Evropský letecký gigant Airbus uskutečnil premiérový zkušební let svého letadla upraveného pro nejdelší komerční linku světa. Stroj má zajistit první nonstop spojení australského Sydney s Londýnem a později i s New Yorkem. Je to příklad toho, že letecké technologie se stále vyvíjejí, ale zase až tak moc při tom nespěchají – toto letadlo bude mít aspoň dva roky zpoždění.
Evropská komise poslala aerolinkám jasný vzkaz: dražší palivo kvůli válce na Blízkém východě nemohou zpětně přenášet na cestující. Již zakoupené letenky nesmějí zdražovat palivovými příplatky a růst cen paliva sám o sobě neospravedlňuje omezení práv pasažérů. Dopravci sice dostanou určitou provozní flexibilitu, nárok cestujících na vrácení peněz, přesměrování letu nebo pomoc na letišti ale zůstává v platnosti.
Za první čtvrtletí Letiště Václava Havla odbavilo 3 540 350 lidí, meziročně o 342 946 více. Jen v březnu prošlo letištěm přes 1,3 milionu cestujících, loni 1,21 milionu. V žebříčku států podle počtu cestujících se propadly Spojené arabské emiráty. V lednu a únoru tam odletělo 139.315 lidí, v březnu po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě 21 259 lidí. Dubaj vypadla z březnového žebříčku 15 nejoblíbenějších destinací, v únoru skončila s 47 641 pasažéry čtvrtá. Vyplývá to z dat uveřejněných na webu letiště.
Leteckou dopravu čekají v příštích měsících výrazné komplikace. Aerolinky po celém světě ruší spoje a odstavují letadla, aby se vyrovnaly s prudkým růstem cen leteckého paliva. Uvádí to agentura Bloomberg, podle níž se odvětví dostává do „režimu přežití“.
Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky mohou začít už brzy rušit lety. V rozhovoru s agenturou AP to řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael.
Češi, kteří si zvykli na to, že víkendový výlet do Londýna nebo Říma vyjde levněji než lístek na vlak z Prahy do Ostravy, zažívají střet s realitou. Dovolená „za pár stovek“ je pryč. Geopolitické otřesy na Blízkém východě tvrdě dopadly na jednu z klíčových tepen dnešní mobility – na trh s leteckým palivem.
Rušení letů přes Dubaj, Dauhá či Abú Zabí nechalo část Čechů neplánovaně v zahraničí. Pojišťovny reagují automatickým prodloužením cestovního pojištění. Náhradní letenky nebo přesměrování přes jiné destinace však obvykle z kapes klientů nehradí.
Z Letiště Praha aerolinie zrušily 17 letů, všechny do destinací na Blízkém východě. Zároveň z Prahy ráno odletěly dva repatriační lety pro Čechy, kteří se v regionu nacházejí. Jeden míří do ománského Maskatu, druhý do města Salála, sdělila mluvčí letiště Denisa Hejtmánková.
Globální letecká doprava je v neděli stále silně narušena kvůli pokračujícím úderům USA, Izraele a Íránu, které zapříčinily uzavření hlavních letišť na Blízkém východě, píše agentura Reuters. Podle údajů platformy FlightAware byly od soboty, kdy USA poprvé zaútočily na Írán, postiženy tisíce letů.
Evropský výrobce letadel Airbus loni zvýšil upravený provozní zisk o 33 procent na 7,13 miliardy eur (172,6 miliardy korun). Firma to uvedla ve své výsledkové zprávě. Zároveň varovala, že problémy s dodávkami motorů pro letadla A320 brzdí výrobu a následně i předávání těchto strojů zákazníkům. Jen s obtížemi pak Airbus uspokojuje rekordní poptávku po svém nejprodávanějším modelu.
Německá letecká společnost Lufthansa je blízko návratu do hlavního akciového indexu DAX, téměř šest let poté, co z něj vypadla kvůli prudkému propadu akcií během pandemie covidu-19. O jejím možném zařazení se rozhodne při čtvrtletní revizi indexů, kterou poskytovatel STOXX uskuteční 4. března.
Brazilský nejvyšší 👨⚖️ soud uznal syna exprezidenta Jaira Bolsonara Eduarda vinným z nátlaku ve snaze ovlivnit soudní proces svého otce, který byl obžalován a posléze odsouzen za pokus o převrat. Eduardo Bolsonaro dostal dnes trest čtyři roky a dva měsíce vězení za to, že podle nejvyššího soudu loni lobboval u americké vlády za sankce vůči brazilským soudcům, informovala agentura EFE.
Evropský parlament rozhodne o nových unijních právních předpisech, které mají zefektivnit navracení občanů třetích zemí pobývajících v EU ❌ nelegálně. Návrh, na němž se začátkem tohoto měsíce předběžně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a členských států (Rada EU), počítá mimo jiné s povinností migrantů spolupracovat s úřady či se vznikem takzvaných návratových center mimo území EU.
Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii 🤝 shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení vojenské podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení lídrů Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady.