Trhy o tom zatím rozhodně přesvědčeny nejsou. Výnos maďarských dluhopisů sice po jeho volebním triumfu citelně klesl. I tak se však rozdíl ve výnosu (spread) desetiletých maďarských a desetiletých slovenských dluhopisů drží o něco výše než v průměru v letech 2018 a 2019. A to eurové Slovensko rozhodně rozpočtově nehospodaří nikterak ukázkově.
Skupina deseti evropských bank vytvořila konsorcium, jehož cílem je spustit tzv. stablecoin navázaný na euro. Banky si od tohoto kroku slibují posílení pozice Evropy v digitálních platbách a omezení současné dominance hráčů z USA. Nový projekt se bude jmenovat qivalis a povede jej Jan-Oliver Shell, bývalý manažer kryptoměnové burzy Coinbase v Německu.
Míra inflace v zemích eurozóny v listopadu vzrostla o desetinu procentního bodu na 2,2 procenta. V rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. Pro trhy je to překvapivé, analytici totiž předpokládali, že se inflace nezmění. Za růstem je zejména Německo, které má největší ekonomiku v eurozóně.
Blížící se sněmovní volby lze vnímat i jako referendum o euru. A aktuální informací v tomto rozhodování je, že Česku s korunou se už daří lépe než 70 procentům zemí, jež platí eurem. Eurozóna tak už pro nás není žádnou evropskou elitou.
Po pátečním zhoršení ratingu Francie ze strany agentury Fitch Ratings stoupl podíl zemí eurozóny, které mají u dané agentury horší rating než Česko, na dosavadní, historický rekord, jenž činí 70 procent. Poprvé v historii tak platí, že horší rating než Česko mají více než dvě třetiny zemí eurozóny. A co je šokující, ještě začátkem března roku 2008 měly všechny země eurozóny lepší rating než ČR, včetně Řecka.
Francie má vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.
Nyní opoziční Piráti jsou pro co nejrychlejší zavedení eura. V ekonomické části programu pro nadcházející sněmovní volby slibují také například růst výnosů z individuálního penzijního spoření a zvyšování minimální mzdy. K vizím Pirátů patří i vybudování IT centra, obdoby amerického Silicon Valley. Hospodářskou a finanční část programu představili pirátští kandidáti do dolní komory Václav Vislous, Libor Dušek, Mikuláš Ferjenčík a Tereza Nislerová.
Eurozóna se rozšíří. Od 1. ledna 2026 do ní oficiálně vstoupí Bulharsko. Jak hodnotí ekonomové připravenost země na tuto skutečnost a co měnový přechod na euro Bulharům vlastně přinese.
Evropská centrální banka stupňuje svůj tlak na spuštění digitálního eura, přestože jí v průzkumu vyšlo, že jej lidé nechtějí. Bulhaři jsou k němu po včerejšku výrazně blíže než Češi, mají ale notně horší rating. Eurozóna ztrácí na pověsti elitního klubu, pokud ji vůbec kdy měla.
Členské státy EU definitivně schválily vstup Bulharska do eurozóny od 1. ledna 2026. Rozhodli o tom v Bruselu ministři financí bloku. Evropská komise už na začátku června zveřejnila takzvanou konvergenční zprávu, ve které dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Eurozóna se tak rozšíří na 21 zemí.
Teze, že by euro snížilo inflaci, je spíše jen mýtus, který šíří laická část veřejnosti a někteří politici pod tlakem lobby. Jde o mýlku, jež nemá oporu v odborných kruzích, ani v odborných studiích.
