Ukrajina může mít ve Francii brzy zásadní problém. Marine Le Penová vede průzkumy před prezidentskými volbami a otevřeně říká, že Paříž si už nemůže dovolit posílat Kyjevu další finanční pomoc. V Berlíně proto už hledají způsob, jak evropské financování Ukrajiny pojistit i proti případné změně kurzu v Paříži.
Včera proběhla ve Francii generální stávka, ale děje se to v atmosféře velkých protestů a mimořádné naštvanosti celé společnosti. Včera to proběhlo úplně v klidu, bez násilí, mnohde jako pouliční happening se zpíváním a tančením. Byla to však masivní mobilizace, do protestů se po zemi zapojilo skoro 2 miliony lidí, míří to od protestů studentů k politické revoltě.
Načasování, které nemohlo přijít vhodněji. Christine Lagardeová opustí čelo Evropské centrální banky o devět měsíců dříve, než měla. Emmanuel Macron tak dostává šanci spolurozhodnout o jejím nástupci ještě před francouzskými prezidentskými volbami. A tím také vyšachovat ze hry Marine Le Penovou, pokud by se jí podařilo získat prezidentský úřad.
Za hořícími barikádami ve Francii se skrývá vážnější hrozba, a to dluhová krize druhé největší ekonomiky eurozóny. Výnosy desetiletých dluhopisů vyskočily na 5,1 procenta, státní dluh se blíží 120 procentům HDP a do roku 2030 musí Paříž přefinancovat přes bilion dolarů. Před výbušnou krizí, která by mohla otřást celou Evropou, varuje i nobelista Paul Krugman.
Na trzích se znovu vrací pochybnosti, zda se masivní investice do umělé inteligence a datových center dokážou investorům skutečně vrátit. Nervozitu podpořila Meta, která sice překonala očekávání výsledky, zároveň ale plánuje mimořádně vysoké kapitálové výdaje. Vedle AI se investoři soustředili také na rychle rostoucí výnosy francouzských dluhopisů a na vývoj kolem války na Ukrajině, který tlačil dolů ceny některých komodit.
Francouzské nepokoje začínají být problémem i pro finanční trhy. Výnosy desetiletých státních dluhopisů vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 2002, index CAC 40 za poslední měsíc ztratil 4,5 procenta a investoři sledují, zda politická krize neohrozí rozpočtové škrty a už tak slabý ekonomický růst.
Česko se Francii rychle přibližuje v ceně, za kterou si stát půjčuje na deset let. Rozdíl ve výnosech jejich desetiletých dluhopisů se zúžil na pouhých 0,25 procentního bodu, přestože ČNB drží výrazně vyšší základní sazbu než ECB. Zhoršující se francouzské veřejné finance tak podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy ukazují, že členství v eurozóně samo o sobě levnější financování státu nezaručuje, píše ve svém komentáři.
Ve Francii se znovu protestuje, hoří auta a rabují obchody. Bylo by snadné mávnout rukou, že k tamní politice pouliční bouře zkrátka patří. Jenže tentokrát může být ve hře mnohem víc. Francouzům dochází trpělivost s tradičními politiky a země se stále více přiklání k radikálním alternativám. Je to jen francouzská krize, nebo předzvěst budoucnosti celé Evropy?
Francie se připravuje na další napjatý víkend po nejhorších městských nepokojích za poslední roky. Prezident Emmanuel Macron oznámil tvrdší postup proti nepovoleným demonstracím a z předchozího násilí obvinil „podvratné“ krajně levicové skupiny a vandaly. Úřady už zakazují některé protesty, podniky v Paříži zabezpečují výlohy a nervozita se přelévá i na finanční trhy.
Francie má vážné problémy, společnost působí jako papiňák frustrace, naštvanosti a deziluze před výbuchem. Na legitimní protesty studentů a zemědělců se přilepují bandy kriminálníků („cassers“), kteří chtějí hlavně dělat bordel v ulicích a válčit s policajty. Videa násilí, rabování a střetů v ulicích z této soboty dostatečně obletěla svět. Je dost pravděpodobné, že to zdaleka nekončí a bude dál eskalovat. Hrozí dlouhodobé nepokoje minimálně do prezidentských voleb v dubnu 2027. Širší otázka je, jestli ta celá situace vůbec má nějaké řešení. Zatím ho moc vidět není.
Daniel Křetínský je o krok blíž k ovládnutí francouzského maloobchodního řetězce Fnac Darty. Evropská komise schválila plán skupiny EP Group zvýšit dosavadní podíl a otevřela jí cestu k dobrovolné veřejné nabídce na odkup akcií a konvertibilních dluhopisů. Dokončení nabídky se očekává na začátku listopadu.
Podnikatel 👨 Václav Kádner, který dostal od České inspekce životního prostředí rekordní pokutu pět milionů korun za nepovolené zásahy do lesa na Kutnohorsku, se nechce vzdát záměru vybudovat v Janovické Lhotě provozovnu lesní prvovýroby. Pokutu zaplatil, považuje ji však za nepřiměřenou a podal dvě správní žaloby.
Předseda Evropské rady 👨 António Costa navrhuje zdanit velké technologické společnosti a těmito penězi podpořit příští dlouhodobý rozpočet Evropské unie. Informuje o tom agentura AFP.
Ruské hybridní hrozby v Evropské unii přestávají být hybridní a jsou stále reálnější, napsala předsedkyně Evropské komise 👩 Ursula von der Leyenová na sociální síti X. Jde o reakci na oznámení Dánska, že Rusko před časem plánovalo atentát na americko-ukrajinského rappera na předměstí Kodaně.
Protivzdušná obrana za noc na dnešek ❌ zneškodnila nad Leningradskou oblastí 73 ukrajinských nepilotovaných letounů. Podle agentury TASS o tom informoval Alexandr Drozděnko, gubernátor tohoto regionu na severozápadě Ruska.
Česká ekonomika sice v letošním prvním pololetí 📈 rostla, ale hospodaření státu se zhoršilo. Státní rozpočet vykázal nejhorší pololetní schodek od roku 2023, téměř 184 miliard korun. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke zprávě o pololetním hospodaření státního rozpočtu. Hrubý domácí produkt rostl rychleji než průměr EU, nízká nezaměstnanost podporovala růst mezd i spotřeby, ale výdaje rozpočtu rostly rychleji než příjmy, uvedl NKÚ.
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1️⃣,2️⃣5️⃣ milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
Strana Nová sociální demokracie (NSD) může mít šanci na volební úspěch, ☝️ klíčové však bude, zda dokáže přilákat výrazné osobnosti a získat finanční podporu, uvedl politolog David Jágr z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle politologa Aleše Michala ze stejné fakulty budou mít levicové strany obtížnou pozici, dokud bude české politice dominovat hnutí ANO nynějšího premiéra Andreje Babiše.
Mezinárodní ratingová agentura Moody's 👍 zlepšila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Maďarska z negativního na stabilní. Poukázala na institucionální reformy a zlepšené vztahy s Evropskou unií. Samotnou ratingovou známku ponechala na stupni Baa2. Stabilní výhled signalizuje, že agentura v nejbližší době nepočítá se změnou ratingové známky, zatímco negativní výhled naznačoval možnost jejího zhoršení.