Měnová politika Spojených států je momentálně v dobré pozici a centrální banka USA (Fed) může vyčkávat, jak se situace kolem války v Íránu projeví v ekonomice a inflaci. Podle agentury Reuters to uvedl šéf Fedu Jerome Powell při přednášce pro studenty makroekonomie na Harvardově univerzitě. Dodal, že centrální banka obvykle přehlíží krátkodobé šoky, například ty způsobené růstem cen ropy, a nyní je podle něj možné nejdříve sledovat, jak se situace vyvine, než bude potřeba zasáhnout.
Cena zlata výrazně klesá. Během pátečního dopoledne ztratila více než osm procent a propadla se pod hranici pěti tisíc amerických dolarů za troyskou unci, tedy pod zhruba 102 tisíc korun. Hlavním důvodem jsou podle analytiků spekulace kolem budoucího vedení americké centrální banky, které naznačují pomalejší tempo snižování úrokových sazeb. Spolu se zlatem prudce zlevňují i další drahé kovy.
Inflace je stále „poněkud zvýšená“, tvrdí Fed. Úroky tak zůstávají beze změny k nelibosti Donalda Trumpa, který opakovaně vyzývá k okamžitému uvolnění měnové politiky. Část bankéřů chtěla snížení už nyní. Převážila ale opatrnost.
Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
Šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella podpořili tři jeho předchůdci i několik bývalých ministrů financí a prominentních ekonomů. Vyjádření podpory je reakcí na zprávu, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa začala Powella vyšetřovat v souvislosti s jeho loňskými výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky.
Cena zlata k okamžitému dodání poprvé překonala hranici 4600 dolarů (96 655 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Později se zlato obchodovalo těsně pod touto hranicí. Na rekordních hodnotách se pohybuje i cena stříbra, která poprvé překonala hranici 84,58 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu). Děje se tak poté, co americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování předsedy americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella kvůli sporné rekonstrukci budovy této instituce.
Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Powellova ostrá reakce podle investorů eskaluje spor, který ohrožuje nezávislost Fedu, základu americké hospodářské politiky a finanční soustavy.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. O rozhodnutí informovala ve středeční tiskové zprávě. Zároveň centrální bankéři naznačili, že po třetím snížení sazeb v řadě by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky prozatím přerušit.
Americká centrální banka Federal Reserve (Fed) ve středu podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Ve svém prohlášení Fed zároveň oznámil, že obnoví omezené nákupy státních dluhopisů, protože na finančních trzích se začínají projevovat známky nedostatku likvidity.
Z překoupených úrovní se trhy vydaly níže – a bylo to už potřeba. Byly totiž tak rozjeté, že by se to dalo přirovnat k 30. letům v USA nebo k přelomu tisíciletí před splasknutím technologické bubliny. Akciové trhy reagovaly poklesem zejména na vystoupení šéfa Fedu Powella, který svým „jestřábím“ projevem investory poněkud zchladil. Konalo se také zasedání ČNB a společnost Micron zveřejnila výborné výsledky i výhled. Americký index S&P 500 se vrátil blíž k 6600 bodům.
Fed konečně šlápl na brzdu a poprvé v roce 2025 snížil sazby o čtvrt procentního bodu do pásma 4,00 až 4,25 procenta. Na následné tiskové konferenci navíc šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že to není konec. Trhy nejprve reagovaly s euforií – dolar oslabil, zlato a akcie posílily. Tento optimismus však nevydržel a po skončení projevu se zisky začaly rychle tenčit, což ukazuje na hlubokou nejistotu investorů.
Vysoká představitelka Evropské unie 👩 Kaja Kallasová dnes prohlásila, že evropští ministři by měli pracovat pro Evropu a nikoli pro Rusko, napsala agentura Reuters. Kallasová tak reagovala na opakující se informace o kontaktech mezi šéfem maďarské diplomacie Péterem Szijjártóem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Rusko jako podmínku k ukončení války proti Ukrajině ☝ požaduje, aby se Kyjev během dvou měsíců stáhl z dosud neokupované části Donbasu na východě země. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během připomínky masakru civilistů ruskými okupanty v ukrajinském městě Buča u Kyjeva před čtyřmi lety.
Investice značky Mercedes-Benz Trucks z německé automobilové skupiny Daimler Truck v Chebu bude v úvodní fázi mezi sedmi až osmi miliardami korun. Novinářům to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček (ANO). Půjde podle něj o jednu z nejvýznamnějších investic v Česku. Přinese 31 miliard korun do hrubého domácího produktu (HDP), dalších 14 miliard půjde do veřejných rozpočtů, řekl.
Pardubický soud dnes odpoledne poslal do vazby i 5️⃣ člověka zadrženého v případu zapálení haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích. Žalobce Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze novinářům řekl, že důvodem k rozhodnutí o vazbě jsou obavy, aby obviněný člověk neutekl, neovlivňoval svědky a neopakoval trestní činnost.
Akcie na pražské burze v letošním prvním čtvrtletí 📉 oslabily. Index PX od počátku ledna do konce března ztratil 6,5 procenta na 2510 bodů. Nejvíce letos posílily akcie zbrojovky Colt, naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy, uvedla makléřka Wood & Company Barbora Zelená. Za celý loňský rok pražská burza vzrostla o 52,6 procenta.
Těžba Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se v březnu 📉 propadla na nejnižší úroveň od vrcholu pandemie nemoci covid-19 v červnu 2020. Důvodem je válka Spojených států a Izraele proti Íránu, která fakticky uzavřela Hormuzský průliv a omezila vývoz z většiny těchto zemí. Vyplývá to z odhadu agentury Reuters, který vychází z údajů o přepravě ropy od zdrojů z odvětví.
Zahraniční politiku České republiky určuje vláda, nikoliv prezident. Jeho názory proto nejsou relevantní, sdělil ministr zahraničí 👨 Petr Macinka (Motoristé) k vyjádření prezidenta Petra Pavla o přehodnocení vztahů s Maďarskem. Prezident svými slovy reagoval na zveřejněný obsah hovorů mezi ministry zahraničí Maďarska a Ruska.
Prezident Petr Pavel 👍 uvítal obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem. Memorandum o prohloubené spolupráci, které dnes podepsali premiéři obou zemí, ale podle něj neobsahuje nic úplně nového, co by se už nedělo. Pavel to řekl České televizi. Společné jednání vlád Česka a Slovenska se dnes uskutečnilo poprvé po třech letech, v roce 2024 konzultace přerušil předchozí český kabinet Petra Fialy (ODS).
Správa železnic podepsala se sdruženími firem 📜 smlouvy na modernizaci trati z pražské Ruzyně do Kladna za 8,28 miliardy korun bez DPH a trati z Plzně přes Nýřany do Chotěšova za 4,49 miliardy korun bez DPH. Druhá z tratí je součástí trasy z Plzně do Bavorska. Vyplývá to z dokumentů zveřejněných v registru smluv, na které dnes upozornil server Zdopravy.cz.
Britskými vodami nadále proplouvají desítky ruských lodí z takzvané stínové flotily přepravující ropu, na které Londýn uvalil 📜 sankce. Premiér Keir Starmer minulý týden oznámil, že armádě povolil tato plavidla zadržovat, přesto analýza agentury Reuters založená na datech o pohybu lodí ukazuje, že jejich počet v britských vodách se od té doby příliš nezměnil.
