Analytici Bank of America předpokládají, že Kevin Warsh v čele centrální banky USA žádnou zásadní změnu, které se nyní trh tolik obává, neprovede. Vlastně tak říkají, že všechen nynější poprask na trzích je zbytečný. Warsh podle nich hlavně neuspěje se svým deklarovaným záměrem snížit rozvahu americké centrální banky. I proto se na trhy včera vrátil optimismus, Dow Jonesův index poprvé v historii překonal úroveň 50 000 bodů. A například bitcoin zvrátil svůj předchozí výrazný propad.
Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
Šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella podpořili tři jeho předchůdci i několik bývalých ministrů financí a prominentních ekonomů. Vyjádření podpory je reakcí na zprávu, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa začala Powella vyšetřovat v souvislosti s jeho loňskými výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky.
Cena zlata k okamžitému dodání poprvé překonala hranici 4600 dolarů (96 655 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Později se zlato obchodovalo těsně pod touto hranicí. Na rekordních hodnotách se pohybuje i cena stříbra, která poprvé překonala hranici 84,58 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu). Děje se tak poté, co americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování předsedy americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella kvůli sporné rekonstrukci budovy této instituce.
Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Powellova ostrá reakce podle investorů eskaluje spor, který ohrožuje nezávislost Fedu, základu americké hospodářské politiky a finanční soustavy.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. O rozhodnutí informovala ve středeční tiskové zprávě. Zároveň centrální bankéři naznačili, že po třetím snížení sazeb v řadě by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky prozatím přerušit.
Americká centrální banka Federal Reserve (Fed) ve středu podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Ve svém prohlášení Fed zároveň oznámil, že obnoví omezené nákupy státních dluhopisů, protože na finančních trzích se začínají projevovat známky nedostatku likvidity.
Z překoupených úrovní se trhy vydaly níže – a bylo to už potřeba. Byly totiž tak rozjeté, že by se to dalo přirovnat k 30. letům v USA nebo k přelomu tisíciletí před splasknutím technologické bubliny. Akciové trhy reagovaly poklesem zejména na vystoupení šéfa Fedu Powella, který svým „jestřábím“ projevem investory poněkud zchladil. Konalo se také zasedání ČNB a společnost Micron zveřejnila výborné výsledky i výhled. Americký index S&P 500 se vrátil blíž k 6600 bodům.
Fed konečně šlápl na brzdu a poprvé v roce 2025 snížil sazby o čtvrt procentního bodu do pásma 4,00 až 4,25 procenta. Na následné tiskové konferenci navíc šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že to není konec. Trhy nejprve reagovaly s euforií – dolar oslabil, zlato a akcie posílily. Tento optimismus však nevydržel a po skončení projevu se zisky začaly rychle tenčit, což ukazuje na hlubokou nejistotu investorů.
Dne 15. září 2008 padla investiční banka Lehman Brothers. Její krach se stal spouštěčem globální finanční krize a symbolem křehkosti celého systému. Sedmnáct let poté se nad americkou ekonomikou znovu začínají stahovat mračna – tentokrát kvůli slabším datům z trhu práce a nejistému postupu Fedu.
Trhy i přes náročnější začátek září stále oscilují kolem dlouhodobých maxim, zatím to nevypadá na velké „výprodeje“. A to i přes fakt, že se ozývá celá řada varovných signálů. Jaké to přesně jsou? Co mohou znamenat pro světový ekonomický růst? Přes rostoucí rizika americký index S&P 500 dosáhnul mety 6500 bodů a je zpět na cestě k vrcholům.
Protivládní demonstranti ✊ napadli kancelář komunistické strany v kubánském městě Morón, které leží několik stovek kilometrů od metropole Havany. S odvoláním na místní média to píší agentury Reuters a AFP. Demonstrace proti výpadkům v dodávkách proudu a nedostatku potravin začala v pátek večer pokojně, ale dnes ráno se změnila ve vandalismus, uvedl kubánský server Invasor.
Členské státy EU ✅ schválily prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy kvůli narušování územní celistvosti Ukrajiny. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Prodloužení o dalších šest měsíců do poslední chvíle blokovaly Slovensko a Maďarsko, dvě jména byla nakonec ze sankčního seznamu odebrána. Bez nynějšího potvrzení by sankce v neděli večer přestaly platit.
Při dnešním íránském útoku 🚀 balistickými střelami na Izrael byli v letovisku Ejlat zraněni dva lidé včetně dítěte. Uvedl to server The Times of Israel s odvoláním na izraelské zdravotníky. Cílem íránského úderu byl podle webu také Jeruzalém, odkud zatím nejsou informace o zraněných nebo škodách.
Ukrajina se kvůli dodávkám svých dronů Izraeli stala pro Írán legitimním cílem útoků. Uvedl to dnes předseda bezpečnostního výboru íránského parlamentu 👨 Ebráhím Azízí. Írán v odvetě na americko-izraelský útok podniká dronové a jiné údery proti řadě zemí v regionu, Ukrajina jim nabídla pomoc s protidronovou ochranou. Dodávky do Izraele však nepotvrdila.
Německý filosof a sociolog Jürgen Habermas zemřel dnes ve věku 9️⃣6️⃣ let v jihoněmeckém městě Starnberg. Agentuře DPA to sdělilo nakladatelství Suhrkamp Verlag s odvoláním na rodinu. Habermas byl považován za jednoho z nevlivnějších myslitelů současnosti.
Japonská vláda ☝️ zvažuje pořízení ukrajinských útočných dronů k posílení vlastní obranyschopnosti. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Kjódó s tím, že Tokio chce využít bojové zkušenosti Ukrajiny, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Jedním z řešení by mohla být bilaterální dohoda o výměně zbraní, možností je i nákup.
Hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana 👨 Martina Kuby získalo registraci ministerstva vnitra. Kuba to řekl v dnešním pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Podzimní komunální volby nejsou podle bývalého občanského demokrata Kuby pro hnutí cílem. Jde podle něho o dlouhodobý projekt, který chce uspět ve sněmovních volbách za tři roky.
Válka v Íránu se propíše do české ekonomiky dodatečným 📈 růstem inflace od 0,2 do 1,9 procentního bodu. Výsledná meziroční inflace se tak za rok 2026 bude pravděpodobně pohybovat mezi 1,8 až 3,5 procenta. Očekávaná ztráta ekonomického výkonu spojená s růstem cen ropy se projeví ve zpomalení růstu ekonomiky od 0,1 do 0,7 procentního bodu.
Běloruská opoziční aktivistka 👩 Maryja Kalesnikavová si dnes v západoněmeckých Cáchách převzala Mezinárodní cenu Karla Velikého za odvahu a nasazení v boji za svobodu a demokracii. Ocenění získala už v roce 2022, tehdy si ho ale nemohla osobně převzít, neboť byla ve vězení v Bělorusku.
Francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron dnes vyzval Izrael k přímým jednáním s Libanonem o příměří, jako dějiště rozhovorů nabídl Paříž. Macron to napsal na síti X, kde varoval před pádem Libanonu do chaosu. Izrael obnovil údery v Libanonu po útoku na Írán, který židovský stát vede spolu se Spojenými státy.
