Francouzská Ústavní rada zamítla plošný zákaz používání sociálních sítí dětmi mladšími 15 let. Opatření podle ní nepřiměřeně zasahuje do svobody projevu a neposkytuje dostatečné záruky při ověřování věku uživatelů. Prezident Emmanuel Macron chce zákon přepracovat.
Marine Le Penová upevňuje pozici favoritky francouzských prezidentských voleb. Čím více její preference rostou, tím větší může být snaha dohodnout nového šéfa Evropské centrální banky ještě za prezidenta Emmanuela Macrona.
Vůdkyně francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení Marine Le Penová potvrdila, že hodlá v příštím roce kandidovat v prezidentské volbě. Řekla to v rozhovoru, který dnes zveřejnil list Le Journal du Dimanche. Neobává se, že by jí kandidaturu mohl ztížit kasační soud, který nyní posoudí kauzu, ve které byla odsouzena dvěma soudy za zpronevěru veřejných fondů. Nejvyšší francouzská soudní instance už dala najevo, že by rozhodnutí o věci mělo padnout ještě před dubnovým prvním kolem voleb.
Eiffelova věž, pařížský Louvre i muzeum Orsay o tomto víkendu kvůli vlně veder zavírají své dveře dříve než obvykle. Nejvyšší stupeň výstrahy před extrémními teplotami dnes platí ve čtvrtině evropského území Francie. Agentura AFP připomněla, že země od letošního května čelí už třetí vlně veder.
Marine Le Penová se počtvrté chystá do boje o Elysejský palác. Tentokrát ale jako politička odsouzená za zneužití veřejných peněz, které soud nařídil elektronický náramek. Francii tak možná čeká kampaň, v níž nebude největší otázkou politický program, ale to, kam všude smí kandidátka bez souhlasu probační služby. Francie tak testuje, kolik politické absurdity ještě její republika unese.
Marine Le Penová navzdory potvrzenému rozsudku za zpronevěru evropských peněz oznámila kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2027. Odvolací soud jí zkrátil zákaz ucházet se o veřejné funkce, elektronický náramek ale krajně pravicová politička odmítá a obrátí se kvůli němu na kasační soud.
Francouzská vláda míří k hlasování o nedůvěře kvůli zvládání vlny veder. Levice tvrdí, že kabinet zemi na extrémní horka nepřipravil a oslabil veřejné služby. Zdravotnické úřady přitom během poslední vlny horka zaznamenaly zhruba o tisíc úmrtí více, než bývá obvyklé.
Západní Evropa se vaří v extrémních vedrech. Paříž kvůli plným nemocnicím zakazuje alkohol, Nizozemsko ruší obří festival a Belgie odkládá Waterloo. Horko ale neohrožuje jen zdraví lidí – podle ekonomů začíná brzdit i evropskou ekonomiku.
Francie zažívá mimořádná vedra a s nimi i posun v debatě o klimatizacích. To, co bylo dosud často vnímáno jako symbol pohodlí a ekologické bezohlednosti, se začíná měnit v otázku ochrany zdraví, školství a základního provozu veřejných služeb.
Donald Trump pohrozil Francii stoprocentním clem na víno a šampaňské, pokud Paříž nezruší digitální daň dopadající na velké americké technologické firmy. Spor o Google, Amazon, Metu či Apple tak může na summitu G7 otevřít novou obchodní roztržku mezi Washingtonem a Paříží.
Japonská SoftBank plánuje investovat až 75 miliard eur do rozvoje AI infrastruktury ve Francii. Pro všechny, kdo Evropu rádi odepisují jako unavený kontinent bez budoucnosti, je to nepohodlná připomínka. Evropa pořád nabízí talent, technologie, výzkum, průmyslové know-how i globálně silné firmy.
