Ve Francii se znovu protestuje, hoří auta a rabují obchody. Bylo by snadné mávnout rukou, že k tamní politice pouliční bouře zkrátka patří. Jenže tentokrát může být ve hře mnohem víc. Francouzům dochází trpělivost s tradičními politiky a země se stále více přiklání k radikálním alternativám. Je to jen francouzská krize, nebo předzvěst budoucnosti celé Evropy?
Francie po víkendové vlně násilností a rabování zavádí noční zákazy vycházení v Paříži, Lille a dalších městech. Opatření mají zabránit opakování nepokojů, při nichž demonstrace proti drahotě přerostly v útoky na obchody a střety s policií. Poškozeny nebo vyrabovány byly přibližně tři tisíce podniků. Premiér Sébastien Lecornu slibuje obnovení pořádku všemi dostupnými prostředky a nevylučuje ani vyhlášení výjimečného stavu, píše Reuters.
Značkové oblečení, kabelky či kosmetika zřejmě pocházející z vyrabovaných francouzských obchodů se objevují na internetových tržištích včetně Vintedu. Rozsah přeprodeje zatím není znám. Přestože česká a francouzská část platformy nejsou přímo propojeny, prostřednictvím dalších prodejců se může zboží dostat i k českým zákazníkům.
Některá francouzská města by měla v reakci na víkendové násilnosti v ulicích zavést dočasný a přesně zacílený zákaz vycházení, vyzval po dnešním zasedání krizového štábu francouzský premiér Sébastien Lecornu.
Francie zažila jeden z nejbouřlivějších víkendů posledních let. Protesty proti rostoucím životním nákladům, do nichž se zapojilo přes půl milionu lidí, přerostly v rabování obchodů, požáry a střety s policií. Prezident Emmanuel Macron slíbil tvrdý postup proti výtržníkům, nepokoje však začínají mít i ekonomické důsledky. Francouzské akcie a dluhopisy oslabují, euro ztrácí a investoři se obávají dalšího prohloubení politické krize. Sociální napětí navíc roste také v dalších evropských zemích, upozorňuje agentura Bloomberg.
Donald Trump a J. D. Vance využili sobotní nepokoje ve Francii k dalšímu útoku na evropskou migrační politiku. Americký prezident vyzval k uzavření hranic, jeho viceprezident obvinil „západní liberály“, že do Francie a dalších zemí importovali problémy třetího světa. Oba zároveň varují, že podobný vývoj by mohl čekat i Spojené státy.
Francie zažila jednu z nejbouřlivějších protestních sobot poslední doby. Proti vysokým životním nákladům vyšly do ulic statisíce lidí, demonstrace ale na řadě míst přerostly ve střety s policií, rabování a útoky na úřady. V celé zemi bylo zadrženo kolem 1200 lidí, z toho rekordních 855 v pařížské aglomeraci, a zranění utrpělo 150 policistů.
Když Napoleon nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla tím hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let, dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
Evropskou centrální banku může už v nejbližších týdnech zasáhnout zásadní personální otřes. Její prezidentka Christine Lagardeová by se totiž mohla stát novou předsedkyní Světového ekonomického fóra, známého především každoročními setkáními politických a ekonomických elit v Davosu. Podle dnešních informací agentury Reuters by o jejím jmenování mohlo být rozhodnuto již 2. listopadu. Znamenalo by to předčasný konec jejího působení v čele ECB, kde jí řádný mandát vyprší až v říjnu 2027.
Hackeři dokázali na dálku proměnit mrazáky francouzských supermarketů v topení a způsobili škody za miliony eur. Případ ukazuje, jak zranitelná je stále propojenější civilizace a jak málo někdy stačí k narušení systémů, které považujeme za samozřejmé, píše ve svém komentáři analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.
Hackeři zasáhli chladicí systémy zhruba 150 francouzských supermarketů a na dálku spustili jejich nucené odmrazování. Teplota v zařízeních podle médií vystoupala až k 50 stupňům a obchody musely vyhodit velké množství mraženého a čerstvého zboží. Škody mohou jít do milionů eur.
