Ukrajina by mohla získat české letouny L-39NG Skyfox pro výcvik pilotů i boj s ruskými drony. Podle portálu Defense Express chce premiér Andrej Babiš navrhnout, aby nákup zaplatily evropské země, které Kyjevu dodaly stíhačky F-16.
Belgie popřela, že by měla příliš malý vzdušný prostor pro nové americké bojové letouny F-35. V předchozích týdnech o tom psala francouzská a belgická média, podle kterých velikost belgického vzdušného prostoru neumožňuje plnohodnotný výcvik. Belgický ministr obrany Theo Francken tento týden pochybnosti odmítl. Připustil však, že Belgie bude muset část výcviku uskutečnit v zahraničí, což dělá už nyní.
Německá vláda umožní dodávku 40 stíhaček Eurofighter Typhoon do Turecka, uvedl s odvoláním na své zdroje magazín Der Spiegel, podle kterého už souhlas vyslovila bezpečnostní rada spolkové republiky. Turecko mělo o zmíněné letouny dlouhodobý zájem a prodej podporovala Británie, která stroje s německými díly sestaví. Hodnota kontraktu by mohla činit 4,75 miliardy eur (117 miliard korun).
Na výrobě a servisu záložní energetické jednotky PTMS pro americké letouny páté generace F-35 se bude podílet společnost Honeywell Aerospace z Hluboček u Olomouce. Uvedlo to vedení firmy, hodnotu kontraktu nezveřejnilo. Zakázka souvisí s dohodou o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu.
Spojené státy schválily prodej 32 bitevníků s technologií stealth pro obtížnou zjistitelnost F-35A Rumunsku za 163 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí USA.
Současná dodávka stíhaček F-16 Ukrajině nebude stačit na obranu před ruským letectvem. Podle ukrajinských médií to uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj potřebuje 25 systémů protivzdušné obrany Patriot, aby kompletně ochránila své nebe před ruskými vzdušnými útoky. Prezident mluvil i o plánech na další mírový summit a poprvé řekl, že by se jednání měli zúčastnit i ruští představitelé, napsala agentura AFP.
Nedávný útok ukrajinského dronu zřejmě poškodil jednu, možná dvě vzácné ruské neviditelné stíhačky na letecké základně hluboko v týlu ruského území. Tento úder poukázal na problém ruského vojenského letectva. Bez ohledu na to, kolik má letadel, musí je mít někde zaparkovaná. A dokonce i stovky kilometrů hluboko na ruském území mohou na tyto letecké základny zaútočit levné drony, napsal server Business Insider.
Aero Vodochody ve středu představilo při ukázkovém letu první stroj L-39NG vyrobený pro státní podnik LOM Praha. Letoun poslouží k výcviku budoucích českých pilotů amerických letounů páté generace F-35. Do konce letošního roku by Aero mělo dodat podniku dva letouny a další dva do poloviny roku 2025. Novinářům to řekl ředitel Aera Viktor Sotona.
Na výrobě součástky pro americké letouny páté generace F-35 by se v budoucnosti mohlo podílet konsorcium českých firem PBS Velká Bíteš, One3D a HiLASE.
Americká administrativa schválila prodej stíhaček F-16 Turecku. Jde o obchod za 23 miliard dolarů (525 miliard korun), uvedla agentura AP, podle níž tak Spojené státy reagují na to, že Turecko v týdnu po dlouhém váhání schválilo přistoupení Švédska k NATO. Spojené státy také plánují prodat až 40 stíhaček F-35 Řecku a zemi dále darují další obranné vybavení. S odvoláním na dopis, který řeckému premiérovi zaslal americký ministr zahraničí Antony Blinken, o tom dnes informovala agentura Bloomberg.
Na udržení a rozvoj českého nadzvukového letectva bude do roku 2036 vyčleněno 215,8 miliardy korun. Kromě nákupu 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun, který vláda schválila už na konci září, částka zahrnuje například náklady na pronájem nyní používaných gripenů, uvedlo ministerstvo obrany.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
