Po mimořádně prudkém dvoudenním výprodeji se ceny zlata a stříbra rychle odrážejí ode dna. Zlato se vrátilo nad hranici 4900 dolarů za unci a míří k největšímu dennímu růstu od roku 2008, zatímco stříbro skokově zdražuje. Analytici očekávají, že drahé kovy by letos mohly znovu dosáhnout rekordních hodnot.
Cena zlata poprvé překonala hranici 4900 dolarů, tedy 101 200 korun, za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato přispívá geopolitické napětí, oslabení amerického dolaru a očekávaní snížení úrokových sazeb centrální bankou USA (Fed). Na nové rekordy stouply i ceny stříbra a platiny, napsala agentura Reuters.
Cena zlata dnes poprvé překonala hranici 4700 dolarů (zhruba 98 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři přesunují peníze do bezpečných aktiv kvůli přetrvávajícím obavám ohledně víkendového oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země. Cena stříbra vystoupila až na nové rekordní maximum v blízkosti 95 dolarů za unci, později však klesla.
Cena zlata se vyšplhala na nové historické maximum, když se přiblížila hranici 4700 dolarů za troyskou unci, tedy více než 98 tisíc korun. Za prudkým růstem stojí sobotní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v souvislosti se snahou získat Grónsko oznámil zavedení dodatečných cel na vybrané evropské země.
Cena zlata k okamžitému dodání poprvé překonala hranici 4600 dolarů (96 655 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Později se zlato obchodovalo těsně pod touto hranicí. Na rekordních hodnotách se pohybuje i cena stříbra, která poprvé překonala hranici 84,58 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu). Děje se tak poté, co americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování předsedy americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella kvůli sporné rekonstrukci budovy této instituce.
Ceny zlata a dalších drahých kovů se výrazně zvyšují. Zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy totiž zvýšilo geopolitické napětí a podpořilo poptávku investorů po bezpečných aktivech. Dnes ráno vykazovala cena zlata nárůst více než dvě procenta a pohybovala se v blízkosti 4425 dolarů (zhruba 91 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), plyne z údajů na internetových stránkách agentury Bloomberg.
Cena zlata poprvé přesáhla hranici 4400 dolarů (91 392 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Žlutému kovu pomáhají sázky na další snižování úroků ve Spojených státech a silná poptávka po bezpečných investicích. Na nové maximum vystoupalo i stříbro.
Cena stříbra k okamžitému dodání překonala další rekord a vyšplhala se na 57,86 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Informuje o tom agentura Reuters. Od ledna už cena tohoto kovu vzrostla o více než 90 procent. Analytici upozorňují, že výnosy z držení stříbra letos překonávají ostatní drahé kovy, včetně zlata.
Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, což je pětinásobek původních propočtů. Aktuální hodnota naleziště zlata u Zlatých Hor činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě půjde pouze jeho část. Výsledky průzkumu zaměřeného na množství zásob zlata a dalších kovů u Zlatých Hor zveřejnil státní podnik Diamo.
Ceny komodit se v letošním roce na světových trzích spíše zvyšují, drahé kovy od ledna do konce října zdražily o desítky procent. Výrazně stoupla i cena mědi a kávy. Naopak podstatně zlevnil zemní plyn, dále ropa, kakao či pomerančový džus. Komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku vykazuje asi devítiprocentní růst, vyplývá z burzovních statistik.
Cena zlata k okamžitému dodání vystoupala na rekordních 4059,30 dolaru (83 950 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Informovala o tom agentura Reuters. Následně na další rekord vystoupala i cena stříbra, které se obchodovalo za 51,38 dolarů za oz. Na finančních trzích panuje nejistota kvůli omezení chodu federálních úřadů ve Spojených státech, který se označuje jako shutdown.
Lufthansa ✈ se přihlásila k temné kapitole dějin, byla částí nacistického systému. Uvedl to předseda představenstva společnosti Carsten Spohr. U příležitosti stého výročí založení předchůdkyně Lufthansy představil Spohr studii, která se věnuje roli aerolinek v třetí říši.
