Špindlerův Mlýn se blíží k historickému propojení Svatého Petra a Medvědína. Na trase nové šestisedačkové lanovky Přehradní už stojí první podpěra a stavba pokračuje na dalších klíčových místech. První etapa za miliardu korun má být hotová na sezonu 2026/2027 a lyžařům nabídne nové sjezdovky, mosty i rychlé spojení do Svatého Petra.
Jedna z nejznámějších krkonošských bud se po dlouhé pauze znovu otevírá hostům. Dvoračky na svahu Lysé hory v Rokytnici nad Jizerou projdou 26. prosince slavnostním návratem do provozu. Dva a půl roku byly zavřené – a dnes jsou k nepoznání.
Regulace v Krkonoších dlouho svazovaly ruce architektům i investorům. Nový projekt studia edit! architects však ukazuje, že tradiční tvar může skrývat velkorysou a moderní vnitřní architekturu. Výsledek mění zaběhlé představy o tom, jak má vypadat horská chalupa 21. století.
Vlekaři ve východních Krkonoších a v Orlických horách otevřeli další areály a sjezdovky. Lyžovat se začalo v krkonošské Peci pod Sněžkou a Malé Úpě a v Říčkách v Orlických horách. Střediska Špindlerův Mlýn a Černá hora, která zahájila sezonu v pátek, otevřela další tratě. Od pátku se lyžuje i v areálu Šerlišský Mlýn v Orlických horách. Lyžaři mají v Královéhradeckém kraji k dispozici přes 16 kilometrů sjezdovek. První skiareály dnes zahájily sezonu i v Pardubickém kraji.
České hory mění pravidla hry. Luxusní apartmány zdražují, ale staré chaty s vysokými cenami kupující ignorují. Trh se poprvé po letech výrazně tříští.
Po dlouhém povolovacím procesu dostává zelenou projekt, který zásadně promění jednu z klíčových lokalit Velké Úpy. Rezidence Pod Portáškami nabídne 159 bytů, služby pro místní i udržitelné technologie a představuje další krok miliardových investic mířících do českých hor.
Labská bouda v nadmořské výšce 1340 metrů severozápadně od Špindlerova Mlýna je i po padesáti letech provozu oblíbenou zastávkou turistů na hřebenech Krkonoš. Zájem o ni v posledních letech roste. V extrémních horských podmínkách se osvědčila a dokázala, že má v Krkonoších své místo, řekla spolumajitelka Labské boudy Klára Sovová. Mnohými kritizovaný železobetonový kolos ve tvaru klínu je podle ní neodmyslitelnou součástí Krkonoš, který si nachází své příznivce.
Stavět v Krkonoších je velmi obtížné a téměř nemožné. Investoři musí splnit dlouhý výčet podmínek. Týkají se samotné architektury, tvaru a hmoty novostavby. Obce jim dokonce předepisují povinnou vlastivědnou procházku. A je to logické, jde o stavby v národním parku. Bouda v Malé Úpě architektů OK Plan Architects je ale skvělým příkladem, že to lze.
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) zabránila v Černém Dole na Trutnovsku možné výstavbě apartmánového komplexu na hranici parku. Od investora odkoupila za více než šest milionů korun rozsáhlé pozemky na loukách na východním okraji obce, uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Část pozemků je vedena v územním plánu obce jako zastavitelná plocha. Jejich ponechání v soukromém vlastnictví by podle Drahného znamenalo tlak na využití pro developerské projekty.
Bouda omezila provoz 1. června, od té doby byla kvůli sporům majitelů se správou národního parku přístupná jen ubytovaným. Restaurace zůstává pro neubytované hosty přístupná po předchozí rezervaci.
Betonový sokl, dřevo a sedlová střecha, tak lze popsat třeba tradiční krkonošskou roubenku, ale i moderní apartmánový hotel. Jeden takový, podle projektu architektů ze studia Perspektiv, brzy vyroste v Harrachově.
