Nejvyšší dluhy po splatnosti měli v loňském roce lidé starší 64 let, inkasní agentury od nich průměrně vymáhaly 108 197 korun. S klesajícím věkem se snižovala i průměrná výše vymáhaného dluhu, nejnižší byl u Čechů mezi 18 a 24 lety, kde činil 25 543 korun. Zároveň ale v nejmladší věkové kategorii průměrný dluh nejrychleji rostl, vyplývá z údajů Asociace inkasních agentur (AIA).
Pokud by hnutí Stačilo! svůj program kompletně prosadilo tak, že by byl platný trvaleji, vyjde to v nadcházejících letech veřejné rozpočty ČR dohromady na stovky miliard korun dodatečných výdajů navíc, tedy oproti stavu, kdy program hnutí Stačilo! realizován nebude. Stěžejním důvodem tohoto poměrně výrazného navýšeného nárůstu nároku na veřejné rozpočty je snížení věku odchodu do důchodu na 63 let. Pokud by tato hranice platila univerzálně, bude mít Česko společně s Francií nejnižší věk odchodu do důchodu v celé EU. Přitom není náhodné, že zrovna Francie se nyní potýká s vysokými deficity veřejných financí a její zadlužení se ocitlo na stěží udržitelné trajektorii. Rating dluhopisů francouzské vlády je v očích agentury Fitch poprvé v historii horší než rating ČR, přesto, že Francie platí eurem.
V prvním pololetí letošního roku bylo vyhlášeno 8249 osobních bankrotů, což bylo meziročně o 13 procent více. Zároveň to byl nejvyšší počet od roku 2021. Od začátku ledna do konce června bylo také podáno 8533 návrhů na osobní bankrot, o 12 procent více než ve stejném období loni. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
Zadlužení České republiky je poloviční oproti průměru Evropské unie, upozorňuje ekonom investiční společnosti BHS Štěpán Křeček. Český veřejný dluh je 43,4 procenta, což je polovina evropské úrovně.
Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 procenta na 2,2 procenta HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 procenta HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 procenta HDP), následováno Polskem (-6,6 procenta), Francií (-5,8 procenta) a Slovenskem (-5,3 procenta). Ve středoevropském regionu je tak Česko vcelku jasným lídrem v post-pandemické konsolidaci veřejných financí.
České zadlužování loni oproti roku 2023 dále zrychlilo, veřejný dluh narostl o dalších 258 miliard korun. Rychlé zadlužování vlády je hrozbou pro stabilitu celých veřejných financí, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Zahraniční dluh České republiky loni vzrostl o 461 miliard korun neboli o 9,5 procenta. Jedná se nejvyšší absolutní i procentuální nárůst zahraničního zadlužení ČR od roku 2017. Celkově ke konci roku 2024 dosáhl zahraniční dluh ČR historicky rekordní úrovně 5,271 bilionu korun.
Německá Spolková rada, která zastupuje zájmy 16 spolkových zemí, dnes schválila obsáhlý finanční balík, jenž má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Opatření navržená stranami pravděpodobné příští vlády už v úterý schválili i poslanci volené parlamentní komory, Spolkového sněmu. Právní úpravu měnící ústavu, která vyžadovala v obou komorách nejméně dvoutřetinový souhlas, už musí podepsat jen prezident Frank-Walter Steinmeier. To se považuje spíše za formalitu.
Realizace většiny volebních programů nejsilnějších německých politických stran by vedla k růstu veřejného zadlužení, což by mohlo mít širší dopady na německou ekonomiku a její konkurenceschopnost. Vyplývá to ze studie mnichovského ekonomického institutu Ifo, která analyzuje dopady předvolebních slibů německých politických stran na hospodářství. Největší negativní dopad na hospodaření státu by mělo uskutečnění slibů levicově populistického Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), a to až 199 miliard eur (4,99 bilionu korun) ročně.
Rizikovost francouzských desetiletých dluhopisů se dnes poprvé v historii srovnala s rizikovostí dluhopisů řeckých stejné doby do splatnosti. Řecké dluhopisy byly přitom ještě loni hodnoceny ratingovými agentury jako prašivé, tedy s poměrně vysokou mírou rizika.
Ratingová agentura Moody's zvýšila hodnocení úvěrové spolehlivosti Kypru o dva stupně na známku A3 z předchozích Baa2. Odůvodnila to podstatným zlepšením fiskálních a dluhových ukazatelů, které by mělo být trvalé. Je to poprvé od roku 2011, kdy se rating Kypru dostal do kategorie začínající písmenem A, která značí vyšší střední kvalitu dluhu.
Okurky 🥒, které jsou v Rusku oblíbenou součástí mnoha pokrmů, se staly dalším zbožím, jež výrazně zdražilo. Podle agentury Reuters to naštvalo spotřebitele. Cena okurek se od prosince podle oficiálních statistik zdvojnásobila a kilogram nyní v průměru vyjde na 300 rublů (80,4 koruny). Na sociálních médiích se ale ve velkém objevují i příspěvky s fotografiemi, podle kterých se tato zelenina prodává za dvojnásobek i trojnásobek.
Číst více
