Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Volby rozhodnou i o euru. Česko se s korunou řadí nad většinu eurozóny

Euro měna
iStock
Lukáš Kovanda

Blížící se sněmovní volby lze vnímat i jako referendum o euru. A aktuální informací v tomto rozhodování je, že Česku s korunou se už daří lépe než 70 procentům zemí, jež platí eurem. Eurozóna tak už pro nás není žádnou evropskou elitou.

Uspějí-li ve volbách strany současné vlády, nelze vyloučit, že už v nejbližších letech zahájí kroky k přijetí eura, takže by se jím kolem roku 2030 mohlo platit. Uspějí-li naopak strany současné opozice, Česko se eura nedočká dříve než v polovině 30. let – a dost možná ani pak ne.

Pohled za hranice však varuje. Euro nyní Česku nemusí zajistit dostatek benefitů, které by vyvážily náklady a rizika s ním spjatá. Takže zdrženlivější, ba odmítavý postoj k přijetí eura nyní může být z ekonomického hlediska prozíravější než postoj opačný. Aktuální pohled konkrétně do Francie, jež se topí v dluzích, odhaluje, že euro může oslabovat průmysl, veřejnou správu a fatálně zhoršovat veřejné finance, zatímco pohled konkrétně do Chorvatska zase signalizuje, že euro citelně urychluje tempo ztráty kupní síly úspor obyvatelstva.

Benefity už rizika moc nevyvažují

Samozřejmě, Česko se po případném přijetí eura nemusí vydat ani ve francouzských, ani v chorvatských šlépějích. Nicméně ekonomický vývoj v obou těchto zemích eurozóny, jakož i některých dalších, potvrzuje výše řečené: v současnosti benefity eura z hlediska Česka nevyvažují jeho "francouzská" či "chorvatská" rizika a náklady, natož aby je převažovaly.

Začněme Francií. Po celou moderní historii měla tato druhá největší ekonomika eurozóny nejlepší možné hodnocení své úvěruschopnosti, tedy své bonity – její rating byl na "jedničku s hvězdičkou", tedy AAA. Pak ale přijala euro. Udělala totiž v 90. letech osudový "deal" s Německem. Kývla na jeho znovusjednocení, výměnou za to, že získá "německou" měnu, tedy euro. Jenže to je na Francii až moc pevné, moc silné, zkrátka moc "německé". Francouzi přitom nemají německou organizaci výroby a pracovní kázeň. Postupně proto dochází k deindustrializaci zejména severní části země, s neblahým dopadem do daňového inkasa státní kasy.

Francií obchází strašidlo daně z bohatství. Je to řešení krize nebo zabiják ekonomiky, jak hrozí král luxusu Arnault?

Francouzskou politikou hýbe nečekané téma. Socialisté si podmínili podporu vlády přijetím daně z bohatství. Nejbohatší Francouz bije na poplach, ale návrh má podporu veřejnosti. Může znamenat cestu ven z politické krize a ulevit problémovým státním financím?

Přečíst článek

Zároveň ale Francie díky euru platí za svůj dluh "německý" úrok. Tedy náklady obsluhy dluhu jsou za jinak stejných okolností nižší, než by byly s frankem. To je na první pohled výhoda eura. Ta ovšem zároveň znamená, že Paříž o to déle oddaluje bolestivé, ale nutné reformy veřejné správy. Levné půjčování za "německý" úrok oslabuje motivaci Paříže plnit si vlastní domácí úkoly, které tak odkládá a odkládá, až jí nyní hrozí propadnutí. Kdyby Francie zůstala u franku, má dnes silnější průmysl, reformovanou veřejnou správu a zdravější veřejné finance. Dost možná by stále měla rating AAA.

A teď Chorvatsko. Tamní přijetí eura v lednu 2023 citelně zrychlilo tempo ztráty reálných úspor chorvatského obyvatelstva skrze inflaci. Když totiž ještě Chorvati platili kunou, měli v letech 2014 až 2022 v průměru úplně stejnou inflaci jako celá eurozóna. Rozdíl obou inflací, chorvatské a té v eurozóně, byl průměrně nulový. Od té doby, co platí eurem, mají ale Chorvati v průměru o 2,4 procentního bodu vyšší inflaci, než je ta v eurozóně. A to se jejich dost vysoká inflace samozřejmě od roku 2023 – na rozdíl od let předtím – započítává do inflace celé eurozóny, kterou tak ještě zvyšuje…

Západ slunce na pláži. Ostrov Nosy Be, Madagaskar.

Kam Češi jezdí na dovolenou? Exotika je na vzestupu, Chorvatsko ztrácí dech

Češi cestují stále více a stále častěji. Podle cestovních kanceláří i průzkumu pro největší cestovní agenturu Invia si roste obliba dvou dovolených ročně, a to nejen v létě, ale také v zimních měsících.

Přečíst článek

Stěžejním důvodem relativně výrazného tempa růstu hladiny spotřebitelských cen v Chorvatsku je fakt, že po přijetí eura Záhřeb nemůže tlumit inflaci ve vlastní zemi nezávislým nastavením své základní úrokové sazby. Měnovou politiku totiž Chorvati přijetím eura odevzdali do Německa. Za vstup do eurozóny proto chorvatské obyvatelstvo již třetím rokem platí citelně rychlejší ztrátou kupní síly svých úspor, než jakou registrovalo, když ještě platilo kunou.

Jak Chorvatsko, tak nyní nově i Francie mají u agentury Fitch Ratings horší rating než Česko. Když v pátek předminulý týden tato agentura zhoršila rating právě Francii, stoupl podíl zemí eurozóny, které u ní mají horší rating než Česko, na dosavadní, historický rekord, jenž činí 70 procent. Tedy: horší rating než Česko mají více než dvě třetiny zemí eurozóny!

V klubu "lepších"

Lepší rating než Česko vykazuje nyní podle Fitche pouze šestice zemí eurozóny. Jedná se o Německo, Nizozemsko, Lucembursko a dále Finsko, Rakousko a Irsko. Jenže hned tři z těchto zemí mají rating lepší o jeden jediný stupínek, jde o Finsko, Rakousko a Irsko, takže jejich rating spadá do stejné, "dvouáčkové" kategorie jako ten český. Rating vyšší kategorie, než na jakou dosáhne Česko, totiž "tříáčkový", tak mají už pouze tři země eurozóny, zmíněné trio Německo, Nizozemsko, Lucembursko. Všechny ostatní země eurozóny, včetně nejen zmíněných Francie a Chorvatska, ale též Belgie, Estonska, Slovinska či třeba Španělska a dalších mají nejen horší rating než Česko, ale také rating nižší kategorie (totiž "jednoáčkové" a horší).

Zatímco nyní tedy 70 procent zemí eurozóny, přesně 14 z 20, vykazuje horší rating než Česko, ještě začátkem března roku 2008 měly všechny země tehdejší eurozóny rating lepší než my. Zhoršení stavu veřejných financí napříč eurozónou v posledních necelých dvaceti letech, při současném relativním zlepšování české pozice, by mělo být české veřejnosti varováním, když už tedy dostatečně nevaruje podstatnou část politické reprezentace. S eurem v tuto chvíli česká veřejnost nezíská nic, co by převažovalo související rizika. Eurozóna už z hlediska ČR není elitní klub, jako tomu bylo při jeho vstupu do EU roku 2004. Nyní je naopak Česko elitou pro eurozónu!

Související

ilustrační foto

Koruna má za sebou třicet let významného posilování, které odstartoval devizový zákon

Přečíst článek
Ilustrační foto

Kovanda: Česká koruna vůči americké měně od začátku roku zpevnila výrazněji než euro či švýcarský frank

Přečíst článek

Nejsilnější za čtyři roky. Koruna vůči dolaru dál zpevňuje, svědčí ji jestřábí přístup ČNB

Přečíst článek

Koruna má za sebou třicet let významného posilování, které odstartoval devizový zákon

ilustrační foto
ČTK
 ČTK

Česká koruna za posledních 30 let významně posílila proti hlavním světovým měnám a stala se silnou měnou odolnou i v dobách globální nejistoty. Posilování koruny ale nebylo hladké a pro dosažení současného postavení musela česká měna překonat několik krizí, shodují se oslovení analytici. Cestu k posilování koruny otevřel devizový zákon, který začal platit před 30 lety a na jehož základě se stala volně směnitelnou měnou.

"Zákon o plné směnitelnosti z roku 1995 otevřel cestu k volnému pohybu kapitálu, ale zároveň vystavil korunu silné volatilitě. V druhé polovině devadesátých let se česká ekonomika potýkala s dopady regionálních krizí, což vedlo k odlivu kapitálu a nervozitě investorů. Vrchol této slabosti přišel na přelomu tisíciletí. V květnu 2000 se kurz eura vyšplhal k 36,55 koruny a v říjnu téhož roku dolar až k 42,60 koruny," uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Tyto hodnoty jsou nejslabší, kterých kdy česká měna dosáhla.

"Naopak v červenci 2008 se koruna dostala na jedny z nejsilnějších úrovní v moderní historii. V době před vypuknutím globální finanční krize profitovala z masivního přílivu kapitálu, silného růstu ekonomiky a optimistických očekávání. Euro tehdy kleslo pod 23,10 koruny a dolar se obchodoval až za 14,05 koruny. Tato hodnota dodnes představuje rekordní posílení koruny vůči dolaru," doplnil Lajsek. Vůči euru byla koruna na maximu v roce 2012, kdy se jedno euro dalo koupit za 22,86 koruny.

Posilující měna

Z dlouhodobého pohledu česká koruna vůči světovým měnám posilovala. "Od vzniku eura koruna proti společné evropské měně posílila o více než 45 procent. V případě dolaru si koruna od svého vzniku připsala zhodnocení o více než 44 procent," popsal hlavní ekonom Portu Jan Berka.

Do vývoje kurzu významně zasáhly devizové intervence v rámci takzvaného kurzového závazku, s nimiž začala v listopadu 2013 Česká národní banka (ČNB). "Centrální banka v reakci na deflační rizika cíleně oslabila kurz a udržovala euro poblíž 27 korun po více než tři roky," připomněl Lajsek. "V závěru (kurzového závazku) se do koruny nahrnula masivní vlna zahraničního spekulativního kapitálu sázejícího na ukončení závazku a následné zvýšení úrokových sazeb. Část kapitálu po zrušení závazku odplula, ale velká část spekulací se postupně proměnila v investice," doplnil Berka.

ČNB a Pandemie kurzu moc nepomohly

Po ukončení kurzového závazku koruna posilovala, do trendu ale zasáhla pandemie, kdy investoři nahlíželi na českou měnu jako na rizikové aktivum, což vedlo k jejímu oslabení. "Na přelomu let 2020 a 2021 se trend obrátil, když trh začal sázet na zvýšení sazeb s ohledem na rostoucí inflaci," uvedl Berka.

"Do hry vstoupily také energetické šoky a válka na Ukrajině, které přinesly krátkodobé epizody oslabení, ale dlouhodobě koruna těžila z vysokých úrokových sazeb nebo intervencí centrální banky. V roce 2025 pak koruna opět výrazně posiluje na páru s dolarem i eurem," konstatoval Lajsek.

V současnosti má podle Berky koruna v regionu střední a východní Evropy dobré postavení. "Česká ekonomika je nad očekávání silná a proces snižování sazeb byl zastaven. Politické dění zahraniční investory nijak zásadně neznervózňuje, i když se blíží volby do poslanecké sněmovny. Lze říci, že rizika jsou aktuálně spíše na straně silnější koruny," uzavřel.

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Analytici: Silná koruna míří k prolomení historických maxim vůči dolaru i euru

Přečíst článek

Týden tradera: Jerome Powell zchladil investory

Šéf Fed Jerome Powell
ČTK
Kryštof Míšek

Z překoupených úrovní se trhy vydaly níže – a bylo to už potřeba. Byly totiž tak rozjeté, že by se to dalo přirovnat k 30. letům v USA nebo k přelomu tisíciletí před splasknutím technologické bubliny. Akciové trhy reagovaly poklesem zejména na vystoupení šéfa Fedu Powella, který svým „jestřábím“ projevem investory poněkud zchladil. Konalo se také zasedání ČNB a společnost Micron zveřejnila výborné výsledky i výhled. Americký index S&P 500 se vrátil blíž k 6600 bodům.

Americké akcie po sérii rekordů vydechly. Po zářijovém snížení sazeb ze strany Fedu sice trhy dále rostly, následně však přišel střízlivější tón Jeroma Powella. Šéf americké centrální banky v úterý uvedl, že krátkodobá rizika pro inflaci směřují spíše nahoru, zatímco rizika pro zaměstnanost dolů – což je velmi složitá situace. Podle něj totiž neexistuje žádná cesta bez rizika. Akcie na to reagovaly poklesem (technologický Nasdaq klesl až o 1 procento), protože obavy ze složitého měnového prostředí převážily nad dalším růstovým očekáváním založeným na implementaci AI v ekonomice.

Hospodářské výsledky v týdnu reportoval významný hráč v oblasti technologií – společnost Micron. Firma vykázala upravený zisk 3,03 dolaru na akcii oproti očekávaným 2,86 dolaru v posledním čtvrtletí a dosáhla tržeb 11,32 miliardy dolarů oproti odhadu 11,22 miliardy dolarů. Investory zajímal především výhled, zejména kvůli hodnocení polovodičového cyklu – a ten je zjevně stále příznivý. Na aktuální období Micron předpovídá tržby kolem 12,5 miliardy dolarů proti konsensu 11,94 miliardy dolarů. Čistý zisk dosáhl 3,2 miliardy dolarů oproti 887 milionům dolarů loni a celkové tržby meziročně vzrostly o 46 procent. Prodeje pamětí pro cloudové poskytovatele se více než ztrojnásobily na 4,54 miliardy dolarů, zatímco tržby v oblasti datových center klesly o 22 procent na 1,57 miliardy dolarů. Akcie Micronu, který těží z boomu umělé inteligence a rostoucí poptávky po high-bandwidth pamětích, se od začátku roku téměř zdvojnásobily.

Vlivný investor varuje: Připravte se na krach století

Americké akcie by mohly v příštích měsících ještě výrazně růst, než přijde prudký propad připomínající kolaps z roku 1929, který vyvolal globální recesi. Agentuře Reuters to řekl šéf a zakladatel investičního fondu Universa Investments Mark Spitznagel, který pohádkově vydělal zejména za covidu.

Přečíst článek

ČNB nepřekvapila

Česká národní banka na zářijovém zasedání ponechala klíčovou dvoutýdenní repo sazbu beze změny na úrovni 3,5 procenta. Pro stabilitu sazeb hlasovali všichni členové rady, což bylo očekávané – na další snižování už není mnoho prostoru. Podle prognózy by se inflace měla po zbytek roku pohybovat mírně nad 2 procenta, přičemž srpnová data ukázala na celkovou inflaci 2,5 procenta a jádrovou 2,8 procenta. Největší tlaky přicházejí ze strany služeb, nemovitostí a rychle rostoucích mezd. Ekonomika přitom ožívá zejména díky spotřebě domácností, která ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,4 procenta, tažená růstem mezd o 7,8 procenta. To přispělo k růstu HDP o 2,6 procenta.

Troufám si tvrdit, že pokud příští vláda nebude rozpočty konsolidovat, ale naopak výrazně zvýší vládní výdaje, bude muset ČNB spíše sazby postupně znovu zvyšovat. A to proto, aby od „přílišného rozdávání“ politiky dostatečně odradila. Volební programy stran jsou totiž napříč politickým spektrem doslova „napěchované“ novými výdaji ze státního rozpočtu.

Související

Týden tradera: Uklidnění napětí na Blízkém východě poslalo trhy na nová maxima

Přečíst článek
DeepSeek

Týden tradera: DeepSeek vyvolal paniku. Americký technologický sektor je pod tlakem

Přečíst článek
Doporučujeme