Česká koruna za posledních 30 let významně posílila proti hlavním světovým měnám a stala se silnou měnou odolnou i v dobách globální nejistoty. Posilování koruny ale nebylo hladké a pro dosažení současného postavení musela česká měna překonat několik krizí, shodují se oslovení analytici. Cestu k posilování koruny otevřel devizový zákon, který začal platit před 30 lety a na jehož základě se stala volně směnitelnou měnou.
Česká měna, která v minulých dnech oslabila až k 25,50 koruny za euro, tedy na nejslabší úrovni od propuknutí války na Ukrajině v únoru 2022, by mohla v příštích měsících ještě mírně ztrácet. Vyplývá to z ankety mezi analytiky. Vývoj kurzu bude podle nich záležet zejména na dalších krocích České národní banky a Evropské centrální banky (ECB). Pod 25,50 CZK/EUR byl kurz koruny i v pátek odpoledne.
Máme za sebou čtyři pohnuté roky. Nejprve dva roky covidu, poté dva roky války, do toho mimořádná inflace a energetická krize. Jak si v této pohnuté době stála koruna? Lépe než drtivá většina měn světa. Dokonce lépe než euro.
Kurz české měny k euru by měl v roce 2024 mírně oslabit v důsledku očekávaného snižování úrokových sazeb České národní banky (ČNB). Shodli se na tom oslovení analytici. Koruna letos postupně oslabila o 2,1 procenta na 24,70 CZK/EUR, což je nejslabší úroveň od loňského srpna.
Provoz ojetých osobních aut za pět měsíců letošního roku meziročně klesl o devět procent na 67 177 vozů. Průměrné stáří se nepatrně zvýšilo na 10,8 roku, podíl vozů starších deseti let ale klesl o 1,5 procentního bodu na 49,75 procenta. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.
Česká koruna, která se v minulých dnech dostala na patnáctileté maximum pod hranici 23,25 CZK/EUR, by mohla v příštích měsících dále posílit. Shodli se na tom analytici. Česká měna by podle nich mohla zpevnit i pod 23 korun za euro. Její oslabení očekávají až po snížení úrokových sazeb České národní banky, tedy někdy ve druhém pololetí.
Česko se ocitá v závažné makroekonomické nerovnováze, jakou roky nepamatuje. Podle některých expertů mu proto vážně hrozí měnová krize. Data za loňský rok, jež máme čerstvě pohromadě, tuto obavu, respektive důvody pro ni, příliš nerozptylují. Přesto koruna spíše rekordně sílí, než by čelila měnové krizi. Co za tím vězí?
Kurz koruny, který se v posledních dnech dostal pod hladinu 23,90 koruny za euro, což je nejsilnější úroveň od roku 2008, je pro Česko momentálně dobrou zprávou, protože pomáhá tlumit inflaci zlevněním dováženého zboží, včetně energetických surovin. Naopak problémem může být pro tuzemské vývozce. Shodli se na tom oslovení analytici.
Česká měna by v příštích měsících měla oslabit ze současných hodnot, které jsou k euru nejsilnější od krizového roku 2008. Mohla by tak oslabit o několik desítek haléřů z pátečních 23,90 Kč za euro. Vyplývá to z odhadů analytiků. Posilování koruny z posledních týdnů podle nich souviselo s návratem rizikového apetitu k exotičtějším měnám, jako je koruna. Roli hraje i vyšší úročení domácí měny.
Koruna v pondělí ráno zpevnila vůči euru na nejsilnější úroveň od roku 2008, citelně sílí i vůči dolaru. Pomáhá ji post-covidový boom čínských a asijských trhů a slábnoucí vyhlídky dolaru, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Češi si stále radši spoří v euru, nejvíce za posledních třináct let. Nyní, když je euro v rekordní „slevě“, mají i ti ostatní příležitost zřídit si eurový účet za výhodných podmínek.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila pokračující rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu za naprosto nepřijatelné, v této souvislosti zmínila rovněž "odpudivé používání násilí". Zároveň von der Leyenová potvrdila, že unijní exekutiva v nejbližší době předloží členským státům dokument s návrhy možných řešení ohledně zákazu dovozu zboží z nelegálních židovských osad.
Pražská burza poprvé od dubna zavřela nad úrovní 2600 bodů. Index PX dnes posílil o 1,06 procenta na 2615,58 bodu. Pomohly mu akcie energetické společnosti ČEZ i některé bankovní tituly. Výrazně naopak ztrácely plzeňské strojírny Doosan Škoda Power. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Za celý týden pražská burza přidala 2,13 procenta.
Energetická společnost ČEZ od konce srpna zvýší ceny některých svých fixovaných ceníků elektřiny i plynu. Reaguje tím na růst cen energií na světových trzích. Elektřina například u dvouletých tarifů tak zdraží zhruba o šest procent, plyn o přibližně 17 procent. V souhrnu jde o desítky až nízké stovky korun za spotřebovanou megawatthodinu.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vypsalo tendr na rozšíření úseku Pražského okruhu mezi Satalicemi a Běchovicemi. Předpokládaná hodnota zakázky, kterou ŘSD soutěží v režimu navrhni a postav, je 2,972 miliardy korun bez DPH. Rozšíření včetně rekonstrukce mostů má nepravomocné stavební povolení. Dnes to na síti X oznámil ředitel ŘSD Radek Mátl.
Sněmovna schválila změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Novela zástupců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává dolní komoře širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Pro předlohu zvedlo ruku 110 ze 136 přítomných poslanců, proti jich bylo 12. Nyní ji dostane k posouzení Senát.
Prodej nových osobních aut v Česku se v první polovině letošního roku meziročně zvýšil o 5,85 procenta na 129 810 vozů. V červnu trh zaznamenal nárůst prodejů o téměř 19 procent. Největší zájem byl o značku Škoda. Stoupá poptávka po vozech s alternativním pohonem.
Klimatické změny vedou v Rakousku k rychlejšímu úbytku ledovců, sněhové pokrývky i permafrostu. Vyplývá to z druhé zprávy projektu KryoMon.AT, která shrnuje měření z let 2022 až 2024. Podle autorů se země potýká s rekordními teplotami, výrazným táním ledovců i zkracováním doby, po kterou zamrzají jezera. Na zprávu upozornila agentura APA.
Vyjednávání o budoucím sedmiletém rozpočtu Evropské unie budou velmi obtížná a všechny státy Evropské unie budou muset udělat těžké kompromisy, řekl irský premiér Micheál Martin. Irsko převzalo ve středu 1. července předsednictví v Radě EU a jedním z jeho hlavních úkolů bude dosáhnout dohody právě o takzvaném víceletém finančním rámci (VFR) na roky 2028 až 2034.
Rafinérská a petrochemická skupina Orlen Unipetrol loni vykázala čistou ztrátu více než 46,75 miliardy korun. Meziročně tak ztrátu prohloubila o 30,5 miliardy korun. Meziročně o osm procent klesly také výnosy skupiny na 150,3 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy Orlen Unipetrol za rok 2025.
Moldavský premiér Alexandru Munteanu dnes překvapivě oznámil rezignaci, v čele vlády byl od loňského listopadu. Jeho odstoupení znamená pád celé vlády. Premiér neupřesnil, proč se takto rozhodl, uvedla agentura Reuters.
