Rada guvernérů Evropské centrální banky rozhodla o zahájení další fáze zavádění digitálního eura. Projekt podle ní úspěšně završil přípravnou etapu zahájenou v listopadu 2023. Nyní má přejít do takzvané fáze technické a tržní připravenosti.
V britském městečku si po vypuknutí finanční krize vytvořili vlastní platidlo, aby podpořili domácí podniky a zabránili odlivu peněz z jejich regionu. Experiment trval sedmnáct let, podařilo se vytvořit malý finanční ekosystém bez jakékoliv státní instituce. Nyní však s poklesem plateb v hotovosti projekt končí.
Americký dolar vůči české koruně v letošním roce oslabil o více než 13,5 procenta. Zatímco tedy na začátku roku bylo možné směnit dolar za 24,3 korun, dnes jej lze směnit již pouze za 21,0 korun. To poukazuje na slabší poptávku globálně po americké měně. Tento prudký pokles v hodnotě dolaru je tak pro mnohé symptomem chřadnoucí ekonomiky a důvěryhodnosti Spojených států.
Česká měna vůči hlavním světovým měnám v prvním pololetí letošního roku posílila. K euru zpevnila o dvě procenta, k dolaru o téměř 14 procent a k britské libře o pět procent. O téměř čtvrtinu se koruna zhodnotila proti turecké liře. Naopak oslabila k maďarskému forintu, uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Česká měna má našlápnuto ke svému nejlepšímu pololetí vůči americkému dolaru za posledních sedmnáct let. V tomto pololetí má před sebou poslední obchodní den – o tomto pondělí –, přičemž zatím vůči měně USA od začátku roku posiluje o 13,3 procenta. Naposledy podala lepší pololetní výkon vůči dolaru v první půli roku 2008, plyne z dat Bloombergu.
Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.
Od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu letos v lednu prochází americký dolar turbulentním obdobím. Zatímco silné úrokové sazby by měly měnu podporovat, prezidentova nevyzpytatelná politika a slovní intervence přispívají k její volatilitě. Analytici varují před dalšími výkyvy.
Turecká měna i istanbulská burza se dnes hluboce propadají v důsledku zadržení Ekrema Imamoglua. Populární starosta Istanbulu představuje úhlavního politického rivala prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho zatčení tak dále podrývá již tak nahlodanou důvěru mezinárodních investorů v turecký režim, jenž stále zřetelněji nese prvky autokracie.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se příští úterý a středu zúčastní zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Novinářům k tomu řekl, že jeho program ve Švýcarsku bude intenzivní a ještě se připravuje. "Zájem o schůzku s českým předsedou vlády mají i velké nadnárodní firmy," řekl.
Portugalci budou v neděli volit prezidenta na příštích pět let. Vybírat budou z 11 kandidátů, ale o nové hlavě této téměř jedenáctimilionové země se zřejmě rozhodne až za tři týdny ve druhém kole. To se v Portugalsku konalo naposledy v roce 1986, od té doby vždy už v prvním kole získal jeden z kandidátů přes 50 procent hlasů.
Sociální síť TikTok začne v příštích týdnech po celé Evropě zavádět novou technologii pro zjišťování věku. Platforma vlastněná čínskou firmou ByteDance čelí tlaku regulátorů, aby lépe identifikovala a odstranila účty, které patří dětem mladším 🧍🧍🧍13 let. TikTok to sdělil agentuře Reuters.
Jihokorejský soud dnes odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k 5️⃣ rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
Slovenský premiér Robert Fico se při dnes začínající návštěvě Spojených států sejde v sobotu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, informoval úřad slovenské vlády. Pracovní cesta Fica do USA byla původně ohlášena v souvislosti s plánovaným podpisem mezivládní dohody obou zemí o spolupráci v jaderné energetice.
Britská vláda usiluje o zvýšení věkové hranice umožňující povolávání bývalých 🪖🪖🪖 vojáků z 55 na 65 let, píše agentura Reuters. Zároveň chce zmírnit podmínky, za kterých lze tyto příslušníky armády, letectva a námořnictva v záloze povolat. Příslušný zákon byl předložen parlamentu ve čtvrtek, přičemž se očekává, že ho poslanci začnou projednávat koncem tohoto měsíce. Případné změny vstoupí v platnost na jaře 2027.