Zajímá nás
Cena zlata je na rekordu, ve středu brzy ráno se dostala nad 2482 dolarů (57 670 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K jejímu růstu podle analytiků přispívá očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne na podzim snižovat úrokové sazby. Vliv má ale i geopolitické napětí a vývoj před prezidentskými volbami ve Spojených státech.
Jako na houpačce. Akciové trhy svírá nejistota způsobená turbulencemi ve světovém finančním systému, která se muže snadno přelévat do reálné ekonomiky. Do toho zasedal americký Fed, jeho posláním je zejména inflační cílování k dvěma procentům, kde ještě spotřebitelské ceny v americké ekonomice zdaleka nejsou. To přináší zajímavý výhled na úrokové sazby do konce roku 2023.
Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell uvedl, že bude zapotřebí další zvýšení úrokových sazeb, aby se zchladila inflace. A pokud bude pokračovat napjatá situace na americkém trhu práce, cena za spotřebitelské půjčky bude možná muset vystoupat výše, než se původně očekávalo. Prohlásil to v diskusi v Economic Clubu ve Washingtonu s Davidem Rubensteinem.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání dále zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Sazba je tak nejvýše od října 2007. Banka to uvedla v tiskové zprávě na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zdůraznila v ní také, že kvůli přetrvávající vysoké inflaci bude nutné sazbu dál zvyšovat.
Zmírnění inflace v USA napomohlo „býkům“ dostat se zpátky trochu do sedla, ale vzápětí jim zkazil radost Fed s nelichotivým výhledem ekonomiky a sazeb. Centrální banka sice přišla s mírnějším růstem úrokových sazeb (50 bodů dle očekávaní analytiků), ale se svým pohledem na budoucí vývoj ohrozila akciové trhy a další šanci na „Santa Claus rallye“. Ta nyní může být jen snem, ale realita vypadá, že „medvědi“ zůstávají plně v sedle, a ještě na dlouhou dobu.
Sezonní vzor zdá se funguje velmi dobře. Výstup k vyšším metám na indexu S&P 500 ale rozpoutal především guvernér Fed Jerome Powell. To, k čemu se schylovalo již několik posledních týdnů, nastalo: americká centrální banka by při svém zvyšování úrokových sazeb měla zařadit nižší rychlost. Hlavní americký index tak prošel mohutnou „rallye“, a ta nemusí být stále u konce.
Bitcoin se poprvé od poloviny července propadl pod psychologickou hranici 20 tisíc dolarů. Chuť investorů riskovat se snížila poté, co šéf Fedu Jerome Powell oznámil, že americká centrální banka bude kvůli rekordní inflaci držet vyšší úrokové sazby delší dobu, napsala agentura Bloomberg.
V napjatě očekávané řeči na zasedání amerických centrálních bankéřů v Jackson Hole šéf Fedu Jerome Powell potvrdil spekulace, že americká centrální banka bude nadále utahovat měnovou politiku. „Centrální banky na sebe musí vzít zodpovědnost, že vrátí měnovou stabilitu,“ uvedl Powell. Akcie na Powellovu jestřábí rétoriku reagovaly mírným poklesem.
Ačkoli k zásadnímu vystoupení šéfa americké centrální banky Jeroma Powella dojde až zítra, nálada centrálních bankéřů je podle agentury Bloomberg jasná: sazby musejí růst, a to klidně výrazně. Důvod? Inflační tlaky se zatím nepodařilo dostatečně zkrotit.
Událostí číslo jedna v minulém týdnu bylo jednoznačně zasedání amerického Fedu a lze konstatovat, že se mu podařilo rozpoutat výraznou akciovou rallye. Akcie reagovaly na zvýšení sazeb „pouze“ o 75 bazických bodů prudkým růstem okolo čtyř procent. Způsobeno to mohlo být zejména úlevou, že nedojde k prudšímu zvýšení sazeb (o 100 bodů), o kterém se spekulovalo v minulých týdnech. A do toho všeho se přidaly hospodářské výsledky velkých jmen, jako je Alphabet (Google) nebo Microsoft.
První pololetí roku 2022 máme za sebou a byla to doslova krvavá lázeň. Původně zpomalení ekonomik se přelilo do „hrozby světové recese“. Americký hlavní index S&P 500 klesnul o více než 20 procent. Centrální bankéři hovoří o možnosti hospodářského poklesu. A podle průzkumů mezi ekonomy je pokles inflace bez výrazného snížení ekonomického růstu nemožný.
Škoda Group nechystá protinávrh na převzetí rivala Talgo. Český výrobce vlaků má zájem o spojení svých průmyslových aktivit s aktivitami španělského rivala Talgo, nehodlá však předložit návrh na jeho převzetí, kterým by konkuroval nabídce ze strany maďarské společnosti Ganz-Mávag. Vyplývá to podle agentury Reuters z dopisu, jehož obsah firma Talgo zveřejnila.
