Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je připravený pozastavit vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert, pokud se vlastník holdingu předseda hnutí ANO Andrej Babiš stane premiérem a nadále bude ve střetu zájmů. Uvedl to generální ředitel SZIF Petr Dlouhý. Případné pozastavení by podle něj trvalo do doby, než by si byl SZIF jistý, že poskytnutí dotací není v rozporu se zákonem.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámí, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů, těsně před tím, než ho prezident Petr Pavel jmenuje do premiérské funkce. Pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Babiš to řekl po jednání koaliční rady vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů v Průhonicích.
Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš zopakoval, že neprodá holding Agrofert a že střet zájmů vyřeší v souladu s českými a evropskými zákony, uvedl na sociálních sítích. Prezident Petr Pavel trvá na tom, že by měl Babiš řešení představit veřejnosti.
Andrej Babiš se opět setkal s prezidentem Petrem Pavlem. Tématem měl být jeho střet zájmů a také programové prohlášení. S tím to začalo tak, že ho Babiš poslal prezidentovi přes datovou schránku. Už to byl takový první pokus hrát přesilovku. Vykolíkovat si území, otestovat soupeře.
Ani pět týdnů po volbách prezident Petr Pavel nejmenoval nikoho premiérem, což je jediný akt, který Ústava České republiky zná. Sice pověřil Andreje Babiše vyjednáváním, to ale není nijak formální věc. Babišovi přitom doutná střet zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu, což mu podle zákona brání ve výkonu premiérského postu. Kdo uhne první? Prezident, nebo šéf hnutí ANO? A co by jedno či druhé vlastně znamenalo?
Agrofert má po osmi letech jediného vlastníka. Andrej Babiš získal zpět sto procent akcií podniku, čímž otevírá otázku možného střetu zájmů při sestavování vlády.
Podle průzkumu pro Českou televizi si téměř 60 procent lidí myslí, že Babišův střet zájmů je vážný problém. Pokud bude Babiš premiérem, musí se od Agrofertu odstřihnout. A vložení holdingu do svěřenského fondu se ukázalo jako nedostatečné. Babiš tvrdí, že už řešení má. Jaké, ale neupřesnil.
Úřady spadající pod ministerstvo zemědělství nepotvrdily, že začnou vymáhat po firmách z holdingu Agrofert vrácení dotací, jak v týdnu oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Dosud nemají žádný harmonogram ani jasno v postupu. Uvedl to Deník N. Výborný na svých slovech trvá, první rozhodnutí mají podle něj padnout ještě do konce září, píše server.
Částka, kterou bude ministerstvo zemědělství vymáhat po firmách z holdingu Agrofert, bude přesahovat sedm miliard korun. Jsou to dotace poskytnuté v letech 2017 až 2021 navzdory střetu zájmů majitele firmy, šéfa hnutí ANO a tehdejšího premiéra Andreje Babiše, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ministr původně odhadoval částku 5,1 miliardy, v sumě ale nebyly započítány dotace spravované přímo ministerstvem. Agrofert tvrdí, že k navrácení není důvod, věc vnímá jako kampaň před říjnovými volbami do Sněmovny.
Piráti vyzvali před večerní schůzkou premiéra a lídra koalice Spolu Petra Fialy a vicepremiéra a předsedy Starostů Víta Rakušana proti spojenectví s hnutím ANO vládu, aby okamžitě začala vymáhat po holdingu Agrofert dotace z dob, kdy byl šéf ANO Andrej Babiš ve střetu zájmů. Vymáhat má vláda deset miliard korun. Ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že ministerstvo zemědělství bude po holdingu vymáhat dotace ve výši 5,1 miliardy korun.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
