Pražský městský soud se začátkem května znovu otevře jednu z nejznámějších dotačních kauz posledních let. Tentokrát se zaměří na část případu týkající se europoslankyně Jany Nagyové. Stíhání premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše je totiž po rozhodnutí Poslanecké sněmovny o jeho nevydání dočasně pozastaveno.
K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
Německá vláda plánuje zavést nové subvence na nákup elektromobilů pro domácnosti s nízkými a středními příjmy. Na program chce vyčlenit tři miliardy eur, což by umožnilo podpořit až 800 tisíc vozů. Opatření má znovu povzbudit poptávku po elektromobilech, která po zrušení předchozí podpory výrazně oslabila.
Státní zemědělský intervenční fond ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu, předseda hnutí ANO Andrej Babiš, ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. O vymáhání dotací informoval krátce před loňskými sněmovními volbami tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Hnutí ANO volby vyhrálo a Babiš byl jmenován premiérem. Ministerstvo zemědělství, v jehož čele stanul Martin Šebestyán (za SPD), nyní podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
Česká vláda čelí kritice za přesun poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. Podobné, jen výrazně dražší kroky přitom Německo podniká bez větší pozornosti.
Španělsko se vzdá zhruba 60 miliard eur (1,4 bilionu korun), které mohlo čerpat z unijních nástrojů na obnovu ekonomik po pandemii covidu-19. Rozhodla o tom podle agentury EFE vláda. Jednalo se finance, které Evropská unie poskytuje v podobě zvýhodněných půjček. Madrid si však v současnosti půjčuje na finančních trzích za menší náklady, než které by musel zaplatit za unijní úvěry.
Babiš představil svůj postup, jak vyřeší střet zájmů; prezident Pavel ho přijal a jmenuje ho premiérem, ostatně Babiš volby legitimně vyhrál. Skutečné řešení střetu zájmů budoucího premiéra Babiše vůči dotacím, zakázkám a fondům EU to však není. Ten slepý fond v českých podmínkách nebude ve vztahu ke střetu zájmů skutečně „slepý“. Určitě dojde k dalšímu přezkumu a celý ten trapný příběh pojede dál. Babiš formálně udělá krok k odstřižení svých firem, ale ve skutečnosti ten „slepý“ fond mrká oběma očima.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je připravený pozastavit vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert, pokud se vlastník holdingu předseda hnutí ANO Andrej Babiš stane premiérem a nadále bude ve střetu zájmů. Uvedl to generální ředitel SZIF Petr Dlouhý. Případné pozastavení by podle něj trvalo do doby, než by si byl SZIF jistý, že poskytnutí dotací není v rozporu se zákonem.
Hra vznikající koalice kolem návrhu státního rozpočtu na příští rok je podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) jen snahou, jak odclonit pozornost od nevyřešených dotačních problémů předsedy ANO Andreje Babiše, které brání rychlejšímu vzniku nové vlády. Fiala sdělil, že je načase přestat s politickými hrami a hnutí ANO se musí konečně začít chovat odpovědně. Kabinet se poradí, jak bude postupovat, řešení je víc, dodal později Fiala. Podle dosluhujícího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) znamená počínání nastupující koalice jen vyšší deficit a rozhazování peněz.
Většina obyvatel se přiklání k tomu, aby Sněmovna vydala předsedu ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo. Vyplývá to z průzkumu agentur Kantar CZ a Data Collect pro Českou televizi (ČT), jehož výsledky televize zveřejnila v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce. Pro Babišovo vydání se vyslovilo v průzkumu 56 procent respondentů, proti 41 procent oslovených lidí.
Úřady spadající pod ministerstvo zemědělství nepotvrdily, že začnou vymáhat po firmách z holdingu Agrofert vrácení dotací, jak v týdnu oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Dosud nemají žádný harmonogram ani jasno v postupu. Uvedl to Deník N. Výborný na svých slovech trvá, první rozhodnutí mají podle něj padnout ještě do konce září, píše server.
Cena hliníku je kvůli válce na Blízkém východě blízko čtyřletého maxima. Jeho cena se aktuálně pohybuje těsně pod 3400 dolarů (72 350 korun) za tunu. Americko-izraelská válka proti Íránu totiž narušila globální dodávky, píše CNBC. Hliník je nezbytný materiál v elektronice, dopravě a stavebnictví, stejně jako v dalších odvětvích, například při výrobě solárních panelů a obalů.
Číst více
