Budapešť uvolní 250 tisíc tun ropy ze strategických zásob kvůli přerušeným dodávkám ropovodem Družba. Největší část připadne skupině MOL. Zásoby musí stát doplnit do konce srpna.
Ekologická organizace Greenpeace musí zaplatit americké energetické firmě Energy Transfer přes 650 milionů dolarů (téměř 15 miliard korun) odškodné za blokování stavby ropovodu ve státě Severní Dakota. Podle agentury AP o tom rozhodla soudní porota, která se zabývala žalobou firmy týkající se protestů z let 2016 a 2017. Greenpeace v únoru uvedla, že v případě nepříznivého verdiktu jí bude v USA hrozit bankrot. Po verdiktu oznámila, že se odvolá.
Česká republika je nově připravená přejít v případě výpadků ruské ropy z ropovodu Družba na plné zásobování ropou západní cestou ropovody TAL a IKL.Technologické úpravy pro rozšíření italského ropovodu TAL jsou hotové a technologie je funkční. Nyní pokračují testy a certifikace. Nadále platí, že se má Česko od ruské ropy odstřihnout v polovině letošního roku, jak vláda oznámila loni v červnu. Kapacita západních ropovodů dosáhne až osmi milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu rafinerií v Česku, uvedli premiér Petr Fiala (ODS) a generální ředitel MERO ČR Jaroslav Pantůček v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves.
Nic skutečně zásadního se nemění, ruská ropa bude jižní větví ropovodu Družba dále proudit čile. Maďarsko a Slovensko totiž budou opět odebírat ruskou ropu Lukoilu, a to navzdory sankcím, které od začátku července vůči této ruské firmě ve zpřísněné podobě uplatňuje Kyjev.
Slovensko nyní vůbec poprvé přiznává, že dodávky ropy mu zastavila sama ruská strana, nikoli ukrajinská, jak dosud Bratislava i Budapešť tvrdily. Ruský Lukoil podle slovenského Slovnaftu, jejž cituje agentura Bloomberg, zastavil dodávky z titulu zásahu vyšší moci, jímž míní prohloubení ukrajinských sankcí, platné od letošního července.
Tak to je gól. Vlastní? Zdá se, že Maďarům a Slovákům ve skutečnosti vypnula ropné kohoutky Moskva, a ne Kyjev. Premiéři Viktor Orbán s Robertem Ficem by si tak měli stěžovat nikoli v Kyjevě či v Bruselu, ale u ruského prezidenta Vladimira Putina v Kremlu.
Česká republika se závislosti na ruské ropě zbaví nejpozději do poloviny příštího roku. O zrušení výjimky na dovoz ruské ropy chce premiér Petr Fiala (ODS) požádat ihned poté, co bude dokončen projekt rozšíření italského ropovodu TAL. Práce na něm se nyní naplno rozběhly.
Podíl ropy z ruského ropovodu Družba loni na celkovém dovozu do Česka činil 58 procent, meziročně je to nárůst asi o dva procentní body. Zbylá část byla tvořena dodávkami z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL.
Česko využívá stále více ruské ropy. Za pololetí jí dovezlo nejvíce od roku 2021. Od prosince přitom platí v EU zákaz dovozu ruské ropy, ale Česko a další země mají výjimku.
Státem ovládanému provozovateli ropovodů Mero loni meziročně stoupl zisk o téměř deset procent na 788,3 milionu korun. Tržby společnosti vzrostly o 12 procent na 2,25 miliardy korun. Vyplývá to z informací zveřejněných na webu firmy. Firma je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba, ropovodu IKL a zároveň jediným přepravcem ropy do Česka.
Dodávky ropy z Itálie pokryjí od roku 2025 potřeby České republiky. Státní společnost Mero uzavřela dohodu s konsorciem firmy TAL na rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). Skončí tím závislost země na ruské ropě. Při návštěvě centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná víc. V České televizi uvedl, že vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel. Nový kabinet původně nepočítal s pokrytím programu, protože podle něj předchozí vládní koalice nadhodnotila výnosy z prodeje emisních povolenek, z kterých je program financován.
Číst víceAmerický prezident Donald Trump oznámil, že plánuje vyslat do Grónska nemocniční loď. Rozhodl tak v rámci svého pokračujícího úsilí o kontrolu nad arktickým ostrovem spadajícím pod Dánsko, který je podle něj zásadní pro národní bezpečnost a obsahuje nerostné bohatství, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ). Nuuk ani Kodaň zatím nereagovaly.
