Francií obchází strašidlo daně z bohatství. Je to řešení krize nebo zabiják ekonomiky, jak hrozí král luxusu Arnault?
Francouzskou politikou hýbe nečekané téma. Socialisté si podmínili podporu vlády přijetím daně z bohatství. Nejbohatší Francouz bije na poplach, ale návrh má podporu veřejnosti. Může znamenat cestu ven z politické krize a ulevit problémovým státním financím?
Dalším evropským státem, který zavede daň z bohatství, se může stát Francie. Politická krize totiž nabrala nečekané obrátky. Radikální krok by mohl zabetonovaný parlament opět rozběhnout – a k tomu ještě pomoci s velkým zadlužením země.
Prezident Emmanuel Macron na sklonku minulého roku neuspěl s premiérským jmenováním Michela Barniera a před nedávnem parlament vystavil stopku i Françoisovi Bayrouovi. Nyní vyšla řada na dalšího prezidentova spojence Sebastiena Lecornu. I pro něj platí, že vedle svých centristů musí získat podporu levicového nebo pravicového bloku. Velmi pravděpodobně ho čeká podobný osud jako jeho předchůdce. Ledaže by svolil k ústupků. Velkým ústupkům.
Francie má vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.
Francie klesla na úroveň Malty. Poprvé v historii má horší rating než Česko
Money
Klíčovým bodem je nyní návrh rozpočtu na příští rok. Kvůli rekordnímu zadlužení nemá vláda velký prostor. Bayrou se proto chystal ušetřit nějaké peníze v sociálních programech nebo škrtnutím dvou státních svátků. Levicový blok s tím ale nesouhlasil. Kladl přitom poměrně logickou otázku. Proč by ekonomiku měla zachraňovat zrovna chudší část obyvatelstva?
Socialisté nyní přišli s jiným návrhem. Lecornuovo přežití podpoří, pokud v rozpočtu na příští rok slíbí daň z bohatství. Lecornu na rozhodování nemá moc času, s návrhem musí přijít už na začátku října.
„Zucmanova daň“
Poměrně dlouho trvající teoretická diskuse o zdanění bohatých se tedy nyní dostala do parlamentu. Podle aktuálních informací se hovoří o tom, že by měla být zdaněna dvěma procenty ročně aktiva přesahující hodnotu 100 milionů eur, což by se dotklo asi 1800 domácností.
Návrhu se přezdívá „Zucmanova daň“ podle vlivného progresivního ekonoma Gabriela Zucmana, který na rostoucí nerovnost mezi bohatými a chudými dlouhodobě upozorňuje. „Za prvé, miliardáři ve Francii neplatí prakticky žádnou daň z příjmu a za druhé, jejich majetek v posledních 15 letech obzvlášť rychle rostl,“ uvedl francouzský ekonom pro Reuters. Navíc doufá, že návrh zažehne debatu i v dalších evropských zemích.
Francie má vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.
Lukáš Kovanda: Francie se v dluzích topí i kvůli přijetí eura
Money
Kromě snížení nerovnosti by podle Zucmanových výpočtů mohla daň znamenat i cestu z počínající finanční krize. Francie je totiž zadlužená, kvůli čemuž ztrácí v ratingovém hodnocení. Zucman odhaduje, že by do státního rozpočtu mohlo přitéct až 20 miliard eur, což by pro deficitní rozpočet znamenalo výraznou vzpruhu (Bayrou navrhoval osekat 40 miliard).
Podle průzkumů je veřejnost daním nakloněna, a to včetně výrazné většiny voličů Emanuella Macrona. Ano, ptáte se správně. Kde je tedy problém?
Nejbohatší Francouz láteří
Lecornu bez spojenců návrh rozpočtu neprohlasuje, což by zemi poslalo do nepříjemného provizoria. Na druhou stranu ale platí za Macronovova spojence – tedy prezidenta, který odmítal jmenovat levicového premiéra právě proto, aby nezničil jeho relativně probyznysový ekonomický odkaz. Bude ochoten jít do takového kompromisu?
Jak už to tak s diskuzemi o daních bývá, objevují se i názory oponentů. Někteří ekonomové tvrdí, že daňový výběr bude ve skutečnosti o dost menší, než tvrdí Zucmanovy odhady, a také, že přinese riziko ochlazení podnikatelského ducha a motivaci pro odchod bohatých byznysmenů a investorů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý večer jmenoval novým premiérem současného ministra obrany Sébastiena Lecornua, informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na Elysejský palác. Dosavadní francouzský premiér François Bayrou podal v úterý demisi poté, co jeho menšinová vláda neustála v pondělí hlasování parlamentu o důvěře.
V pořadí čtvrtý premiér Francie za 14 měsíců má zachránit rozpočet i Macrona
Politika
Nutno dodat, že empirických dat je k dispozici pomálu, protože zdanění bohatství praktikují v Evropě jen tři státy – Švýcarko, Španělsko a hlavně Norsko. Data z Norska ale ukazují, že strach z odchodu boháčů je přepálený (byť nejbohatší Nor opravdu zvedl kotvy).
Ozývají se také ti, kterých by se opatření dotklo nejvíce. Velkou pozornost pochopitelně získala kritika Bernarda Arnaulta, nejbohatšího Francouze (celosvětově v první desítce) a zakladatele skupiny LVMH (Louis Vuitton Moët Hennessy), podle kterého by daň byla pro francouzskou ekonomiku „smrtící“. Jeho samotného by vyšla asi na miliardu eur. Návrh prý „usiluje o zničení liberální ekonomiky, která jako jediná funguje pro dobro všech“.
Nikdo nechce platit velké daně, je však dvouprocentní daň opravdu útokem na liberální ekonomiku? Například zmíněné Norsko ukazuje, že i s více než stoletou daní z majetku jde fungovat docela dobře – což nelze tak úplně říci o „liberální“ Francii.
Model francouzské 5. republiky se zdá vyčerpán, nikdo v něm není schopen reálně vládnout. Parlament je zablokovaný a není šance na dohodu, společnost je politikou znechucená a protestuje, a dluhy rostou.
David Ondráčka: Politický chaos ve Francii: žádný kompromis, jen pořádné NON
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
