Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš stále čeká na potvrzení dokumentů k převodu akcií holdingu Agrofert ze třech unijních zemí. Novinářům to odpověděl po zasedání vlády na dotaz, zda se nějak posunulo řešení jeho střetu zájmů.
Svěřenský fond má definitivně odstřihnout premiéra Andreje Babiše od Agrofertu. Podle expertů ale české právo takové oddělení ani neumožňuje. Umožňuje totiž poměrně volné nastavení vztahů mezi zakladatelem, správcem a obmyšlenými, což komplikuje úplné vyloučení střetu zájmů. Právníci rozebírají slabá místa celé konstrukce a upozorňují na riziko politického vlivu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) do 8. ledna nevratně vloží holding Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust, který založila poradenská společnost Roklen s právní podporou právní kanceláře DBK. Babiš dále uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do 30 dnů od svého jmenování premiérem.
Místopředseda ANO Karel Havlíček odmítá, že by Česko přišlo o daňové příjmy z Agrofertu, pokud ho Andrej Babiš převede do trustu. Kritici ale upozorňují na řadu nejasností.
Slepé svěřenské fondy jsou v západních demokraciích běžným nástrojem pro omezení střetu zájmů. Ekonom Lukáš Kovanda však upozorňuje, že jejich účinek je často iluzorní. Není to politik, který je zaslepen, ale veřejnost. Ne jinak je tomu v případě Andreje Babiše.
Šéf hnutí ANO a nadcházející staronový premiér ČR Andrej Babiš se vzdal holdingu Agrofert způsobem, který jde dále v porovnání se způsobem, jakým kontrolu nad svým majetkem ošetřil americký prezident Donald Trump. Trump s nástupem do Bílého domu roku 2017 svěřil vedení vlastního konglomerátu, Trump Organization, dětem. Ti konglomerát řídí nadále i během Trumpova druhého funkčního období v Bílém domě. Trump ovšem zůstává jeho vlastníkem. Babiš se naproti tomu vzdává Agrofertu natrvalo. A potomkům připadne až po jeho smrti.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích dnes uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti. Podle Babiše kroky daleko přesahují požadavky předpisů.
Drahé energie a tvrdá regulace nutí Agrofert hledat nové teritorium. V úvahu připadá Amerika nebo Perský záliv, investice má jít do stovek milionů eur. Místopředseda představenstva holdingu Petr Cingr říká otevřeně: pokud EU nezmění kurz, Agrofert může z Evropy odejít.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je připravený pozastavit vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert, pokud se vlastník holdingu předseda hnutí ANO Andrej Babiš stane premiérem a nadále bude ve střetu zájmů. Uvedl to generální ředitel SZIF Petr Dlouhý. Případné pozastavení by podle něj trvalo do doby, než by si byl SZIF jistý, že poskytnutí dotací není v rozporu se zákonem.
Předseda ANO Andrej Babiš odmítl odpovídat na dotazy poslanců, jak před očekávaným jmenováním premiérem vyřeší budoucí střet zájmů ohledně svého holdingu Agrofert. Babiš to uvedl na závěr svého projevu při mimořádné schůzi Sněmovny, v němž zhruba půldruhé hodiny líčil své podnikání a politické působení.
Holding Agrofert předsedy hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše koupil za 290 milionů eur (zhruba sedm miliard korun) nizozemskou společnost OCI Ammonia Holding B.V., která vlastní dovozní a skladovací terminál čpavku v Rotterdamu a také platformu pro distribuci čpavku zákazníkům v Evropě.
Evropská unie potřebuje rychle vytvořit digitální euro, aby omezila svou závislost na dominantních platebních firmách ze Spojených států. Uvedl to podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio předpokládá, že Spojené státy brzy obnoví své diplomatické zastoupení ve Venezuele. Šéf diplomacie to řekl během slyšení před zahraničním výborem amerického Senátu, který jednal o útoku na Venezuelu, při kterém americké speciální síly na začátku ledna unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Americký akciový index S&P 500 dnes poprvé překonal psychologicky důležitou hranici 7000 bodů. Investoři nyní čekají na rozhodnutí americké centrální banky (Fed) o nastavení úrokových sazeb a na zveřejnění výsledků některých velkých technologických podniků.
Poslanci nezvolili ani na dnešní druhý pokus předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty.
Schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů svolá předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) na úterý příštího týdne. Vládní koalice je podle něj připravena i na delší debatu, počítá i s jednáním ve středu. Okamura novinářům řekl, že kabinet odolá. Svolat schůzi se opozice rozhodla kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla.
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.