Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Vzepřela se tak tlaku staronového prezidenta Donalda Trumpa, který centrální bankéře opakovaně vyzýval ke snížení sazeb. Naposledy tak Trump učinil minulý týden ve videokonferenčním projevu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.
Šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell na sympoziu centrálních bankéřů v americkém horském letovisku Jackson Hole uvedl, že se chystá snižování úrokových sazeb. Server CNBC uvádí, že Powell zatím neuvedl kdy by se tak mělo stát.
Blíží se začátek školního roku, což značí, že globální trhy opět upínají pozornost do amerického Jackson Hole, kde se koná tradiční slet centrálních bankéřů a kde často zaznívají velmi důležité výroky, jež avizují klíčové změny v nastavení měnové politiky. Mohlo by tomu být tak i dnes, kdy v 16 hodin našeho času vystoupí s projevem šéf americké centrální banky Jerome Powell.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Poukázala nicméně na pokrok při snižování inflace ve Spojených státech. Naznačila tak, že se blíží snížení úrokových sazeb, napsala agentura AP.
Cena zlata je na rekordu, ve středu brzy ráno se dostala nad 2482 dolarů (57 670 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K jejímu růstu podle analytiků přispívá očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne na podzim snižovat úrokové sazby. Vliv má ale i geopolitické napětí a vývoj před prezidentskými volbami ve Spojených státech.
Americká centrální banka (Fed) na svém červnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Členové měnového výboru předpokládají letos pouze jedno snížení, zřejmě o čtvrt procentního bodu, které proběhne až v závěru roku.
Pokles bitcoinu, řady technologických akcií, konec růstu zlata. Investiční klima se v posledních dnech zhoršuje. A zejména u více spekulativních aktiv, jako jsou kryptoměny či růstové akcie, bude nejspíš situace nadále špatná. Důvod? Americký Fed ještě více zamlžil, kdy začne konečně snižovat sazby. To přitom bude mít dopady na americké volby, řady trhů včetně rozvíjejících se zemí.
Americká ekonomika by letos měla „přistát“. V žargonu finančníků či makroekonomů to znamená, že by tamní inflace měla klesnout z výšin na zem. Otázkou za milion nyní stále je, zda půjde o přistání tvrdé, nebo naopak měkké. Dost dobře může podoba přistání ovlivnit i to, zda v následujících čtyřech letech usedne v Bílém domě Joe Biden, nebo Donald Trump. „To, jak Amerika přistane, tak poznamená také bezpečnostní situaci v Česku, protože Trump se netají tím, že má dosti odlišný pohled než Biden na to, jak by Spojené státy měly dále postupovat stran války na Ukrajině,“ píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americký Federální rezervní systém (Fed) se rozhodl nezvýšit úrokové sazby a nechat je na dosavadní úrovni. Sazby přitom zvedl desetkrát v řadě. Fed ale naznačil, že se přiklání k jejich zvýšení příští měsíc, pokud se ekonomika a inflace více neochladí.
Jako na houpačce. Akciové trhy svírá nejistota způsobená turbulencemi ve světovém finančním systému, která se muže snadno přelévat do reálné ekonomiky. Do toho zasedal americký Fed, jeho posláním je zejména inflační cílování k dvěma procentům, kde ještě spotřebitelské ceny v americké ekonomice zdaleka nejsou. To přináší zajímavý výhled na úrokové sazby do konce roku 2023.
Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell uvedl, že bude zapotřebí další zvýšení úrokových sazeb, aby se zchladila inflace. A pokud bude pokračovat napjatá situace na americkém trhu práce, cena za spotřebitelské půjčky bude možná muset vystoupat výše, než se původně očekávalo. Prohlásil to v diskusi v Economic Clubu ve Washingtonu s Davidem Rubensteinem.
Spojené státy se zeptaly svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali 🕊️🕊️🕊️ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Napsala to agentura Reuters s odkazem na dokument zaslaný z USA do Evropy. Média v sobotu informovala o dotazníku, ve kterém se Američané evropských zemí ptají, čím ony mohou přispět z hlediska bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Z úplného textu ovšem vyplývá, že se USA také ptají, co by Evropa potřebovala od Washingtonu, upozornila agentura Reuters.
Ruský vzdušný útok na jihoukrajinské město Mykolajiv ze sobotní noci 💥💥💥poškodil podle ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala tamní tepelnou elektrárnu. Bez dodávek tepla je 100 tisíc lidí, uvedl na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který informoval o útoku na kritickou infrastrukturu města. Šmyhal dříve uváděl 46 tisíc odběratelů bez tepla.
I po případném ukončení bojů na Ukrajině nebude Rusko přátelštější a předvídatelnější, řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Kapacity🪖🪖🪖 armády je tak podle Řehky třeba dál zvyšovat. Analýzu si zaslouží zamýšlené zvýšení počtu profesionálních vojáků až na 37.500, řekl. I vzhledem k demografickému vývoji a dosavadním náborům není podle něj reálné ho uskutečnit a bude potřeba zvážit, jaký jiný model armády nastavit.
Izrael a Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa sdílejí společnou strategii v otázce Pásma Gazy a obě země jsou odhodlány zmařit ☢️☢️☢️jaderné ambice Íránu a jeho agresi na Blízkém východě. Uvedl to izraelský premiér Benjamin Netanjahu po setkání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Rubio zdůraznil, že palestinské hnutí Hamás nesmí zůstat vládnoucí silou v Pásmu Gazy a teroristická organizace musí být zničena.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) je pro narovnání podmínek 🚜🚜🚜evropských a amerických zemědělců, pokud obchodní podmínky nebudou stejné, podpořil by reciproční cla. Doufá ale v to, že se na rovnocenných pravidlech se Spojenými státy i jinými zeměmi dohodnout podaří. Pokud ne, tratili by na tom podle něj evropští i čeští farmáři. Řekl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Reagoval tím na zprávu listu Financial Times, podle které EU plánuje zablokovat dovoz některých potravin vyprodukovaných podle odlišných norem.
Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, nefungovalo to v roce 1938 a nebude to fungovat ani nyní. Na závěr Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl její šéf Christoph Heusgen. Válka na Ukrajině a hledání způsobů, jak ji ukončit, byly hlavním tématem letošního ročníku konference, řada politiků přitom vyjádřila obavy, aby se USA a Rusko nedohodly bez Ukrajiny a Evropy. Výzvy, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938, zazněly hned několikrát.
V Paříži se v pondělí sejdou ✌️✌️✌️lídři hlavních evropských zemí, aby jednali o situaci na Ukrajině a evropské bezpečnosti. Schůzku svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Rozhlasové stanici France Inter to řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Barrot nezmínil, které země se jednání zúčastní. Podle evropských diplomatů se jednání zúčastní Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země, napsala agentura Reuters.
Sociální síť X, kterou vlastní miliardář Elon Musk, představí příští týden chatovacího 🤖🤖🤖robota s umělou inteligencí Grok 3. Ve svém příspěvku na sociální síti X Musk oznámil, že živá ukázka se uskuteční v úterý v 5.00 SEČ, a označil Grok 3 za nejchytřejší AI na Zemi.
Cenové válce mezi 💶Evropou a💲USA mají zabránit zákulisní jednání, která začala už na konci minulého roku po zvolení Donalda Trumpa novým prezidentem. V pořadu televize CNN Prima News to řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zmínil možnost navýšení cel na služby velkých firem v Evropě. Jednání podle Jurečky mají zabránit rozpoutání cenové války se Spojenými státy, která by dopadla na českou ekonomiku a český trh. Připomenul, že z hlediska vývozu výrobků má Evropa větší bilanci než Spojené státy, z hlediska služeb je to opačně.
Ukrajinu 🕊️🕊️🕊️nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to řekl finský prezident Alexander Stubb. Členství Ukrajiny v Evropské unii a v Severoatlantické alianci podle něj nesmí být předmětem mírových jednání, rozhodnout si o něm musí Ukrajinci. Ukrajina byla hlavním tématem bezpečnostní konference, která v bavorské metropoli končí.