Boeing dál věří v silnou poptávku po nových letadlech. Do roku 2045 se podle jeho prognózy po světě dodá 43 625 komerčních strojů pro osobní i nákladní dopravu. Růst potáhne obnova stárnoucích flotil i jejich rozšiřování, výrobci ale zatím nestíhají poptávku uspokojovat.
Trump ukázal nový Air Force One, upravený Boeing 747-8 původně z Kataru. Luxusní stroj má sloužit do dodání nových letadel od Boeingu, dar od cizího státu ale dál vyvolává otázky kvůli etice, bezpečnosti i ceně úprav.
Evropský letecký gigant Airbus uskutečnil premiérový zkušební let svého letadla upraveného pro nejdelší komerční linku světa. Stroj má zajistit první nonstop spojení australského Sydney s Londýnem a později i s New Yorkem. Je to příklad toho, že letecké technologie se stále vyvíjejí, ale zase až tak moc při tom nespěchají – toto letadlo bude mít aspoň dva roky zpoždění.
Ryanair posiluje svou finanční pozici. Splatil eurobondy za 1,2 miliardy eur a poprvé od vstupu na burzu v roce 1997 je tak bez dluhů. Aerolince to pomůže zlevnit financování a získá větší prostor při vyjednávání o nových letadlech i letištních dohodách.
Boeing ustál jeden z právních sporů kolem letadel 737 MAX. Federální porota v Seattlu odmítla žalobu polských aerolinek LOT, které po nucené odstávce strojů žádaly odškodnění 250 milionů dolarů, tedy asi 5,2 miliardy korun. Pro amerického výrobce jde o důležitý verdikt, LOT si ale zatím nechává otevřenou možnost dalšího postupu.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Smartwings od června do konce srpna dočasně přeruší provoz na třech letních linkách a u části destinací sníží počet letů. Firma změny vysvětluje optimalizací letových řádů a kapacit. Cestujícím nabídne vrácení peněz nebo změnu letenky.
Evropská komise poslala aerolinkám jasný vzkaz: dražší palivo kvůli válce na Blízkém východě nemohou zpětně přenášet na cestující. Již zakoupené letenky nesmějí zdražovat palivovými příplatky a růst cen paliva sám o sobě neospravedlňuje omezení práv pasažérů. Dopravci sice dostanou určitou provozní flexibilitu, nárok cestujících na vrácení peněz, přesměrování letu nebo pomoc na letišti ale zůstává v platnosti.
Za první čtvrtletí Letiště Václava Havla odbavilo 3 540 350 lidí, meziročně o 342 946 více. Jen v březnu prošlo letištěm přes 1,3 milionu cestujících, loni 1,21 milionu. V žebříčku států podle počtu cestujících se propadly Spojené arabské emiráty. V lednu a únoru tam odletělo 139.315 lidí, v březnu po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě 21 259 lidí. Dubaj vypadla z březnového žebříčku 15 nejoblíbenějších destinací, v únoru skončila s 47 641 pasažéry čtvrtá. Vyplývá to z dat uveřejněných na webu letiště.
Leteckou dopravu čekají v příštích měsících výrazné komplikace. Aerolinky po celém světě ruší spoje a odstavují letadla, aby se vyrovnaly s prudkým růstem cen leteckého paliva. Uvádí to agentura Bloomberg, podle níž se odvětví dostává do „režimu přežití“.
Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky mohou začít už brzy rušit lety. V rozhovoru s agenturou AP to řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael.
