Letošní Nobelova cena za ekonomii míří k tématu, které se přímo dotýká hypoték, úrokových sazeb, investic i pracovního trhu. Američané Michael Woodford a Robert E. Hall získali ocenění za výzkum toho, jak očekávání domácností, firem a investorů ovlivňují celou ekonomiku. Praktický význam jejich práce vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) se bude na svém čtvrtečním jednání rozhodovat mezi ponecháním základní úrokové sazby beze změny a jejím zvýšením o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Shodují se na tom oslovení analytici, argumenty přitom vidí pro oba kroky. Možné zvýšení sazeb na nadcházejícím jednání nevyloučil v pátek v rozhovoru pro agenturu Bloomberg ani guvernér ČNB Aleš Michl. Na současné úrovni je základní úroková sazba od loňského května.
Nastala nám poměrně nečekaná situace. Premiér Babiš začal vyjadřovat jakési názory k fungování České národní banky. Chtěl by nižší sazby. A to v době nejasné geopolitické situace a rozhazovačné politiky vlády. Chce Babiš prolomit nezávislost ČNB?
Počkáme a uvidíme. To je v posledních týdnech strategie většiny centrálních bankéřů v západním světě. A členové rady České národní banky nejspíš nebudou výjimkou. Dnes odpoledne se dozvíme, jak dopadlo jejich další měnově-politické zasedání. A jakýkoli pohyb sazeb, ať už směrem nahoru, či dolů, by byl překvapením. A to i přes zvýšenou inflaci.
Válka na Blízkém východě se čím dál intenzivněji projevuje na našich peněženkách. A dokud se situace neuklidní, lépe rozhodně nebude. Inflace roste nejrychleji od začátku války na Ukrajině, to se podle ekonoma J&T Banky Adama Ruschky již nyní projevuje na komerčních úrocích i dluhopisech a stále více bude tlačit na růst sazeb České národní banky.
Česká národní banka (ČNB) nesmí podcenit ekonomický šok vyvolaný konfliktem v Íránu. Pokud by v Česku hrozil růst jádrové inflace, je bankovní rada připravena znovu zvýšit úrokové sazby. Na jednání o měnové politice to uvedl guvernér Aleš Michl, vyplývá ze záznamu, který centrální banka zveřejnila.
Nejen dražší notebooky, nafta či auta. Válka v Perském zálivu může za jistých okolností dokonce vést i ke zdražení hypoték, vysvětluje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Jak by takový scénář vypadal? Podívejte se na video.
Březnový žebříček spořicích účtů přináší na první pohled známý obrázek. Nejlepší sazby se pořád drží kolem čtyř procent, často ale za cenu podmínek, limitů či časově omezených bonusů. Do březnového přehledu se ale vkrádá nový faktor: válka v Íránu.
V Česku v nadcházejícím roce skončí éra sedmi hubených let. Mzdy v očištění o inflaci konečné definitivně dorovnají úroveň roku 2019, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovadna. Jak se tedy Čechům bude dařit příští rok?
Spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně vzrostly o 2,1 procenta, potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ) svůj předběžný odhad. Inflace tak zpomalila z říjnových 2,5 procenta a je nejnižší od letošního dubna. Meziměsíčně ceny klesly o 0,3 procenta, především díky zlevnění potravin a energií. Ekonomové se shodují, že inflace je blízko cíle České národní banky, ale na snížení úrokových sazeb to podle nich nestačí.
Ty nejlepší sazby bankovních spořicích účtů bez podmínek se aktuálně znovu pohybují kolem čtyř procent. Banky zatím se změnou sazeb spíše vyčkávají do dalšího zasedání bankovní rady ČNB, které se má konat už tento čtvrtek. Podívejte se, kde a na jak dlouho nyní získáte nejlepší sazbu pro své úspory.
Nová omezení dovozu oceli do Evropské unie mohou snížit ukrajinský export této suroviny na unijní trh o 50 až 60 procent. V rozhovoru s britskou BBC to řekl šéf ukrajinské ocelářské společnosti Metinvest Jurij Ryženkov, podle nějž opatření zaměřená zejména na levný dovoz z Číny dopadají i na Ukrajinu.
Prodej automobilů s čistě elektrickým pohonem 🔋🚗 v Evropě se v září zvýšil o zhruba 70 procent na 300 202 vozů. Poptávku podpořily vyšší ceny ropy, subvence a cenově dostupnější modely. Vyplývá to podle agentury Reuters z údajů zveřejněných organizacemi E-Mobility Europe, New AutoMotive a Fier Automotive, které podporují zavádění elektromobility.
Po víkendových nepokojích a násilnostechv řadě francouzských měst vyhlásily úřady na severu země zákaz vycházení v Lille a okolních městech, platný od dnešních 20:00 do úterních 6:00. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroj z kanceláře premiéra Sébastiena Lecornua. Zákaz vycházení se týká také měst Douai, Wattignies a Denain, dodal zdroj.
Výrobce čokolády Lindt & Sprüngli 🍫 mění vedení kvůli slabým výsledkům. Končí výkonný ředitel Adalbert Lechner. Firma, která se v poslední době potýká se slabými výsledky v Evropě, představila i další změny ve vedení. Doufá, že tak zajistí obrat v hospodaření podniku.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se shodli na změně nastavení platů. Většině pracovníků se v nových platových tabulkách příští rok tarify zvýší, nikomu se nesníží. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to řekli ministryně financí Alena Schillerová a ministr práce Aleš Juchelka (ANO).
Česká měna dnes oslabila k euru i dolaru. Vůči euru si koruna pohoršila oproti předchozímu závěru o dva haléře na 24,33 Kč/EUR a k dolaru o deset haléřů na 21,70 Kč/USD.
Pražská burza po šestidenním růstu oslabila 📉. Index PX klesl o 0,59 procenta na 2641,56 bodu. Ztratily akcie zbrojařské společnosti CSG i finančních titulů VIG, Moneta a Erste. Zisky si naopak připsala Komerční banka a zbrojovka Colt.
Česká národní banka (ČNB) varuje před podvodnou nabídkou, která zneužívá její jméno a snaží se vyvolat dojem investiční příležitosti. Podvodníci v e-mailech nabízejí možnost vložit peníze do takzvaných investičních voucherů, které údajně spravují ČNB a česká vláda. Centrální banka doporučuje na nabídku nereagovat.
Protesty ve Francii zatím ❌ nemají na zájem Čechů o tuto destinaci vliv. Shodli se na tom dopravci a zástupci cestovních kanceláří. Klienti CK zatím neruší zájezdy naplánované na druhou polovinu října a listopad a autobusové linky mezi Prahou a Paříží fungují jako obvykle. Pokles prodeje letenek do země neeviduje ani portál Letuška.cz, portál Kiwi.com zaznamenal v Evropě mezitýdenní pokles rezervací o zhruba deset procent.
Když v roce 2022 Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, řada zemí přijímala ruské uprchlíky. Nyní je však přístup mnoha států ☝️ přísnější a čím dál více lidí včetně těch, kteří z Ruska odešli kvůli protiválečným názorům, je nuceno se vrátit zpátky do vlasti. Úřady v jednotlivých státech své rozhodnutí často zdůvodňují tím, že podle nich žadatelům o azyl po návratu do Ruska nehrozí nebezpečí. Informovala o tom stanice BBC.