Česká koruna za posledních 30 let významně posílila proti hlavním světovým měnám a stala se silnou měnou odolnou i v dobách globální nejistoty. Posilování koruny ale nebylo hladké a pro dosažení současného postavení musela česká měna překonat několik krizí, shodují se oslovení analytici. Cestu k posilování koruny otevřel devizový zákon, který začal platit před 30 lety a na jehož základě se stala volně směnitelnou měnou.
Česká měna, která v minulých dnech oslabila až k 25,50 koruny za euro, tedy na nejslabší úrovni od propuknutí války na Ukrajině v únoru 2022, by mohla v příštích měsících ještě mírně ztrácet. Vyplývá to z ankety mezi analytiky. Vývoj kurzu bude podle nich záležet zejména na dalších krocích České národní banky a Evropské centrální banky (ECB). Pod 25,50 CZK/EUR byl kurz koruny i v pátek odpoledne.
Máme za sebou čtyři pohnuté roky. Nejprve dva roky covidu, poté dva roky války, do toho mimořádná inflace a energetická krize. Jak si v této pohnuté době stála koruna? Lépe než drtivá většina měn světa. Dokonce lépe než euro.
Kurz české měny k euru by měl v roce 2024 mírně oslabit v důsledku očekávaného snižování úrokových sazeb České národní banky (ČNB). Shodli se na tom oslovení analytici. Koruna letos postupně oslabila o 2,1 procenta na 24,70 CZK/EUR, což je nejslabší úroveň od loňského srpna.
Provoz ojetých osobních aut za pět měsíců letošního roku meziročně klesl o devět procent na 67 177 vozů. Průměrné stáří se nepatrně zvýšilo na 10,8 roku, podíl vozů starších deseti let ale klesl o 1,5 procentního bodu na 49,75 procenta. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.
Česká koruna, která se v minulých dnech dostala na patnáctileté maximum pod hranici 23,25 CZK/EUR, by mohla v příštích měsících dále posílit. Shodli se na tom analytici. Česká měna by podle nich mohla zpevnit i pod 23 korun za euro. Její oslabení očekávají až po snížení úrokových sazeb České národní banky, tedy někdy ve druhém pololetí.
Česko se ocitá v závažné makroekonomické nerovnováze, jakou roky nepamatuje. Podle některých expertů mu proto vážně hrozí měnová krize. Data za loňský rok, jež máme čerstvě pohromadě, tuto obavu, respektive důvody pro ni, příliš nerozptylují. Přesto koruna spíše rekordně sílí, než by čelila měnové krizi. Co za tím vězí?
Kurz koruny, který se v posledních dnech dostal pod hladinu 23,90 koruny za euro, což je nejsilnější úroveň od roku 2008, je pro Česko momentálně dobrou zprávou, protože pomáhá tlumit inflaci zlevněním dováženého zboží, včetně energetických surovin. Naopak problémem může být pro tuzemské vývozce. Shodli se na tom oslovení analytici.
Česká měna by v příštích měsících měla oslabit ze současných hodnot, které jsou k euru nejsilnější od krizového roku 2008. Mohla by tak oslabit o několik desítek haléřů z pátečních 23,90 Kč za euro. Vyplývá to z odhadů analytiků. Posilování koruny z posledních týdnů podle nich souviselo s návratem rizikového apetitu k exotičtějším měnám, jako je koruna. Roli hraje i vyšší úročení domácí měny.
Koruna v pondělí ráno zpevnila vůči euru na nejsilnější úroveň od roku 2008, citelně sílí i vůči dolaru. Pomáhá ji post-covidový boom čínských a asijských trhů a slábnoucí vyhlídky dolaru, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Češi si stále radši spoří v euru, nejvíce za posledních třináct let. Nyní, když je euro v rekordní „slevě“, mají i ti ostatní příležitost zřídit si eurový účet za výhodných podmínek.
Americké technologické společnosti Oracle, Microsoft a Meta Platforms se zavázaly investovat v příštích letech zhruba 500 miliard dolarů 💲 (10,38 miliardy korun) do pronájmu datových center a související infrastruktury pro rozvoj umělé inteligence (AI). Vyplývá to z analýzy agentury Bloomberg založené na kvartálních výkazech firem.
Číst více
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvíjí tlak na evropské země, aby upustily od myšlenky využít ruská aktiva zmrazená ❄ v Evropské unii na pomoc Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele.
Využití zmrazených ruských aktiv k financování Ukrajiny musí mít pevný právní základ, řekla italská premiérka Giorgia Meloniová v italském parlamentu. Evropská unie v opačném případě riskuje, že to bude vítězstvím pro ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla předsedkyně italské vlády den před prosincovým summitem EU, jehož hlavním tématem je další financování Ukrajiny. Píší o tom agentury a média.
Firmy z holdingu Agrofert získaly v uplynulých dnech zakázky od podniků, které spadají pod ministerstvo zemědělství, zjistil investigativní projekt PastVina organizace Hlídač státu. Podle projektu je ale postup v rozporu se zákonem o střetu zájmů, neboť premiér Andrej Babiš (ANO) byl v té době jediným vlastníkem holdingu Agrofert a on nebo jím ovládané společnosti se nemohly zúčastnit veřejných zakázek. Úřad situaci prověří.
Ceny ropy 🛢 rostou 📈 v reakci na zprávu, že americký prezident Donald Trump nařídil kompletní blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které plují do Venezuely nebo z ní odplouvají. Severomořská ropa Brent přidává 1,6 procenta a pohybuje se nedaleko 60 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje také asi 1,6 procenta a dostala se tak nad 56 dolarů za barel.
Pražská burza poprvé v historii zavřela nad úrovní 2600 bodů. Index PX posílil o 1,78 procenta na 2640,70 bodu. Stejně jako v předchozích dnech mu pomohly akcie pojišťovny VIG. Dařilo se také Komerční bance a Erste Bank. Ztrácela naopak energetická společnost ČEZ.
Číst více
Společnosti Moravia Cans, která vyrábí a prodává aerosolové nádobky z hliníku, loni meziročně vzrostly tržby z prodeje výrobků a služeb o 403 milionů korun na více než 2,92 miliardy korun. Firmě z Bojkovic na Uherskohradišťsku vzrostl také čistý zisk. Za rok 2024 přesáhl 308,8 milionu korun, předloni byl asi 244,7 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy podniku založené ve Sbírce listin.
Prezident Petr Pavel si telefonoval s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o pokračující podpoře Ukrajiny a pokroku v mírových jednáních. Na webu to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Hlavy států se podle Hradu shodly, že je ve společném zájmu, aby mírová dohoda přinesla Ukrajině důstojný mír.
O žádosti o vyslovení důvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů budou poslanci jednat v úterý 13. ledna. V tento den začne řádná schůze dolní komory, jednání o důvěře kabinetu Andreje Babiše (ANO) bude jejím druhým bodem. Po dnešní schůzi organizačního výboru to řekl předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Očekává se, že vláda důvěru získá.
Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek požádal dopoledne prezidenta Petra Pavla o schůzku a čeká na návrhy termínu. Pavel novou vládu ANO, SPD a Motoristů jmenoval v pondělí, před tím se sešel se všemi kandidáty na ministry kromě čestného prezidenta Motoristů Turka. Tomu v tom zabránily zdravotní problémy. Pavel opakovaně uvádí, že má ke jmenování Turka výhrady.
