Rušení letů přes Dubaj, Dauhá či Abú Zabí nechalo část Čechů neplánovaně v zahraničí. Pojišťovny reagují automatickým prodloužením cestovního pojištění. Náhradní letenky nebo přesměrování přes jiné destinace však obvykle z kapes klientů nehradí.
V době covidu se prodej letenek propadl o 95 procent. Nyní se opět stává lukrativní branží. Kiwi.com si z těžké doby odnesl poučení, musí se soustředit na garance pro cestující. Když je nějaký let zrušen, Kiwi nyní garantuje náhradní řešení. „V letošním roce rosteme,“ říká Michal Šindelář, viceprezident kiwi.com. Podobný vývoj čeká i v příštím roce. Stálicemi zůstávají pro Čechy Španělsko nebo Itálie. Objevují se ovšem i nové hvězdy, nyní například poněkud nečekaně Kolumbie.
Turecké nízkonákladové aerolinie Pegasus se akvizicí tuzemských Smartwings snaží zejména posílit svoji pozici na evropském trhu nízkonákladových leteckých dopravců. Investoři jejich snaze tleskají, neboť dnes dopoledne akcie letecké společnosti přidávají na burze v Istanbulu až zhruba čtyři procenta.
Firmu České aerolinie, která vlastní leteckou společnost Smartwings, zřejmě koupí turecké nízkonákladové aerolinky Pegasus Airlines. Začal prodejní proces, informovala mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková. Pegasus oznámil, že celková hodnota transakce činí 154 milionů eur (3,8 miliardy korun) a zahrnuje jak společnosti, tak související pohledávky. Obchod ještě musejí schválit úřady v ČR a v jiných zemích, kde Smartwings působí. Média píší, že aerolinky chtěl koupit i polský letecký dopravce LOT, nakonec ale prohrál s Turky.
Evropský výrobce letadel Airbus přišel na další problém u letounů své nejprodávanější řady A320. Výrobní vada se týká trupových kovových panelů na omezeném počtu letounů, uvedla firma, která tak potvrdila informaci zdrojů agentury Reuters. Akcie Airbusu na burze v Paříži krátce po zprávě ztrácely kolem deseti procent, později část ztrát smazaly. Airbus kvůli jinému problému na konci minulého týdne nařídil úpravu softwaru, která se týká zhruba 6000 letadel A320.
Drtivá většina ze zhruba 6000 dopravních letadel Airbus A320, u kterých bylo nutné provést úpravu softwaru, může opět létat. Úpravu jich ještě vyžaduje méně než 100, uvedl výrobce, kterým je evropská korporace Airbus SE. Potíže o víkendu narušily leteckou dopravu téměř po celém světě, šlo ale zpravidla jen o menší zpožďování letů.
V době, kdy jsou miliony lidí uprostřed předvánočního shonu, udeřila ve světovém letectví nečekaná rána: evropský gigant Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u více než 6 000 letadel rodiny A320. Problém? Intenzivní sluneční záření může na velkých výškách poškodit kritická data v systému letového řízení, což by mohlo vést k náhlým poklesům letadla. Co se jeví jako sci-fi scénář, je realita, která už způsobila stovky zrušených letů po celém světě – a čeští cestující nejsou výjimkou.
Letadlo řady A320 od evropského výrobce Airbus překonalo konkurenční americký stroj Boeing 737 a stalo se nejvíce dodávaným dopravním letadlem na světě. Desítky let starý rekord Boeingu padl poté, co Airbus další z těchto strojů dodal saúdskoarabské společnosti Flynas. Počet dodaných letounů A320 od zahájení provozu v roce 1988 se tak zvýšil na 12 260.
Německé aerolinky Lufthansa chtějí do roku 2030 zrušit 4000 pracovních míst v administrativě. Společnost to oznámila u příležitosti takzvaného Dne kapitálových trhů, informovala agentura DPA. Firma se potýká s vysokými náklady a s menší ziskovostí ve srovnání s konkurencí.
Bruselské letiště oznámilo, že v důsledku kybernetického útoku bylo nuceno zrušit polovinu na neděli naplánovaných odletů. Informovala o tom agentura Reuters. Rozsáhlý kybernetický útok na systém odbavování cestujících narušil provoz také na dalších evropských letištích.
Stát za první čtvrtletí vybral na daních 360,6 miliardy korun, proti stejnému období loňského roku se inkaso 📈 zvýšilo o 6,2 procenta. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob. Jediným z hlavních daňových titulů, kde se výběr meziročně snížil, byly spotřební daně. Letos stát už nemůže počítat s příjmy z daně z neočekávaných zisků, jejíž účinnost skončila.
Rusko do konce července ❌ zakázalo výrobcům benzinu vývoz tohoto paliva, aby tak zajistilo stabilitu na domácím trhu s pohonnými hmotami. Oznámila to dnes ruská vláda. Již minulý týden informovala, že instruovala ministerstvo energetiky, aby příslušné nařízení o zákazu vývozu připravilo.
Náhrada nemajetkové újmy se u cizinců zraněných v Česku počítá podle stejných 📜 pravidel jako u Čechů. Výši odškodnění neovlivní ani bydliště v zahraničí, ani tamní životní úroveň, potvrdil Nejvyšší soud v aktuálním rozsudku. Zamítl dovolání Němce, který utrpěl těžká zranění při železniční nehodě v červenci 2020 u Perninku na Karlovarsku.
Konflikt na Blízkém východě by měl podle analytiků podpořit zájem motoristů o přechod od automobilů se spalovacími motory k 🚗 elektromobilům. Nárůst poptávky po vozech s elektrickým pohonem však zřejmě bude pouze pozvolný, píše server CNBC.
Generální tajemník Severoatlantické aliance 👨 Mark Rutte příští týden navštíví Spojené státy a setká se s prezidentem Donaldem Trumpem. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na mluvčího NATO a činitele Bílého domu. Rutte do Washingtonu vyrazí krátce poté, co Trump spojencům pohrozil možností amerického odchodu z NATO kvůli jejich odmítání podpořit USA ve válce proti Íránu.
Ceny ropy dnes 📈 prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Cena severomořské ropy Brent přidává kolem 7:30 středoevropského letního času 5,7 procenta na 106,97 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu roste o 4,75 procenta na 104,93 dolaru za barel.
Slovensko nesmí podcenit hrozbu, že na jeho území může zabloudit cizí raketa či dron, letící původně na jiné cíle, ☝️ varoval slovenský prezident Peter Pellegrini. Zasazoval se za žádost armády o zavedení tzv. stavu ohrožení do slovenské legislativy.
Spojené státy budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé údery na Írán, kde jsou již blízko splnění svých strategických cílů. V prvním televizním projevu adresovaném Američanům během více než měsíc trvající války to v noci na dnešek prohlásil americký prezident 👴 Donald Trump, podle něhož již Írán nepředstavuje hrozbu.
Írán ❌ nebyl hrozbou v minulosti a není jí ani nyní, uvádí íránský prezident Masúd Pezeškján ve vzkazu americkému lidu. Ten íránská média zveřejnila ve středu večer. V textu, o kterém informují mezinárodní média, se Pezeškján nijak nevyjadřuje k výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Írán požádal USA o příměří.