Říjnové zpomalení inflace na 2,4 procenta může být jen dočasné a začátkem příštího roku se růst cen může znovu přiblížit čtyřem procentům. Zároveň se ale otevírá prostor pro stabilizaci hypotečních sazeb, protože bankám zlevnilo úrokové zajištění a téměř šestiprocentní úroveň hypoték se může ukázat jako vrchol, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vyhlídky nejsou dobré. Dosud krotily českou inflaci levné potraviny. To však skončí, potraviny jsou komoditou, která rychle mění ceny. A v současnosti vše hraje pro růst cen. Ceny paliv ještě porostou, ceny energií jsou na maximech, říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Elektřina na burze dramaticky narostla nad 130 eur za megawatthodinu. Ceny plynu překonaly 60 eur za megawatthodinu. To se postupně bude propisovat do faktur domácností a firem,“ tvrdí. Česká národní banka bude podle něj muset na tento vývoj dříve či později reagovat zvýšením sazeb.
Kdo čekal na levnější hypotéku, ten se nedočkal. Hypotéky jsou nyní nejdražší za dva roky. Průměrná nabídková sazba v srpnu vzrostla už popáté v řadě a dostala se na 5,42 procenta, nejvýše za dva roky. U modelového úvěru na 3,5 milionu korun to proti březnu znamená zhruba o 1100 korun vyšší měsíční splátku.
Česká národní banka bude rozhodovat o výši úrokových sazeb. Všeobecné očekávání trhu je, že bankovní radní zvýší základní úrokovou sazbu z 3,50 na 3,75 procenta. Stane se tak? A co by to znamenalo pro českou ekonomiku?
Bankovní rada České národní banky (ČNB) se bude na svém čtvrtečním jednání rozhodovat mezi ponecháním základní úrokové sazby beze změny a jejím zvýšením o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Shodují se na tom oslovení analytici, argumenty přitom vidí pro oba kroky. Možné zvýšení sazeb na nadcházejícím jednání nevyloučil v pátek v rozhovoru pro agenturu Bloomberg ani guvernér ČNB Aleš Michl. Na současné úrovni je základní úroková sazba od loňského května.
Nastala nám poměrně nečekaná situace. Premiér Babiš začal vyjadřovat jakési názory k fungování České národní banky. Chtěl by nižší sazby. A to v době nejasné geopolitické situace a rozhazovačné politiky vlády. Chce Babiš prolomit nezávislost ČNB?
Počkáme a uvidíme. To je v posledních týdnech strategie většiny centrálních bankéřů v západním světě. A členové rady České národní banky nejspíš nebudou výjimkou. Dnes odpoledne se dozvíme, jak dopadlo jejich další měnově-politické zasedání. A jakýkoli pohyb sazeb, ať už směrem nahoru, či dolů, by byl překvapením. A to i přes zvýšenou inflaci.
Válka na Blízkém východě se čím dál intenzivněji projevuje na našich peněženkách. A dokud se situace neuklidní, lépe rozhodně nebude. Inflace roste nejrychleji od začátku války na Ukrajině, to se podle ekonoma J&T Banky Adama Ruschky již nyní projevuje na komerčních úrocích i dluhopisech a stále více bude tlačit na růst sazeb České národní banky.
Česká národní banka (ČNB) nesmí podcenit ekonomický šok vyvolaný konfliktem v Íránu. Pokud by v Česku hrozil růst jádrové inflace, je bankovní rada připravena znovu zvýšit úrokové sazby. Na jednání o měnové politice to uvedl guvernér Aleš Michl, vyplývá ze záznamu, který centrální banka zveřejnila.
Nejen dražší notebooky, nafta či auta. Válka v Perském zálivu může za jistých okolností dokonce vést i ke zdražení hypoték, vysvětluje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Jak by takový scénář vypadal? Podívejte se na video.
Březnový žebříček spořicích účtů přináší na první pohled známý obrázek. Nejlepší sazby se pořád drží kolem čtyř procent, často ale za cenu podmínek, limitů či časově omezených bonusů. Do březnového přehledu se ale vkrádá nový faktor: válka v Íránu.
