Další fáze Trumpovy kulturní války: vydal stopku zahraničním architektům
Donald Trump tentokrát přepisuje pravidla, podle nichž Spojené státy více než půl století stavěly vládní budovy. A uzavírá tak cestu zahraničním architektonickým studiím.
Novým výkonným příkazem „Rebeautifying Federal Architecture“ (Znovu zkrášlit federální architekturu) americký prezident Donald Trump nařizuje, aby se klasická a tradiční architektura stala oficiálním stylem pro federální stavby. Upozornil na to server Bloomberg.
V praxi to znamená, že ve Washingtonu se neoklasicismus stane standardem a federální agentury jinde v zemi budou muset při soutěžích aktivně vyhledávat architekty se zkušenostmi v tradičních stylech. Brutalistický či dekonstruktivistický styl nezmizí úplně, ale takové stavby budou v budoucnu potřebovat „razítko“ od Bílého domu, konkrétně od asistenta prezidenta pro domácí politiku.
Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.
Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy
Reality
Zabitá pestrost
Trump tak přepisuje dosud platné principy, které otevíraly příležitosti soutěžit širokému spektru ateliérů a přinášely do americké architektury pluralitu stylů – od modernismu přes regionalismus až po minimalistické soudobé pojetí. Trumpův příkaz však tuto pestrost zcela zabil.
Nejde ale jen o estetiku. Nový výnos má i ekonomické důsledky. Federální zakázky v řádu stovek milionů dolarů totiž zamíří k úzkému okruhu menších kanceláří, které se specializují právě na neoklasicistní a historizující architekturu. Pro velká mezinárodní studia, reprezentující hlavně modernistický nebo high-tech přístup, to znamená omezení příležitostí. Ne-li doslova stopku.
Václav Aulický patří k nepřehlédnutelným postavám české architektury. A jako takový se snažil vytvářet stavby, které přetrvají věky. Jeho nejznámější budova, sídlo Transgasu na pražských Vinohradech, šla k zemi před pár lety, aby na jejím místě mohla vzniknout budova velmi podobná. Jeho další legendou je Žižkovský vysílač, který bývá označován za jednu z nejošklivějších budov nikoli Prahy, ale světa. „V Praze mi mrakodrapy nechybí,“ říká čerstvý osmdesátník Aulický.
Václav Aulický: Československé stavební firmy se nemohly rovnat těm ze Západu
Leaders
Změna má ale především silný symbolický rozměr. Klasická architektura – sloupy, tympanony, mramorové fasády – odkazuje na tradici antického Řecka a Říma, tedy kolébku demokracie a republikánských hodnot. Podle zastánců tím budovy vysílají občanům srozumitelný a nadčasový signál: stát je stabilní, důstojný a pevně zakotvený.
Opačně to vnímají architekti, kteří posledních padesát let rozvíjeli americkou veřejnou architekturu v modernistickém duchu. Brutalismus se stal symbolem mnoha federálních soudních a úředních budov 60. a 70. let. Jako například soudní budova v Bostonu nebo FBI Headquarters v centru Washingtonu. Veřejnost je ale vnímá jako těžkopádné, odtažité a nelidské. Trumpova administrativa toho využívá a oficiálně je řadí mezi „nevhodné“ styly, které musí procházet politickým schválením.
Trumpův příkaz rezonuje i v odborné veřejnosti. Má své zastánce, podle nichž jsou modernistické stavby elitářské. Kritici varují, že jde o politizaci architektury. Podle nich bude federální design svázán ideologií a přestane reagovat na současné potřeby, technologie či regionální specifika.
Výzvou rekonstrukce prvorepublikové vily bylo nejenom rozšíření obytné plochy. Architektky se rovněž musely popasovat s požadavkem o silnější propojení domu se zahradou.
Čeští architekti rekonstruovat umí. Experti pochválili přeměnu prvorepublikové vily v Praze
Reality
Jeho ateliér působí převážně v Moravskoslezském kraji. Staví rodinné domy, rekonstruuje a revitalizuje brownfieldy. Architekt Kamil Mrva. Loni mu vyšla kniha, ve filmu objíždí v Porsche 911 svoje realizace. Snímek se jmenuje Muž, který sázel domy. A není to nijak nadnesené. Kamil Mrva má se svým ateliérem na kontě pětistovku menších i větších projektů. Většina z nich pak stojí v Moravskoslezském kraji.
Architekt Kamil Mrva: V Praze, Brně a pár velkých městech už architektura dýchá
Leaders
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
