Evropskou unii čeká drahé desetiletí. Členské země budou v příštích 15 letech čelit vysokým výdajům na obranu, energetiku a důchody. Pokud nezmění hospodářskou politiku, veřejný dluh se podle Mezinárodního měnového fondu může dostat na neudržitelnou úroveň.
Soudy v ČR od ledna do konce srpna soudy vyhlásily 10 843 osobních bankrotů, proti stejnému období loni o 14 procent více. Soudy v letošním roce dosud přijaly 11 018 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 12 procent více. Osobních bankrotů i návrhů bylo za osm měsíců nejvíce od roku 2021. Vyplývá to z analýzy, kterou společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu informaceofirmach.cz.
Pokud by hnutí Stačilo! svůj program kompletně prosadilo tak, že by byl platný trvaleji, vyjde to v nadcházejících letech veřejné rozpočty ČR dohromady na stovky miliard korun dodatečných výdajů navíc, tedy oproti stavu, kdy program hnutí Stačilo! realizován nebude. Stěžejním důvodem tohoto poměrně výrazného navýšeného nárůstu nároku na veřejné rozpočty je snížení věku odchodu do důchodu na 63 let. Pokud by tato hranice platila univerzálně, bude mít Česko společně s Francií nejnižší věk odchodu do důchodu v celé EU. Přitom není náhodné, že zrovna Francie se nyní potýká s vysokými deficity veřejných financí a její zadlužení se ocitlo na stěží udržitelné trajektorii. Rating dluhopisů francouzské vlády je v očích agentury Fitch poprvé v historii horší než rating ČR, přesto, že Francie platí eurem.
V prvním pololetí letošního roku bylo vyhlášeno 8249 osobních bankrotů, což bylo meziročně o 13 procent více. Zároveň to byl nejvyšší počet od roku 2021. Od začátku ledna do konce června bylo také podáno 8533 návrhů na osobní bankrot, o 12 procent více než ve stejném období loni. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
Zadlužení České republiky je poloviční oproti průměru Evropské unie, upozorňuje ekonom investiční společnosti BHS Štěpán Křeček. Český veřejný dluh je 43,4 procenta, což je polovina evropské úrovně.
Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 procenta na 2,2 procenta HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 procenta HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 procenta HDP), následováno Polskem (-6,6 procenta), Francií (-5,8 procenta) a Slovenskem (-5,3 procenta). Ve středoevropském regionu je tak Česko vcelku jasným lídrem v post-pandemické konsolidaci veřejných financí.
České zadlužování loni oproti roku 2023 dále zrychlilo, veřejný dluh narostl o dalších 258 miliard korun. Rychlé zadlužování vlády je hrozbou pro stabilitu celých veřejných financí, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Zahraniční dluh České republiky loni vzrostl o 461 miliard korun neboli o 9,5 procenta. Jedná se nejvyšší absolutní i procentuální nárůst zahraničního zadlužení ČR od roku 2017. Celkově ke konci roku 2024 dosáhl zahraniční dluh ČR historicky rekordní úrovně 5,271 bilionu korun.
Německá Spolková rada, která zastupuje zájmy 16 spolkových zemí, dnes schválila obsáhlý finanční balík, jenž má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Opatření navržená stranami pravděpodobné příští vlády už v úterý schválili i poslanci volené parlamentní komory, Spolkového sněmu. Právní úpravu měnící ústavu, která vyžadovala v obou komorách nejméně dvoutřetinový souhlas, už musí podepsat jen prezident Frank-Walter Steinmeier. To se považuje spíše za formalitu.
Realizace většiny volebních programů nejsilnějších německých politických stran by vedla k růstu veřejného zadlužení, což by mohlo mít širší dopady na německou ekonomiku a její konkurenceschopnost. Vyplývá to ze studie mnichovského ekonomického institutu Ifo, která analyzuje dopady předvolebních slibů německých politických stran na hospodářství. Největší negativní dopad na hospodaření státu by mělo uskutečnění slibů levicově populistického Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), a to až 199 miliard eur (4,99 bilionu korun) ročně.
Rizikovost francouzských desetiletých dluhopisů se dnes poprvé v historii srovnala s rizikovostí dluhopisů řeckých stejné doby do splatnosti. Řecké dluhopisy byly přitom ještě loni hodnoceny ratingovými agentury jako prašivé, tedy s poměrně vysokou mírou rizika.
Pražská burza v úvodu týdne posílila 💪 o 0,78 procenta na 2580,60 bodu. Je to její nejsilnější závěr v letošním květnu. Rostla většina hlavních titulů, dařilo se především akciím Erste Bank. Ztrácela naopak energetická společnost ČEZ. Aktivita na trhu byla podprůměrná. Cenné papíry Erste Bank zdražily o 3,55 procenta na 2479 korun. Komerční banka posílila o 0,46 procenta na 992,50 korun a Moneta Money Bank o 0,59 procenta na 188,50 koruny.
