Vysokoškolský diplom už nestačí. Umělá inteligence snižuje cenu znalostí
Jestliže bude umělá inteligence umět totéž, co vysokoškolsky vzdělaný člověk, proč by mu měli zaměstnavatelé za jeho práci nějak extra platit? Univerzity by tedy měly rychle vymyslet, co by měly své studenty učit.
Ještě nedávno mělo univerzitní vzdělání svou tržní cenu zejména proto, že člověk díky němu získal přístup k užitečným znalostem, které bylo obtížné najít někde jinde. To se zaměstnavatelům hodilo a byli ochotni za to takovému člověku zaplatit. Diplom z lepší školy byl nápovědou, že její absolvent byl nejdřív vybrán v konkurenci mnoha jiných uchazečů a pak ho učili lepší učitelé v lepších podmínkách. Dalo se proto čekat, že jeho znalosti a schopnost používat je mohou být pro zaměstnavatele užitečnější než u člověka s diplomem z horší školy nebo u člověka bez vysokoškolského diplomu.
Absolvování univerzity naznačuje, že jeho majitel má jisté intelektuální schopnosti, je schopný organizovat svůj čas a dlouhodobě věnovat úsilí k dosažení cíle. Vysokoškolák díky tomu často získal zaměstnání i v oboru, který přímo nevystudoval. Zaměstnavatel mohl předpokládat, že si takový pracovník dokáže nové potřebné dovednosti osvojit.
Americkou střední třídu drtí prudce rostoucí náklady na studium elitních vysokých škol. A tyto školy se samy ocitají pod tlakem útoků Trumpovy administrativy kvůli federálnímu financování.
Američané nemají peníze na studia svých dětí. Nestačí ani miliony
Money
Co platilo, už platit nemusí
Tuto koncepci nejdříve postupně naboural internet. Díky němu bylo možné se i mimo fakultní knihovnu dostat k literatuře, odborným časopisům a dalším online zdrojům přinášejícím nejnovější poznatky. Student už nemusel být na nejlepší škole, aby měl přístup k nejlepším informačním pramenům. Ale pořád potřeboval projevit schopnost s těmito zdroji racionálně pracovat, což se mohl nejlíp naučit ve škole.
Nyní však přichází umělá inteligence a začíná se otevírat pracovní svět, v němž zaměstnanec nemusí zas tak moc vědět (informace najde jeho počítač), ale ani s daty nemusí příliš pracovat – i to za něj umělá inteligence udělá. Tedy, zatím se její práci nedá úplně věřit, někdy si počíná velmi zmateně. Ale zlepšování postupuje rychle.
Shrnuto: Na mnoha pracovních pozicích přestane být nutné platit zaměstnanci za to, že má vysokou školu.
Systém umělé inteligence navržený výzkumníky z Googlu a několika vědeckých institucí si „zahrál“ na vědce a mimo jiné navrhl tři léky proti leukemii. Využil při tom už existujících léčebných preparátů, u nichž doporučil uplatnění i u nemoci, proti níž se dosud nepoužívaly. Není to tedy ještě úplně stoprocentní objevitelská a vynálezecká práce, ale – už téměř ano.
Umělá inteligence navrhla léky. V laboratoři je otestovali. A fungují
Enjoy
Bez diplomu to jde taky
Jak argumentuje Patrick Dodd z Aucklandské univerzity, dostupná data už ukazují, že inzerátů nabízejících práci absolventům v Británii ubylo o třetinu. Ve Spojených státech ubývá požadavků na vysokoškolské vzdělání u nabídek práce ve veřejném sektoru.
Zřejmě je to proto, že zaměstnavatelé už díky umělé inteligenci dokážou – anebo čekají, že už brzy dokážou – nahradit práci absolventů i některých úředníků. Zatím tam, kde převládají požadavky na vykonávání rutinních, standardizovaných a stereotypně opakovaných činností, které umělá inteligence zvládne vcelku stejně dobře a navíc mnohem rychleji než kancelářský pracovník na nižší pozici.
Samozřejmě, pořád jsou zapotřebí lidé, kteří požadavek do počítače vloží, aby jej umělá inteligence moha vykonat. Ale to na člověka neklade příliš náročné požadavky, takže ani nebude zapotřebí mu za to dobře platit.
Patrick Dodd k tomu dodává, že podle personálních agentur začínají zaměstnavatelé více požadovat lidské schopnosti, jako je třeba řízení týmu ve složitých situacích. Na významu nabývají takové dovednosti, jako je kritické myšlení a užívání zdravého úsudku při rozhodování o budoucí činnosti, tvořivost nebo schopnost efektivně spolupracovat s dalšími lidmi a rozumět potřebám a přáním zákazníků. Za to zřejmě budou muset zaměstnavatelé svým zaměstnancům dobře platit i v budoucnu.
Otevřený dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové proti zavádění obecných pravidel takzvaného AI Actu letos v srpnu podepsalo 44 generálních ředitelů velkých evropských společností včetně Mercedesu nebo BNP Paribas. Regulace je podle nich stále složitější a může ohrozit snahy Evropy zůstat konkurenceschopná v rychle se měnícím technologickém světě.
Šéfové velkých evropských firem kritizují Brusel za regulaci umělé inteligence. Evropa prý může hodně ztratit
Zprávy z firem
Člověk musí zvládnout víc než chatbot
A co by tedy měly učit vysoké školy? To, co umělá inteligence nezvládne.
Patrick Dodd nabízí jednoduché posouzení: Pokud běžný chatbot ChatGPT dokáže u vysokoškolské zkoušky získat dobrou známku, znamená to, že hodnota takovéto výuky není z pohledu zaměstnatelnosti absolventa příliš vysoká. Výuka by se měla mnohem více zaměřit na syntézu informací a vyvozování úsudku. Na simulované nebo i opravdové projekty, při nichž si takový přístup mohou studenti osvojit. A samozřejmě také na to, aby se studenti naučili umělou inteligenci šikovně využívat.
Užitečná může být spolupráce s průmyslem. Ale ne tak, že studenti budou plnit běžné úkoly brigádníka. Ideální by bylo, aby průmysl dodal důležitý problém k řešení, vědci nabídli svou nadoborovou orientaci v problematice a studenti pomáhali testovat a zdokonalovat vzniklé nápady, a tím se připravovali na vlastní pracovní život v dnešních podmínkách.
Kdyby na to přišlo, umělá inteligence také dokáže vypracovat hezky vyhlížející koncepci nových studijních programů. Ovšem vycházejících ze starých, už dříve publikovaných zkušeností. Principiálně nové a smysluplné postupy univerzitního vzdělání (zatím?) vymyslí jenom pracovníci vysokých škol. Mají nejvyšší čas.
Americká společnost xAI miliardáře Elona Muska představila nový model chatbota Grok 4. Ten má být podle Muska chytřejší než téměř všichni postgraduální studenti ve všech oborech zároveň. Podle firmy je nová verze dostupná okamžitě a nabízí vylepšenou schopnost hlasové komunikace.
Musk spustil Grok 4. Chatbota, který se sám označil za „MechaHitlera“
Zprávy z firem
Další texty vědeckého novináře Josefa Tučka
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
