V lednu v ČR soudy vyhlásily 1048 osobních bankrotů, meziročně o 17 procent méně. Zároveň bylo podáno 1074 návrhů na osobní bankrot, což je meziroční pokles o devět procent. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
Blížící se sněmovní volby lze vnímat i jako referendum o euru. A aktuální informací v tomto rozhodování je, že Česku s korunou se už daří lépe než 70 procentům zemí, jež platí eurem. Eurozóna tak už pro nás není žádnou evropskou elitou.
Soudy v ČR od ledna do konce srpna soudy vyhlásily 10 843 osobních bankrotů, proti stejnému období loni o 14 procent více. Soudy v letošním roce dosud přijaly 11 018 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 12 procent více. Osobních bankrotů i návrhů bylo za osm měsíců nejvíce od roku 2021. Vyplývá to z analýzy, kterou společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu informaceofirmach.cz.
Dluhy domácností u bank se trvale zvyšují od února 2016. Výjimkou byl duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale bylo podle ČNB kvůli odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank.
V prvním pololetí letošního roku bylo vyhlášeno 8249 osobních bankrotů, což bylo meziročně o 13 procent více. Zároveň to byl nejvyšší počet od roku 2021. Od začátku ledna do konce června bylo také podáno 8533 návrhů na osobní bankrot, o 12 procent více než ve stejném období loni. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
Společnost ČKD Blansko Holding, která je od prosince v konkurzu, pravděpodobně v dohledné době oficiálně ukončí svou obchodní činnost, shodli se insolvenční správce i věřitelský výbor. Zbývá jen potvrzení insolvenčním soudem. Vyplývá to z dokumentu dostupného v insolvenčním rejstříku.
Podíl Čechů, kteří se za posledních 12 měsíců zadlužili, mírně vzrostl z 45,8 procenta v roce 2023 na 46,3 procenta v roce 2024, vyplývá to z průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial mezi 500 respondenty. Lidé v Česku si chodí půjčovat spíše k rodinným příslušníkům než do finančních institucí.
Doba oddlužení se od srpna nově zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Změna je součástí novely insolvenčního zákona, kterou prezident Petr Pavel podepsal. Podle zastánců zkrácení získají předlužení lidé šanci rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle kritiků změna neúměrně zhorší pozici věřitelů.
Městský soud v Praze ukončil konkurz na majetek zkrachovalé cestovní kanceláře Firo-tour s dluhy přes půl miliardy korun. Věřitelé dostali pouze 1,1 milionu.
Společnost Kovosvit MAS Machine Tools ze Sezimova Ústí na Táborsku požádala soud o vyhlášení moratoria. Během něj by firma, která je od poloviny dubna v insolvenci, chtěla připravit reorganizační plán. Pokud soud moratorium uzná, bude platit tři měsíce. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Společnost přiznává závazky za více než miliardu korun. O situaci ve firmě od rána jednají odboráři a zaměstnanci se zástupcem firmy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila pokračující rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu za naprosto nepřijatelné, v této souvislosti zmínila rovněž "odpudivé používání násilí". Zároveň von der Leyenová potvrdila, že unijní exekutiva v nejbližší době předloží členským státům dokument s návrhy možných řešení ohledně zákazu dovozu zboží z nelegálních židovských osad.
Pražská burza poprvé od dubna zavřela nad úrovní 2600 bodů. Index PX dnes posílil o 1,06 procenta na 2615,58 bodu. Pomohly mu akcie energetické společnosti ČEZ i některé bankovní tituly. Výrazně naopak ztrácely plzeňské strojírny Doosan Škoda Power. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Za celý týden pražská burza přidala 2,13 procenta.
Energetická společnost ČEZ od konce srpna zvýší ceny některých svých fixovaných ceníků elektřiny i plynu. Reaguje tím na růst cen energií na světových trzích. Elektřina například u dvouletých tarifů tak zdraží zhruba o šest procent, plyn o přibližně 17 procent. V souhrnu jde o desítky až nízké stovky korun za spotřebovanou megawatthodinu.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vypsalo tendr na rozšíření úseku Pražského okruhu mezi Satalicemi a Běchovicemi. Předpokládaná hodnota zakázky, kterou ŘSD soutěží v režimu navrhni a postav, je 2,972 miliardy korun bez DPH. Rozšíření včetně rekonstrukce mostů má nepravomocné stavební povolení. Dnes to na síti X oznámil ředitel ŘSD Radek Mátl.
Sněmovna schválila změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Novela zástupců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává dolní komoře širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Pro předlohu zvedlo ruku 110 ze 136 přítomných poslanců, proti jich bylo 12. Nyní ji dostane k posouzení Senát.
Prodej nových osobních aut v Česku se v první polovině letošního roku meziročně zvýšil o 5,85 procenta na 129 810 vozů. V červnu trh zaznamenal nárůst prodejů o téměř 19 procent. Největší zájem byl o značku Škoda. Stoupá poptávka po vozech s alternativním pohonem.
Klimatické změny vedou v Rakousku k rychlejšímu úbytku ledovců, sněhové pokrývky i permafrostu. Vyplývá to z druhé zprávy projektu KryoMon.AT, která shrnuje měření z let 2022 až 2024. Podle autorů se země potýká s rekordními teplotami, výrazným táním ledovců i zkracováním doby, po kterou zamrzají jezera. Na zprávu upozornila agentura APA.
Vyjednávání o budoucím sedmiletém rozpočtu Evropské unie budou velmi obtížná a všechny státy Evropské unie budou muset udělat těžké kompromisy, řekl irský premiér Micheál Martin. Irsko převzalo ve středu 1. července předsednictví v Radě EU a jedním z jeho hlavních úkolů bude dosáhnout dohody právě o takzvaném víceletém finančním rámci (VFR) na roky 2028 až 2034.
Rafinérská a petrochemická skupina Orlen Unipetrol loni vykázala čistou ztrátu více než 46,75 miliardy korun. Meziročně tak ztrátu prohloubila o 30,5 miliardy korun. Meziročně o osm procent klesly také výnosy skupiny na 150,3 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy Orlen Unipetrol za rok 2025.
Moldavský premiér Alexandru Munteanu dnes překvapivě oznámil rezignaci, v čele vlády byl od loňského listopadu. Jeho odstoupení znamená pád celé vlády. Premiér neupřesnil, proč se takto rozhodl, uvedla agentura Reuters.