Česká koruna za posledních 30 let významně posílila proti hlavním světovým měnám a stala se silnou měnou odolnou i v dobách globální nejistoty. Posilování koruny ale nebylo hladké a pro dosažení současného postavení musela česká měna překonat několik krizí, shodují se oslovení analytici. Cestu k posilování koruny otevřel devizový zákon, který začal platit před 30 lety a na jehož základě se stala volně směnitelnou měnou.
Česká měna, která v minulých dnech oslabila až k 25,50 koruny za euro, tedy na nejslabší úrovni od propuknutí války na Ukrajině v únoru 2022, by mohla v příštích měsících ještě mírně ztrácet. Vyplývá to z ankety mezi analytiky. Vývoj kurzu bude podle nich záležet zejména na dalších krocích České národní banky a Evropské centrální banky (ECB). Pod 25,50 CZK/EUR byl kurz koruny i v pátek odpoledne.
Máme za sebou čtyři pohnuté roky. Nejprve dva roky covidu, poté dva roky války, do toho mimořádná inflace a energetická krize. Jak si v této pohnuté době stála koruna? Lépe než drtivá většina měn světa. Dokonce lépe než euro.
Kurz české měny k euru by měl v roce 2024 mírně oslabit v důsledku očekávaného snižování úrokových sazeb České národní banky (ČNB). Shodli se na tom oslovení analytici. Koruna letos postupně oslabila o 2,1 procenta na 24,70 CZK/EUR, což je nejslabší úroveň od loňského srpna.
Provoz ojetých osobních aut za pět měsíců letošního roku meziročně klesl o devět procent na 67 177 vozů. Průměrné stáří se nepatrně zvýšilo na 10,8 roku, podíl vozů starších deseti let ale klesl o 1,5 procentního bodu na 49,75 procenta. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.
Česká koruna, která se v minulých dnech dostala na patnáctileté maximum pod hranici 23,25 CZK/EUR, by mohla v příštích měsících dále posílit. Shodli se na tom analytici. Česká měna by podle nich mohla zpevnit i pod 23 korun za euro. Její oslabení očekávají až po snížení úrokových sazeb České národní banky, tedy někdy ve druhém pololetí.
Česko se ocitá v závažné makroekonomické nerovnováze, jakou roky nepamatuje. Podle některých expertů mu proto vážně hrozí měnová krize. Data za loňský rok, jež máme čerstvě pohromadě, tuto obavu, respektive důvody pro ni, příliš nerozptylují. Přesto koruna spíše rekordně sílí, než by čelila měnové krizi. Co za tím vězí?
Kurz koruny, který se v posledních dnech dostal pod hladinu 23,90 koruny za euro, což je nejsilnější úroveň od roku 2008, je pro Česko momentálně dobrou zprávou, protože pomáhá tlumit inflaci zlevněním dováženého zboží, včetně energetických surovin. Naopak problémem může být pro tuzemské vývozce. Shodli se na tom oslovení analytici.
Česká měna by v příštích měsících měla oslabit ze současných hodnot, které jsou k euru nejsilnější od krizového roku 2008. Mohla by tak oslabit o několik desítek haléřů z pátečních 23,90 Kč za euro. Vyplývá to z odhadů analytiků. Posilování koruny z posledních týdnů podle nich souviselo s návratem rizikového apetitu k exotičtějším měnám, jako je koruna. Roli hraje i vyšší úročení domácí měny.
Koruna v pondělí ráno zpevnila vůči euru na nejsilnější úroveň od roku 2008, citelně sílí i vůči dolaru. Pomáhá ji post-covidový boom čínských a asijských trhů a slábnoucí vyhlídky dolaru, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Češi si stále radši spoří v euru, nejvíce za posledních třináct let. Nyní, když je euro v rekordní „slevě“, mají i ti ostatní příležitost zřídit si eurový účet za výhodných podmínek.
Unijní ministři životního prostředí při jednání v Bruselu ani po osmi hodinách ❌ nedosáhli shody ohledně nového klimatického cíle EU pro rok 2040. Podle informací se kompromisní návrh nadále snaží vyjednat dánské předsednictví, země jsou ale rozdělené. Některé státy, jako například Česko, Polsko či Itálie, prosazují oslabení devadesátiprocentního klimatického cíle, Španělsko či Švédsko to ale odmítají.
Šéf nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders dnes přiznal porážku v parlamentních volbách z minulého týdne, což dosud kvůli těsnému výsledku ❌ odmítal. Informovala o tom agentura AFP s tím, že těsné volební vítězství otevírá Robu Jettenovi ze středově-liberální strany D66 cestu k premiérskému křeslu.
Polský prezident 👨 Karol Nawrocki 24. listopadu navštíví Prahu. V české metropoli se sejde se svým protějškem Petrem Pavlem a s pravděpodobným příštím premiérem Andrejem Babišem. Informuje o tom dnes polská tisková agentura PAP s odvoláním na šéfa zahraničního odboru polské prezidentské kanceláře Marcina Przydacze.
Výplata dalších 2️⃣,4️⃣ miliardy korun věřitelům zkrachovalé Sberbank CZ, která podíl vyplacených pohledávek zvýší z 95 procent na 99 procent, se opozdí. Důvodem je to, že jeden z více než 15 tisíc věřitelů podal odvolání proti rozhodnutí soudu o výplatě, uvedla insolvenční správkyně banky Jiřina Lužová.
Krajský soud v Ostravě propustil brněnského soudce 👨 Romana Kafku z vazby, kde byl od dubna v souvislosti s možnými podvody. Před zadržením se obviněný ukrýval v Chorvatsku. Nyní už útěk podle soudu nehrozí. Soud nepožadoval kauci. Stačilo, že se za Kafku zaručila manželka.
Německý ústavní soud označil vládou stanovená pravidla triáže, tedy třídění pacientů podle akutnosti jejich stavu, za ☝ odporující základnímu zákonu země. Postup, který kabinet někdejšího kancléře Olafa Scholze stanovil v roce 2022 v době pandemie nemoci covid-19, podle soudu zasahuje do profesní svobody lékařů a překračuje pravomoci spolkové vlády. Verdikt podle deníku Bild znamená, že rozhodnutí o prioritní léčbě opět náleží lékařům.
Policie obvinila v kauze zakázek Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) 1️⃣3️⃣ lidí. Stíhá je za řadu trestných činů včetně zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daní, praní špinavých peněz, podplácení či přijetí úplatku. Pojišťovna v kauze vystupuje jako poškozená, případ řeší Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Český státní zástupce 👨 Petr Klement chce v čele Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF vyjasnit pravomoci a vztahy s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), kde nyní působí jako náměstek. Očekává, že do funkce generálního ředitele OLAF nastoupí v řádu několika málo měsíců, datum podle něj ještě bude předmětem dalších jednání.
ČR získá v příštích letech dalších 5️⃣,5️⃣ miliardy korun z fondů Evropského hospodářského prostoru EHP a Norska. Vyhlášení prvních výzev se předpokládá nejdříve na přelomu roku 2026 a 2027. V Praze byla dnes slavnostními podpisy stvrzena Memoranda o porozumění mezi ČR a donorskými státy Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem pro čtvrté programové období.
Americká společnosti Nvidia a Deutsche Telekom vybudují v Německu cloudové datové centrum pro umělou inteligenci za 1️⃣ miliardu eur (24,4 miliardy korun). Cílem je posílit v Evropě infrastrukturu, která může pohánět komplexní systémy AI. Zařízení bude jedním z největších svého druhu v Evropě a má začít fungovat v prvním čtvrtletí příštího roku.
