Měnová politika Spojených států je momentálně v dobré pozici a centrální banka USA (Fed) může vyčkávat, jak se situace kolem války v Íránu projeví v ekonomice a inflaci. Podle agentury Reuters to uvedl šéf Fedu Jerome Powell při přednášce pro studenty makroekonomie na Harvardově univerzitě. Dodal, že centrální banka obvykle přehlíží krátkodobé šoky, například ty způsobené růstem cen ropy, a nyní je podle něj možné nejdříve sledovat, jak se situace vyvine, než bude potřeba zasáhnout.
Cena zlata výrazně klesá. Během pátečního dopoledne ztratila více než osm procent a propadla se pod hranici pěti tisíc amerických dolarů za troyskou unci, tedy pod zhruba 102 tisíc korun. Hlavním důvodem jsou podle analytiků spekulace kolem budoucího vedení americké centrální banky, které naznačují pomalejší tempo snižování úrokových sazeb. Spolu se zlatem prudce zlevňují i další drahé kovy.
Inflace je stále „poněkud zvýšená“, tvrdí Fed. Úroky tak zůstávají beze změny k nelibosti Donalda Trumpa, který opakovaně vyzývá k okamžitému uvolnění měnové politiky. Část bankéřů chtěla snížení už nyní. Převážila ale opatrnost.
Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
Šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella podpořili tři jeho předchůdci i několik bývalých ministrů financí a prominentních ekonomů. Vyjádření podpory je reakcí na zprávu, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa začala Powella vyšetřovat v souvislosti s jeho loňskými výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky.
Cena zlata k okamžitému dodání poprvé překonala hranici 4600 dolarů (96 655 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Později se zlato obchodovalo těsně pod touto hranicí. Na rekordních hodnotách se pohybuje i cena stříbra, která poprvé překonala hranici 84,58 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu). Děje se tak poté, co americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování předsedy americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella kvůli sporné rekonstrukci budovy této instituce.
Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Powellova ostrá reakce podle investorů eskaluje spor, který ohrožuje nezávislost Fedu, základu americké hospodářské politiky a finanční soustavy.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. O rozhodnutí informovala ve středeční tiskové zprávě. Zároveň centrální bankéři naznačili, že po třetím snížení sazeb v řadě by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky prozatím přerušit.
Americká centrální banka Federal Reserve (Fed) ve středu podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Ve svém prohlášení Fed zároveň oznámil, že obnoví omezené nákupy státních dluhopisů, protože na finančních trzích se začínají projevovat známky nedostatku likvidity.
Z překoupených úrovní se trhy vydaly níže – a bylo to už potřeba. Byly totiž tak rozjeté, že by se to dalo přirovnat k 30. letům v USA nebo k přelomu tisíciletí před splasknutím technologické bubliny. Akciové trhy reagovaly poklesem zejména na vystoupení šéfa Fedu Powella, který svým „jestřábím“ projevem investory poněkud zchladil. Konalo se také zasedání ČNB a společnost Micron zveřejnila výborné výsledky i výhled. Americký index S&P 500 se vrátil blíž k 6600 bodům.
Fed konečně šlápl na brzdu a poprvé v roce 2025 snížil sazby o čtvrt procentního bodu do pásma 4,00 až 4,25 procenta. Na následné tiskové konferenci navíc šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že to není konec. Trhy nejprve reagovaly s euforií – dolar oslabil, zlato a akcie posílily. Tento optimismus však nevydržel a po skončení projevu se zisky začaly rychle tenčit, což ukazuje na hlubokou nejistotu investorů.
Poslanci budou mít na své asistenty od května 📈 víc peněz. Měsíční částka, kterou mezi ně budou moci rozdělit, se zvýší z nynějších 55 tisíc na 60 tisíc korun. Schválil to rozpočtový výbor Sněmovny, který má úpravu čerpání poslaneckých náhrad ve své působnosti. Počet asistentů, které může poslanec platit, zákon neomezuje. Rozpočtový výbor ve středu také umožnil navýšení rozpočtu Sněmovny o 19 milionů korun na platy zaměstnanců.
V Rusku se 📉 snížila podpora prezidenta Vladimira Putina nejvíce za posledních sedm let. Podle deníku Kommersant to vyplývá z průzkumu společnosti FOM ze 27. až 29. března. Server The Moscow Times pokles důvěry ze 76 na 71 procent spojuje s blokováním komunikační aplikace Telegram a služeb vzdáleného připojení (VPN) v Rusku.
Počet vyděračských útoků (ransomware) na firmy v ČR se v prvním čtvrtletí meziročně 📈 zdvojnásobil. Na veřejných stránkách ransomwarových skupin bylo evidováno 12 českých obětí, loni za stejné období jich bylo šest a třeba v roce 2024 dosáhlo Česko stejného čísla až v srpnu. Uvedla to bezpečnostní firma Eset.
Americký prezident 👴 Donald Trump podepsal prezidentské memorandum, kterým ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) nařizuje vyplatit všem svým zaměstnancům částku odpovídající jejich platu, který jim nebyl od začátku částečného shutdownu vyplácen. V důsledku sporu republikánů a demokratů v Kongresu o dalším financování DHS nedostávají od února výplatu desetitisíce civilních zaměstnanců agentur, které pod ministerstvo spadají
Vládní zmocněnec pro Green Deal 👨 Filip Turek (Motoristé) je od čtvrtka místopředsedou Státního fondu životního prostředí. Uvedl to s tím, že ze svých pozic má poměrně zásadní vliv na dotace a aktivisté Hnutí Duha a jim podobní tak mají napříště s požadavky smůlu. Na sociálních sítích Turek v týdnu sdružení hrozil, že dotace, o něž žádalo, nedostane.
