Francie vyšetřuje sérii kybernetických útoků, které na dálku měnily teplotu v chladicích zařízeních supermarketů a způsobily škody za desítky milionů eur. Paříž z útoků viní jednotku napojenou na íránské revoluční gardy, žádá mezinárodní zatykače a chce prosadit evropské sankce. Podobné incidenty přitom zasáhly i krevní banky v Evropě a vojenské prodejny ve Spojených státech.
Na trzích se znovu vrací pochybnosti, zda se masivní investice do umělé inteligence a datových center dokážou investorům skutečně vrátit. Nervozitu podpořila Meta, která sice překonala očekávání výsledky, zároveň ale plánuje mimořádně vysoké kapitálové výdaje. Vedle AI se investoři soustředili také na rychle rostoucí výnosy francouzských dluhopisů a na vývoj kolem války na Ukrajině, který tlačil dolů ceny některých komodit.
Francouzské nepokoje začínají být problémem i pro finanční trhy. Výnosy desetiletých státních dluhopisů vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 2002, index CAC 40 za poslední měsíc ztratil 4,5 procenta a investoři sledují, zda politická krize neohrozí rozpočtové škrty a už tak slabý ekonomický růst.
Česko se Francii rychle přibližuje v ceně, za kterou si stát půjčuje na deset let. Rozdíl ve výnosech jejich desetiletých dluhopisů se zúžil na pouhých 0,25 procentního bodu, přestože ČNB drží výrazně vyšší základní sazbu než ECB. Zhoršující se francouzské veřejné finance tak podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy ukazují, že členství v eurozóně samo o sobě levnější financování státu nezaručuje, píše ve svém komentáři.
Ve Francii se znovu protestuje, hoří auta a rabují obchody. Bylo by snadné mávnout rukou, že k tamní politice pouliční bouře zkrátka patří. Jenže tentokrát může být ve hře mnohem víc. Francouzům dochází trpělivost s tradičními politiky a země se stále více přiklání k radikálním alternativám. Je to jen francouzská krize, nebo předzvěst budoucnosti celé Evropy?
Francie se připravuje na další napjatý víkend po nejhorších městských nepokojích za poslední roky. Prezident Emmanuel Macron oznámil tvrdší postup proti nepovoleným demonstracím a z předchozího násilí obvinil „podvratné“ krajně levicové skupiny a vandaly. Úřady už zakazují některé protesty, podniky v Paříži zabezpečují výlohy a nervozita se přelévá i na finanční trhy.
Francie má vážné problémy, společnost působí jako papiňák frustrace, naštvanosti a deziluze před výbuchem. Na legitimní protesty studentů a zemědělců se přilepují bandy kriminálníků („cassers“), kteří chtějí hlavně dělat bordel v ulicích a válčit s policajty. Videa násilí, rabování a střetů v ulicích z této soboty dostatečně obletěla svět. Je dost pravděpodobné, že to zdaleka nekončí a bude dál eskalovat. Hrozí dlouhodobé nepokoje minimálně do prezidentských voleb v dubnu 2027. Širší otázka je, jestli ta celá situace vůbec má nějaké řešení. Zatím ho moc vidět není.
Daniel Křetínský je o krok blíž k ovládnutí francouzského maloobchodního řetězce Fnac Darty. Evropská komise schválila plán skupiny EP Group zvýšit dosavadní podíl a otevřela jí cestu k dobrovolné veřejné nabídce na odkup akcií a konvertibilních dluhopisů. Dokončení nabídky se očekává na začátku listopadu.
Luxusní kabelky, značkové oblečení, kosmetika nebo parfémy. Zboží, které zřejmě pochází z obchodů vyrabovaných během víkendových nepokojů ve Francii, se začalo objevovat na internetových tržištích. Oblíbená platforma Vinted proto zpřísnila kontroly, odstraňuje podezřelé nabídky a hrozí trvalým zablokováním účtů. Do řešení problému se zapojila také francouzská vláda, která požaduje spolupráci internetových prodejců s policií. Informovaly o tom BBC a Reuters.
Francie po víkendové vlně násilností a rabování zavádí noční zákazy vycházení v Paříži, Lille a dalších městech. Opatření mají zabránit opakování nepokojů, při nichž demonstrace proti drahotě přerostly v útoky na obchody a střety s policií. Poškozeny nebo vyrabovány byly přibližně tři tisíce podniků. Premiér Sébastien Lecornu slibuje obnovení pořádku všemi dostupnými prostředky a nevylučuje ani vyhlášení výjimečného stavu, píše Reuters.
Značkové oblečení, kabelky či kosmetika zřejmě pocházející z vyrabovaných francouzských obchodů se objevují na internetových tržištích včetně Vintedu. Rozsah přeprodeje zatím není znám. Přestože česká a francouzská část platformy nejsou přímo propojeny, prostřednictvím dalších prodejců se může zboží dostat i k českým zákazníkům.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
