Česká koruna za posledních 30 let významně posílila proti hlavním světovým měnám a stala se silnou měnou odolnou i v dobách globální nejistoty. Posilování koruny ale nebylo hladké a pro dosažení současného postavení musela česká měna překonat několik krizí, shodují se oslovení analytici. Cestu k posilování koruny otevřel devizový zákon, který začal platit před 30 lety a na jehož základě se stala volně směnitelnou měnou.
Česká měna, která v minulých dnech oslabila až k 25,50 koruny za euro, tedy na nejslabší úrovni od propuknutí války na Ukrajině v únoru 2022, by mohla v příštích měsících ještě mírně ztrácet. Vyplývá to z ankety mezi analytiky. Vývoj kurzu bude podle nich záležet zejména na dalších krocích České národní banky a Evropské centrální banky (ECB). Pod 25,50 CZK/EUR byl kurz koruny i v pátek odpoledne.
Máme za sebou čtyři pohnuté roky. Nejprve dva roky covidu, poté dva roky války, do toho mimořádná inflace a energetická krize. Jak si v této pohnuté době stála koruna? Lépe než drtivá většina měn světa. Dokonce lépe než euro.
Kurz české měny k euru by měl v roce 2024 mírně oslabit v důsledku očekávaného snižování úrokových sazeb České národní banky (ČNB). Shodli se na tom oslovení analytici. Koruna letos postupně oslabila o 2,1 procenta na 24,70 CZK/EUR, což je nejslabší úroveň od loňského srpna.
Provoz ojetých osobních aut za pět měsíců letošního roku meziročně klesl o devět procent na 67 177 vozů. Průměrné stáří se nepatrně zvýšilo na 10,8 roku, podíl vozů starších deseti let ale klesl o 1,5 procentního bodu na 49,75 procenta. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.
Česká koruna, která se v minulých dnech dostala na patnáctileté maximum pod hranici 23,25 CZK/EUR, by mohla v příštích měsících dále posílit. Shodli se na tom analytici. Česká měna by podle nich mohla zpevnit i pod 23 korun za euro. Její oslabení očekávají až po snížení úrokových sazeb České národní banky, tedy někdy ve druhém pololetí.
Česko se ocitá v závažné makroekonomické nerovnováze, jakou roky nepamatuje. Podle některých expertů mu proto vážně hrozí měnová krize. Data za loňský rok, jež máme čerstvě pohromadě, tuto obavu, respektive důvody pro ni, příliš nerozptylují. Přesto koruna spíše rekordně sílí, než by čelila měnové krizi. Co za tím vězí?
Kurz koruny, který se v posledních dnech dostal pod hladinu 23,90 koruny za euro, což je nejsilnější úroveň od roku 2008, je pro Česko momentálně dobrou zprávou, protože pomáhá tlumit inflaci zlevněním dováženého zboží, včetně energetických surovin. Naopak problémem může být pro tuzemské vývozce. Shodli se na tom oslovení analytici.
Česká měna by v příštích měsících měla oslabit ze současných hodnot, které jsou k euru nejsilnější od krizového roku 2008. Mohla by tak oslabit o několik desítek haléřů z pátečních 23,90 Kč za euro. Vyplývá to z odhadů analytiků. Posilování koruny z posledních týdnů podle nich souviselo s návratem rizikového apetitu k exotičtějším měnám, jako je koruna. Roli hraje i vyšší úročení domácí měny.
Koruna v pondělí ráno zpevnila vůči euru na nejsilnější úroveň od roku 2008, citelně sílí i vůči dolaru. Pomáhá ji post-covidový boom čínských a asijských trhů a slábnoucí vyhlídky dolaru, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Češi si stále radši spoří v euru, nejvíce za posledních třináct let. Nyní, když je euro v rekordní „slevě“, mají i ti ostatní příležitost zřídit si eurový účet za výhodných podmínek.
Emise skleníkových plynů vyprodukované českou ekonomikou ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku 📉 klesly o 0,6 procenta. Jde o třetí nejlepší výsledek z EU. Dnes to uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Nejvíce z EU emise redukovalo Finsko, a to o 3,2 procenta. Následuje Malta, jejíž hospodářství vyprodukovalo o dvě procenta emisí méně.
Francouzská prokuratura u odvolacího soudu navrhuje pro bývalého prezidenta 👴 Nicolase Sarkozyho sedm let vězení v kauze možného nezákonného financování volební kampaně z roku 2007, píše agentura AFP. Politik čelí obvinění, že se snažil získat prostředky na svou prezidentskou kandidaturu od tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Sarkozy vinu odmítá.
Hraniční přechody mezi Slovenskem a Ukrajinou byly dnes odpoledne po asi dvou hodinách opět ✅ otevřeny. Oznámily to slovenská finanční správa i policie, podle které přechody uzavřela Ukrajina. Ta hlásila ruské vzdušné údery na cíle v západní části Ukrajiny, která sousedí se Slovenskem.
Ceny ropy se dnes dále drží nad psychologickou hranicí 1️⃣0️⃣0️⃣ dolarů za barel. Investoři sledují křehké příměří na Blízkém východě a očekávali důležitý summit v Pekingu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
Největší český ⛷️ skiareál ve Špindlerově Mlýně letos jednosměrně propojí areály Svatý Petr a Medvědín. Umožní to nová lanovka, most a terminál. V lyžařské sezoně 2026/2027 se lyžaři z Medvědína dostanou po nové sjezdovce Lesní přes lyžařský most nad výpadovkou na Vrchlabí přímo k budované lanovce Přehradní a odtud dále do Svatého Petra.
Slovenská finanční správa dnes oznámila ❌ uzavření všech hraničních přechodů Slovenska s Ukrajinou, a to z bezpečnostních důvodů. Úřad to bez bližších informací uvedl v tiskové zprávě. Slovensko-ukrajinská hranice je také vnější hranicí Evropské unie a schengenského systému volného pohybu osob.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval NATO, aby na červencovém summitu ukázalo sílu a jednotu. Schůzky v Ankaře se chce osobně zúčastnit, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Zelenskyj je v Bukurešti na setkání lídrů Bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla aliance.
Narušování vzdušného prostoru zemí východního křádla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu ✊ posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí podle agentury Reuters společné prohlášení z dnešního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky (B9).
Maximální cena benzinu ve čtvrtek vzroste o 14 haléřů na 44,01 koruny za litr. Nafta naopak bude pokračovat ve zlevňování, když její nejvyšší povolená prodejní cena klesne o 25 haléřů na 41,86 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Polská armáda uvedla, že během ruského útoku na Ukrajinu z preventivních důvodů vyslala vyslala do vzduchu stíhačky a vrtulníky, uvedla agentura Reuters.
