Za hořícími barikádami ve Francii se skrývá vážnější hrozba, a to dluhová krize druhé největší ekonomiky eurozóny. Výnosy desetiletých dluhopisů vyskočily na 5,1 procenta, státní dluh se blíží 120 procentům HDP a do roku 2030 musí Paříž přefinancovat přes bilion dolarů. Před výbušnou krizí, která by mohla otřást celou Evropou, varuje i nobelista Paul Krugman.
Francie se připravuje na další napjatý víkend po nejhorších městských nepokojích za poslední roky. Prezident Emmanuel Macron oznámil tvrdší postup proti nepovoleným demonstracím a z předchozího násilí obvinil „podvratné“ krajně levicové skupiny a vandaly. Úřady už zakazují některé protesty, podniky v Paříži zabezpečují výlohy a nervozita se přelévá i na finanční trhy.
Francie má vážné problémy, společnost působí jako papiňák frustrace, naštvanosti a deziluze před výbuchem. Na legitimní protesty studentů a zemědělců se přilepují bandy kriminálníků („cassers“), kteří chtějí hlavně dělat bordel v ulicích a válčit s policajty. Videa násilí, rabování a střetů v ulicích z této soboty dostatečně obletěla svět. Je dost pravděpodobné, že to zdaleka nekončí a bude dál eskalovat. Hrozí dlouhodobé nepokoje minimálně do prezidentských voleb v dubnu 2027. Širší otázka je, jestli ta celá situace vůbec má nějaké řešení. Zatím ho moc vidět není.
Daniel Křetínský je o krok blíž k ovládnutí francouzského maloobchodního řetězce Fnac Darty. Evropská komise schválila plán skupiny EP Group zvýšit dosavadní podíl a otevřela jí cestu k dobrovolné veřejné nabídce na odkup akcií a konvertibilních dluhopisů. Dokončení nabídky se očekává na začátku listopadu.
Luxusní kabelky, značkové oblečení, kosmetika nebo parfémy. Zboží, které zřejmě pochází z obchodů vyrabovaných během víkendových nepokojů ve Francii, se začalo objevovat na internetových tržištích. Oblíbená platforma Vinted proto zpřísnila kontroly, odstraňuje podezřelé nabídky a hrozí trvalým zablokováním účtů. Do řešení problému se zapojila také francouzská vláda, která požaduje spolupráci internetových prodejců s policií. Informovaly o tom BBC a Reuters.
Francie po víkendové vlně násilností a rabování zavádí noční zákazy vycházení v Paříži, Lille a dalších městech. Opatření mají zabránit opakování nepokojů, při nichž demonstrace proti drahotě přerostly v útoky na obchody a střety s policií. Poškozeny nebo vyrabovány byly přibližně tři tisíce podniků. Premiér Sébastien Lecornu slibuje obnovení pořádku všemi dostupnými prostředky a nevylučuje ani vyhlášení výjimečného stavu, píše Reuters.
Značkové oblečení, kabelky či kosmetika zřejmě pocházející z vyrabovaných francouzských obchodů se objevují na internetových tržištích včetně Vintedu. Rozsah přeprodeje zatím není znám. Přestože česká a francouzská část platformy nejsou přímo propojeny, prostřednictvím dalších prodejců se může zboží dostat i k českým zákazníkům.
Některá francouzská města by měla v reakci na víkendové násilnosti v ulicích zavést dočasný a přesně zacílený zákaz vycházení, vyzval po dnešním zasedání krizového štábu francouzský premiér Sébastien Lecornu.
Francie zažila jeden z nejbouřlivějších víkendů posledních let. Protesty proti rostoucím životním nákladům, do nichž se zapojilo přes půl milionu lidí, přerostly v rabování obchodů, požáry a střety s policií. Prezident Emmanuel Macron slíbil tvrdý postup proti výtržníkům, nepokoje však začínají mít i ekonomické důsledky. Francouzské akcie a dluhopisy oslabují, euro ztrácí a investoři se obávají dalšího prohloubení politické krize. Sociální napětí navíc roste také v dalších evropských zemích, upozorňuje agentura Bloomberg.
Donald Trump a J. D. Vance využili sobotní nepokoje ve Francii k dalšímu útoku na evropskou migrační politiku. Americký prezident vyzval k uzavření hranic, jeho viceprezident obvinil „západní liberály“, že do Francie a dalších zemí importovali problémy třetího světa. Oba zároveň varují, že podobný vývoj by mohl čekat i Spojené státy.
Francie zažila jednu z nejbouřlivějších protestních sobot poslední doby. Proti vysokým životním nákladům vyšly do ulic statisíce lidí, demonstrace ale na řadě míst přerostly ve střety s policií, rabování a útoky na úřady. V celé zemi bylo zadrženo kolem 1200 lidí, z toho rekordních 855 v pařížské aglomeraci, a zranění utrpělo 150 policistů.
