné cedule na cestě k volební urně.
Předseda Sněmovny a šéf koaliční SPD Tomio Okamura se vyjádřil k dopisu Evropské komise, který se týká možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše z ANO. Podle Okamury musí platit, že zákony dodržují všichni stejně a dotace nečerpá nikdo, kdo na ně nemá nárok.
Na horách řádili v polovině května ledoví muži, ve sněmovně vládní koalice. Jako zákon roku se vždy označoval rozpočet. Od nynějška už to nebude platit, zákonem roku se klidně může stát novela, kterou sněmovnou protlačila Alena Schillerová. Ta v zásadě ruší úlohu státního rozpočtu.
Benešovy dekrety, sudetští Němci a sjezd v Brně. Sněmovna se celý den zabývala tématem, které žádný skutečný problém neřeší. Politici místo důležitých zákonů otevřeli staré historické rány a přijali zbytečné stanovisko.
Brno se rozhodlo být evropské, otevřené a smířlivé. Jenže sotva se objevilo slovo sudetští, část české politiky v čele s SPD, vytáhla staré křivdy a začala znovu bojovat. Ve válce, kterou už historici dávno popsali a diplomaté uložili do archivu. Premiér Andrej Babiš k tomu dodal, že sjezd nepovažuje za šťastný, vláda se ho nezúčastní a doufá, že nevyvolá střety ani nezatíží vztahy s Německem. Což je postoj opatrný, ale zároveň výmluvný. Smíříme se, ale zase až jindy.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
