Cena zlata k okamžitému dodání poprvé překonala 3600 dolarů (74 835 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Cenu podle agentury Reuters podporují rostoucí očekávání, že americká centrální banka (Fed) na svém měnovém zasedání za dva týdny sníží úrokové sazby v návaznosti na slabé údaje o americké zaměstnanosti z minulého týdne.
„Hlavním faktorem jsou údaje o zaměstnanosti v USA a očekávání, že Fed by mohl v září snížit úrokové sazby o 50 bazických bodů. Je to sice jen malá šance, ale jde o podstatnou změnu oproti situaci před zveřejněním údajů o zaměstnanosti,“ uvedl analytik finančních trhů společnosti Capital.com Kyle Rodda.
Obchodníci nyní podle nástroje FedWatch společnosti CME Group dávají šanci 90 procent tomu, že Fed tento měsíc sníží základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Naděje na snížení úroků až o půl procentního bodu je podle nich deset procent.
Týden tradera: Sazby podle Trumpa? Finanční krize by rázem byla na spadnutí
Americký prezident Donald Trump se poprvé v historii pokusil odvolat guvernérku Lisu Cookovou kvůli údajným podvodům s hypotékami. Ta rezignovat odmítá a chystá žalobu. Pokud by prezidentův krok prošel u Nejvyššího soudu, pro trhy by to byl citlivý signál.
„Trh začal do ceny zahrnovat už tři snížení úrokových sazeb americkou centrální bankou ještě do konce roku. Zároveň víkendová data z Číny ukázala rostoucí apetit tamní centrální banky po zlatě,“ sdělil analytik XTB Jiří Tyleček.
„Nižší sazby jsou pro zlato pozitivní a jejich další pokles by v následujících měsících mohl vyhnat jeho cenu až nad 4000 dolarů za unci,“ dodal analytik.
Americká ekonomika v srpnu vytvořila mimo zemědělský sektor zhruba 22 tisíc pracovních míst. Tvorba nových pracovních míst tak zpomalila z červencových 79 tisíc. Míra nezaměstnanosti stoupla o 0,1 procentního bodu na 4,3 procenta, uvedli statistici amerického ministerstva práce.
Míst přibylo méně, než se čekalo. Analytici podle dat společnosti FactSet v průměru očekávali, že ekonomika vytvoří 80 tisíc míst. Oslabování trhu práce je považováno za možný argument pro Fed, aby na zářijovém měnovém zasedání přikročil ke snížení úrokových sazeb.
Čínská centrální banka v srpnu zvyšovala nákupy zlata už desátý měsíc v řadě.
Rozhodování, odkud vyrazit na dovolenou, dnes už není jen otázkou termínu a destinace, ale čím dál víc také letiště, z něhož poletíte.
Češi si často automaticky představí, že poletí z pražského Letiště Václava Havla. Pro spoustu lidí to dává smysl – je největší, nejznámější a dobře dostupné. Jenže ti, kdo bydlí v příhraničí, mají často možnost vyrazit z letišť v sousedních státech. A někdy se to vyplatí víc, než by se zdálo.
Vídeň patří mezi nejrušnější letecké uzly střední Evropy a pro obyvatele jižní Moravy je mnohdy blíž než Praha. Nabízí široký výběr dopravců i destinací, a právě větší konkurence bývá hlavním důvodem nižších cen. Letiště je snadno dostupné jak autem, tak vlakem či autobusem. Pravidelná spojení fungují i z Brna a Prahy a parkovacích míst je dostatek.
Třetina Čechů si na dovolenou vůbec nešetří. A pak jdou s útratami „na krev“
Peníze na dovolenou Češi příliš neplánují, na rozdíl od obyvatel jiných evropských zemí. Jaká je tedy jejich finanční disciplína? Patříte mezi ty zodpovědné, nebo spíš naopak?
Praze chybí velký síťový dopravce se skutečným hubem a rozsáhlou sítí dálkových linek. Proto mají okolní uzly jako Vídeň, Varšava, Mnichov či Berlín širší záběr a častěji i přímé spoje do vzdálených destinací. Tam, kde se potkává více dopravců a vysoký objem letů, bývají ceny pružnější a nabídka bohatší. Všechna tato letiště jsou v rozumném dojezdu a často nabízejí přímé lety do míst, kam se z Prahy létá s přestupem.
Čísla mluví jasně
Na číslech je to vidět hned. Ceny jsou uvedeny pro říjen (evropské destinace) a listopad (dálkové lety) a jde o nejnižší dostupné částky za zpáteční letenku. Do Bangkoku se z Prahy dá letět kolem 10,5 tisíce korun, zatímco z Vídně začínají ceny okolo 9,5 tisíce. Na Dominikánskou republiku vychází odlet z Mnichova na zhruba 14 tisíc, z Prahy na více než 16 tisíc. Do New Yorku Praha často drží krok, ale do Los Angeles či na Maledivy se vyplatí zamířit do Vídně. U kratších evropských letů jde většinou o stovky korun. Na Mallorku pořídíte z Vídně letenku kolem 1 100 korun, z Prahy o něco víc. Levné lety do Londýna mají Katovice a Vratislav a u dovolenkových evergreenů, jako jsou Kanárské ostrovy, Kréta nebo Hurghada, se rozdíly pravidelně pohybují od stovek po nižší tisíce korun ve prospěch zahraničních letišť. Největší přidaná hodnota se ale projevuje u vzdálenějších exotických destinací.
Letištím dál vévodí Asie. Ty v Americe zažily propad, Praha není ani v nejlepší stovce
Asijská letiště ovládla žebříček leteckého serveru Skytrax World Airport Awards 2025. Titul nejprestižnějšího letiště světa pro letošní rok získalo zpět singapurské letiště Changi, když předstihlo Hamad International z Dauhá, které loni obsadilo první místo. Letišti Václava Havla v Praze zůstal žebříček nedostupný.
Odlet mimo Česko má ale i své náklady. Do kalkulace patří cesta na letiště vlakem, autobusem či autem, parkování, případná noc u letiště při brzkém odletu, výdaje za jídlo po cestě a hlavně čas. Hodina má svou cenu, i když ji každý vnímá jinak. U dálkových letů, kde rozdíly v cenách dosahují tisíců korun, se přeshraniční odlet vyplatí častěji. U rodin a skupin se úspora násobí, zatímco doprava na letiště se dělí. Pokud navíc získáte přímý let, ušetříte peníze i nervy.
Výběr letiště je tak dnes malá domácí rozvaha. Lidé sledují nejen cenu samotné letenky, ale i konkurenci na daném letišti, nabídku přímých spojů a celkové náklady na cestu tam a zpět. Není proto divu, že se Čechům v některých případech vyplatí ujet desítky či stovky kilometrů za hranice, a ušetřené peníze pak raději utratit až v cílové destinaci.
Související
Pražské letiště se dočká poslední aerolinky blízkovýchodní velké trojky
Silné varování před zaostáváním evropské ekonomiky přinesla před rokem zveřejněná takzvaná Draghiho zpráva. Jako jedno z podstatných řešení doporučovala stimulovat výzkum a zejména rozvoj moderních technologií. K možnému zlepšení od té doby Evropě asi nejvíc (a nechtěně) přispěl Donald Trump.
Loni v září zveřejnil bývalý prezident Evropské centrální banky a bývalý italský ministerský předseda Mario Draghi rozsáhlou kritickou zprávuBudoucnost evropské konkurenceschopnosti a doporučení z ní vyplývající.
Zpráva mimo jiné upozorňovala na zaostávání Evropy za Spojenými státy v technologiích a na neschopnost reagovat na rozvoj čínské ekonomické konkurence. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že zařadí některé její návrhy do svého druhého funkčního období (v letech 2024 až 2029).
Samozřejmě, Evropská unie je jako mohutná námořní loď, která pluje setrvačností a změna jejího kurzu je pomalá. Zvláště když pohyby jejím „kormidlem“ musí schválit všechny členské státy. (Trapní jsou politici, včetně českých, kteří aktivity EU nejdřív podpoří a pak po návratu domů hovoří o zlém Bruselu, který je teď nutí něco dělat. Ale to jen na okraj.)
Nedá se tedy čekat, že se za rok stačí mnoho změnit. Ale podívejme se, jestli aspoň něco.
Šéfové velkých evropských firem kritizují Brusel za regulaci umělé inteligence. Evropa prý může hodně ztratit
Otevřený dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové proti zavádění obecných pravidel takzvaného AI Actu letos v srpnu podepsalo 44 generálních ředitelů velkých evropských společností včetně Mercedesu nebo BNP Paribas. Regulace je podle nich stále složitější a může ohrozit snahy Evropy zůstat konkurenceschopná v rychle se měnícím technologickém světě.
Minulý týden na toto téma mluvil Mario Draghi na setkání evropských studentů s nositeli Nobelovy ceny v bavorském městečku Lindau. To je mezi nobelisty populární akce, kam je zváno i pár odborníků bez Nobelovy ceny, jako nyní třeba Draghi.
Ten v debatě v Lindau konstatoval, že jeho analýza je ještě naléhavější než loni. A nabídl aspoň jednu dobrou zprávu. Jak uvedl, Spojené státy jsou za prezidenta Trumpa méně přitažlivé pro nadějné evropské startupy. Je tedy šance, že zůstanou rozvíjet moderní technologie v Evropě.
Další fáze Trumpovy kulturní války: vydal stopku zahraničním architektům
Donald Trump tentokrát přepisuje pravidla, podle nichž Spojené státy více než půl století stavěly vládní budovy. A uzavírá tak cestu zahraničním architektonickým studiím.
Dosavadní postup přijetí Dragiho zprávy hodnotil web Science|Business, který reprezentuje volnou síť univerzit, firem a výzkumných i politických organizací.
Shrnutí: K velkým změnám nedošlo. Převeďme rozbor z bruselštiny do běžného jazyka a uveďme pár příkladů.
Třeba byrokracie moc neubylo. Nová Evropská komise jako obvykle slíbila, že byrokracii omezí, třeba tím, že sníží požadavky na výkaznictví. Nyní při financování výzkumu a inovací z prostředků Evropské unie musí úspěšní žadatelé čekat na peníze v průměru 240 dní, tedy osm měsíců. Komise chce v příštím období snížit čekací dobu „jen“ na sedm měsíců. Už teď však při hodnocení žádostí o podporu vědeckých projektů aspoň zrychlila systém vyřazování neperspektivních přihlášek, což šetří trochu času.
Peněz na podporu výzkumu a inovací nebude tolik, kolik požadoval Draghi. Doporučil částku 200 miliard eur na léta 2028 až 2034 (v předchozím sedmiletém období to je pouze 95,5 miliardy eur). Evropská komise nyní navrhuje 175 miliard eur, což je radikální zvýšení. Ale když uvážíme, že evropské země musí najít peníze na svou zanedbanou obranu, je pravděpodobné, že nakonec neprojde ani tento nižší návrh.
Vysokoškolský diplom už nestačí. Umělá inteligence snižuje cenu znalostí
Jestliže bude umělá inteligence umět totéž, co vysokoškolsky vzdělaný člověk, proč by mu měli zaměstnavatelé za jeho práci nějak extra platit? Univerzity by tedy měly rychle vymyslet, co by měly své studenty učit.
Nejde však jen o výši sumy na vědu, ale i o její využití. Draghi usiloval o to, aby se podpora výzkumných a průmyslových konsorcií zaměřovala zejména na technologické směry, které mohou být užitečné pro další ekonomický vývoj Evropy. Na to evropské instituce reagují návrhem vytvořit Evropský fond pro konkurenceschopnost, který by měl sjednotit a lépe zaměřit financování některých výzkumů. Jestli ovšem nový fond vycházející ze stejných kořenů jako staré instituce, které má nahradit, může být lepší než ony, je sporná otázka.
Neprosadil se ani nápad, že by členské státy koordinovaly své vnitrostátní výdaje na výzkum, aby se zbytečně nepřekrývaly a mířily do financování převratných inovací. „Dát trochu peněz každému, je přesně to, co nesmíte dělat, pokud chcete získat převratnou technologii,“ povzdechl si Draghi na setkání v Lindau.
Mario Draghi poukazoval rovněž na to, že Evropa nemá dost univerzit umístěných na špičkách hodnotících žebříčků. Jeho doporučením bylo, aby EU začala přímo financovat nadějné univerzity. To by ovšem podpořilo současné dobré univerzity v bohatých členských zemích a ještě zvýšilo rozdíly ve školství, což EU moc ráda nemá. Zatím se tedy neděje nic.
Umělá inteligence na čínských univerzitách: od zákazu k povinné dovednosti
Nepodvádějte a nepoužívejte umělou inteligenci, říkali ještě přednedávnem učitelé na čínských vysokých školách studentům. Dnes je naopak povzbuzují, aby tento nástroj využili. Ne k tomu, aby si od stroje nechali napsat celý úkol, ale aby se naučili dobře jej řídit.
Přitahujme do Evropy špičkové vědecké mozky ze světa, doporučoval Mario Draghi ve své zprávě. A světe div se, ono se to možná podaří. Nechtěně opět pomůže prezident Donald Trump. Na americké výzkumníky se valí rozpočtové škrty, chaotické rušení rozběhnutých projektů a dokonce příval nenávisti od Trumpovy administrativy. Někteří odcházejí nebo chtějí odejít do zahraničí.
V květnu spustila Ursula von der Leyenová na pařížské univerzitě Sorbonně program Vyber si pro vědu Evropu, který má lákat zejména americké vědce. Je na něj vyhrazeno 500 milionů eur, ale jen na dva až tři roky. Poté by ty vědce, kteří se osvědčí, měly platit evropské univerzity a další výzkumné instituce. Snad na to najdou peníze.
Bez peněz, které Trump zařízl, se komplikuje vývoj nadějných léků
Trump zařízl vývoj moderních vakcín a antibiotik. Mezi oběťmi rozpočtových škrtů je i slibná látka lariocidin, která mohla zachraňovat životy tam, kde jiná antibiotika selhávají. Vědci varují, že bez státní podpory hrozí kolaps vývoje léků, na nichž mohou záviset miliony životů.
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
Související
Válka o vzdělanost: Harvard se vzepřel Trumpovi. Je nejbohatší, ale i tak to bude univerzitu bolet
