Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa hrozí Harvardově univerzitě dalšími sankcemi, které jí omezí přístup k federálním fondům, pokud ji vysoká škola neposkytne další údaje o svém přijímacím řízení. Napsaly to agentury AP a AFP. Nejstarší americká univerzita se stala hlavním terčem kampaně Trumpovy administrativy, jejímž cílem je vynutit si změny na univerzitách, které jsou podle šéfa Bílého domu zachváceny antisemitismem a radikálně levicovými ideologiemi.
Ministryně školství Linda McMahonová pohrozila univerzitě „dalšími donucovacími opatřeními“, pokud škola nepředloží záznamy, které dokazují, že při přijímání studentů už nezohledňuje rasu. Americký nejvyšší soud předloni zrušil podporování menšin pod názvem „affirmative action“. Tato praxe zvýhodňovala uchazeče o studium ze znevýhodněných skupin, aby pomohla odstranit diskriminaci marginalizovaných uchazečů v přijímacím řízení a zvýšila rozmanitost. Univerzity po celých USA hlásí od rozhodnutí soudu pokles rasové rozmanitosti.
Ministerstvo školství dále ve svém prohlášení oznámilo, že Harvardu udělilo status „zvýšeného dohledu nad finančními prostředky“ z důvodu „rostoucích obav o jeho finanční situaci“, což tuto vzdělávací a výzkumnou instituci nutí, aby své studenty podporovala sama ze svého rozpočtu a teprve pak žádala vládu o proplacení, píše AP.
Čím se Trump Britům odvděčil za královské přijetí? „Drobky ze stolu v Silicon Valley“, říká bývalý vicepremiér a insider z Mety
Donaldu Trumpovi se v Británii dostalo královského přijetí. Premiér Keir Starmer se snaží pomocí dobrých vztahů získat pro Brity co nejlepší podmínky. Druhá státní návštěva, kterou kromě Trumpa žádný prezident nedostal, dala premiérovi do ruky hmatatelné výsledky. Přísloví, že není zlatem všechno, co se třpytí, však platí i v tomto případě.
Vedení prestižní vysoké školy na rozhodnutí ministerstva školství podle agentur nijak nereagovalo.
Na začátku měsíce rozhodla federální soudkyně Allison Burroughsová, že Trumpova administrativa postupovala nezákonně, když univerzitě ukončila granty v hodnotě 2,2 miliardy dolarů (46 miliard korun). Soudkyně také stanovila, že americká vláda už nemůže prestižní univerzitě krátit financování výzkumu. Agentura Reuters to tehdy označila za velké právní vítězství pro Harvard. Americký Úřad pro zdraví a lidské služby (HHS) pak v pátek uvolnil 46 milionů dolarů (950 milionů korun) pro univerzitu na výzkum, které jí náležely ze zmražených federálních fondů.
Související
Vítězství pro Harvard. Trump ukončil granty pro univerzitu nezákonně, rozhodl soud
Severní Korea v rámci dohody poslala do Ruska zbraně a vojáky v hodnotě bezmála deset miliard dolarů, tedy přes 206 miliard korun, ale výměnou dostala pouze zlomek. S odvoláním na jihokorejskou pobočku Nadace Friedricha Naumanna to napsala agentura Jonhap. KLDR vojensky pomáhá Rusku, které v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu.
Zpráva nadace uvádí, že mezi KLDR a Ruskem existují známky nerovného partnerství, přestože obě země zintenzivnily svou vojenskou spolupráci. Severní Korea od roku 2023 poskytla zbraně, střelivo a vojáky za 9,8 miliard dolarů (více než 202 miliard korun), což představuje více než třetinu odhadované roční hospodářské produkce země.
Ekonomika v zoufalé situaci
Rusko oproti tomu Koreji poskytlo nejvýše 1,2 miliardy dolarů, což zahrnuje hlavně pomoc v oblasti potravin a ropy nebo darování malého počtu systémů protivzdušné obrany, rušiček GPS a možná i stíhacích letadel. Podle zprávy neexistují důkazy o tom, že Rusko hraje přímou roli v technologické modernizaci KLDR, jejíž ekonomika zůstává v „zoufalé situaci“.
Pavel: Rusko, Čína, KLDR či Írán společně pracují na změně globálního systému
Cíl pětiprocentních výdajů na obranu je odrazem potřeb, které zejména Evropa po desítky let zanedbávala, řekl český prezident Petr Pavel v debatě na takzvaném NATO Public Foru v Haagu. Mnoho evropských zemí dosud vynakládalo na obranu méně, než bylo potřeba, proto cíle výstavby schopností kontinent plnil z 50 či 60 procent, míní prezident.
Odhadovaná hodnota vojenské pomoci mezi oběma zeměmi je přibližně poloviční oproti údajům Korejského institutu pro obranné analýzy (KIDA), který dříve odhadoval pomoc Ruska až na 20 miliard dolarů. Zpráva však zdůrazňuje, že rychlý rozvoj vztahů mezi Pchjongjangem a Moskvou naznačuje výrazně vyšší pravděpodobnost pokračování spolupráce i po skončení války na Ukrajině.
KLDR a Rusko loni v červnu podepsaly dohodu o strategickém partnerství, v níž se zavázaly k vzájemné pomoci v případě, že některá ze zemí bude čelit agresi. Severní Korea loni v srpnu vyslala na pomoc do ruské Kurské oblasti, kterou zčásti obsadila ukrajinská armáda, mezi 13 tisíci až 15 tisíci vojáky. Moskvě dodnes také poskytla 1000 ženistů, miliony dělostřeleckých granátů i rakety a raketové systémy dlouhého doletu. KLDR plánuje vyslat dalších 6000 vojáků nebo 5000 armádních stavebních dělníků.
Severokorejský vůdce se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem naposledy setkal 3. září v Pekingu, kde se konala vojenská přehlídka u příležitosti 80 let od konce druhé světové války. Kim tehdy uvedl, že je jeho země ochotna Rusku jakkoli pomoci. Putin naopak poděkoval za posilu v podobě vojáků a pozval Kima na návštěvu Ruska, což vůdce přijal.
Související
Aktualizováno
Naši vojáci bojují na straně Rusů, potvrdili Severokorejci
Zdeněk Hřib spojil svou politickou kariéru s Piráty v roce 2013, když mu bylo 32 let. Nejdříve za Piráty kandidoval jako nestraník, v roce 2017 do strany vstoupil. Jako rodák z moravského Slavičína ho to tíhlo k přírodě. V Praze, kde vystudoval medicínu, a kde zakotvil, chtěl pirátským způsobem nastolit přírodní řád.
Současný šéf Pirátů vymýtí korupci, nastartuje Česko, dodá dostupné bydlení. Jedno předvolební klišé za druhým. Ale která strana takovéto obraty nepoužívá.
Zatím Piráty tento marketing drží v předvolebních průzkumech mezi sedmi až deseti procenty, což může ve volbách znamenat něco kolem patnácti poslanců. V současné sněmovně drží čtyři. Takže očekávaný výsledek by pro Piráty byl úspěchem, a Hřib by mohl licitovat s kýmkoliv o vládním angažmá.
Hřib se stal šéfem Pirátů loni v listopadu poté, co se jeho dlouholetý předchůdce v čele strany, pankáč Ivan Bartoš, vzdal funkce předsedy poté, co ho z vlády vyhodil premiér Fiala. Důvodem Bartošova vyhazovu byla zpackaná digitalizace stavební řízení, kterou měl na starost. Hřib to tedy po pár okolcích vzal.
Kdo bojuje o Poslaneckou sněmovnu? Přečtěte si jednotlivé profily:
Profily šéfů politických stran zveřejňujeme každý víkend.
Straně se daří
Mimochodem, je zvláštní, že vyhozený Bartoš si nevložil pomyslné máslo na hlavu, ale stal se dvojkou současné předvolební kampaně. Straně se přesto podle průzkumů daří. Voliči Pirátů, z velké míry dvacátníci, jsou asi podobní pankáči Bartošovi. Slyší na boj proti korupci (idealismus), na zelenou rétoriku. Stavební řízení a jeho selhání jim je patrně jedno, zřejmě bydlí stále u rodičů. Piráti mají tu drzost jako jedno z ústředních témat držet dostupné bydlení.
Zdeněk Hřib byl víc než čtyři roky – od podzimu 2018 do jara 2023 – primátorem Prahy. Piráti sice nevyhráli komunální volby, skončili druzí za ODS, ale byli schopni poskládat většinu s Prahou sobě Jana Čižinského, který je víc než deset let starostou Prahy 7, a slepencem Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN, KDU-ČSL, LES a SNK ED). Hřib začal vládnout.
Aktualizováno
Chyba účtárny, nebo politický skandál? Hřib musí vysvětlovat vyplacené odměny
Pirát Zdeněk Hřib měl funkci člena představenstva holdingu Pražská energetika vykonávat zadarmo. Místo toho inkasoval statisíce. Policie případ neoprávněných odměn předala do přestupkového řízení.
Koalice v čelem s Hřibem začala například výstavbu metra D nebo prosadila rekonstrukci Václavského náměstí a návrat tramvají na klíčové pražské náměstí. To sice nikdo nežádal, Václavák je však kvůli tomuto projektu víc než rok jako po bombardování. Utraceno bude jistě víc než avizovaná miliarda a půl veřejných peněz. Ale to je všem jedno, bude podpis ve veřejném prostoru.
Odpůrce automobilové dopravy
Hřib je v současnosti náměstkem primátora pro dopravu. To je poněkud paradoxní situace. Hřib je notoricky znám jako odpůrce automobilové dopravy v hlavním městě. Kde mohl, nechal ze dvou jízdních pruhů pro auta vyrobit po vzoru Prahy 7 starosty Čižinského jeden a přidat pruh pro neexistující cyklisty. Hýkal nadšením, když se mu povedlo kvůli rozšíření tramvajové zastávky na Ohradě zničit jeden jízdní pruh pro auta na frekventovaném dopravním uzlu. „Úprava zastávky Biskupcova přispěje ke zvýšení celkového komfortu a bezpečnosti této lokality v rámci rozvoje města krátkých vzdáleností.“ Teď tam stojí každý den fronty aut a vypouštějí pro větší komfort místních emise.
Výsledkem Hřibovy cyklorevoluce je, že cesta autem z Letňan do Modřan trvá přes hodinu. V hlavním městě, kde je registrováno 1,3 milionu osobních aut – zdá se, že Pražané mají rádi auta – stojí každý den dlouhé kolony. Zužování pražských silnic sice přináší Pražanům nervy a delší cesty, ale Piráti jsou s naplňováním svého programu zlepšování života lidem patrně spokojeni.
Možná právě kvůli Hřibově dopravnímu vedení města vznikla strana Motoristé sobě, která se nyní pohybuje na hraně volitelnosti a bere voliče koalici Spolu. Pro Piráty jenom dobře, vylepšuje to jejich povolební vyjednávací pozici.
Hřib není rétor
Hřib není rozeným rétorem, jako třeba jeho kolega Bartoš, Vít Rakušan nebo Tomio Okamura. Hovoří neohrabaně, toporně. Jako by hledal každé další slovo. V posluchačích to vyvolává vnitřní napětí. Člověk se skoro modlí, aby správně dokončil větu, a když se mu to povede, oddechne si. Není to lídr, který by utáhl voličstvo na mluvené slovo. Pirátští voliči budou skutečně spíše ideově pevně kovaní.
Piráti v čele s Hřibem se před volbami profilují jako strana pevných programových základů. Přestože v oblasti digitalizace nepřesvědčili, boj s korupcí, ehm, a zelený program má každá strana. Vydali se proto na lov do cizích rybníků. Slovně útočí nejen na Andreje Babiše, ale i na své bývalé koaliční partnery. Na Babišovi jim před volbami začalo vadit, že pobral údajně nezákonně deset miliard korun na dotacích pro své firmy z Agrofertu. Vyzvali premiéra Fialu, aby dotace zarazil, aby je Babiš vrátil.
V době, kdy byli Piráti ve vládě, o tom nepadlo ani slovo. Boj proti dotacím Agrofertu je patrně vlajkovou lodí strany mladých v boji proti korupci. Koaliční povolební potenciál jim to nezvedá, volební preference možná ano.
Dalibor Martínek: Jezdit po Praze autem ne. Bydlet, také ne. Tak proč žít v Praze
Když jedete autem Prahou, ani v září se téměř nikam nedostanete. Obvykle se opravy silnic či mostů soustředily do prázdninových měsíců. S jakýmsi předpokladem, že v létě jsou lidé u moře, takže když se rozkope město, nikomu to moc nebude vadit a každý to pochopí.
Na druhé straně, na přípitek proti povolební spolupráci s Babišem, který vyvolal Rakušan, a jenž si s šéfem Spolu Fialou přiťukl, nepřišel. V duši Pirátů uvízl trn za loňský vyhazov Bartoše z vlády. Z Pirátů se stala tak trochu opozice. Nicméně, s koaličním potenciálem pro budování příští vlády se svými starými parťáky. Čert se vyznej v duši Piráta.
Hřib se nyní často pouští do slovních půtek s Vítem Rakušanem, šéfem Starostů. Cíl je jasný, odebrat mu co nejvíce voličů. Získat silnou pozici pro povolební vyjednávání. Piráti chtějí mít opět ministry. Hřib vypustil, mimo mnohá jiná, vůči starostům torpédo v podobě dotazu na kauzu Dozimetr. Vysvětlete, proč měl váš Stanislav Polčák šifrovaný telefon. „Neničte prosím takovou koalici dřív, než vůbec vznikne,“ odpověděl Rakušan Hřibovi na síti X. Je to jedna přestřelka za druhou.
Piráti podle průzkumů ve volbách patrně uspějí. Jakou ovšem budou hrát úlohu v budoucím uspořádání moci v Česku je nejasné. Piráti kopou do každého politického subjektu. Jejich program je nasměrován na idealistické mladé voliče. Jakou reálnou politiku po volbách budou aplikovat je těžké si představovat. Bude to zmatečný element. Ale, i z chaosu může vzejít něco pozitivního.
Související
Aktualizováno
Spolupráce se SOCDEM zafungovala. Hnutí Stačilo! v preferencích silně posílilo
