Jean-Luc Mélenchon se znovu pokusí dobýt Elysejský palác. Čtyřiasedmdesátiletý levicový politik oznámil, že bude kandidovat v příštích francouzských prezidentských volbách. Půjde už o jeho čtvrtý pokus stát se prezidentem. Informoval o tom server Politico.
Historicky privilegované vztahy mezi Británií a Spojenými státy už nejsou, čím bývaly. Podle agentury AFP to řekl americký prezident Donald Trump v reakci na to, že Británie nechtěla původně Američanům poskytnout své základny v souvislosti s americko-izraelskými útoky na Írán. Britský premiér Keir Starmer ale uvedl, že jednal v národním zájmu. Spor o základny podle webu Le Figaro vedl k tomu, že USA stáhly svou podporu dohodě o britském navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu.
Francie a Británie by mohly udeřit na Írán. Původně se mluvilo i o Německu, to však nakonec vojenské akce proti Íránu nepodnikne. Ve společném prohlášení země tvrdí, že na ochranu svých zájmů a zájmů svých spojenců na Blízkém východě, kteří čelí raketovým útokům Íránu, by mohly spustit obrannou akci na zničení íránské schopnosti vypouštět rakety a drony u jejich zdroje.
Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová uvedla, že nebude kandidovat na prezidentku, pokud jí soud uloží povinnost nosit elektronický náramek. A to ani v případě, že by jí byl zrušen pětiletý zákaz kandidatury, který si nyní odpykává.
Francie vstupuje do předvolební fáze, která se neodehrává jen na mítincích, ale i v zákulisí státních institucí a zasedaček velkých firem. Jak upozorňuje server Politico, prezident Emmanuel Macron urychluje klíčová personální jmenování, aby ochránil svůj odkaz a omezil manévrovací prostor případného krajně pravicového nástupce. Agentura Reuters zároveň popisuje, že Národní sdružení (RN) Marine Le Penové a Jordana Bardelly zatím nedokázalo přesvědčit francouzskou podnikatelskou elitu.
Evropská unie čelí každý den a týden novým hrozbám, které nově přichází i ze Spojených států, kde převládá ideologie naladěná proti Evropě. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru, který vydal deník El País. Podle něj z USA přišla jasná agrese. Macron kritizuje také strategii některých vlád, které se snaží demonstrovat svou ideologickou afinitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Francie na nové mimořádné dani pro nejbohatší obyvatele vybrala jen přibližně čtvrtinu původně plánovaného výnosu. Informoval o tom server listu Financial Times s tím, že to dále prohlubuje tlak na státní rozpočet. Zvláštní daň z příjmů vysokopříjmových osob podle údajů ministerstva financí vynesla za rok 2025 pouze 400 milionů eur (9,7 miliardy korun), zatímco ministerstvo původně očekávalo daňový výnos 1,9 miliardy eur.
Francouzský ministr obchodu Nicolas Forissier varoval před hrozbami Spojených států uvalit cla na dovoz šampaňského a vína a zdůraznil, že Francie je připravena reagovat odvetnými opatřeními, pokud by americký prezident Donald Trump své výhrůžky naplnil, uvádí agentura Bloomberg.
Francouzský prezident žádá alianční manévry v Arktidě. Francie už na ostrov poslala první vojáky. Připojily se i další evropské státy. NATO zatím žádost oficiálně nekomentovalo.
Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci takzvaného nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který Evropská unie dosud nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Informovala o tom agentura AFP.
Mám nyní možnost částečně žít ve Francii a umění stávek je zde jedno z nezajímavějších. O Francouzích se traduje leccos, děláme si srandu, že stávkují hodně, často a nahlas. A když se na to člověk dívá déle než jedno zablokované ráno, zjistí, že stávkování je ve Francii vlastně svébytné umění.
