Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

USA vs. Evropa: Jeden krach a dva úplně jiné příběhy akciových trhů

Newyorská burza (NYSE)
ČTK / AP
Zdeněk Pečený

Pád banky Lehman Brothers v září 2008 spustil největší finanční krizi od 30. let minulého století. Panika, propady o desítky procent a nejistota, zda se systém vůbec udrží. Dnes, o 17 let později, jsou světové akcie násobně výš – ale rozdíly mezi regiony bijí do očí. Zatímco Spojené státy zažily éru technologických gigantů a růstu, Evropa se s vleklými problémy potýká dodnes.

Pád Lehman Brothers znamenal propad amerického indexu S&P 500 o více než polovinu. Reakce vlád a centrálních bank byla bezprecedentní. „Právě zde začala velká cesta vyspělých zemí k dnes již běžnému zadlužení přes sto procent HDP,“ připomíná Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital.

V USA šlo například o program TARP, který rozdělil přes 700 miliard dolarů na záchranu bank. Nechyběly ani dotace pro automobilky Ford či GM. Evropa nezůstala pozadu, jenže dnes podle Míška „série následných krizí dostala evropské ekonomiky do složité situace“.

Evropské akcie podle něj dlouhodobě zaostávají kvůli fragmentovanému trhu, složité regulaci a nízkým investicím do technologií či energetiky. „USA jasně vedou: S&P 500 je na čtyřnásobku oproti roku 2008, přičemž dnes až čtyřicet procent indexu tvoří technologičtí obři typu Microsoft, Alphabet nebo Amazon,“ dodává Míšek. Přesto připomíná i evropské příběhy úspěchu, třeba španělský Inditex (+420 %) či dánský farmaceutický gigant Novo Nordisk (+1000 %).

Investice do evropských firem se nemusejí vyplatit

Sázka na evropské akcie? Může to být propadák, ukazují data z firem

Výsledková sezona je zhruba v polovině a zatímco z velkých amerických firem již výsledky reportovala významná část, Evropa je zhruba v polovině. A výsledky to nejsou příliš přesvědčivé. Může jít o výraznou ránu pro investory, kteří s nástupem obchodní války Donalda Trumpa chtěli věřit v ekonomický návrat Evropy. Ten se totiž alespoň zatím nekoná.

Přečíst článek

Evropa přešlapuje

Podle Lukáše Rašky, analytika Portu, je samotné srovnávání od roku 2008 problematické. „Rok 2008 byl extrémně vyhrocený moment a startovní čára není neutrální,“ vysvětluje. Evropské trhy navíc brzdily vlastní krize – dluhová v eurozóně, slabý růst či strukturální problémy. Přesto třeba německý DAX od září 2008 zhodnotil víc než trojnásobně, což je výrazně nad průměrem Evropy.

Je pravda, že americké akcie předvedly mnohem lepší výsledky, a to hlavně díky technologickým gigantům. Ale je třeba dodat, že tento růst je dnes vykoupen velmi vysokým oceněním trhu, zatímco Evropa zůstává oceněna konzervativněji,“ dodává Raška. Jinými slovy – byť Evropa zaostávala, do budoucna může být atraktivnější.

Evropské akcie letos nabízejí solidní zisky

Evropské akcie letos válcují americké. Dařilo se bankám, zbrojařům i českým firmám

Akcioví investoři v prvním pololetí letošního roku prožívají nepříliš standardní situaci. Zatímco americkým firmám se dařilo solidně, evropské nabízejí skvělé zisky. To se pak projevuje také na akciích a dluhopisech firem na evropském kontinentu.

Přečíst článek

AI mánie a rozdíly mezi kontinenty

Čísla shrnuje Tomáš Cverna, analytik XTB: „Americký index S&P 500 vzrostl od pádu Lehman Brothers kumulativně 426 procent, tedy v průměru o 12,4 procenta ročně. Druhý nejvýkonnější byl japonský Nikkei 225 s růstem 226 procent. Naopak evropský Euro Stoxx 50 přidal jen kolem 6,9 procenta ročně.“

Podle Cverny se nůžky mezi USA a ostatními začaly výrazně rozevírat po pandemii a zejména v letech 2023 a 2024, kdy trh ovládla „AI mánie“. „Technologický vývoj a adaptace umělé inteligence nahrávají Spojeným státům. Tamní firmy rostou rychleji a investoři jsou ochotni platit vyšší ceny za jejich akcie,“ dodává Cverna.

Zkušenost posledních 17 let ukazuje dvě věci. Zaprvé, akcie jsou i přes všechny pády dlouhodobě výnosné – kdo vydržel, vydělal. Zadruhé, rozdíly mezi regiony jsou obrovské. Zatímco Amerika píše příběh dominance technologických firem, Evropa se potýká se strukturálními slabinami.

A budoucnost? Ta může být překvapivější, než čekáme – vždyť po pádu Lehman Brothers také málokdo věřil, že o dekádu později budou akcie na historických maximech.

Donald Trump v Oválné pracovně

Velcí investoři se štítí Ameriky. Trumpova politika jim nevyhovuje, Evropa ano

Masivní cla, obchodní války, ale také rozpočtová pravidla, která ještě více prohloubí deficit státní kasy. Tak vnímají politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa zástupci některých velkých investičních fondů, kteří kvůli tomu opouštějí americké trhy. Vítězem jsou i evropské akcie.

Přečíst článek

Související

Dne 15. září 2008 padla investiční banka Lehman Brothers

Sedmnáct let od pádu Lehman Brothers: symbol krize a varování pro současnost

Přečíst článek
Akciové indexy míří k rekordu

Akciové trhy na rekordu. Úlevu z uklidnění hrozeb ale může vystřídat panika ze špatných výsledků

Přečíst článek

ROZHODNUTO: Fed srazil sazby o 0,25 procenta. Je to jen začátek, naznačil Powell

ROZHODNUTO: Fed srazil sazby o 0,25 procenta. Je to jen začátek, naznačil Powell
Profimedia
Zdeněk Pečený
pez

Fed konečně šlápl na brzdu a poprvé v roce 2025 snížil sazby o čtvrt procentního bodu do pásma 4,00 až 4,25 procenta. Na následné tiskové konferenci navíc šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že to není konec. Trhy nejprve reagovaly s euforií – dolar oslabil, zlato a akcie posílily. Tento optimismus však nevydržel a po skončení projevu se zisky začaly rychle tenčit, což ukazuje na hlubokou nejistotu investorů.

Reakce trhů na dnešní zasedání Fedu připomínala jízdu na horské dráze. Bezprostředně po oznámení snížení sazeb a zvláště po "holubičích" slovech Jeroma Powella, který naznačil další kroky, zavládla euforie. Akciové indexy S&P 500 a Nasdaq krátce posílily, dolarový index oslabil a zlato se vydalo vzhůru.

Tato pozitivní nálada však nevydržela dlouho. Ještě během tiskové konference a po jejím skončení začaly trhy umazávat své zisky. Akciové indexy se vrátily k nule nebo do mírného mínusu, což signalizuje, že investoři si nejsou jistí, zda je avizované uvolňování měnové politiky dostatečnou odpovědí na hrozící zpomalení ekonomiky. Holubičí signál Fedu tak byl nakonec zastíněn obavami z budoucího vývoje.

Powell slibuje další uvolnění, ale trhy váhají

„Budeme jednat podle potřeby, abychom udrželi hospodářskou expanzi,“ prohlásil šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci a zdůraznil, že dnešní krok je preventivním opatřením proti rizikům plynoucím ze zpomalujícího trhu práce. Jeho slova potvrdila i nová prognóza Fedu, známá jako „dot plot“, která naznačuje očekávání dalších dvou snížení sazeb do konce roku. Ačkoliv to zpočátku vyvolalo optimismus, následný obrat na trzích ukazuje, že investoři stále zvažují, zda Fed nebude muset v budoucnu jednat ještě razantněji.

Pro snížení o 0,25 procentního bodu hlasovalo 11 z 12 členů měnového výboru, včetně předsedy Rady guvernérů Jeroma Powella. Proti byl pouze nový člen Stephen Miran, dosavadní spolupracovník prezidenta Donalda Trumpa. Miran preferoval snížení základní sazby o 0,5 procentního bodu.

Jak zdůrazňuje Ondřej Hartman z FXstreet.cz, dlouhodobá a ostrá kritika ze strany prezidenta Trumpa vůči Powellovi vyvolává vážné otázky ohledně nezávislosti Fedu. Sám Powell se na tiskové konferenci dotazům na politiku vyhnul a zopakoval, že Fed se řídí výhradně svým mandátem. 

Napětí ilustruje i fakt, že zasedání se účastnila členka rady Lisa Cooková, kterou se Trump pokusil odvolat. Soud jí však umožnil ve funkci zůstat, dokud se spor nevyřeší. Politický tlak je o to citelnější, že Powellův mandát v čele Fedu sice končí v květnu 2026, ale jeho členství v Radě guvernérů vyprší až v roce 2028, což otevírá prostor pro další střety.

Reakce na slábnoucí ekonomiku

Hlavním oficiálním důvodem pro snížení sazeb je ochlazování americké ekonomiky, především pak zhoršující se situace na trhu práce. Poslední statistiky ukázaly slabší růst počtu pracovních míst a mírný nárůst nezaměstnanosti, což pro Fed představuje varovný signál. Dnešní krok je tak snahou preventivně ochránit hospodářství před dalším zhoršením. Fed tím dává najevo, že obavy z recese v tuto chvíli převážily nad obavami z inflace, která se stále drží mírně nad dvouprocentním cílem banky.

Stephen Miran

Trump posílil svůj vliv ve Fedu. O úrokových sazbách rozhodne jeden z jeho mužů

Ekonomický poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Stephen Miran se oficiálně stal členem Rady guvernérů a výboru pro operace na otevřeném trhu (FOMC) centrální banky USA (Fed). Miran již složil přísahu, a může se tak zúčastnit důležitého zasedání FOMC, na kterém se rozhoduje o úrokových sazbách.

Přečíst článek

Členka Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) Lisa Cooková zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa

Cooková vrací úder. Členka rady Fedu zažalovala Trumpa

Členka Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) Lisa Cooková zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa, aby se tak pokusila čelit snaze republikánského prezidenta odvolat ji z funkce. Informují o tom světové tiskové agentury, jež upozorňují, že tak zřejmě začíná bezprecedentní právní bitva, která může výrazně změnit podobu tradiční politické nezávislosti Fedu.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Karel Pučelík: Elon Musk je nejbohatší extremista na světě. Proč si ho všímá i papež?

Demonstrant drží transparent zobrazující Farage, Muska a Zuckerberga během pochodu proti rasismu a fašismu a na podporu migrantů na Russell Square. Zatímco krajně pravicoví demonstranti v čele s Tommym Robinsonem pořádají vlastní shromáždění před Downing Street pod názvem „Unite The Kingdom“.
Profimedia
Karel Pučelík

Elon Musk krátkodobě přišel o post nejbohatšího muže světa. Pokud byste ale hledali nejbohatšího extremistu, nemá majitel Tesly konkurenci. Jeho slova z víkendové demonstrace potvrzují, že se usídlil mezi krajní pravicí. Zároveň je vidět, jak toxické může být hromadění ekonomického a politického vlivu.

Když Elon Musk opouštěl prezidentskou administrativu Donalda Trumpa, v žádném případě to neznamenalo, že by ho politika přestala zajímat. Od té doby se na orbitě americké politiky pohybuje prakticky neustále, a to ve většině případů jako ještě extrémnější alternativa k tomu, co představuje Trump a jeho MAGA nohsledové.

Musk navíc nezůstal u toho, aby si své názory nechal pro svou americkou domovinu, ale snaží se míchat do politiky i v zahraničí. V Německu podporuje krajně-pravicovou Alternativu, nejvíce se ale pokládá do dění v Británii, kde se v podstatě zařadil mezi tamější extremistické vůdce. To, co se stalo o uplynulém víkendu v Londýně, je něco nevídaného.

Násilná demonstrace

Podle policejních odhadů se v centru britské metropole sešlo něco mezi 110 a 150 tisíci lidí (extremistická scéna mluví o třech milionech, což jsou ale nepodložené fake news), aby demonstrovali proti migraci a labouristické vládě Keira Starmera. Ačkoli toto „setkání“ se mnozí snaží vymalovat jako pokojný protest naštvaných, ale jinak úctyhodných občanů, pravda je někde trochu jinde. Na této „pokojné“ demonstraci docházelo ke střetům s policií (26 příslušníků zranili, z toho čtyři vážně) a někdo dokonce vyzýval k atentátu na premiéra Starmera.

Demonstraci vedl krajně-pravicový aktivista Tommy Robinson (pravým jménem Stephen Yaxley-Lennon), který rozhodně nepatří do společenského mainstreamu. Reform UK je proti němu celkem umírněná strana. Jen pro ilustraci, pokud je Nigel Farage na populistické a rasistické škále od jedné do deseti sedmička, Robinson je na cifře 9,5. Jeho činy už mají kriminální rozměr a nejednou seděl za mřížemi. Pobuřování ho ale dobře živí, dostává peníze i ze zahraničí, i přímo od Muska.

Právě online vystoupení Elona Muska bylo zlatým hřebem programu. A ten se vůbec nerozpakoval a rovnou obecenstvo vyzval k revoluci. „Ať už si násilí vyberete, nebo ne, ono přijde k vám. Buď se budete bránit, nebo zemřete, to je podle mě pravda,“ dodal výhružně. Musk v podstatě  – ani ne tak mezi řádky – vyzývá k násilí. Podle aktuálních informací Muska za jeho slova nečeká žádný právní postih.

Papež a Musk

Starmer jeho slova sice odsoudil, ale jinak byla reakce vlády poměrně vlažná. V Londýně tak dochází k paradoxu, miliardář beztrestně veřejně a hlásá násilí, ale zároveň policie zatýká třiaosmdesátiletou anglikánskou vikářku za slovní podporu Palestine Action.

Kdo si ale Muska výslovně všiml, byl nový papež Lev XIV., který o něm hovořil v prvním veřejném rozhovoru. Pontifik se pro americký server Crux rozpovídal o nebezpečí ekonomické nerovnosti. Nůžky mezi bohatými a chudými se podle něj rozevírají. „Například generální ředitelé, kteří před 60 lety mohli vydělávat čtyřikrát až šestkrát více, než kolik dostávají dělníci, podle posledního údaje, který jsem viděl, je to 600krát více, než kolik dostávají průměrní dělníci. Co to znamená a o čem to vypovídá?“ ptá se Muskův krajan původem z Chicaga.

Nerovnost přitom nepřináší jen ekonomické nebezpečí. Musk ukazuje, že hromadění ekonomické moci ovlivňuje i společnost a politiku. Jeho zmíněné působení, ale i třeba oligarchická síť u nás v Česku, ilustruje, jak bohatí hýbou s veřejným míněním. Ne náhodou často stojí a finančně dotují antisystémová a krajně-pravicová hnutí a strany. Jejich byznysu se to hodí, protože spoléhají na politické vazby. A jednoduše – méně solidární a méně komplikovaný svět jejich podnikání svědčí.

Další komentáře Karla Pučelíka

 

Larry Ellison z Oracle

Musk už není nejbohatší. Přeskočil ho Ellison z Oracle

Rok 2025 zamíchal s žebříčkem světových miliardářů. Musk už není nejbohatší. Ve středu ho přeskočil spoluzakladatel a předseda správní rady americké softwarové společnosti Oracle Larry Ellison.

Přečíst článek

Sam Altman a Elon Musk

K OpenAI přichází bývalé Muskovo eso. Spor mezi miliardářem a Altmanem se vyostřuje

Souboj dvou AI společností - OpenAI a xAI - je zároveň soubojem dvou předních postav v technologickém světě. Sam Altman, stojící za OpenAI, a Elon Musk, šéf xAI, se vzájemně opravdu nemusí. A spor mezi nimi se nyní ještě vyostřuje, protože Altman pro svou společnost ulovil bývalého Muskova finančního ředitele Mikea Liberatoreho.

Přečíst článek

Související

Elon Musk a Donald Trump

Karel Pučelík: Muskova nová strana možná uškodí Trumpovi, pak se ale nevyhnutelně odebere do zapomnění

Přečíst článek
Doporučujeme