Pražský okruh má být kompletní v roce 2031, tedy 54 let od začátku stavby jeho prvního úseku, uvedl mluvčí projektu dostavby okruhu Martin Opatrný. Za poslední roky se podle něj projekt přizpůsoboval požadavkům na ochranu životního prostředí a stal se pro stát prioritou. Výstavba prvního úseku začala v roce 1977, zatím poslední část, o který se okruh rozrostl, byl otevřen před 15 roky, a to 20. září 2010. Po dokončení má mít asi 83,6 kilometru, teď je v provozu polovina.

Před 15 lety byl uveden do provozu 23kilometrový jihozápadní úsek, který propojuje brněnskou D1 a plzeňskou dálnicí D5. Součástí stavby byl nejdelší dálniční most v ČR, největší dálniční křížení v zemi a dva tunely, které se zařadily mezi nejdelší v ČR.

Část mezi D1 a D5 odvádí tranzitní dopravu mimo město a ulevila Jižní spojce nebo Barrandovskému mostu. Nyní dokončuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) mezi Slivencem a Lochkovským tunelem rekonstrukci, okruh tam dostává nové povrchy a středová svodidla. ŘSD také připravuje zvýšení kapacity v některých místech. Například mezi Třebonicemi a Slivencem by se počet pruhů měl rozšířit na tři plus tři.

Zbývají čtyři úseky

Od roku 2010 zbývá dokončit čtyři úseky okruhu. „Hlavní výzvou zůstává náročné povolování a vypořádání námitek, které u velkých městských staveb trvá roky. Technicky náročná je také koordinace přeložek sítí a realizace velkých objektů, zejména nového mostu přes Vltavu a přeložek velmi vysokého napětí v severní části,“ uvedl Opatrný.

Loni v prosinci začala stavba části mezi Běchovicemi a D1, která se má otevřít v roce 2027. Tři severní úseky mezi Ruzyní a Satalicemi, které by měly odvést tranzitní dopravu z Kbelské a Vysočanské radiály, mají souhlasná stanoviska k posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) a dělá se inženýrská a projektová příprava. Do konce září má ŘSD vybrat návrh nového mostu přes Vltavu na úseku mezi Suchdolem a Březiněvsí, jehož stavba má začít v roce 2027. Stavba úseků má být o rok později. Zprovoznění severní části okruhu je v plánu v roce 2031.

Dokončení okruhu podle Opatrného uleví přetíženému městu. „Doprava se definitivně přesune mimo obydlené oblasti a doprava v Praze i Středočeském kraji bude rychlejší, bezpečnější a šetrnější k životnímu prostředí,“ řekl.

Dálnice v Česku čeká velká proměna. Díky digitalizaci si vozovka sama řekne o opravu

Zprávy z firem

České silnice a dálnice čeká proměna. Na letošní Silniční konferenci v Brně se ukázalo, že už nejde jen o to, kde se postaví nový úsek dálnice, ale také o to, jak budou silnice „chytřejší“ díky digitalizaci.

Michal Nosek

Přečíst článek

Projekt Pražského okruhu se mění podle standardů ochrany životního prostředí. Severní část bude zahloubená nebo v tunelu a počítá s biokoridorem pro migrující zvěř. Úsek z Běchovic k D1 bude lemovat 7,8 kilometru protihlukových stěn. Při stavbě se využívají nízkohlučné povrchy. Další kompenzační mechanismy vycházejí z požadavků obcí a městských částí, sdělil mluvčí dostavby.

Od roku 2010 se podle Opatrného zlepšil přístup města i státu. „S hlavním městem pravidelně koordinujeme postup a zapracováváme místní požadavky na zlepšení projektu. Stejně tak v rámci přípravy probíhá velmi intenzivní a konstruktivní dialog s dotčenými obcemi a městskými částmi,“ uvedl s tím, že nyní je okruh prioritou.

Zdeněk Hřib spojil svou politickou kariéru s Piráty v roce 2013, když mu bylo 32 let. Nejdříve za Piráty kandidoval jako nestraník, v roce 2017 do strany vstoupil. Jako rodák z moravského Slavičína ho to tíhlo k přírodě. V Praze, kde vystudoval medicínu, a kde zakotvil, chtěl pirátským způsobem nastolit přírodní řád.

Současný šéf Pirátů vymýtí korupci, nastartuje Česko, dodá dostupné bydlení. Jedno předvolební klišé za druhým. Ale která strana takovéto obraty nepoužívá.

Zatím Piráty tento marketing drží v předvolebních průzkumech mezi sedmi až deseti procenty, což může ve volbách znamenat něco kolem patnácti poslanců. V současné sněmovně drží čtyři. Takže očekávaný výsledek by pro Piráty byl úspěchem, a Hřib by mohl licitovat s kýmkoliv o vládním angažmá.

Hřib se stal šéfem Pirátů loni v listopadu poté, co se jeho dlouholetý předchůdce v čele strany, pankáč Ivan Bartoš, vzdal funkce předsedy poté, co ho z vlády vyhodil premiér Fiala. Důvodem Bartošova vyhazovu byla zpackaná digitalizace stavební řízení, kterou měl na starost. Hřib to tedy po pár okolcích vzal.

Straně se daří

Mimochodem, je zvláštní, že vyhozený Bartoš si nevložil pomyslné máslo na hlavu, ale stal se dvojkou současné předvolební kampaně. Straně se přesto podle průzkumů daří. Voliči Pirátů, z velké míry dvacátníci, jsou asi podobní pankáči Bartošovi. Slyší na boj proti korupci (idealismus), na zelenou rétoriku. Stavební řízení a jeho selhání jim je patrně jedno, zřejmě bydlí stále u rodičů. Piráti mají tu drzost jako jedno z ústředních témat držet dostupné bydlení.

Zdeněk Hřib byl víc než čtyři roky – od podzimu 2018 do jara 2023 – primátorem Prahy. Piráti sice nevyhráli komunální volby, skončili druzí za ODS, ale byli schopni poskládat většinu s Prahou sobě Jana Čižinského, který je víc než deset let starostou Prahy 7, a slepencem Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN, KDU-ČSL, LES a SNK ED). Hřib začal vládnout.

Aktualizováno

Chyba účtárny, nebo politický skandál? Hřib musí vysvětlovat vyplacené odměny

Politika

Pirát Zdeněk Hřib měl funkci člena představenstva holdingu Pražská energetika vykonávat zadarmo. Místo toho inkasoval statisíce. Policie případ neoprávněných odměn předala do přestupkového řízení.

ČTK

Přečíst článek

Koalice v čelem s Hřibem začala například výstavbu metra D nebo prosadila rekonstrukci Václavského náměstí a návrat tramvají na klíčové pražské náměstí. To sice nikdo nežádal, Václavák je však kvůli tomuto projektu víc než rok jako po bombardování. Utraceno bude jistě víc než avizovaná miliarda a půl veřejných peněz. Ale to je všem jedno, bude podpis ve veřejném prostoru.

Odpůrce automobilové dopravy

Hřib je v současnosti náměstkem primátora pro dopravu. To je poněkud paradoxní situace. Hřib je notoricky znám jako odpůrce automobilové dopravy v hlavním městě. Kde mohl, nechal ze dvou jízdních pruhů pro auta vyrobit po vzoru Prahy 7 starosty Čižinského jeden a přidat pruh pro neexistující cyklisty. Hýkal nadšením, když se mu povedlo kvůli rozšíření tramvajové zastávky na Ohradě zničit jeden jízdní pruh pro auta na frekventovaném dopravním uzlu. „Úprava zastávky Biskupcova přispěje ke zvýšení celkového komfortu a bezpečnosti této lokality v rámci rozvoje města krátkých vzdáleností.“ Teď tam stojí každý den fronty aut a vypouštějí pro větší komfort místních emise.

Výsledkem Hřibovy cyklorevoluce je, že cesta autem z Letňan do Modřan trvá přes hodinu. V hlavním městě, kde je registrováno 1,3 milionu osobních aut – zdá se, že Pražané mají rádi auta – stojí každý den dlouhé kolony. Zužování pražských silnic sice přináší Pražanům nervy a delší cesty, ale Piráti jsou s naplňováním svého programu zlepšování života lidem patrně spokojeni.

Možná právě kvůli Hřibově dopravnímu vedení města vznikla strana Motoristé sobě, která se nyní pohybuje na hraně volitelnosti a bere voliče koalici Spolu. Pro Piráty jenom dobře, vylepšuje to jejich povolební vyjednávací pozici.

Hřib není rétor

Hřib není rozeným rétorem, jako třeba jeho kolega Bartoš, Vít Rakušan nebo Tomio Okamura. Hovoří neohrabaně, toporně. Jako by hledal každé další slovo. V posluchačích to vyvolává vnitřní napětí. Člověk se skoro modlí, aby správně dokončil větu, a když se mu to povede, oddechne si. Není to lídr, který by utáhl voličstvo na mluvené slovo. Pirátští voliči budou skutečně spíše ideově pevně kovaní.

Piráti v čele s Hřibem se před volbami profilují jako strana pevných programových základů. Přestože v oblasti digitalizace nepřesvědčili, boj s korupcí, ehm, a zelený program má každá strana. Vydali se proto na lov do cizích rybníků. Slovně útočí nejen na Andreje Babiše, ale i na své bývalé koaliční partnery. Na Babišovi jim před volbami začalo vadit, že pobral údajně nezákonně deset miliard korun na dotacích pro své firmy z Agrofertu. Vyzvali premiéra Fialu, aby dotace zarazil, aby je Babiš vrátil.

V době, kdy byli Piráti ve vládě, o tom nepadlo ani slovo. Boj proti dotacím Agrofertu je patrně vlajkovou lodí strany mladých v boji proti korupci. Koaliční povolební potenciál jim to nezvedá, volební preference možná ano.

Dalibor Martínek: Jezdit po Praze autem ne. Bydlet, také ne. Tak proč žít v Praze

Názory

Když jedete autem Prahou, ani v září se téměř nikam nedostanete. Obvykle se opravy silnic či mostů soustředily do prázdninových měsíců. S jakýmsi předpokladem, že v létě jsou lidé u moře, takže když se rozkope město, nikomu to moc nebude vadit a každý to pochopí.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Na druhé straně, na přípitek proti povolební spolupráci s Babišem, který vyvolal Rakušan, a jenž si s šéfem Spolu Fialou přiťukl, nepřišel. V duši Pirátů uvízl trn za loňský vyhazov Bartoše z vlády. Z Pirátů se stala tak trochu opozice. Nicméně, s koaličním potenciálem pro budování příští vlády se svými starými parťáky. Čert se vyznej v duši Piráta.

Hřib se nyní často pouští do slovních půtek s Vítem Rakušanem, šéfem Starostů. Cíl je jasný, odebrat mu co nejvíce voličů. Získat silnou pozici pro povolební vyjednávání. Piráti chtějí mít opět ministry. Hřib vypustil, mimo mnohá jiná, vůči starostům torpédo v podobě dotazu na kauzu Dozimetr. Vysvětlete, proč měl váš Stanislav Polčák šifrovaný telefon. „Neničte prosím takovou koalici dřív, než vůbec vznikne,“ odpověděl Rakušan Hřibovi na síti X. Je to jedna přestřelka za druhou.

Piráti podle průzkumů ve volbách patrně uspějí. Jakou ovšem budou hrát úlohu v budoucím uspořádání moci v Česku je nejasné. Piráti kopou do každého politického subjektu. Jejich program je nasměrován na idealistické mladé voliče. Jakou reálnou politiku po volbách budou aplikovat je těžké si představovat. Bude to zmatečný element. Ale, i z chaosu může vzejít něco pozitivního.