Česká dálniční síť má za sebou období rekordní výstavby, ale rok 2026 bude jiný. Místo desítek nově otevřených kilometrů přijde fáze rozjezdu, tedy více rozkopaných tras a nových dlouhodobých investic.

Rok 2026 nebude na českých dálnicích patřit rekordním číslům v kolonce „otevřeno“. Podle plánů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) přibude řidičům zhruba čtyřicet kilometrů nových úseků. Na poměry posledních let, kdy se každoročně zprovozňovalo i přes 70 kilometrů, jde o viditelné zpomalení. Z pohledu investorů, stavebních firem i regionální ekonomiky může však jít o jeden z klíčových roků dekády.

FOTOGALERIE: Nová část dálnice D7 se otevře příští rok

9 fotografií v galerii

Hlavními tahouny otevření mají být „dokončovačky“. Především dálnice D35, budovaná jako strategická alternativa k přetížené D1, má v roce 2026 nabídnout další souvislé úseky mezi Hradcem Králové a východními Čechami. Právě zde se nejlépe ukazuje ekonomický efekt infrastruktury: kratší časy přepravy, menší zdržení v obcích a vyšší atraktivita území pro průmysl i logistiku.

Generální ředitel ŘSD Radek Mátl koncem loňského roku uvedl, že by se úsek dálnice D35 mezi Džbánovem a Litomyšlí navzdory aktuálnímu harmonogramu, který počítá s rokem 2027, mohl otevřít už na konci letošního roku. „Věřím, že se nám to podaří zrychlit, intenzivně o tom jednáme se zhotovitelem,“ řekl Mátl v podnikovém rozhovoru.

Cesta do Rakouska

Významné jsou také hraniční úseky. Na jihu Čech se má dálnice D3 přiblížit až k rakouské hranici u Dolního Dvořiště, na severu pak D11 směrem k Polsku. Tyto stavby nejsou dlouhé, ale mají vysokou návratnost. Otevírají přímé napojení na zahraniční síť a podporují přeshraniční obchod i cestovní ruch. Podobně je tomu u D6 na Karlovarsku nebo u D48 na severu Moravy, kde jde o odstranění dlouhodobých dopravních špuntů.

Ještě důležitější než to, co se otevře, je však to, co se v roce 2026 začne stavět. ŘSD počítá se zahájením staveb v souhrnné délce přes sto kilometrů. To je objem, který výrazně zaměstná stavebnictví i navazující obory – od projekčních kanceláří po dodavatele materiálů. Z makroekonomického pohledu jde o stabilizační prvek v době, kdy jiné veřejné investice mohou kolísat.

Symbolickým projektem má být pokračování D35 v úseku mezi Svitavami a Mohelnicí, kde se počítá s využitím modelu PPP. Ten umožňuje rozložit finanční zátěž státu do delšího období a udržet tempo výstavby i v situaci, kdy je rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury napjatý. Podobná logika stojí i za plánovanými starty na D11 nebo D55, tedy na trasách, které mají potenciál změnit dopravní mapu celých regionů.

Právě finance budou v roce 2026 největší neznámou. Řada projektů je připravena, ale jejich skutečný start bude záviset na tom, kolik peněz stát dokáže uvolnit a zda se podaří udržet tempo povolovacích procesů.

Lukáš Kovanda: Dálniční známky pozvolna dohánějí inflaci

Názory

Nominální růst ceny dálniční známky je mnohem pomalejší než růst inflace i mezd. Navíc peníze vybrané na dálničních známkách jdou zpět do rozvoje tuzemské infrastruktury, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách

Leaders

První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Východní Evropa podniká dosud nejrazantnější pokus získat zastoupení v nejužším vedení Evropské centrální banky. Kandidáti z Estonska, Lotyšska a Chorvatska se ucházejí o post místopředsedy, který v květnu uvolní Luis de Guindos. I v případě neúspěchu se však regionu otevírá další příležitost – do konce roku 2027 se uvolní ještě tři ze šesti míst ve výkonné radě ECB.

Argumentů pro jmenování zástupce z východní části EU přibývá, uvádí agentura Bloomberg. Vstup Bulharska do eurozóny znamená, že třetina z 21 členských zemí měnové unie dnes pochází z postkomunistického východu. Podle řady politiků a ekonomů by tomu měla odpovídat i silnější pozice v klíčovém rozhodovacím orgánu měnové politiky.

Cesta k tomuto cíli však nebude snadná. Západní Evropa si i nadále udržuje výrazně větší ekonomickou váhu a případná roztříštěnost podpory mezi více kandidátů z regionu by mohla šance východu oslabit. Silnými soupeři jsou navíc šéf finské centrální banky Olli Rehn, považovaný za velmi vážného kandidáta na místopředsedu, a také guvernér portugalské centrální banky Mario Centeno.

Přesto, téměř dvacet let po rozšíření eura směrem na východ, sílí podpora geograficky vyváženějšího zastoupení ve Frankfurtu. To by dále zkomplikovalo již tak citlivou rovnováhu, která tradičně provází obsazování nejvyšších funkcí v ECB – vedle velikosti členských států se zohledňuje také gender či rozdílné přístupy k měnové politice.

„Každá země má v Radě guvernérů jeden hlas, takže je logické uvažovat o určité rovnováze i na nejvyšších pozicích,“ uvedl Atanas Pekanov, ekonom vídeňského institutu Wifo a bývalý místopředseda bulharské vlády. „V tomto smyslu by bylo dobré, aby tam byl někdo z východní Evropy.“

Tomáš Kudela: Fed čeká divoký rok. Přijde Trumpův guvernér

Názory

Konec letošního roku se nesl v souladu s očekáváními trhu. Americká centrální banka Fed snížila sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 procenta, Evropská centrální banka ponechala sazby beze změny stejně jako Česká národní banka. A co přinese rok 2026? Od ČNB se očekává jestřábí postoj, ECB se nejspíš bude pevně držet dosavadní praxe, ale Fed čeká divoký rok. Bude oznámen nový guvernér, jehož hlavním úkolem bude snížit sazby bez ohledu na inflaci.

Tomáš Kudela

Přečíst článek

Ocenění ekonomických výsledků regionu

Úspěch by znamenal další krok v integračním procesu, který začal pádem komunismu a nabral tempo po rozšíření Evropské unie v roce 2004. O tři roky později přijalo euro Slovinsko, následované Slovenskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Chorvatskem a Bulharskem.

Zároveň by šlo o ocenění ekonomických výsledků regionu, které jsou o to pozoruhodnější vzhledem k blízkosti války na Ukrajině. Slovinský ministr financí Klemen Boštjančič hovoří o dlouhodobém „zanedbávání“ východní Evropy – nejen při obsazování nejvyšších postů v ECB, ale i v dalších institucích EU.

Téma sleduje také Evropský parlament, který sice nemá právo veta, ale kandidáty do vedení ECB vyslýchá a může proces zpomalit. Podle bývalého slovenského premiéra Ľudovíta Ódora, dnes člena parlamentního výboru pro hospodářské a měnové záležitosti, jsou země střední a východní Evropy „jasně podreprezentované“. „Jsem pro geograficky vyváženější výkonnou radu,“ uvedl Ódor. „Nejdůležitějším kritériem však zůstává odbornost.“

Nejblíže k zisku místa ve vedení ECB měl region v roce 2020, kdy tehdejší guvernér slovinské centrální banky Boštjan Jazbec těsně prohrál s Nizozemcem Frankem Eldersonem.

Zástupci východní Evropy přitom uspěli v jiných evropských i globálních institucích. Lotyš Valdis Dombrovskis je od roku 2014 eurokomisařem, Estonka Kaja Kallasová dnes zastává funkci vysoké představitelky EU pro zahraniční politiku a Bulharka Kristalina Georgievová stojí v čele Mezinárodního měnového fondu.

Evropské banky chystají vlastní stablecoin proti dominanci USA

Money

Skupina deseti evropských bank vytvořila konsorcium, jehož cílem je spustit tzv. stablecoin navázaný na euro. Banky si od tohoto kroku slibují posílení pozice Evropy v digitálních platbách a omezení současné dominance hráčů z USA. Nový projekt se bude jmenovat qivalis a povede jej Jan-Oliver Shell, bývalý manažer kryptoměnové burzy Coinbase v Německu.

ČTK

Přečíst článek

Nedostatečné zastoupení regionu však zůstává předmětem kritiky. Zpráva European Democracy Consulting z roku 2024 konstatuje, že situace se v posledních letech dokonce zhoršila, když západoevropští představitelé dále upevnili svou dominanci. Negativní roli sehrály i skandály – například případy praní špinavých peněz v Pobaltí v minulém desetiletí či odsouzení guvernérů centrálních bank v Lotyšsku a na Slovensku za korupci. Nedávné protesty, které svrhly bulharského premiéra, navíc připomínají politickou nestabilitu regionu.

Ekonomická váha zůstává omezená

Navzdory rostoucímu počtu členů eurozóny z východu zůstává jejich ekonomická váha omezená. Sedm zemí regionu dohromady tvoří méně než čtyři procenta HDP měnové unie, zatímco Německo, Francie, Itálie a Španělsko přesahují společně 70 procent.

Právě to může být zásadní překážkou. Největší ekonomiky tradičně požadují zastoupení ve vedení ECB a bez změny tohoto přístupu by většina nadcházejících míst připadla jim. „Bude stále obtížnější vyhovět všem požadavkům,“ upozorňuje Shahin Vallée z Německé rady pro zahraniční vztahy.

Přesto Vallée letos věří v průlom. Za hlavního favorita považuje guvernéra chorvatské centrální banky Borise Vujčiće, který podle něj předčí lotyšského a estonského protějška Mārtiņse Kazakse a Madise Müllera. „Je pravděpodobně nejlépe připravený zastupovat zájmy regionu,“ uvedl Vallée s tím, že nominace na post místopředsedy musí být předloženy do 9. ledna. Rozhodnutí by mohlo padnout už o deset dní později.