Česká koruna za posledních 30 let významně posílila proti hlavním světovým měnám a stala se silnou měnou odolnou i v dobách globální nejistoty. Posilování koruny ale nebylo hladké a pro dosažení současného postavení musela česká měna překonat několik krizí, shodují se oslovení analytici. Cestu k posilování koruny otevřel devizový zákon, který začal platit před 30 lety a na jehož základě se stala volně směnitelnou měnou.
Česká měna, která v minulých dnech oslabila až k 25,50 koruny za euro, tedy na nejslabší úrovni od propuknutí války na Ukrajině v únoru 2022, by mohla v příštích měsících ještě mírně ztrácet. Vyplývá to z ankety mezi analytiky. Vývoj kurzu bude podle nich záležet zejména na dalších krocích České národní banky a Evropské centrální banky (ECB). Pod 25,50 CZK/EUR byl kurz koruny i v pátek odpoledne.
Máme za sebou čtyři pohnuté roky. Nejprve dva roky covidu, poté dva roky války, do toho mimořádná inflace a energetická krize. Jak si v této pohnuté době stála koruna? Lépe než drtivá většina měn světa. Dokonce lépe než euro.
Kurz české měny k euru by měl v roce 2024 mírně oslabit v důsledku očekávaného snižování úrokových sazeb České národní banky (ČNB). Shodli se na tom oslovení analytici. Koruna letos postupně oslabila o 2,1 procenta na 24,70 CZK/EUR, což je nejslabší úroveň od loňského srpna.
Provoz ojetých osobních aut za pět měsíců letošního roku meziročně klesl o devět procent na 67 177 vozů. Průměrné stáří se nepatrně zvýšilo na 10,8 roku, podíl vozů starších deseti let ale klesl o 1,5 procentního bodu na 49,75 procenta. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.
Česká koruna, která se v minulých dnech dostala na patnáctileté maximum pod hranici 23,25 CZK/EUR, by mohla v příštích měsících dále posílit. Shodli se na tom analytici. Česká měna by podle nich mohla zpevnit i pod 23 korun za euro. Její oslabení očekávají až po snížení úrokových sazeb České národní banky, tedy někdy ve druhém pololetí.
Česko se ocitá v závažné makroekonomické nerovnováze, jakou roky nepamatuje. Podle některých expertů mu proto vážně hrozí měnová krize. Data za loňský rok, jež máme čerstvě pohromadě, tuto obavu, respektive důvody pro ni, příliš nerozptylují. Přesto koruna spíše rekordně sílí, než by čelila měnové krizi. Co za tím vězí?
Kurz koruny, který se v posledních dnech dostal pod hladinu 23,90 koruny za euro, což je nejsilnější úroveň od roku 2008, je pro Česko momentálně dobrou zprávou, protože pomáhá tlumit inflaci zlevněním dováženého zboží, včetně energetických surovin. Naopak problémem může být pro tuzemské vývozce. Shodli se na tom oslovení analytici.
Česká měna by v příštích měsících měla oslabit ze současných hodnot, které jsou k euru nejsilnější od krizového roku 2008. Mohla by tak oslabit o několik desítek haléřů z pátečních 23,90 Kč za euro. Vyplývá to z odhadů analytiků. Posilování koruny z posledních týdnů podle nich souviselo s návratem rizikového apetitu k exotičtějším měnám, jako je koruna. Roli hraje i vyšší úročení domácí měny.
Koruna v pondělí ráno zpevnila vůči euru na nejsilnější úroveň od roku 2008, citelně sílí i vůči dolaru. Pomáhá ji post-covidový boom čínských a asijských trhů a slábnoucí vyhlídky dolaru, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Češi si stále radši spoří v euru, nejvíce za posledních třináct let. Nyní, když je euro v rekordní „slevě“, mají i ti ostatní příležitost zřídit si eurový účet za výhodných podmínek.
Prezident 👨 Petr Pavel považuje za správné, že armáda zahájila průzkum lokality v šumavském národním parku, kde se našlo velké množství toxických látek. Na profesionální dlouhodobou sanaci v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku ale armáda nemá potřebou techniku ani výcvik, po vojácích by proto měla nastoupit specializovaná firma.
Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH) miliardáře Daniela Křetínského 📉 klesl meziročně čistý zisk v 1. pololetí o více než polovinu z 2,2 miliardy eur (zhruba 53,2 miliardy korun) na 933 milionů eur (přibližně 22,7 miliardy korun). Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků skupiny.
Rusko podle tajných služeb plánuje hybridní útoky s použitím dronů a 🚀 raket na státy podporující Ukrajinu, včetně Polska. Dnes to v projevu v Sejmu řekl polský premiér Donald Tusk. Pozdní podzim a zima budou podle něho nejkritičtějším momentem v ruské válce proti Ukrajině.
Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes oznámil, že v zemi slavnostně otevřel 🏭 továrnu na výrobu izraelských dronů, která přispěje k posílení srbské armády a podpoří vývoz zbraní. Vučić už v dubnu bez podrobností avizoval, že Srbsko plánuje vyrábět společně s Izraelem bojové bezpilotní letouny.
Slovenský premiér 👨 Robert Fico v pátek navštíví Ukrajinu. Dnes to oznámil šéf polské vlády Donald Tusk, který se tam také chystá a se svým slovenským kolegou se sejde. Píší o tom server onet.pl nebo agentura Ukrinform.
Turecký prezident 👴 Recep Tayyip Erdogan podle prohlášení svého poradce Mehmeta Uçuma nalezl způsob, jak znovu kandidovat na prezidenta navzdory ústavnímu limitu mandátů. Uvádí to dnes agentura AFP. Podle Uçuma stačí, aby Erdogan rezignoval krátce před koncem mandátu a vyvolal předčasné prezidentské volby. K tomu ale potřebuje podporu poslanců i z opozičních řad.
Nadace Bakala Foundation podpoří darem ve výši jeden milion dolarů (asi 2️⃣1️⃣ milionů korun) příchod mezinárodně uznávaných vědců na České vysoké učení technické v Praze. Vznikne pozice ČVUT-Bakala Distinguished Chair pro mezinárodně uznávanou vědeckou osobnost, která vzejde z otevřeného výběrového řízení.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
Hodnota veřejných zakázek loni meziročně 📈 vzrostla o 106 miliard korun na 1,1 bilionu korun a jejich podíl na HDP stoupl o 0,5 procentního bodu na téměř 13 procent, což bylo významně nad desetiletým průměrem. Celkem bylo zadáno 15 674 zakázek, o 364 více než v roce 2024. Vyplývá to z výroční zprávy o elektronizaci a stavu veřejných zakázek v ČR za rok 2025.
Česko bude příští rok poprvé ve své historii předsedat 🏦 Radě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj na ministerské úrovni. V tiskové zprávě o tom informovalo české ministerstvo zahraničí. Mezinárodní organizace sídlící v Paříži si klade za cíl napomáhat rozvoji členských zemí. Česko se stalo členem OECD v prosinci 1995.
