Západní Evropa se vaří v extrémních vedrech. Paříž kvůli plným nemocnicím zakazuje alkohol, Nizozemsko ruší obří festival a Belgie odkládá Waterloo. Horko ale neohrožuje jen zdraví lidí – podle ekonomů začíná brzdit i evropskou ekonomiku.
Francouzští filmaři se obávají, že jeden z nejmocnějších mediálních hráčů země začne rozhodovat nejen o tom, co se vysílá, ale i o tom, co se vůbec natočí.
Francie před třemi lety dokončila stoprocentní zestátnění společnosti EDF, která má ve francouzské energetice podobně silné postavení jako skupina ČEZ v Česku. Tento krok dodnes vyvolává pochybnosti. Účetní dvůr (Cour des Comptes), který je francouzským kontrolním úřadem, na konci letošního května konstatoval, že stoprocentní převzetí EDF nebylo vůbec nutné, vyšlo zemi velmi draho a zatím nepřineslo žádné reálné výhody.
Automobilka Stellantis chystá velkou investici do elektromobility ve Francii. Do výroby nové generace elektrických vozů ve východofrancouzském závodě v Mylhúzách má vložit více než jednu miliardu eur, tedy zhruba 24,3 miliardy korun. Podle agentury AFP to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Jean-Luc Mélenchon se znovu pokusí dobýt Elysejský palác. Čtyřiasedmdesátiletý levicový politik oznámil, že bude kandidovat v příštích francouzských prezidentských volbách. Půjde už o jeho čtvrtý pokus stát se prezidentem. Informoval o tom server Politico.
Bretaňský minipivovar vyrábí řemeslné pivo s etiketami a názvy parafrázujícími známé osobnosti. S Johnem Lennonem ale narazil do zdi. Třiadevadesátiletá vdova po slavném muzikantu Yoko Ono mu prodej piva s názvem John Lemon – Get Bock pod hrozbou tučné pokuty zakázala.
Tři velcí francouzští operátoři chtějí společně převzít konkurenta SFR za desítky miliard eur. Obchod by zásadně proměnil trh a otestoval postoj Bruselu k dalším fúzím, píše Bloomberg.
Kdo bude starostou Paříže nebo Marseille, nás nemusí zajímat, ale dvoukolové komunální volby ve Francii jsou laboratoří a strategií pro klíčové volby prezidenta příští rok, a to už silně ovlivní Evropu a dopadne i na Česko. Jen s lehkou nadsázkou se dá říct, že hlavní téma voleb na radnice bylo, kdo chce více policistů a kdo naopak více cyklistů.
Komunální volby ve Francii ukázaly, nebo lépe řečeno potvrdily, jak je tamější politická scéna fragmentovaná. Krajní pravici se dařilo, i když méně než její lídři doufali, silnou pozici má i radikální levice. Umírněné tábory na levici i pravici zase těžko hledají prostor. Hotovo však ještě není, na příští neděli se chystá druhé kolo s typickou tvorbou více či méně nahodilých spojenectví.
Historicky privilegované vztahy mezi Británií a Spojenými státy už nejsou, čím bývaly. Podle agentury AFP to řekl americký prezident Donald Trump v reakci na to, že Británie nechtěla původně Američanům poskytnout své základny v souvislosti s americko-izraelskými útoky na Írán. Britský premiér Keir Starmer ale uvedl, že jednal v národním zájmu. Spor o základny podle webu Le Figaro vedl k tomu, že USA stáhly svou podporu dohodě o britském navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu.
Francie a Británie by mohly udeřit na Írán. Původně se mluvilo i o Německu, to však nakonec vojenské akce proti Íránu nepodnikne. Ve společném prohlášení země tvrdí, že na ochranu svých zájmů a zájmů svých spojenců na Blízkém východě, kteří čelí raketovým útokům Íránu, by mohly spustit obrannou akci na zničení íránské schopnosti vypouštět rakety a drony u jejich zdroje.
