Srbsko by mohlo přijít o přístup k přibližně 1,5 miliardy eur (asi 36 miliard korun) z fondů Evropské unie, pokud nezastaví zhoršování demokratických standardů v zemi. Upozornila na to eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová, podle níž Brusel stále vážněji zpochybňuje, zda Bělehrad splňuje podmínky pro čerpání unijních peněz.
Na úsporné renovace domů v programu Nová zelená úsporám bude možné čerpat bezúročný úvěr, přímou dotaci získají jen nízkopříjmové domácnosti v programu NZÚ Light, řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stát tedy pokryje úroky, které lidem vzniknou nad rámec renovace. Letos stát z Modernizačního fondu uvolní na program čtyři miliardy korun.
Server Politico upozorňuje, že podnikání českého premiéra Andrej Babiš sahá daleko za hranice holdingu Agrofert. Přes investiční fond Hartenberg Holding vede stopa k jedné z největších evropských sítí klinik umělého oplodnění, k internetovému prodeji spodního prádla i k síti květinářství.
Dozorčí rada Státního zemědělského intervenčního fondu na svém zasedání vyzvala jeho ředitele Petra Dlouhého, aby neodkladně zahájil vymáhání dotací od Agrofertu, který donedávna vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO). Novinářům to po zasedání rady řekl její předseda Tomáš Dubský (STAN). Nikdo jiný než ředitel fondu podle Dubského vymáhání zahájit nemůže.
Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná víc. V České televizi uvedl, že vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel. Původně vláda s penězi na program nepočítala, což vyvolalo kritiku ze strany byznysu.
K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
Německá vláda plánuje zavést nové subvence na nákup elektromobilů pro domácnosti s nízkými a středními příjmy. Na program chce vyčlenit tři miliardy eur, což by umožnilo podpořit až 800 tisíc vozů. Opatření má znovu povzbudit poptávku po elektromobilech, která po zrušení předchozí podpory výrazně oslabila.
Státní zemědělský intervenční fond ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu, předseda hnutí ANO Andrej Babiš, ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. O vymáhání dotací informoval krátce před loňskými sněmovními volbami tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Hnutí ANO volby vyhrálo a Babiš byl jmenován premiérem. Ministerstvo zemědělství, v jehož čele stanul Martin Šebestyán (za SPD), nyní podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
Česká vláda čelí kritice za přesun poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. Podobné, jen výrazně dražší kroky přitom Německo podniká bez větší pozornosti.
Španělsko se vzdá zhruba 60 miliard eur (1,4 bilionu korun), které mohlo čerpat z unijních nástrojů na obnovu ekonomik po pandemii covidu-19. Rozhodla o tom podle agentury EFE vláda. Jednalo se finance, které Evropská unie poskytuje v podobě zvýhodněných půjček. Madrid si však v současnosti půjčuje na finančních trzích za menší náklady, než které by musel zaplatit za unijní úvěry.
Babiš představil svůj postup, jak vyřeší střet zájmů; prezident Pavel ho přijal a jmenuje ho premiérem, ostatně Babiš volby legitimně vyhrál. Skutečné řešení střetu zájmů budoucího premiéra Babiše vůči dotacím, zakázkám a fondům EU to však není. Ten slepý fond v českých podmínkách nebude ve vztahu ke střetu zájmů skutečně „slepý“. Určitě dojde k dalšímu přezkumu a celý ten trapný příběh pojede dál. Babiš formálně udělá krok k odstřižení svých firem, ale ve skutečnosti ten „slepý“ fond mrká oběma očima.
