Euro Slovensko před inflačním šokem neochránilo a tamní domácnosti navíc měly výrazně menší možnost kompenzovat růst cen vyššími úroky na vkladech. Od začátku covidu byla kumulovaná inflace na Slovensku dokonce mírně vyšší než v Česku, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Chorvatsko vstupuje do hlavní letní sezony s nepříjemným problémem. Část turistů ruší rezervace a majitelé předražených apartmánů musejí slevovat. Tři akademické studie ukazují, že k růstu cen přispívá také euro, které země přijala v roce 2023.
Česká měna vůči hlavním světovým měnám v prvním pololetí letošního roku vesměs oslabila. K americkému dolaru klesla o 3,4 procenta, k euru o 0,4 procenta a k britské libře o 1,6 procenta. Naopak k polskému zlotému koruna posílila o 1,6 procenta, řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Dánská koruna je k euru připoutaná už více než čtvrt století. Její nynější slabost ale ukazuje, že i velmi pevný kurzový režim může dostat pružnější výklad. Trh si klade otázku, zda Kodaň nechce vlastní měnu využívat podobně jako Česko – jako pojistku proti slabé eurozóně a podporu exportní konkurenceschopnosti.
Jde o největší sázku současnosti. Přinese masivní nasazení umělé inteligence dezinflační tlaky, s nimiž se svět vrátí k nižních úrokovým sazbám? Nebo lze očekávat spíše opačný scénář, kdy se inflace kvůli vyššímu růstu a spotřebně naopak zvedne, což přinese tlak na zvyšování sazeb? Sázky jednotlivých hráčů jsou různé, americká vláda ale věří, že nastane právě první scénář a svět míří opět k nižším úrokům. A ze stejné hypotézy údajně vychází i nový šéf Fed Kevin Warsh. Vztah inovací, inflace a sazeb je ale mnohem komplexnější a také komplikovanější.
Sázka na silné euro se začíná drolit. Investoři se znovu obracejí k dolaru, protože Fed působí tvrději než ECB a Evropu straší drahá ropa i slabší růst. Wall Street proto bere své optimistické výhledy zpět.
Maďarsko chce do konce dekády splnit podmínky pro přijetí eura. Premiér Péter Magyar tvrdí, že společná měna by zemi pomohla, Evropská centrální banka ale upozorňuje, že Budapešť je od eurozóny ze všech čekatelů nejdál.
Česká republika splňuje tři ze čtyř maastrichtských kritérií nutných pro vstup do eurozóny, vyplývá z Konvergenční zprávy Evropské komise za rok 2026. Země podle Bruselu vyhovuje požadavkům na cenovou stabilitu, veřejné finance i dlouhodobé úrokové sazby. Nadále ale nesplňuje kritérium stability směnného kurzu a česká legislativa není plně sladěna s pravidly EU a Evropské centrální banky.
Koruna není podle ekonoma Lukáše Kovandy sentimentální přežitek, ale pojistka proti vládnímu rozhazování. Euro by dnes znamenalo nižší sazby, pohodlí pro dlužníky a větší riziko, že úspory sežere inflace.
Euro mělo nižší inflaci, ale českým střadatelům to za posledních dvacet let nemuselo stačit. Po započtení silnější koruny a úročených vkladů vychází modelově lépe koruna – i u úspor za milion.
Přijetí eura bývá často líčeno jako cesta k levnějším hypotékám. A tedy jako možná úleva pro mladé domácnosti, které dnes jen obtížně dosahují na vlastní bydlení. Jenže právě zde se skrývá podstatné riziko. V českých podmínkách může euro porodnosti nikoli pomoci, ale naopak ji dále srazit.
