Vysoký počet exekucí v České republice s sebou podle vědců z Národního institutu SYRI nese i politické následky. Lidé v exekuci podle nich obecně méně podporují demokracii. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí SYRI Filip Vrána. V ČR má exekuci přes 600 tisíc lidí.
V prvním pololetí letošního roku bylo vyhlášeno 8249 osobních bankrotů, což bylo meziročně o 13 procent více. Zároveň to byl nejvyšší počet od roku 2021. Od začátku ledna do konce června bylo také podáno 8533 návrhů na osobní bankrot, o 12 procent více než ve stejném období loni. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
Zadlužení České republiky je poloviční oproti průměru Evropské unie, upozorňuje ekonom investiční společnosti BHS Štěpán Křeček. Český veřejný dluh je 43,4 procenta, což je polovina evropské úrovně.
Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 procenta na 2,2 procenta HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 procenta HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 procenta HDP), následováno Polskem (-6,6 procenta), Francií (-5,8 procenta) a Slovenskem (-5,3 procenta). Ve středoevropském regionu je tak Česko vcelku jasným lídrem v post-pandemické konsolidaci veřejných financí.
České zadlužování loni oproti roku 2023 dále zrychlilo, veřejný dluh narostl o dalších 258 miliard korun. Rychlé zadlužování vlády je hrozbou pro stabilitu celých veřejných financí, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Zahraniční dluh České republiky loni vzrostl o 461 miliard korun neboli o 9,5 procenta. Jedná se nejvyšší absolutní i procentuální nárůst zahraničního zadlužení ČR od roku 2017. Celkově ke konci roku 2024 dosáhl zahraniční dluh ČR historicky rekordní úrovně 5,271 bilionu korun.
Německá Spolková rada, která zastupuje zájmy 16 spolkových zemí, dnes schválila obsáhlý finanční balík, jenž má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Opatření navržená stranami pravděpodobné příští vlády už v úterý schválili i poslanci volené parlamentní komory, Spolkového sněmu. Právní úpravu měnící ústavu, která vyžadovala v obou komorách nejméně dvoutřetinový souhlas, už musí podepsat jen prezident Frank-Walter Steinmeier. To se považuje spíše za formalitu.
Realizace většiny volebních programů nejsilnějších německých politických stran by vedla k růstu veřejného zadlužení, což by mohlo mít širší dopady na německou ekonomiku a její konkurenceschopnost. Vyplývá to ze studie mnichovského ekonomického institutu Ifo, která analyzuje dopady předvolebních slibů německých politických stran na hospodářství. Největší negativní dopad na hospodaření státu by mělo uskutečnění slibů levicově populistického Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), a to až 199 miliard eur (4,99 bilionu korun) ročně.
Rizikovost francouzských desetiletých dluhopisů se dnes poprvé v historii srovnala s rizikovostí dluhopisů řeckých stejné doby do splatnosti. Řecké dluhopisy byly přitom ještě loni hodnoceny ratingovými agentury jako prašivé, tedy s poměrně vysokou mírou rizika.
Ratingová agentura Moody's zvýšila hodnocení úvěrové spolehlivosti Kypru o dva stupně na známku A3 z předchozích Baa2. Odůvodnila to podstatným zlepšením fiskálních a dluhových ukazatelů, které by mělo být trvalé. Je to poprvé od roku 2011, kdy se rating Kypru dostal do kategorie začínající písmenem A, která značí vyšší střední kvalitu dluhu.
Stávající politiku ODS a loňské masivní škrty ve veřejných rozpočtech obhajoval v rozhovoru pro agenturu Bloomberg místopředseda poslanecké sněmovny Jan Skopeček. Voliči podle něj před příštími volbami docení pozitivní dopady ozdravování rozpočtů. Naopak změna politiky by byla největší chybou, myslí si Skopeček.
Prezident Petr Pavel si telefonoval s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o pokračující podpoře Ukrajiny a pokroku v mírových jednáních. Na webu to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Hlavy států se podle Hradu shodly, že je ve společném zájmu, aby mírová dohoda přinesla Ukrajině důstojný mír.
