Maďarsko chce do konce dekády splnit podmínky pro přijetí eura. Premiér Péter Magyar tvrdí, že společná měna by zemi pomohla, Evropská centrální banka ale upozorňuje, že Budapešť je od eurozóny ze všech čekatelů nejdál.
Evropská centrální banka zvažuje zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je riziko vyšší inflace kvůli válce na Blízkém východě. Podle Christine Lagardeové je banka připravena zasáhnout. Trhy očekávají první krok už v dubnu.
Polsko nespěchá se vstupem do eurozóny. Usiluje nyní spíše o získání křesla ve skupině největších ekonomik světa G20. V rozhovoru s listem Financial Times to uvedl polský ministr financí Andrzej Domański. "Naše ekonomika si zjevně vede lépe než většina těch, které mají euro," uvedl Domański. "Máme k dispozici čím dál více údajů, výzkumů a argumentů k zachování polského zlotého," dodal.
Východní Evropa podniká dosud nejrazantnější pokus získat zastoupení v nejužším vedení Evropské centrální banky. Kandidáti z Estonska, Lotyšska a Chorvatska se ucházejí o post místopředsedy, který v květnu uvolní Luis de Guindos. I v případě neúspěchu se však regionu otevírá další příležitost – do konce roku 2027 se uvolní ještě tři ze šesti míst ve výkonné radě ECB.
S Novým rokem se Bulharsko stane 21. členem eurozóny. Společnost v otázce zavedení eura ale zůstává rozdělená. Byznys přechod na společnou měnu vítá, zatímco část veřejnosti se obává zdražování a ztráty identity.
Skupina deseti evropských bank vytvořila konsorcium, jehož cílem je spustit tzv. stablecoin navázaný na euro. Banky si od tohoto kroku slibují posílení pozice Evropy v digitálních platbách a omezení současné dominance hráčů z USA. Nový projekt se bude jmenovat qivalis a povede jej Jan-Oliver Shell, bývalý manažer kryptoměnové burzy Coinbase v Německu.
Míra inflace v zemích eurozóny v listopadu vzrostla o desetinu procentního bodu na 2,2 procenta. V rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. Pro trhy je to překvapivé, analytici totiž předpokládali, že se inflace nezmění. Za růstem je zejména Německo, které má největší ekonomiku v eurozóně.
Blížící se sněmovní volby lze vnímat i jako referendum o euru. A aktuální informací v tomto rozhodování je, že Česku s korunou se už daří lépe než 70 procentům zemí, jež platí eurem. Eurozóna tak už pro nás není žádnou evropskou elitou.
Po pátečním zhoršení ratingu Francie ze strany agentury Fitch Ratings stoupl podíl zemí eurozóny, které mají u dané agentury horší rating než Česko, na dosavadní, historický rekord, jenž činí 70 procent. Poprvé v historii tak platí, že horší rating než Česko mají více než dvě třetiny zemí eurozóny. A co je šokující, ještě začátkem března roku 2008 měly všechny země eurozóny lepší rating než ČR, včetně Řecka.
Francie má vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.
Nyní opoziční Piráti jsou pro co nejrychlejší zavedení eura. V ekonomické části programu pro nadcházející sněmovní volby slibují také například růst výnosů z individuálního penzijního spoření a zvyšování minimální mzdy. K vizím Pirátů patří i vybudování IT centra, obdoby amerického Silicon Valley. Hospodářskou a finanční část programu představili pirátští kandidáti do dolní komory Václav Vislous, Libor Dušek, Mikuláš Ferjenčík a Tereza Nislerová.
