Zajímá nás
Rusko odeslalo úroky ze dvou emisí dolarových eurobondů. Zaplatilo je v rublech. „Tím považujeme své závazky vůči věřitelům za splněné,“ uvedlo ruské ministerstvo financí, které má platby úroků z dluhopisů na starosti. Bankrotu se země nevyhne, komentuje ekonom Lukáš Kovanda. Nastane o nedělní půlnoci, dodává.
Nastává přelom na pokřiveném dluhopisovém trhu. Po třech letech záporných sazeb, kdy investoři státu ještě platili za to, že směli financovat jeho dluh, se výnosy německých dluhopisů vrací do kladného pásma. Desetileté dluhopisy německé vlády se poprvé od května 2019 dostaly fous nad nulu. Jejich růst odráží rekordní inflaci a oživování ekonomiky v eurozóně a s tím související vyhlídky na zpřísňování měnové politiky Evropské centrální banky (ECB), píší agentury Reuters a Bloomberg.
Jak se za dvacet let fyzické existence eura vyvíjel jeho kurs ke koruně? A jak s ním zamával covid? Má pro Česko ještě vůbec smysl vstupovat do eurozóny a jak to bude s jednotnou měnou dál? Nad tím se ve svém komentáři zamýšlí Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.
V roce 2022 hrozí Česku spirály inflace a dluhu. Klíčovým důvodem je nezvládnutá zelená transformace EU, jejíž podobu je třeba přiblížit podmínkám České republiky.
Nastupující Fialova vláda od mezinárodních finančníků zrovna moc hezký dárek na uvítanou nedostává. Americká společnost BlackRock, největší světový správce majetku, varuje mezinárodní investory před půjčováním novému českému kabinetu. A to přesto, že úrok na dluhu české vlády převyšuje úrok na dluhu německém nejvýrazněji od roku 1999.
Agentura Fitch snížila rating čínských developerských společností China Evergrande Group a Kaisa Group, označila je za podniky v částečné platební neschopnosti, píší světové agentury.
Všechno se skládá jako puzzle. Z postupně se vynořujících informací se rýsuje jasný, a dost děsivý obrázek české ekonomiky v příštím roce. Hlavně pro chudé. A také pro vládu.
Uniklé fragmenty programového prohlášení vlády v ekonomické oblasti naznačují, že pravděpodobná Fialova vláda poněkud sleví z razance předvolebních slibů obou koalic, které ji tvoří, a to přímo v klíčové oblasti veřejných financí.
Míra nezaměstnanosti v ČR klesla v září na 3,5 procenta, nejníže od dubna 2020. Trh práce tak už v podstatě kompletně překonal dopady pandemické situace. Pandemie se totiž v Česku výrazněji začala projevovat v březnu 2020, kdy se vláda rovněž uchýlila k prvním plošnějším protipandemickým opatřením.
Úrok na českém desetiletém dluhopisu se včera dostal nejvýše od roku 2018.
Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 7,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 6,1 procenta.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby ministerstvo financí předložilo analýzu, kterým odvětvím se aktuálně daří. Na základě dat lze podle něj uvažovat o sektorové dani, byl by rád, pokud by byla zavedena na omezenou dobu. Čtyři koaliční strany podle nedělního vyjádření jejich představitelů pro Českou televizi připouštějí zavedení speciální daně pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra. Piráti a hnutí STAN by měli návrh předložit na příštím jednání koaliční rady.
CNN: Představitelé Bílého domu ztrácejí jistotu, že se Ukrajině podaří získat zpět celé území, o něž přišla za čtyři měsíce války s Ruskem. Tento názor mezi americkými představiteli převládá, i když teď USA a spojenci Ukrajině dodávají modernější a výkonnější zbraně. „To, zda se jim podaří území dobýt zpět částečně nebo zcela, závisí na tom, jakou podporu jim poskytneme,“ sdělil jeden z poradců působících v Kongresu.
Moskva uvalila sankce na 25 Američanů, včetně Bidenovy ženy a dcery, píše agentura TASS, podle níž jsou mezi sankcionovanými Američany lidé „zodpovědní za formování rusofobního kurzu“. O den dříve Moskva oznámila, že zakázala vstup do Ruska 43 Kanaďanům v reakci na západní sankce uvalené na režim prezidenta Vladimira Putina kvůli ruské invazi.
Číst víceEvropská centrální banka půjde v boji s vysokou inflací tak daleko, jak bude třeba. Při zahajovacím proslovu na Fóru ECB o centrálním bankovnictví to řekla prezidentka banky Christine Lagardeová. ECB chce mít inflaci v eurozóně na dvou procentech, ve skutečnosti je ale teď inflace asi čtyřikrát vyšší. Lagardeová hovořila o nadměrně vysoké inflaci, která podle ní taková v eurozóně „ještě nějaký čas“ asi přetrvá. Míra inflace v 19 zemích eurozóny v květnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta.