Zlato se po prudkém výprodeji dostalo pevně do medvědího trhu, část analytiků však současný pokles nevnímá jako zásadní obrat trendu. Naopak jej považuje za krátkodobou korekci a příležitost k nákupu.
Po mimořádně prudkém dvoudenním výprodeji se ceny zlata a stříbra rychle odrážejí ode dna. Zlato se vrátilo nad hranici 4900 dolarů za unci a míří k největšímu dennímu růstu od roku 2008, zatímco stříbro skokově zdražuje. Analytici očekávají, že drahé kovy by letos mohly znovu dosáhnout rekordních hodnot.
Ceny zlata a stříbra pokračují ve výrazném poklesu a navazují tak na prudký páteční výprodej, během něhož cena stříbra klesla až o 30 procent. Podle analytiků stojí za propadem kombinace několika faktorů: posilující americký dolar, snaha investorů vybírat zisky po dlouhém období výrazného růstu a také rozhodnutí komoditní burzy CME zvýšit požadavky na maržové obchody. To prodražuje spekulace financované vypůjčenými penězi a nutí investory uzavírat pozice.
Drahé kovy lámou rekord za rekordem a přispívají k tomu, že tahle „party“ bude mít opravdu hodně ostrou kocovinu. Už dlouho jsem neviděl, aby zlato tak posilovalo, a přitom finanční trhy neprocházely vyloženě obdobím nadměrné volatility. V týdnu pokračovalo zveřejňování hospodářských výsledků velkých amerických firem a zasedala americká centrální banka. Index S&P 500 se drží kolem 7 000 bodů.
Cena zlata výrazně klesá. Během pátečního dopoledne ztratila více než osm procent a propadla se pod hranici pěti tisíc amerických dolarů za troyskou unci, tedy pod zhruba 102 tisíc korun. Hlavním důvodem jsou podle analytiků spekulace kolem budoucího vedení americké centrální banky, které naznačují pomalejší tempo snižování úrokových sazeb. Spolu se zlatem prudce zlevňují i další drahé kovy.
Cena zlata dosáhla historického milníku. Poprvé v historii překročila hranici 5 tisíc dolarů, tedy 102 tisíc korun, za troyskou unci (31,1 gramu), informovala agentura Reuters. Podle analytiků může růst pokračovat i v dalších měsících – v letošním roce by se cena mohla vyšplhat až k úrovni 5 500 dolarů za unci.
Cena zlata poprvé překonala hranici 4900 dolarů, tedy 101 200 korun, za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato přispívá geopolitické napětí, oslabení amerického dolaru a očekávaní snížení úrokových sazeb centrální bankou USA (Fed). Na nové rekordy stouply i ceny stříbra a platiny, napsala agentura Reuters.
Cena zlata dnes poprvé překonala hranici 4700 dolarů (zhruba 98 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři přesunují peníze do bezpečných aktiv kvůli přetrvávajícím obavám ohledně víkendového oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země. Cena stříbra vystoupila až na nové rekordní maximum v blízkosti 95 dolarů za unci, později však klesla.
Cena zlata se vyšplhala na nové historické maximum, když se přiblížila hranici 4700 dolarů za troyskou unci, tedy více než 98 tisíc korun. Za prudkým růstem stojí sobotní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v souvislosti se snahou získat Grónsko oznámil zavedení dodatečných cel na vybrané evropské země.
Cena zlata k okamžitému dodání poprvé překonala hranici 4600 dolarů (96 655 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Později se zlato obchodovalo těsně pod touto hranicí. Na rekordních hodnotách se pohybuje i cena stříbra, která poprvé překonala hranici 84,58 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu). Děje se tak poté, co americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování předsedy americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella kvůli sporné rekonstrukci budovy této instituce.
Ceny zlata a dalších drahých kovů se výrazně zvyšují. Zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy totiž zvýšilo geopolitické napětí a podpořilo poptávku investorů po bezpečných aktivech. Dnes ráno vykazovala cena zlata nárůst více než dvě procenta a pohybovala se v blízkosti 4425 dolarů (zhruba 91 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), plyne z údajů na internetových stránkách agentury Bloomberg.
Většinu nákladů souvisejících s 📈 vyššími cly na dovoz do Spojených států nesou američtí spotřebitelé a dovozci. Vyplývá to ze studie, kterou dnes na svých internetových stránkách zveřejnila Evropská centrální banka.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) se sešel na úřadu vlády se zástupci největších distributorů pohonných hmot v Česku. Fotografii ze začátku schůzky zveřejnil na síti X. Cenami, které od konce února vystoupaly kvůli konfliktu na Blízkém východě, se poté bude zabývat i vláda. Premiér o víkendu uvedl, že jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je zastropovat marže obchodníků.
Ceny ropy zahájily týden dalším 📈 růstem. Přispěla k tomu zpráva, že jemenští povstalci Húsíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. Severomořská ropa Brent si kolem 08:15 středoevropského času připisovala přes dvě procenta a pohybovala se mírně nad 115 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst o více než procento, dostala se tak nad 100 dolarů za barel.
Čínský prezident 👴 Si Ťin-pching pozval šéfku tchajwanské největší opoziční strany Čcheng Li-wen na návštěvu Pekingu. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Čcheng, která se loni v listopadu ujala vedení tchajwanské Národní strany (Kuomintang, KMT), si přeje úzké vztahy s Pekingem.
Ani v loňském roce se ❌ nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím, uvedl NKÚ..
Spojené státy by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg. V rozhovoru s listem Financial Times zveřejněným v noci na dnešek to prohlásil americký prezident 👴 Donald Trump. Ostrov, který leží asi 25 kilometrů od íránské pevniny, slouží jako exportní terminál pro 90 procent vývozu ropy z islámské republiky.
V pákistánské metropoli Islámábádu dnes jednali zástupci Turecka, Egypta a Saúdské Arábie ve snaze ❌ ukončit válku na Blízkém východě. Diskuse se soustředila hlavně na možnosti znovuotevření Hormuzského průlivu pro lodní dopravu. Pákistán se díky svým dobrým vazbám jak na Spojené státy, tak na Írán snaží stát mediátorem konfliktu, píše agentura AFP.