Maďarská cesta k euru do roku 2030, jak ji slibuje novopečený premiér Péter Magyar, by byla hotovou fiskální šokovou terapií. Pokud by Budapešť chtěla splnit maastrichtská kritéria tak, aby její veřejný deficit nepřesahoval tři procenta HDP a veřejný dluh klesl k hranici 60 procent HDP, musela by během tří let provést rozpočtový obrat, který by v českých poměrech odpovídal téměř půl bilionu korun ročně.
Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky během prvních čtyř let stát čtyři až šest miliard eur, tedy zhruba 97 až 145,5 miliardy korun. Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone, který má projekt v rámci ECB na starosti.
Česká koruna zůstává podle lednového indexu Big Mac podhodnocená vůči americkému dolaru, i když méně než v loňském létě. V polovině ledna činilo podhodnocení 10,2 procenta, zatímco v červencovém měření přesahovalo 14,6 procenta. Uvedl to analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek.
Rada guvernérů Evropské centrální banky rozhodla o zahájení další fáze zavádění digitálního eura. Projekt podle ní úspěšně završil přípravnou etapu zahájenou v listopadu 2023. Nyní má přejít do takzvané fáze technické a tržní připravenosti.
V české společnosti stále poměrně výrazně přetrvává odmítavý postoj k přijetí eura. Proti zavedení společné evropské měny v Česku jsou nyní dvě třetiny občanů, naopak 30 procent lidí s přijetím eura souhlasí, uvedl průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění.
Blížící se sněmovní volby lze vnímat i jako referendum o euru. A aktuální informací v tomto rozhodování je, že Česku s korunou se už daří lépe než 70 procentům zemí, jež platí eurem. Eurozóna tak už pro nás není žádnou evropskou elitou.
Česká koruna za posledních 30 let významně posílila proti hlavním světovým měnám a stala se silnou měnou odolnou i v dobách globální nejistoty. Posilování koruny ale nebylo hladké a pro dosažení současného postavení musela česká měna překonat několik krizí, shodují se oslovení analytici. Cestu k posilování koruny otevřel devizový zákon, který začal platit před 30 lety a na jehož základě se stala volně směnitelnou měnou.
Česká koruna je měnovým vítězem letošního roku, společně s maďarským forintem, konstatuje ve své zprávě agentura Bloomberg. Koruna letos vůči dolaru zpevnila o 18,6 procenta, zatímco forint dokonce o 20,6 procent. To je vůbec nejvíce z 31 významnějších měn světa s výjimkou rublu, s nímž se ovšem volně neobchoduje od začátku ruské invaze na Ukrajinu roku 2022.
V britském městečku si po vypuknutí finanční krize vytvořili vlastní platidlo, aby podpořili domácí podniky a zabránili odlivu peněz z jejich regionu. Experiment trval sedmnáct let, podařilo se vytvořit malý finanční ekosystém bez jakékoliv státní instituce. Nyní však s poklesem plateb v hotovosti projekt končí.
Americký dolar vůči české koruně v letošním roce oslabil o více než 13,5 procenta. Zatímco tedy na začátku roku bylo možné směnit dolar za 24,3 korun, dnes jej lze směnit již pouze za 21,0 korun. To poukazuje na slabší poptávku globálně po americké měně. Tento prudký pokles v hodnotě dolaru je tak pro mnohé symptomem chřadnoucí ekonomiky a důvěryhodnosti Spojených států.
Česká měna vůči hlavním světovým měnám v prvním pololetí letošního roku posílila. K euru zpevnila o dvě procenta, k dolaru o téměř 14 procent a k britské libře o pět procent. O téměř čtvrtinu se koruna zhodnotila proti turecké liře. Naopak oslabila k maďarskému forintu, uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Lidé nakoupili státní dluhopisy za 74 miliard korun, pořídilo si je 92 tisíc občanů, uvedlo ministerstvo financí. Největší zájem měli lidé o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně. Nakoupili je za 37,9 miliardy korun.
