Prezident Petr Pavel vrátil Babišově vládě první zákon. Snažil se poctivě vyargumentovat, co je na zákonu o rozvolnění rozpočtové odpovědnosti špatně. Všem je přitom jasné, že nešlo jen o kvalitu zákona, ale také o gesto.
SPD po vstupu do vlády našla další zásadní politické téma: jak odebrat Volodymyru Zelenskému Řád bílého lva udělený prezidentem Petrem Pavlem. To by jistě její příznivce zahřálo u srdíčka. Jenže státní vyznamenání není rekvizitou pro domácí politické divadlo. A už vůbec ne náhražkou za řešení problémů, které Česko skutečně pálí.
Bývalý prezident Václav Klaus a předseda Sněmovny Tomio Okamura podpořili na konferenci německou AfD. Stranu, kterou civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou, označili za oběť diskriminace a popřáli jí volební úspěch.
Tomio Okamura znovu předvádí svou nejvýnosnější politickou disciplínu. Dokáže proměnit odpovědnost za vlastní kampaň v údajné pronásledování. Zatímco soud řeší nenávistné plakáty SPD, její předseda se nestaví k podstatě věci. Místo toho rozehrává starý kus o umlčovaném vlastenci, kterému systém bere svobodu slova. Jenže svoboda slova není licence k tomu, aby se z menšin dělaly výstražné cedule na cestě k volební urně.
Předseda Sněmovny a šéf koaliční SPD Tomio Okamura se vyjádřil k dopisu Evropské komise, který se týká možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše z ANO. Podle Okamury musí platit, že zákony dodržují všichni stejně a dotace nečerpá nikdo, kdo na ně nemá nárok.
Na horách řádili v polovině května ledoví muži, ve sněmovně vládní koalice. Jako zákon roku se vždy označoval rozpočet. Od nynějška už to nebude platit, zákonem roku se klidně může stát novela, kterou sněmovnou protlačila Alena Schillerová. Ta v zásadě ruší úlohu státního rozpočtu.
Benešovy dekrety, sudetští Němci a sjezd v Brně. Sněmovna se celý den zabývala tématem, které žádný skutečný problém neřeší. Politici místo důležitých zákonů otevřeli staré historické rány a přijali zbytečné stanovisko.
Brno se rozhodlo být evropské, otevřené a smířlivé. Jenže sotva se objevilo slovo sudetští, část české politiky v čele s SPD, vytáhla staré křivdy a začala znovu bojovat. Ve válce, kterou už historici dávno popsali a diplomaté uložili do archivu. Premiér Andrej Babiš k tomu dodal, že sjezd nepovažuje za šťastný, vláda se ho nezúčastní a doufá, že nevyvolá střety ani nezatíží vztahy s Německem. Což je postoj opatrný, ale zároveň výmluvný. Smíříme se, ale zase až jindy.
V Brně asi 500 lidí protestuje proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádá vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), její šéf a předseda Sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Počet protestujících odhadl tajemník městské části Brno-střed Petr Štika. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května.
Posedlost politiků Českou televizí hraničí s fetišismem. Z nějakého záhadného důvodu se politici domnívají, že ČT jim tak nějak patří. Že mají právo chodit do ní do diskusních pořadů. Přitom jsou v Česku tisíce jiných médií. Ne, prostě ČT.
Stačilo pár dní ticha a jeden pozastavený obsah, a na povrch vyplaval zmatek, který sahá mnohem dál než k jednomu videu. Rozpory v komunikaci, nejasná odpovědnost a slabé krizové vedení ukazují, že v resortu obrany státu chybí jasná linie velení. A právě to vyvolává největší obavy.
Mlékárna Olma loni snížila čistý zisk o 35 procent na 117,7 milionu korun z 181,4 milionu korun v roce 2024. Její tržby naopak meziročně vzrostly o 8,5 procenta na 4,888 miliardy korun, což je nejvyšší hodnota v historii mlékárny. Zisk Olmy loni klesl druhý rok po sobě. V roce 2024 se jeho hodnota snížila o třetinu na 181,4 milionu korun z rekordních 282,3 milionu korun v roce 2023. Údaje jsou z výroční zprávy Olmy, která patří do skupiny Agrofert.
Firmy s deseti a více zaměstnanci na českém trhu letos za nástroje umělé inteligence (AI) letos zaplatí okolo půl miliardy korun. V příštím roce by to mohlo být mezi jednou a dvěma miliardami. Mezi lety 2024 a 2025 se výdaje za AI služby téměř zečtyřnásobily a jen za první pololetí roku 2026 firmy utratily za AI více než za celý předchozí rok.
Čistý zisk české pobočky francouzského výrobce stavebnin Saint-Gobain 🚧 loni klesl 📉 o sedm procent na 622 milionů korun. Tržby společnosti naopak vzrostly o necelých pět procent na 8,2 miliardy, oproti roku 2024 se jí ale zvýšily i osobní a ostatní provozní náklady. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
Průměrná cena nafty ⛽ v uplynulém týdnu, kdy pro čerpací stanice už neplatila vládní cenová regulace, stoupla podle dat společnosti CCS o tři koruny na 43,77 Kč za litr, a zhruba po třech měsících je opět vyšší než u benzinu. Jeho cena se od minulého pondělí do neděle zvýšila v průměru o 67 haléřů na 42,32 koruny za litr.
Bankovní identitu využívalo na konci prvního pololetí 5,3 milionu Čechů, což bylo o 200.000 více než v roce 2025. Lidé bankovní identitu nejčastěji používají pro komunikaci se státem, zejména k přihlašování do datových schránek. Největší nárůst byl v nahlížení do dat katastru nemovitostí pomocí bankovní identity, které využilo za první pololetí přes 630.000 lidí.
Tuzemská síť lékáren 💊 Dr. Max loni vydělala 1,15 miliardy korun, její čistý zisk 💰 tak meziročně zhruba o 13 procent klesl. Tržby podniku naopak vzrostly o 9,6 procenta na 32,6 miliardy korun, z toho 3,71 miliardy připadlo na tržby z e-shopu. Vyplývá to z výroční zprávy provozující společnosti Česká Lékárna Holding, kterou ovládá investiční skupina Penta. Dr. Max je největší tuzemskou lékárenskou sítí, v ČR provozuje kolem 600 lékáren.
Na Islandu dnes začíná předčasné hlasování v referendu 🗳, ve kterém budou obyvatelé rozhodovat, zda obnoví jednání o členství v Evropské unii, napsal server Politico. Samotné referendum se uskuteční za měsíc, 29. srpna.
Italské Benátky letos vybraly na vstupném do ostrovní části města na pět milionů eur (122 milionů korun). Oznámila to radnice poté, co v neděli byl poslední letošní den, kdy se poplatek vybíral. Celkem lidé zaplatili za 650 tisíc vstupů. Poplatek má regulovat jednodenní návštěvy do historické části Benátek ve dnech, kdy se čeká největší vytížení.
Zásahy ruských rafinerií ukrajinskými drony dlouhodobě snižují ekonomickou aktivitu v nejbližším okolí, ukázala analýza nočního osvětlení 💡. Na studii pracoval ekonom Štěpán Mikula z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně s italským kolegou Fabiem Sabatinim. Pokles nočního osvětlení naznačuje propad hrubého domácího produktu v okolí až o 11 procent. O studii dnes média informoval mluvčí SYRI Jan Pácl.
Číst více
Policisté prověřují hromadnou výhrůžku o nastražení bomby 💣 ve zhruba 400 úřadech, obchodních centrech a dalších budovách po celé zemi, oznámení přijali dnes ráno. Postupně kontaktují provozovatele, objekty kontrolují za běžného provozu, uvedli na síti X. Podle dosavadních informací hodnotí závažnost výhrůžky jako nízkou.