První plnohodnotný obchodní týden roku se nesl převážně v růstovém duchu. Americký index S&P 500 posunul svá historická maxima nad hranici 6 900 bodů. Trhy zatím podle všeho dokážou vstřebávat nová geopolitická rizika i vysoké ocenění akcií technologických firem zaměřených na umělou inteligenci.
Hlavní americký akciový index S&P 500 od začátku roku do konce října vykazuje růst skoro o 17 procent. Index Nasdaq 100, v němž jsou hlavně akcie firem z technologického sektoru, stoupl o více než 23 procent. Výrazně zpevňují také evropské, japonské a čínské akcie, ukázaly burzovní statistiky. Z hlediska sektorů jsou letos hitem akcie těžařů vzácných zemin, hlavně zlata, a dále zbrojařské společnosti, evropské banky a vesmírné firmy.
Akcie firem Apple a Microsoft v úterý posílily a posunuly tržní hodnotu obou firem nad hranici čtyř bilionů dolarů. Obě společnosti i tak dále zaostávají za výrobcem čipů Nvidia, který zůstává nejhodnotnější firmou na světě s tržní kapitalizací přes 4,6 bilionu dolarů. Microsoft se na tuto hranici dostal již podruhé od července, pro Apple jde o první překročení tohoto milníku.
Z kryptoměn se stal seriózní byznys i pro největší správce aktiv na světě. Zatímco tradiční indexové fondy typu S&P 500 nabízejí jen minimální poplatky, bitcoinová ETF se stala novým zdrojem výnosů. BlackRock na nich už vydělává více než na svém vlajkovém akciovém fondu – a podle analytiků tento trend zdaleka nekončí.
Americké akcie by mohly v příštích měsících ještě výrazně růst, než přijde prudký propad připomínající kolaps z roku 1929, který vyvolal globální recesi. Agentuře Reuters to řekl šéf a zakladatel investičního fondu Universa Investments Mark Spitznagel, který pohádkově vydělal zejména za covidu.
Uplynulý týden přinesl na finančních trzích řadu důležitých makroekonomických událostí. Po měsících spekulací zasedala americká centrální banka, která rozhodovala o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Svoje výsledky zároveň reportovala domácí společnost Colt CZ. Americký index S&P 500 se přitom pohybuje kolem 6 600 bodů.
Pád banky Lehman Brothers v září 2008 spustil největší finanční krizi od 30. let minulého století. Panika, propady o desítky procent a nejistota, zda se systém vůbec udrží. Dnes, o 17 let později, jsou světové akcie násobně výš – ale rozdíly mezi regiony bijí do očí. Zatímco Spojené státy zažily éru technologických gigantů a růstu, Evropa se s vleklými problémy potýká dodnes.
Z aplikace proslavené meme akciemi je hráč první ligy. Online broker Robinhood bude od 22. září součástí indexu S&P 500. Akcie v reakci na oznámení přidaly přes patnáct procent. A nově spouští sociální síť Robinhood Social.
Být šéfem velké americké firmy se vyplatí. Jejich příjmy v roce 2024 narostly v průměru o 7,7 procenta, což je nejrychlejší tempo od roku 2021. Nejvíce vydělal Rick Smith, šéf výrobce elektrických taserů Axon Enterprise. Ten si přišel na 165 milionů dolarů. Druhý skončil nový šéf Starbucks Brian Niccol, který skončil těsně pod sto miliony.
Léto se láme do kratší poloviny, zároveň v Americe končí týden, který podle odborníků předznamená investiční náladu do konce roku. A jak končí? Moc dobré to podle všeho nebude, protože dneska akcie padají napříč sektory. Jaké jsou dobré a jaké špatné zprávy?
Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby místopředsedy Sněmovny. Jedna ze čtveřice místopředsednických pozic tak zůstala dál neobsazená. Bývalý ministr vnitra Rakušan je teď jediným kandidátem. Zúčastní se také druhého volebního kola, které by se mohlo uskutečnit podle předsedy sněmovní volební komise Martina Kolovratníka (ANO) ve středu 28. ledna.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání v Kyjevě udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti Ukrajiny.
Kvůli výpadku proudu v Tokiu v noci na dnešek nejezdilo několik 🚆🚆🚆vlaků. Výpadek podle agentur Reuters a Kjódó ovlivnil přibližně 673 tisíc cestujících dojíždějících do práce. Kvůli incidentu nefungovaly dvě hlavní linky obsluhující některé ze stanic, které patří k nejrušnějším na světě a spojují metropoli s ostatními městy. Po devíti hodinách se provoz podařilo obnovit.
Výběrové řízení na provozovatele 🚅🚅🚅 vlaků na linkách z Brna do Bohumína, Jeseníku či Šumperku a Olomouce vyhrály České dráhy (ČD). V současné době dvě linky provozují ČD a jednu RegioJet. Společnosti RegioJet a Leo Express, které se o linky také ucházely, mají možnost se proti rozhodnutí ministerstva dopravy v 15denní lhůtě odvolat. Informoval o tom server Zdopravy.cz.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se příští úterý a středu zúčastní zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Novinářům k tomu řekl, že jeho program ve Švýcarsku bude intenzivní a ještě se připravuje. "Zájem o schůzku s českým předsedou vlády mají i velké nadnárodní firmy," řekl.
Portugalci budou v neděli volit prezidenta na příštích pět let. Vybírat budou z 11 kandidátů, ale o nové hlavě této téměř jedenáctimilionové země se zřejmě rozhodne až za tři týdny ve druhém kole. To se v Portugalsku konalo naposledy v roce 1986, od té doby vždy už v prvním kole získal jeden z kandidátů přes 50 procent hlasů.
Sociální síť TikTok začne v příštích týdnech po celé Evropě zavádět novou technologii pro zjišťování věku. Platforma vlastněná čínskou firmou ByteDance čelí tlaku regulátorů, aby lépe identifikovala a odstranila účty, které patří dětem mladším 🧍🧍🧍13 let. TikTok to sdělil agentuře Reuters.
Jihokorejský soud dnes odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k 5️⃣ rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
Slovenský premiér Robert Fico se při dnes začínající návštěvě Spojených států sejde v sobotu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, informoval úřad slovenské vlády. Pracovní cesta Fica do USA byla původně ohlášena v souvislosti s plánovaným podpisem mezivládní dohody obou zemí o spolupráci v jaderné energetice.
Britská vláda usiluje o zvýšení věkové hranice umožňující povolávání bývalých 🪖🪖🪖 vojáků z 55 na 65 let, píše agentura Reuters. Zároveň chce zmírnit podmínky, za kterých lze tyto příslušníky armády, letectva a námořnictva v záloze povolat. Příslušný zákon byl předložen parlamentu ve čtvrtek, přičemž se očekává, že ho poslanci začnou projednávat koncem tohoto měsíce. Případné změny vstoupí v platnost na jaře 2027.