Oslavy významných dnů a projevy k velkým událostem v Česku umíme docela dobře. Obrana, Ukrajina, zásadový postoj proti agresorovi, to je v pořádku. Ale jak dojde na ekonomiku, už jsme v říši pohádek. Vypravěčem se tentokrát stal prezident Petr Pavel.
Vládám po celém světě se prodražuje dlouhodobé financování. Výnos třicetiletých amerických dluhopisů vystoupal k 5,33 procenta, nejvýše od roku 2007, a podobný tlak je vidět i v Evropě či Japonsku. Investoři požadují vyšší odměnu za riziko spojené s rozpočtovými schodky, inflací a geopolitickou nejistotou.
Euro bývá prezentováno jako nástroj podporující stabilitu a rozpočtovou odpovědnost. Výzkum publikovaný v odborném časopise Empirica však dospěl k opačnému závěru: vlády v eurozóně reagují na rostoucí zadlužení podstatně slaběji.
Dluhy českých domácností u bank se v červnu meziměsíčně zvýšily o 26,5 miliardy korun a dosáhly 2,72 bilionu. Rostlo také zadlužení firem, jejichž úvěry stouply přibližně o 38 miliard na 1,62 bilionu korun. Vyplývá to z předběžných údajů České národní banky.
Evropskou unii čeká drahé desetiletí. Členské země budou v příštích 15 letech čelit vysokým výdajům na obranu, energetiku a důchody. Pokud nezmění hospodářskou politiku, veřejný dluh se podle Mezinárodního měnového fondu může dostat na neudržitelnou úroveň.
Nejvyšší dluhy po splatnosti měli v loňském roce lidé starší 64 let, inkasní agentury od nich průměrně vymáhaly 108 197 korun. S klesajícím věkem se snižovala i průměrná výše vymáhaného dluhu, nejnižší byl u Čechů mezi 18 a 24 lety, kde činil 25 543 korun. Zároveň ale v nejmladší věkové kategorii průměrný dluh nejrychleji rostl, vyplývá z údajů Asociace inkasních agentur (AIA).
Vysoký počet exekucí v České republice s sebou podle vědců z Národního institutu SYRI nese i politické následky. Lidé v exekuci podle nich obecně méně podporují demokracii. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí SYRI Filip Vrána. V ČR má exekuci přes 600 tisíc lidí.
Půjčte státu, vydělejte sobě. Nová vláda chce znovu spustit Dluhopisy Republiky – a přidat se tak k trendu, který ve vyspělých zemích zažívá nebývalý boom, jak potvrzuje i nová studie OECD.
Blížící se sněmovní volby lze vnímat i jako referendum o euru. A aktuální informací v tomto rozhodování je, že Česku s korunou se už daří lépe než 70 procentům zemí, jež platí eurem. Eurozóna tak už pro nás není žádnou evropskou elitou.
Soudy v ČR od ledna do konce srpna soudy vyhlásily 10 843 osobních bankrotů, proti stejnému období loni o 14 procent více. Soudy v letošním roce dosud přijaly 11 018 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 12 procent více. Osobních bankrotů i návrhů bylo za osm měsíců nejvíce od roku 2021. Vyplývá to z analýzy, kterou společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu informaceofirmach.cz.
Pokud by hnutí Stačilo! svůj program kompletně prosadilo tak, že by byl platný trvaleji, vyjde to v nadcházejících letech veřejné rozpočty ČR dohromady na stovky miliard korun dodatečných výdajů navíc, tedy oproti stavu, kdy program hnutí Stačilo! realizován nebude. Stěžejním důvodem tohoto poměrně výrazného navýšeného nárůstu nároku na veřejné rozpočty je snížení věku odchodu do důchodu na 63 let. Pokud by tato hranice platila univerzálně, bude mít Česko společně s Francií nejnižší věk odchodu do důchodu v celé EU. Přitom není náhodné, že zrovna Francie se nyní potýká s vysokými deficity veřejných financí a její zadlužení se ocitlo na stěží udržitelné trajektorii. Rating dluhopisů francouzské vlády je v očích agentury Fitch poprvé v historii horší než rating ČR, přesto, že Francie platí eurem.
