Česká národní banka (ČNB) nesmí podcenit ekonomický šok vyvolaný konfliktem v Íránu. Pokud by v Česku hrozil růst jádrové inflace, je bankovní rada připravena znovu zvýšit úrokové sazby. Na jednání o měnové politice to uvedl guvernér Aleš Michl, vyplývá ze záznamu, který centrální banka zveřejnila.
Ty nejlepší sazby bankovních spořicích účtů bez podmínek se aktuálně znovu pohybují kolem čtyř procent. Banky zatím se změnou sazeb spíše vyčkávají do dalšího zasedání bankovní rady ČNB, které se má konat už tento čtvrtek. Podívejte se, kde a na jak dlouho nyní získáte nejlepší sazbu pro své úspory.
Z překoupených úrovní se trhy vydaly níže – a bylo to už potřeba. Byly totiž tak rozjeté, že by se to dalo přirovnat k 30. letům v USA nebo k přelomu tisíciletí před splasknutím technologické bubliny. Akciové trhy reagovaly poklesem zejména na vystoupení šéfa Fedu Powella, který svým „jestřábím“ projevem investory poněkud zchladil. Konalo se také zasedání ČNB a společnost Micron zveřejnila výborné výsledky i výhled. Americký index S&P 500 se vrátil blíž k 6600 bodům.
Koruna je rekordně silná, nyní na úrovni 24,25 vůči euru. Ještě v létě to bylo 24,65. Koruna rapidně posiluje. „A bude dál posilovat,“ říká Michal Skořepa, ekonom a analytik České spořitelny. A co víc, už nečekejme další pokles úrokových sazeb. Naopak, patrně začnou zase růst. Svůj podíl na tom mají nově chystané emisní povolenky na paliva.
Úspory tuzemských střadatelů na spořicích účtech rostou. Lidé spoří o sto šest, migrují mezi bankami a vyhledávají ty nejlepší možnosti na trhu a banky to jasně vidí, takže si hrají znovu se sazbami směrem nahoru. Momentálně je tak znovu reálné i bez speciálních podmínek získat na spořicím účtu zase i čtyřprocentní zhodnocení. V nejbližších dnech se navíc čeká úprava sazeb i spořicích účtů i u dalších bank.
Bankovní rada České národní banky ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu sazby očekával. Na současné úrovni je základní úroková sazba od počátku května, nižší byla naposledy v první polovině prosince 2021.
Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová nedávno v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedla, že z jejího pohledu je cyklus snižování úrokových sazeb v Česku pro tuto chvíli „téměř jistě“ u konce. Měnové podmínky budou podle ní muset zůstat přísnější po delší dobu.
Bankovní rada ČNB ve středu 25. června podle očekávání pravděpodobně ponechá základní úrokovou sazbu na 3,50 procenta. Inflace je pod kontrolou a makroekonomické ukazatele ukazují na pokračující stabilizaci. Prostor pro další snižování sazeb je omezený, ale stále existuje – ČNB by mohla přistoupit ke snížení až na cca 3,25 procenta ve 3. čtvrtletí nebo ke konci roku.
Bankovní rada ČNB snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,25 procentního bodu na 3,50 procenta, uvedl šéf komunikace ČNB Jakub Holas. Bankovní rada své rozhodnutí, které je v souladu s převažujícím očekáváním na finančním trhu, opírá o novou makroekonomickou prognózu i předběžný odhad dubnové inflace, která s meziroční hodnotou 1,8 procenta byla nejnižší za sedm let.
Březnová inflace na úrovni 1,8 procenta jistě udělala mnohým radost. Pro radní České národní banky, kteří již zítra budou rozhodovat o nastavení měnové politiky nejspíš také. Snížení sazeb již opravdu nebrání nic. Tedy kromě situace ve službách a příliš složité geopolitiky. Je tedy zítřejší snížení sazeb nevyhnutelné?
Členové rady ČNB zasednou k dalšímu měnově-politickému zasedání již 7. května. Výraznější změny v nastavení úrokových sazeb se tentokrát neočekávají, což v rozhovoru pro Bloomberg potvrdila také viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. „Zatím je to otevřené, ale i kdybych se nakonec přiklonila ke snížení sazeb o 0,25 procenta, nelze vyloučit, že půjde o poslední snížení v rámci aktuálního cyklu,“ prohlásila Zamrazilová.
Rakouský finanční ústav Raiffeisen Bank International (RBI) koupí za 5️⃣9️⃣1️⃣ milionů eur (14,5 miliardy korun) rumunskou Garanti Bank. Spolu s ní získá i leasingovou součást Motoractive IFN. Rakouská banka o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Je to její první významnější akvizice v posledních letech, uvedla agentura Reuters.
Papež 👴 Lev XIV. dnes přicestoval na návštěvu Monaka. Stal se tak prvním papežem po téměř pěti staletích, který do tohoto středomořského knížectví zavítal. Hlava katolické církve chce návštěvou ukázat, že malé státy, jako je Vatikán či Monako, mohou i v době válek hrát na mezinárodním poli důležitou roli a udržovat tradiční katolické hodnoty. Uvedla to agentura AP.
Skromněji než v předchozích letech musí letos kvůli ekonomické situaci pojmout Velikonoce pětina Čechů a dokonce 3️⃣1️⃣ procent nízkopříjmových domácností. Naopak více chce utrácet pět procent lidí. Zbytek zaplatí stejně nebo svátek vůbec neslaví. Vyplývá to z průzkumu pro poskytovatele úvěrů Provident Financial, který uskutečnila agentura Ipsos v březnu na vzorku populace 1036 lidí a mezi 841 lidmi z nízkopříjmových domácností.
Opravenou budovu Muzea Prahy na Florenci s novou digitální expozicí navštívilo od otevření loni v prosinci 80 tisíc návštěvníků, uvedl ředitel Ivo Macek s tím, že je to 📈 více, než očekávali. Před rekonstrukcí v roce 2019 přišlo totiž do muzea 66 tisíc lidí za celý rok.
Vlády Česka a Slovenska se v úterý po třech letech sejdou ke společnému 🤝 jednání. Naposledy se mezivládní konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Ministři obou zemí se v úterý sejdou v 11:30 na zámku Nová Horka na Novojičínsku, po pracovním obědě je ve 14:00 v plánu tisková konference.
Izraelská armáda zaznamenala odpálení 🚀 rakety z Jemenu, oznámila to dnes časně ráno. Jde o první takový případ od začátku nynější války na Blízkém východě, uvedla agentura Reuters.
Ruští policisté zadrželi 5️⃣ členů hnutí Rudé labutě, kteří požádali úřady o povolení uspořádat tuto neděli v Moskvě demonstraci proti vypínání internetu, obvinili je z neuposlechnutí pokynů policie a soud je potrestal 15 dny vězení, informoval server The Moscow Times.
Americký prezident 👴 Donald Trump podle tiskových agentur prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít Severoatlantické alianci na pomoc vzhledem k tomu, že NATO neposkytlo USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Trumpovo prohlášení opět vyvolalo otazníky ohledně postoje amerického prezidenta k ustanovením o vzájemné obraně, které jsou středobodem transatlantické aliance, poznamenala agentura Reuters.