Bankovní rada České národní banky ve středu ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni by úrokové sazby podle oslovených analytiků měly setrvat po delší dobu. Koruna na rozhodnutí bezprostředně výrazněji nereagovala.

Finanční trh stabilitu sazby očekával, analytici to zdůvodňovali přetrvávajícími inflačními tlaky v ekonomice. Na současné úrovni je základní úroková sazba od počátku května.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) byla při rozhodnutí o sazbách jednomyslná. Podle rady je stále potřeba udržovat relativně přísnou měnovou politiku, aby se podařilo dlouhodobě držet inflaci v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB. Po jednání rady to řekl guvernér ČNB Aleš Michl.

V ekonomice podle Michla nadále převažují rizika ve směru vyšší inflace. Jsou jimi zejména zdražování potravin a služeb, oživení úvěrové aktivity na realitním trhu, přetrvávající rychlý růst mezd nebo dodatečný růst výdajů vládních institucí. Naopak ve směru nižší inflace by mohl působit silnější kurz koruny.

„Šlo o očekávaný výstup, proto prvotní reakce koruny nebyla nikterak výrazná,“ řekl ekonom Portu Jan Berka. Trh si je podle něj vědom toho, že centrální banka pracuje v prostředí převahy proinflačních rizik, která sráží pravděpodobnost snížení sazeb v podstatě na nulu.

Přetrvávající cenové tlaky ve službách a v sektoru nemovitostí, a silný růst mezd vykázaný v letošním druhou čtvrtletí, vedou ČNB k opatrnosti, uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. 

Není to žádné překvapení s ohledem na vývoj ekonomiky, a zejména pak některých nepříznivých inflačních trendů ve službách, souhlasil analytik Banky Creditas Petr Dufek. K ponechání sazeb beze změny podle něj nepochybně přispěl i prudší růst mezd v letošním roce, který překonal očekávání centrální banky. Obavy, že by se mzdy mohly začít ve větší míře propisovat do cen služeb je v podstatě oprávněný, dodal.

„Jakékoli jiné rozhodnutí by bylo šokující i vzhledem k posledním komentářům členů bankovní rady, kteří stabilitu sazeb zcela evidentně signalizovali. Proinflační rizika z české ekonomiky přetrvávají, jádrová inflace se zejména z důvodu nadměrného růstu cen služeb bude pohybovat nad 2% cílem ČNB, proto předpokládáme, že úrokové sazby se letos už nezmění,“ dodal analytik Raiffeisenbank Martin Kron. 

Bankovní rada nechala beze změny také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala 4,5 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada ponechala na 2,5 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

Očekávané zachování sazeb ČNB podle hypoteční specialistky FinGO Jany Vaisové znamená, že hypoteční sazby a měsíční splátky zůstanou poměrně stabilní, bez výraznějšího zlevnění.

Rozhodnutí ČNB má na hypoteční úvěry minimální dopad, poznamenal analytik OVB Vojtěch Šmajer. Spořicí účty podle něj dál mírně zlevňují. U depozitních produktů je totiž konkurence výrazně nižší. Klienti s vklady zpravidla nemění banku kvůli rozdílu několika desetin procentního bodu. Proto úrokové sazby na nových spořicích účtech nadále mírně klesají, i když repo sazba zůstává beze změny, podotkl.

ČNB v době inflační vlny držela základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Zatím k poslednímu uvolnění měnové politiky sáhla bankovní rada v květnu, kdy snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň.

Sazby půjdou nahoru, čeká se dopad emisních povolenek, říká ekonom Skořepa

Money

Koruna je rekordně silná, nyní na úrovni 24,25 vůči euru. Ještě v létě to bylo 24,65. Koruna rapidně posiluje. „A bude dál posilovat,“ říká Michal Skořepa, ekonom a analytik České spořitelny. A co víc, už nečekejme další pokles úrokových sazeb. Naopak, patrně začnou zase růst. Svůj podíl na tom mají nově chystané emisní povolenky na paliva.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Vláda se s odbory opět nedohodla na růstu platů. Jde o platy téměř sedmi set tisíců zaměstnanců, učitelů, zdravotníků, úředníků. Jde o zvýšení výdajů státu o desítky miliard korun. Proti letošku by mělo být navýšení podle návrhu vlády o 27 miliard korun, tedy asi o 9,4 procenta, uvedl ministr Marian Jurečka, který jednání s odbory vede.

Odboráři chtějí ještě víc peněz.

Takže na okraj. V prvním pololetí rostly mzdy v Česku o rekordních 7,8 procenta. Zatímco inflace je kolem 2,5 procenta. Češi bohatnou.

Českou ekonomiku netáhne průmysl, nebo stavebnictví, nebo služby. Nebo nějaké technologické novinky, práce českých mozků. Vůbec ne. Žádnou technologickou štikou v rybníce světové ekonomiky jsme se nestali. Ekonomiku táhne „tupá“ maloobchodní spotřeba. Lidé prostě víc utrácejí, a ekonomika roste. Číslo 7,8 vyděsilo ekonomy, protože kvůli těmto penězům navíc může zboží a služby dál zdražovat. Takže Česká národní banka patrně již nepůjde se sazbami dolů. Spíše nahoru. Růst platů a mezd je silný proinflační tlak.

Odboráři chtějí pro herce nebo zdravotní sestry dalších skoro deset procent navíc. Ano, kdo by nepřál důležitým lidem na svých místech více peněz. Jde ovšem o to, že na všechny je jenom jeden rozpočet, je potřeba si na platy vydělat, nebo někde jinde uspořit.

Když jste rodina a nemáte na dovolenou, tak na ní prostě nejedete. To jenom stát má za to, že peníze není potřeba vydělat, stačí si je půjčit na dluh. Odbory jsou tahounem této zvrácené myšlenky. A současná končící vláda jim jde naproti. Ta budoucí, Babišova, udělá to stejné, možná ještě ve větším měřítku.

Z utrácení hodnota nevzniká

Odboráři jsou klidní. Pár dní před volbami nemají potřebu se s Jurečkou domluvit. Vědí, že s Babišem se domluví lépe.

Vláda odborářům nabídla pro hůř odměňované zaměstnance veřejných a státních služeb přidání o dva tisíce korun. „U lidí s nejnižšími tarify by to byl růst přes 13 procent ročně,“ uvedl Jurečka. Odbory pevné částky odmítly.

A to vůbec není řeč o penězích pro silové složky. Z nějakého záhadného důvodu si stát policajty, hasiče a vojáky rozmazluje. Vojáci sice v žádné bitvě desítky let nestáli, ale protože se nikomu na buzerplac nechce, platy v armádě rychle rostou. To stejné je u policajtů.

Policista bez praxe, se středním vzděláním s maturitou pobírá v prvním roce během „školy“ hrubý služební příjem 31 570 korun. Průměrný plat po třech letech služby je 49 tisíc korun, průměrný plat u policie za rok 2024 byl 56 308 korun. V Praze dostanete k platu ubytovnu zdarma, náborový příspěvek 110 až 150 tisíc korun, šest týdnů dovolené. Kdo to má. Stát šlape na platový plyn, pro „potřebné“ profese chce třeba Praha postavit sedm tisíc nových bytů.

Šéf odborářů Josef Středula tvrdí, že růst platů podpoří ekonomiku, lidé peníze utratí. To je takové perpetuum mobile podle odborářů. Dejte víc peněz, víc utratíme, ekonomice se bude dařit. Má to jen jednu vadu na kráse. Nová hodnota vzniká z práce, ne z utrácení.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka