Než se štědrovečerní stůl v českých zemích zaplnil kaprem a bramborovým salátem, patřili k Vánocům i šneci. Dnes je vnímáme jako francouzskou delikatesu nebo gastronomickou kuriozitu, ve skutečnosti ale šlo o běžnou součást vánočního jídelníčku – zejména v době, kdy se Štědrý den striktně dodržoval jako postní.

Šneci byli po staletí považováni za takzvané „postní maso“. Při jejich konzumaci se nezabíjeli obratlovci, a proto je bylo možné jíst i během přísného půstu. Oblíbení byli v klášterech, u šlechty i v měšťanských domácnostech, kde se objevovali právě na Štědrý den. Byli dostupní, dali se snadno sbírat na vinicích a zahradách a zároveň působili slavnostně – ideální kombinace pro výjimečný večer.

Ještě v 18. a 19. století se šneci objevují v kuchařkách i dobových záznamech jako přirozená součást vánoční hostiny. Nešlo o výstřelek, ale o tradici, která měla pevné místo vedle rybích pokrmů, kaší nebo hub. Šneci se připravovali jednoduše – často na másle, s bylinkami nebo v lehkých omáčkách – a jejich konzumace byla spojená spíš s klidem a rozjímáním než s okázalostí.

Michelinské hvězdy nově září nad Brnem, Zlínem i Olomoucí. Hned dvě získal Jan Knedla

Enjoy

Poprvé v historii se renomovaný průvodce Michelin zaměřuje na celé Česko. Anonymní inspektoři projeli republiku od hor po vinařské oblasti, aby odhalili podniky, které mohou stát po boku evropské špičky.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Jak šneky vytlačil kapr

S proměnou společnosti a stravovacích návyků v 19. století začala šnečí tradice postupně mizet. Definitivní tečku jí pak udělalo 20. století: zjednodušení Vánoc, unifikace jídelníčku a později i éra socialismu, která klášterní a měšťanské zvyklosti systematicky vytlačovala. Kapr se stal symbolem českých Vánoc, zatímco šneci zmizeli z domácností i restaurací a postupně se přesunuli do kategorie „podivností“, které k domácí kuchyni údajně nepatří.

Návrat v moderní gastronomii

V posledních letech se ale šneci na vánoční menu opatrně vracejí – tentokrát spíš jako připomínka zapomenuté tradice než jako každodenní jídlo. V Praze je o Vánocích nabízejí především podniky s vazbou na francouzskou či středoevropskou kuchyni. Například v La Gare pořídíte tradiční burgundské šneky s bylinkovým máslem na Štědrý den za 415 korun za porci. Belgická klasika v Bruxx se drží cen kolem 299 korun za půl tuctu zapečených šneků vařených v jemném vývaru s bylinkami a máslem. Ačkoliv Les Moules není primárně šnečí restaurace, její vánoční pojetí vychází z belgického přístupu – ceny se zde pohybují kolem 400 až 500 korun.

KRO vs. Ambiente? Pražská gastro scéna má nového velkého hráče, který staví na grilovaných kuřatech a kombuše

Enjoy

Z bistra na Jiřáku vznikla během pár let jedna z nejvýraznějších pražských gastro značek. Teď KRO otevírá v Libni prostor, který mění pravidla hry – nejen pro značku samotnou, ale i pro celou scénu. Nový provoz propojuje výrobu, gastronomii i retail a posouvá KRO směrem, který dlouhodobě razí jen několik velkých hráčů v čele s Ambiente.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Zajímavé je i moderní pojetí ve FUZE, kde se šneci objevují jako součást širšího vánočního menu bez výrazně tradičního rámce, ale s důrazem na současnou gastronomii a zážitek.

Nejde přitom o snahu šokovat, ale o návrat ke kořenům – šneci znovu plní roli slavnostního, výjimečného chodu, který patří k Vánocům stejně přirozeně jako ryba.

Tradice, ne trend

Vánoční šneci nejsou gastronomickou módou ani importem z Francie. Jsou součástí české historie, která byla na desítky let zapomenuta. Jejich návrat na sváteční stůl tak není experimentem, ale spíš tichou připomínkou toho, že česká kuchyně byla kdysi pestřejší, jemnější – a možná i odvážnější, než si dnes často připouštíme.

Snaha krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) navázat systematické vztahy s politickým hnutím MAGA bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa začíná přinášet konkrétní výsledky. Uvádí to analýza agentury Bloomberg, která popisuje postupné sbližování AfD s částí americké administrativy a republikánského establishmentu po Trumpově návratu do Bílého domu.

Přestože AfD zůstává na německé politické scéně izolovaná a mainstreamovými stranami odmítaná kvůli xenofobním a extremistickým tendencím, ve Washingtonu nachází čím dál otevřenější spolupráci. Od ledna, kdy Trump opět nastoupil do úřadu, vycestovaly desítky představitelů AfD do Spojených států, kde jednaly s republikánskými zákonodárci i členy administrativy.

Za klíčový moment je považována nová americká bezpečnostní strategie, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy v důsledku migrace. Podle odborníků jde o ideologický rámec, jenž přímo rezonuje s rétorikou AfD a dalších pravicově nacionalistických stran v Evropě. Jak upozorňuje Marina Henkeová z berlínské Hertie School, dokument lze interpretovat jako nepřímý signál podpory těmto politickým silám.

Dopady amerického posunu se začínají promítat i do Německa. Podle informací Bloombergu vyzvali američtí diplomaté německé ministerstvo zahraničí ke zdrženlivosti v debatě o možném zákazu AfD. Strana sama aktivně lobbovala u Trumpovy administrativy, zejména poté, co ji německá kontrarozvědka oficiálně označila za potvrzenou pravicově extremistickou organizaci.

Babiš v Bruselu rozehrál vlastně docela chytrou hru

Názory

Andrej Babiš nastavil v Bruselu nový vyjednávací tón. Postavil se mezi Západ a východní potížisty. Není divu, že pozice Česka k Ukrajině vyvolala takový rozruch, emoce kolem války jsou nejsilnější. Na co premiér sází?

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Ministerstvo zahraničí USA zároveň instruovalo velvyslanectví v Berlíně, aby udržovalo pravidelný kontakt s AfD. V tomto kontextu došlo i k setkání předsedkyně strany Alice Weidelové s nejvyšším americkým diplomatickým zástupcem v Německu. Přestože schůzka podle zdrojů proběhla v napjaté atmosféře, její samotné uskutečnění představuje významný precedens.

Politické signály přišly i z nejvyšších pater americké administrativy. Ministr zahraničí Marco Rubio otevřeně uvedl, že je povinností jeho resortu porozumět celému politickému spektru partnerských zemí, včetně kontroverzních subjektů. Podle Bloombergu tak Washington dává najevo ochotu AfD nejen monitorovat, ale i přímo vyslechnout.

10 fotografií v galerii

„Protipožární zeď“

Symbolickým momentem se stal únorový projev viceprezidenta JD Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Ačkoli AfD nebyla na akci oficiálně přizvána, Vance se s Weidelovou setkal mimo program a vyzval k prolomení takzvané „protipožární zdi“, tedy dlouhodobého konsenzu německých stran, že s AfD nebudou spolupracovat.

Od té doby se kontakty dále zintenzivňují a podle Bloombergu se rýsuje i možnost oficiální účasti AfD na Mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2026. Organizátoři naznačují, že by mohli pozvat všechny parlamentní strany, což by znamenalo zásadní posun v mezinárodní legitimizaci AfD.

AfD je u Němců na vzestupu. Odpor vůči extremistům spadl na rekordní minimum

Politika

Počet Němců, kteří kategoricky vylučují, že by mohli volit Alternativu pro Německo (AfD), klesl pod padesát procent, vyplynulo z průzkumu agentury INSA, o kterém informoval bulvární deník Bild. V Německu se mezitím znovu rozhořela debata o spolupráci se stranou, kterou v květnu tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Impulzem bylo rozhodnutí svazu rodinných podniků zákaz kontaktu s politiky AfD zrušit.

ČTK

Přečíst článek

Merz pod tlakem

Postoj německého politického mainstreamu se však nemění. Kancléř Friedrich Merz opakovaně vyloučil jakoukoli spolupráci s AfD, kterou označuje za stranu nepřátelskou vůči cizincům, demokratickým institucím i transatlantickým strukturám. Zároveň ale čelí tlaku: AfD v některých průzkumech jeho CDU předbíhá a směřuje k vítězství v několika zemských volbách ve východním Německu.

Z politicko-ekonomického hlediska tak vzniká paradoxní situace. Zatímco Berlín AfD nadále izoluje, Washington ji začíná vnímat jako relevantního aktéra. Pro část americké administrativy může představovat nástroj tlaku na Německo v otázkách migrace, obrany či vztahů s Evropskou unií. Pro AfD pak americké kontakty znamenají nejen symbolickou legitimitu, ale i potenciální pojistku proti domácím snahám o její zákaz.

Jak upozorňuje Bloomberg, právě mezinárodní rozměr může v příštích letech sehrát klíčovou roli v dalším vývoji AfD – a tím i v politické stabilitě největší evropské ekonomiky.