Budějovický Budvar v roce 2025 potřetí za sebou zvýšil výstav piva a na trh dodal téměř 1,95 milionu hektolitrů. Rekordní produkce se však nepromítla do lepších finančních výsledků. Čistý zisk národního podniku klesl o 1,3 procenta na 356,3 milionu korun a mírně se snížil také obrat. Hospodaření negativně ovlivnila silná koruna, nižší úrokové výnosy i rostoucí výdaje na marketing a zaměstnance.
Index PX ve středu poprvé překonal hranici 2800 bodů a uzavřel na novém maximu. K růstu přispěly především akcie energetické společnosti ČEZ a bankovních titulů. Koruna zároveň oslabila vůči euru i dolaru.
Americký dolar oslabil vůči české koruně na nejslabší úroveň za téměř dvanáct let poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že mu kolísání měny „jako jo-jo“ nevadí. Slábnutí dolaru Čechům zlevní pohonné hmoty či elektroniku, naopak zdražuje zlato nebo švýcarský frank. Podle investorů navíc nejde o krátkodobý výkyv, ale o pokračování druhé vlny globální dedolarizace.
Česká národní banka loni skončila ve ztrátě 72,9 miliardy korun, přestože její devizové rezervy vydělaly rekordní částku. Hlavním důvodem je výrazné posílení koruny vůči dolaru, které snížilo korunovou hodnotu zahraničních aktiv centrální banky.
Výsledek letošních voleb může trhy uklidnit. Trhy se přísně vzato bály hlavně toho, že by v ČR hrozilo uspořádání referenda o odchodu z EU a NATO. S volebním výsledkem hnutí Stačilo! Se však tato varianta stala irelevantní a na stole zůstaly věci, které pro trhy nejsou v krátkém časovém horizontu nebezpečné.
Jednoznačné volební vítězství hnutí ANO mezinárodní investory nezneklidní. Budou ale bedlivě sledovat, zda a do jaké míry nová česká vláda, kterou zřejmě právě hnutí ANO bude sestavovat, uvolní rozpočtovou politiku. Nelze ale očekávat, že by Česko v dalších čtyřech letech předpokládaného řádného působení nového kabinetu narazilo na dluhovou brzdu, odpovídající úrovni 55 procent veřejného dluhu v poměru k HDP.
Politické turbulence, riziko referenda o EU i otázka přijetí eura – to vše může hýbat českou korunou v nadcházejících týdnech. Podle hlavního analytika SAB Finance Tomáše Kudely budou trhy bedlivě sledovat vyjednávání o nové koalici a fiskální disciplínu vlády. „Čím více bude vláda zvyšovat schodky rozpočtu, tím více bude ČNB potřebovat držet vyšší sazby,“ upozorňuje Kudela.
Blížící se sněmovní volby lze vnímat i jako referendum o euru. A aktuální informací v tomto rozhodování je, že Česku s korunou se už daří lépe než 70 procentům zemí, jež platí eurem. Eurozóna tak už pro nás není žádnou evropskou elitou.
Česká koruna za posledních 30 let významně posílila proti hlavním světovým měnám a stala se silnou měnou odolnou i v dobách globální nejistoty. Posilování koruny ale nebylo hladké a pro dosažení současného postavení musela česká měna překonat několik krizí, shodují se oslovení analytici. Cestu k posilování koruny otevřel devizový zákon, který začal platit před 30 lety a na jehož základě se stala volně směnitelnou měnou.
Koruna je rekordně silná, nyní na úrovni 24,25 vůči euru. Ještě v létě to bylo 24,65. Koruna rapidně posiluje. „A bude dál posilovat,“ říká Michal Skořepa, ekonom a analytik České spořitelny. A co víc, už nečekejme další pokles úrokových sazeb. Naopak, patrně začnou zase růst. Svůj podíl na tom mají nově chystané emisní povolenky na paliva.
Chorvatsko se z někdejšího cenově dostupného cíle mění v destinaci, kde si člověk dvakrát rozmyslí, jestli si dá mořské plody, nebo raději vodu s citronem. Zato skokově roste zájem Čechů o Albánii, která pořád patří k cenově nejdostupnějším zemím u moře.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Číst více
