Evropská unie zvažuje zavedení obchodních opatření vůči dovozu ruské ropy na Slovensko a do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba, pokud tento dovoz nebude postupně ukončen. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na osoby obeznámené se situací.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dříve tento týden uvedla, že EK chce navrhnout urychlení postupného ukončení dovozu ruských fosilních paliv. Učinila tak po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který prohlásil, že je připraven uvalit zásadní sankce na Rusko za jeho válku proti Ukrajině, pokud tak učiní všechny státy Severoatlantické aliance a pokud přestanou kupovat ruskou ropu.

Rusko k dodávkám energie do Maďarska a na Slovensko využívá mimo jiné ropovod Družba, na který v srpnu opakovaně útočila Ukrajina. Budapešť a Bratislava dosud odmítají úplný odklon od ruské ropy a na úrovni EU blokují opatření, která podle nich ohrožují jejich energetickou bezpečnost.

Trump opět vyhrožuje Harvardu sankcemi

Politika

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa hrozí Harvardově univerzitě dalšími sankcemi, které jí omezí přístup k federálním fondům, pokud ji vysoká škola neposkytne další údaje o svém přijímacím řízení. Napsaly to agentury AP a AFP. Nejstarší americká univerzita se stala hlavním terčem kampaně Trumpovy administrativy, jejímž cílem je vynutit si změny na univerzitách, které jsou podle šéfa Bílého domu zachváceny antisemitismem a radikálně levicovými ideologiemi.

ČTK

Přečíst článek

Většina zemí EU se zavázala postupně ukončit veškerý dovoz ruských fosilních paliv do konce roku 2027. Pokud Maďarsko a Slovensko nepředloží plány na ukončení tohoto dovozu, mohou obchodní opatření představovat možnost, jak je k tomu přimět, uvádí Bloomberg.

Zatímco sankce vyžadují podporu všech členských států EU, pro zavedení obchodních opatření, mezi něž se počítají například cla, kvóty či regulační překážky, stačí podpora většiny unijních států, připomíná agentura.

Tyto plány EK nejsou součástí návrhu nového balíčku sankcí, který EU představila v pátek. Ten zahrnuje mimo jiné zákaz dovozu ruského zkapalněného plynu či sankce na více než 100 tankerů z takzvané stínové flotily Ruska a další opatření zaměřená na subjekty, které umožňují obchod s ruskými energetickými surovinami.

Úřady spadající pod ministerstvo zemědělství nepotvrdily, že začnou vymáhat po firmách z holdingu Agrofert vrácení dotací, jak v týdnu oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Dosud nemají žádný harmonogram ani jasno v postupu. Uvedl to Deník N. Výborný na svých slovech trvá, první rozhodnutí mají podle něj padnout ještě do konce září, píše server.

Ministr v týdnu oznámil, že vymáhaná částka přesáhne sedm miliard korun. Podle Výborného jde o dotace poskytnuté v letech 2017 až 2021 navzdory střetu zájmů majitele firmy, šéfa hnutí ANO a tehdejšího premiéra Andreje Babiše. Agrofert uvedl, že k navrácení není důvod, věc vnímá jako kampaň před říjnovými volbami do Sněmovny.

„Zadal jsem jasné pokyny, že chci, aby se jak u národních, tak u evropských nárokových dotací první správní řízení a rozhodnutí o vrácení začala realizovat do konce měsíce září," řekl Deníku N Výborný.

Opravdu se začne vymáhat?

Například podle Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZFI) ale harmonogram není znám. Není ani jisté, že se vymáhat skutečně začne. „V současné době probíhají detailní právní analýzy, které mají za cíl vyhodnotit možnosti dalšího postupu v návaznosti na ukončená soudní řízení týkající se nenárokových zemědělských dotací,“ sdělili serveru zástupci fondu.

Žádný dokument s termíny jednotlivých kroků vymáhání dotací nemá podle Deníku N ani Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Zatím ještě neví, zda bude případně dotace vymáhat přímo, nebo Agrofert vyzve k jejich dobrovolnému vrácení.

Dalibor Martínek: Fiala vytáhl na Babiše drtivou zbraň. Papírové kladivo

Názory

Premiér Petr Fiala se posledního půl roku tváří jako hráč pokeru. Snaží se přesvědčit národ, že předvolební preference, které přejí Babišovi, nic neznamenají. Že má v ruce silné karty, plán. A že v září vše zvrátí ve svůj prospěch. A znovu bude premiérem.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Výborný v týdnu uvedl, že by bylo ideální, kdyby firmy uznaly právní stav a dotace vrátily, pak by byl proces rychlý. Podniky se ale mohou odvolat, což by řešilo ministerstvo zemědělství, a následně dát věc k soudu. „Netušíme, jak dlouho budou soudy rozhodovat, čili bude to opravdu běh na dlouhou trať,“ řekl ministr. Ředitel Agrofertu Josef Mráz už dříve avizoval, že holding se bude bránit právní cestou.

Ministr trvá na tom, že první rozhodnutí by mělo padnout ještě tento měsíc. „V tuto chvíli kompletujeme první spisy, které máme na ministerstvu; ještě tento týden je dáme dohromady - jsou rozptýlené v archivech ., aby se předaly SZIF. (…) Poté je potřeba sepsat pečlivé právní odůvodnění,“ sdělil serveru. Rozhodnutí podle něj musí být pečlivě odůvodněné. Ve středu jednal s úředníky ministerstva zemědělství a s generálním ředitelem SZFI Petrem Dlouhým. „Rozešli jsme se s tím, že dostal úkol, aby pokud to bude jenom trochu možné, se první řízení rozeběhla ještě v měsíci září,“ podotkl Výborný.

Své rozhodnutí o navrácení opírá o rozhodnutí soudů, nově o další rozsudek Nejvyššího správního soudu. „Máme tady další rozsudek, respektive odmítnutí kasační stížnosti, kde v odůvodnění se opět Nejvyšší správní soud zabývá touto problematikou a opět je to vodítko k odůvodnění správných řízení,“ řekl v týdnu Výborný. Zopakoval, že navrácení dotací nesouvisí s volbami, s výzvou čekal, až bude mít rozhodnutí soudu.

Babiš vlastnil holding do února 2017, pak jej kvůli novele zákona o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů. Podle českého rejstříku je ovšem Babiš evidován jako skutečný majitel Agrofertu.

Z celkových tržeb Agrofertu tvoří dotace zhruba jedno procento. Zisk holdingu loni meziročně vzrostl o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun.