Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Zelenskyj kvůli ropovodu Družba naštval Maďary. Ohrožujete naši energetickou bezpečnost, zní z Budapešti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
ČTK
 ČTK

Mezi nejvyššími představiteli Maďarska a Ukrajiny se strhla slovní přestřelka kvůli ukrajinským útokům na ropovod Družba z posledních dnů, kterým Rusko dodává ropu Maďarsku a Slovensku. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přestal s výhrůžkami na adresu Maďarska a aby Ukrajina neohrožovala maďarskou energetickou bezpečnost.

Zelenskyj na tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym odpovídal na otázku, zda Kyjev útoky na ropovod Družba získal novou páku proti Maďarsku. Národněkonzervativní vláda v Budapešti navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou a staví se proti přijímání dalších unijních protiruských sankcí i proti možné integraci Ukrajiny do západních struktur.

„Vždy jsme podporovali přátelství mezi Ukrajinou a Maďarskem. A existence Družby nyní závisí na maďarské pozici,“ řekl s úsměvem Zelenskyj.

„Otevřené hrozby vůči Maďarsku“

Szijjártó obvinil Zelenského, že nedělní ukrajinský státní svátek, kdy si země připomínala Den nezávislosti, využívá k „otevřeným hrozbám vůči Maďarsku“. Útoky na infrastrukturu sloužící dodávkám energetických surovin do Maďarska lze podle maďarského ministra interpretovat jako útoky na maďarskou suverenitu. „Válka (mezi Ruskem a Ukrajinou), se kterou nemáme nic společného, neospravedlňuje narušování naší suverenity. Vyzýváme Volodymyra Zelenského, aby zastavil tyto hrozby na adresu Maďarska a přestal ohrožovat naši energetickou bezpečnost,“ cituje Szijjártóa agentura MTI.

Jeho ukrajinský protějšek Andrij Sybiha mu pak vzkázal, že „nemá co říkat ukrajinskému prezidentovi, co a kdy má dělat a říkat. Je to prezident Ukrajiny, ne Maďarska“. Doporučil Maďarsku, aby stejně jako zbytek Evropy diverzifikovalo zdroje energetických surovin a stalo se nezávislým na Rusku.

Budapešť obvinila Ukrajinu, že od 13. srpna podnikla tři útoky na ropovod Družba. Po úderu z 22. srpna přišly Maďarsko a Slovensko o dodávky suroviny na dalších pět dnů, uvedl Szijjártó. Slovensko a Maďarsko se kvůli tomu obrátily na Evropskou komisi a šéfku unijní diplomacie Kaju Kallasovou.

Ruskojazyčný servis BBC připomíná, že ruské úřady se k útokům na ropovod oficiálně nevyjádřily, ale Alexandr Bogomaz, gubernátor Brjanské oblasti, přes kterou Družba prochází, informoval o tom, že v noci na 22. srpna „v důsledku odrážení kombinovaného útoku“ vznikl požár na „objektu palivové infrastruktury“. Neuvedl, o jaký objekt konkrétně šlo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Nepřeji si, aby Čína hrála roli v bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, uvedl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že by se mohl setkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem až jeho země bude mít bezpečnostní záruky, a jako možná místa setkání zmínil Švýcarsko, Rakousko nebo Turecko. Napsala to agentura AFP. Zelenskyj podle ní zároveň zdůraznil, že si nepřeje, aby Čína hrála roli v bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a odkázal se přitom na podporu Moskvy ze strany Pekingu.

Přečíst článek

Ruský zájem o Donbas je strategický, i kvůli nerostnému bohatství

Proč má Rusko zájem o Donbas? Kvůli ochraně ruské menšiny to není

Zájem Ruska o Donbas je podle analytiků především strategický a hospodářský, oficiální argument ochrany ruského obyvatelstva je spíše zástupný, shodli se analytici. Moskva usiluje o kontrolu klíčového obranného pásu ukrajinské armády v Doněcké oblasti, který brání dalšímu postupu ruských vojsk na západ, a zároveň o získání nerostného bohatství regionu.

Přečíst článek

Související

Ropovod Družba

Slováci a Maďaři prudce navýšili dovoz ruské ropy. I díky Kremlu oddaným Tatarům

Přečíst článek

Zelenskyj loni vydělal více než osm milionů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
ČTK
 ČTK

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina v loňském roce vydělali 15,286 milionu hřiven (asi 8,5 milionu korun), včetně příjmu ze splacených státních dluhopisů ve výši 8,6 milionu hřiven. Uvedla to prezidentská kancelář s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu.

Příjem rodiny hlavy státu se loni skládal z prezidentova platu, bankovních úroků a příjmu z pronájmu soukromé nemovitosti. Celkem tyto příjmy dosáhly 6,7 milionu hřiven. Růst příjmů oproti předchozímu roku kancelář vysvětlila tím, že nájemné bylo placeno v plné výši. Z hlediska hotovosti, nemovitostí a aut se majetkové poměry prezidentovy rodiny zásadně nezměnily.

Zelenskyj v září 2023 vetoval zákon, který by po dobu jednoho roku utajoval majetková přiznání veřejných činitelů. „Vetoval jsem zákon přijatý Nejvyšší radou (ukrajinským parlamentem - pozn. red.), který předpokládal omezení elektronického majetkového přiznání. Důvod je jasný. Majetková přiznání by měla být otevřená. A to okamžitě. Ne až za rok. Registr musí být otevřen hned teď,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.

Protikorupční aktivisté či opoziční zákonodárci tvrdili, že zákon by mařil hlavní účel majetkových přiznání, kterým je vyvození odpovědnosti veřejných činitelů. Veřejnou petici, která vyzývala Zelenského k vetování zákona a otevření rejstříku majetkových přiznání veřejnosti, během několika dní podepsaly desítky tisíc lidí. A Mezinárodní měnový fond (MMF) označil návrat povinných majetkových přiznání - pozastavených po vpádu ruských vojsk v únoru 2022 - za jedno z kritérií pro vyplacení části balíčku finanční pomoci válkou zmítané zemi ve výši 15,6 miliardy dolarů (358 miliard korun). Boj proti úplatkářství rovněž patří k podmínkám pro vstup Ukrajiny do Evropské unie. Ukrajinská vláda jej označila za prioritu hned po odražení ruské invaze.

Donald Trump mění americké volby

Rozmyslete si uvalení cel na nejbližší přátele USA, apeluje Tusk na Trumpa

Polský premiér Donald Tusk vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby přehodnotil svůj záměr zavést pětadvacetiprocentní cla na dovoz aut z Evropské unie. Uvedla to polská tisková agentura PAP.

Přečíst článek

Putin nabízí USA možnost těžby vzácných kovů, i na okupovaných územích na Ukrajině

Moskva a Washington zahájily diskuze o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku. Listu Izvestija to ve zveřejněném rozhovoru řekl šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, kterého si ruský prezident Vladimir Putin vybral jako zvláštního zmocněnce pro mezinárodní ekonomickou a investiční spolupráci.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Ruský prezident Vladimir Putin

Rusové hledají další zdroje peněz na financování války. Plánují vyšší daně pro bohaté

Přečíst článek

Ukrajina má právo na vstup do EU, prohlásil Peskov

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov
ČTK
 ČTK

Vstup Ukrajiny do Evropské unie je suverénním právem Kyjeva, ale odlišný postoj zastává Moskva k otázkám týkajících se vojenských aliancí. Podle ruské státní agentury TASS to prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ten zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nezbytné. Moskva zpochybňuje legitimitu ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj před několika dny řekl, že je ochoten setkat se s Putinem, předcházet tomu ale musí mírový plán dojednaný společně s USA a evropskými lídry.

„Putin sám opakovaně řekl, že bude-li to nutné, bude jednat se Zelenským,“ prohlásil dnes Peskov. „Zároveň právní ukotvení dohod podléhá vážné diskuzi - vzhledem k realitě, která hovoří o možnosti zpochybnění legitimity samotného Zelenského,“ dodal kremelský mluvčí.

Putin koncem ledna uvedl, že jednání s Ukrajinou by byla možná, ale ne se Zelenským. Šéf Kremlu, který je u moci čtvrt století, tvrdí, že Zelenskyj je v úřadu nelegitimně, protože v něm zůstává nad rámec svého mandátu a nemá pravomoc podepisovat dokumenty. Pětileté funkční období Zelenského vypršelo loni v květnu, a od té doby ruská propaganda šíří tvrzení o jeho nelegitimitě. Ukrajinské zákony zakazují uspořádání voleb v době válečného stavu, který země vyhlásila poté, co ji Rusko na Putinův příkaz v roce 2022 napadlo.

V Rijádu začala jednání mezi USA a Ruskem o ukončení války na Ukrajině

Jednání mezi Američany a Rusy v Rijádu skončilo. Řešil se střet Trumpa s Putinem

Dnešní rozhovory mezi Ruskem a USA v saúdském Rijádu po čtyřech a půl hodinách jednání skončily, uvedla agentura Reuters. Podle zahraničněpolitického poradce Kremlu Jurije Ušakova jednání proběhlo dobře, diskutovalo se o budoucí schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Termín schůzky ale nebyl stanoven.

Přečíst článek

Právo Kyjeva

Na otázku ohledně vstupu Ukrajiny do EU Peskov odvětil, že to je právem Kyjeva. „Je to svrchované právo každé země. Mluvíme o integračních, ekonomických procesech, a tady samozřejmě nikdo nemůže žádné zemi nic diktovat,“ nechal se slyšet mluvčí ruského prezidenta. „Ale (máme) zcela odlišný postoj v otázkách týkajících se bezpečnosti, obrany nebo vojenských aliancí,“ dodal Peskov.

Mluvčí Kremlu také podle TASS zopakoval, že pro Rusko je hlavní dosáhnout vlastních cílů v takzvané speciální vojenské operaci, jak Moskva nazývá svou rozsáhlou agresivní válku proti Ukrajině. „Dáváme přednost mírovým prostředkům k dosažení našich cílů,“ tvrdil Peskov. Komplexní urovnání války podle něj není možné bez posouzení celoevropské bezpečnosti.

Komplexní urovnání války podle Peskova není možné bez posouzení celoevropské bezpečnosti. „Komplexní urovnání, dlouhodobé urovnání, životaschopné urovnání není možné bez komplexního zvážení otázek bezpečnosti na kontinentě,“ uvedl mluvčí Kremlu. Na konci roku 2021 Rusko žádalo přepracování evropské bezpečnostní architektury a de facto stažení sil NATO ze střední a východní Evropy, jakož i závazek Západu nerozšiřovat alianci na východ, podotkla v této souvislosti agentura AFP a dodala, že nedlouho poté, co byly tyto požadavky odmítnuty, zahájilo Rusko invazi na Ukrajinu.

Konflikt na východě Ukrajiny začal v roce 2014, kdy prozápadní demonstranti v Kyjevě svrhli prezidenta Viktora Janukovyče, který pak uprchl do Ruska. Moskva vzápětí anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu v boji proti ukrajinským silám. Putin 24. února 2022 zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajině vysláním ruských sil do sousední země pod záminkou ochrany ruskojazyčného obyvatelstva, blíže nedefinované „denacifikace“ napadené země a zabránění potenciálnímu ohrožení Ruska v případě hypotetického vstupu Ukrajiny do NATO.

Tchaj-wan si chce získat Trumpa. Země plánuje velký nákup zbraní

Tchaj-wan si chce získat Trumpa. Země plánuje velký nákup amerických zbraní

Tchaj-wan se v době sílícího čínského vojenského tlaku chystá nakoupit od Spojených států zbraně v hodnotě miliard dolarů, uvedla agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje, podle nichž si tchajwanští činitelé chtějí nákupem naklonit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho administrativa se od prezidentova lednového nástupu do funkce kriticky vyjadřuje k čínským vojenským aktivitám a dává najevo podporu Tchaj-wanu.

Přečíst článek

Kyjev, který se ruské agresi brání i díky finanční a vojenské pomoci ze Západu, ruskou agresi nazývá pokusem o uloupení cizího území v imperiálním stylu.

Moskva už dříve podmínila ukončení války tím, že se Kyjev zřekne ambicí vstoupit do Severoatlantické aliance a také se - kromě Krymu - vzdá i čtyř regionů, které částečně okupují ruská vojska a které Putin prohlásil za připojené k Rusku. Kyjev to dříve odmítl jako kapitulaci. Případnou dohodu s Ruskem podmínil získáním bezpečnostních záruk, které by Rusko odradily od další agrese v budoucnu.

Související

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov

Kreml popřel, že by na Ukrajině bojovali vojáci z KLDR. Další novinářská kachna, reagoval Peskov

Přečíst článek
Doporučujeme